Česká národní rada 1990 – 1992

Moje poslední poznámka směřuje k tomu, co řekl pan poslanec Lom. Příští rok bude nepochybně velmi náročný, především v části výdajové, vzhledem k tomu, že zavádíme všeobecné zdravotní pojištění. Hovořil jsem velmi dlouho o tomto fenoménu minulý týden. Je mou povinností pouze vám sdělit, že v důsledku vašeho rozhodnutí se poněkud mění postup při projednávání zdravotního řádu a tzv. seznamu výkonu neboli ceníku. Ty budou přijaty až v průběhu ledna. Pro nás je důležité právě s přihlédnutím ke kapitole zdravotnictví - 29 miliard půjde přes orgány všeobecné zdravotní pojišťovny - vám sdělit tuto skutečnost, že leden a možná i únor budou poznamenány při vyhodnocování objemu výkonů důsledky vašeho nepochybně správného a oprávněného rozhodnutí o určitou dobu odložit přijetí obou významných součástí zákona o všeobecné zdravotní pojišťovně a všeobecném zdravotním pojištění.

Říkám to proto, že již v průběhu prvního pololetí by mohli být tázáni jak ministr financí tak ministr zdravotnictví, jak se má plnění kapitol. Zároveň mi dovolte, abych zdůraznil, že soudím shodně s poslancem Lomem, že návrh kapitoly zdravotnictví by měl nebo může, budeme-li extrapolovat vývoj v letošním roce, zajistit základní potřeby našeho zdravotnictví.

Děkuji za pozornost a znovu připomínám - zamyslete se nad hodnotou cholesterolu a krevního tlaku. Jsou to velmi jednoduché hodnoty, které vypovídají, jak jste na tom tělesně. A možná, že provedeme ještě za pomoci pana poslance Gjuriče nebo jeho přátel testování některých psychologických parametrů.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Bojarovi. Prosím pana poslance Frkala, připraví se pan poslanec Kryčer.

Poslanec Jiří Frkal: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Nebudu tady přednášet oficiální stanovisko našeho klubu poslanců Demokratické strany práce, i když většina poslanců s mým názorem, který zde řeknu, souhlasí. Dovolte mi k návrhu předkládané matérie dvě poznámky.

Za prvé - k příjmové stránce rozpočtu. V návrhu se předpokládá růst daně z obratu. Nejsem si zcela jist reálností takových úvah, které jsou tam uvedeny, jako např. že dojde ke stabilizaci spotřebitelské poptávky v roce 1992 nebo že dojde ke zvýšení spotřebitelské poptávky ve druhé polovině roku 1992. Podle mého názoru takto formulované úvahy do značné míry zpochybňují již tak nejistou příjmovou stránku rozpočtu.

Druhá poznámka se týká rozpočtu obcí a okresních úřadů. Závislost obcí a okresů na státním rozpočtu vzroste na téměř 85 %. Když jsme projednávali změnu rozpočtu na rok 1991 zhruba v polovině roku, když jsme projednávali zákon o obcích, o samosprávě, ubezpečovali jsme se, že musíme zabezpečit postupnou decentralizaci, že musíme zabezpečit rozvoj samosprávy, že musíme zabezpečit posílení samosprávy obcí, aby si o věcech, o kterých mají rozhodovat samy, mohly rozhodovat samy, aby nebyly vázány rozhodováním centra. Takto postavený rozpočet, takto vysoká závislost obcí na státním rozpočtu je podle mého názoru jednoznačně proti směru toho, co jsme si tady, v této sněmovně, při schvalování zmíněných zákonů říkali. Vytváří ekonomickou nesamostatnost a neumím si představit samosprávu obcí, která nemá samosprávu v ekonomické oblasti nebo alespoň v její větší části než je dnes, uvažovaných 15 % v průměru.

Navíc zdůvodnění, které se uvádí v návrhu, který jsme dostali, v doplňku, tj. zdůvodnění, že se to změní v roce 1993 se změnou celé struktury daní a daňové soustavy, je to samozřejmě zdůvodnění demagogické, protože už dnes by šly věci řešit jinak a už dnes bychom se mohli připravovat na změny, ke kterým by mělo v roce 1993 dojít. Z těchto důvodů nemohu podpořit návrh rozpočtu na rok 1992 tak, jak ho vláda předkládá.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Frkalovi, hlásí se pan ministr Špaček.

Ministr financí Karel Špaček: Nezbývá mi, než reagovat na vystoupení pana poslance Frkala, protože taková vystoupení považuji za zcela destruktivní. Aby štábu pracovníků ministerstva financí, kteří se odborně zabývají tematikou daní, tady říkal, že špatně vypočítali, jak se daň z obratu bude vyvíjet, to je zcela laciné tvrzení. To nemůže vůbec ničím doložit, zatímco já to samozřejmě doložím úvahami a výpočty. Takovéto připomínky jsou zcela zbytečné.

Pokud jde o druhou otázku, neskrývám a také jsem to řekl ve svém vystoupení, že nepovažujeme za dobré vysokou závislost obcí na dotacích ze státního rozpočtu. Ale vzpomeňte si loni, když jsme měli podíl obcí na zatím nejistých příjmech, a on sám říká, že tyto příjmy jsou nejisté, tím znejisťuji celou soustavu financování okresních úřadů. Domnívám se, že si to vláda nemůže dovolit.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Špačkovi, prosím pana poslance Kryčera. Připraví se jako poslední pan poslanec Svoboda.

Poslanec Jan Kryčer: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové. Nechtěl bych být nudný, vzhledem k tomu, že příspěvků zde již odeznělo vícero, proto jen několik základních poznámek, které jsem načerpal ze studia předkládaného materiálu.

K celkovému pojetí rozpočtu bych chtěl konstatovat, že restriktivní rozpočtová politika roku 1991 se podstatnou měrou podílela na mnohem větším propadu produkce, než vláda předpokládala při prezentaci návrhu loňského rozpočtu. Vláda uváděla, že reálný ekonomický odhad počítá s hospodářským poklesem, který v ukazateli národního důchodu ve srovnatelných cenách může činit až 5 %. Dnes už je zřejmý výrazně vyšší pokles.

Letošní rozpočet ve srovnatelných cenách je výrazně nižší než rozpočet loňský. Ceny vzrostly letos podstatně rychleji než vláda předpokládala a další cenový růst, cca o 12 až 15 %, předpokládá vláda i v příštím roce. Nominálně jsou letos v návrhu rozpočtu příjmy vyšší o 6 %, reálně vzhledem k vývoji cenové hladiny jsou však nižší o více než 20 %.

V prvním paragrafu důvodové zprávy se praví, že vyrovnanost rozpočtu je výrazem restriktivnosti a úspornosti ve výdajích. Čím konkrétně hodlá finanční politika podpořit celkové oživení ekonomiky, o němž se mluví na straně 6 zprávy? Z konkrétních čísel lze naopak vyvodit jen další podstatné prohloubení hospodářské krize, v níž se dnes nacházíme.

Zpráva hovoří o tom, že v zájmu oživení ekonomiky byla centrálními orgány přijata opatření, jež měla přispět k omezení poklesu výroby, řešení platební neschopnosti podniků a ke zmírnění růstu nezaměstnanosti. Jaká to byla konkrétní opatření a jaký byl jejich konečný efekt? Průmyslová produkce neustále klesá stejně jako produkce v dalších odvětvích.

Na čem konkrétním je založena teze, že příští rok dosáhne hospodářského dna? Už loni se ve zprávě k návrhu státního rozpočtu konstatovalo, že rok 1991 bude kritický. Vzpomeňme si na to, kolikrát už sliboval Balcerowicz Polákům zvrat a jaká je dnes situace. Stejně jako Poláci léčíme hospodářství šokovou terapií, která je dnes ve světě stále více kritizována. Hovořila o tom minulou sobotu - jestli jste poslouchali - Svobodná Evropa. Proč pokračujeme v tom, co letos přineslo mnohem horší výsledky, než sama vláda očekávala?

Co se týká reálnosti příjmů, mluvíme o prudkém poklesu daně ze zisku ve druhém pololetí letošního roku a poklesu dalších daní. Bude-li hospodářský pokles dále pokračovat, s čímž sama vláda počítá, pak předpoklad, že daně ze zisku poklesnou v roce 1991 proti letošnímu roku na jen 94,2 %, je zcela nereálný. Podobně je tomu i s dalšími příjmovými položkami. Rozpočet musí skončit podle mého názoru těžkým deficitem podobně jako skončí v Polsku.

Co se týká cen a sociálních výdajů, domnívám se, že ceny u nás se velmi rychle přibližují cenám v sousedním Německu. Vládní předpoklad růstu cen v příštím roce o 12 až 15 % je při liberalizaci obchodu naprosto nereálný, pravděpodobnější je růst cenové hladiny o několik dalších desítek procent.

Jak za situace, kdy se ceny přibližují podle oficiálního kursu cenám ve Spolkové republice Německo chce vláda zabezpečit fyzické přežití lidí se sociálními příjmy ve výši okolo 100 marek, to je dnes v kursu asi 1800 Kčs. Vždyť desetinásobné příjmy ve východní části Německa se ukazují jako velmi nízké. Uvažuje tedy vláda vůbec o základních ekonomických souvislostech a dopadech její šokové terapie založené na liberalismu a makroekonomické restrikci?

(Potlesk.).

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Ještě máme jednu přihlášku. Prosím, pan kolega Šimeček.

Poslanec Josef Šimeček: Pane předsedající, vážená vládo, kolegové, ctihodné kolegyně, dovolte mi, abych upřesnil, vzhledem k vyskytnuvším se pověstem zde, rozdíl mezi Konfederací politických vězňů Československa, tak jak se původně tato organizace zaregistrovala v březnu 1990 u federálního ministerstva vnitra, přičemž loni jako společenská organizace zažádala o příděl z rozpočtu zde v ČNR, o podporu v dotaci ve výši půl miliónu Kčs. Byla odmítnuta s tím, že se jedná o organizaci federální. Přičemž Slovenská národní rada své části, slovenské konfederaci poskytla dotaci. Federál tuto dotaci odmítl, protože jsme společenská organizace, nyní od letošního roku také definitivně delimitovaná do českého ministerstva vnitra. Z toho důvodu chci vyvrátit pochybnosti a prohlašuji, že konfederace českých zemí nedostala ani korunu od sametové revoluce. Proto se připojuji - a dovolte mi, abych se omluvil, že jsem to spletl, protože mají dluhu za půl miliónu a požadují jeden milión - ke kolegovi Gjuričovi, který správně tuto částku zde požadoval. Jedná se skutečně bohužel o milión. Promiňte mi, že jsem vás zdržoval.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Šimečkovi. Ještě se hlásí pan ministr Kubát.

Ministr zemědělství Bohumil Kubát: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já bych velmi stručně chtěl zareagovat na připomínku pana poslance Moskala. Okres Pardubice podle tabulky 3/2 má na rozestavěné akce celkem 55 miliónů a na ekologické stavby celkem 18 miliónů. Z toho okresní úřad může financovat dejme tomu i vodovody a kanalizace, podle toho, jak sám uzná za vhodné. Kromě toho je v naší kapitole zemědělství jmenovitá tabulka individuálních dotací na investiční výstavbu pouze na vodohospodářské stavby. Abychom zajistili potřebný rozvoj, potřebovali bychom 7,5 miliardy. Podle rozpočtu, který máte na stole, jsme získali 3,5 miliardy. Pakliže věc odsouhlasíte, získáme další 1 miliardu na to, abychom mohli tento rozpočet vodního hospodářství posílit. Tedy, ta jmenovitá tabulka, ten jmenovitý seznam akcí je rozepsán na 3,5 miliardy. Dohodli jsme se teď s panem poslancem, že mně opatří jmenovitě ty akce, které považuje na pardubickém okrese za významné a můžeme zvážit, jestli bude možné je zařadit do rozpisu jedné miliardy, kterou snad dnes získáme navíc. Pak by bylo možné při splnění určitých kritérií splnit i jeho požadavek. Záleží na tom, jestli nám přiznáte jednu miliardu a jestli ty věci, které má pan poslanec na mysli, splní podmínky pro to, aby se dostaly, do jmenovité individuální tabulky v rozsahu jedné miliardy.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministrovi. Prosím pana zpravodaje poslance Svobodu, aby se ujal slova.

Poslanec Ivo Svoboda: Vážený pane předsedající, páni ministři, vážení přítomní, já jsem požádal úmyslně o to, aby můj příspěvek byl zařazen až na konci rozpravy. Chtěl bych se pokusit o určité vyhodnocení rozpravy. Musím konstatovat, že rozprava svým způsobem překonala mé očekávání. Z celkem 60 příspěvků se celé tři příspěvky zabývaly alespoň v obecné rovině tím, jak státnímu rozpočtu pomoci k penězům a ne jak mu od peněz pomoci. Je pravda, že politika se dělá na rozpočtu. Ale to, co jsme zde my předvedli dnes, to nemělo s politikou mnoho společného. Nebudu opakovat to, co jsem říkal ráno ve svém úvodním slově, ale jsem přesvědčen, že kdyby těch několik dobrých myšlenek, které tady zazněly, bylo předneseno na výborech, měly by obrovskou šanci proniknout do společné zprávy a že bychom se zde mohli - tak jak jsme se sešli zabývat otázkami obecnější strategie a nikoli dělením stále děravějšího a menšího vaku státních financí.

Omlouvám se, zapomněl jsem předeslat, že hovořím jako poslanec, nikoli jako zpravodaj. Jako zpravodaj bych toto říci nikdy nesměl.

K rozpočtům okresních úřadů a obcí. Jsem rád, že tato metodika byla kritizována pouze čtyřmi poslanci. Svědčí to o tom, že je to metodika, která má něco do sebe, která má šanci vývoje. Chtěl bych se odvolat na to, co jsem říkal ráno, že osobně ji chápu jako první krok směrem k finanční autonomii samosprávy. Začali jsme změřením výdajové náročnosti. K tomu změření: Během analýz a průzkumů vybavení okresů a obcí a vyhodnocování se v řadě případů ukázalo, že samy okresy mají velmi nepřesné podklady a jsou schopny dát pouze nepřesné informace o tom, co vlastně na okrese mají a jaké jsou nároky toho, co na okrese mají. Tolik jenom jako ilustraci.

Pokud se týká dotací občanským sdružením. Pro čerpání dotací občanskými sdruženími existují pravidla, stanovená vládou ČR, projednaná a odsouhlasená rozpočtovým a kontrolním výborem. Ta pravidla jednoznačně stanoví, že dotace nesmí být používány k investiční činnosti a nesmí být využívány jako mzdové prostředky. Důvod, proč některé výbory doporučily vrátit dotaci rómským sdružením není v tom, že bychom nepociťovali potřebu tuto dotaci poskytnout, ale v tom, že při kontrole čerpání této dotace bylo shledáno, že konkrétní rómská sdružení nemají k dispozici ani prvotní účetní doklady. Doufám, že si všichni uvědomujeme, co to znamená. Nechci to transformovat do češtiny. Mám za to, že pokud se podaří zajistit, aby tyto dotace byly čerpány řádným způsobem, aby byly kontrolovatelné, vázané účelově, že nebrání nic této sněmovně, aby dotace rómským sdružením potvrdila v původní vládou navrhované výši.

Na závěr tohoto vystoupení bych chtěl přednést dva pozměňující návrhy. První návrh je kvantifikován předběžně a předpokládám, že až se po přerušení schůze sejde vláda, zaujme k němu stanovisko. Podávám ho pozdě proto, že bylo nutno, aby pracovníci ministerstva financí provedli kvantifikaci. Návrh zní: Přesunout částku 330 miliónů Kčs z rezervy všeobecné pokladní správy a o tuto částku posílit mzdové prostředky ministerstva školství v kategorii pedagogických pracovníků. Podle předběžných propočtů tato částka znamená zvýšení zhruba o 132 Kčs měsíčně. To je první pozměňovací návrh.

Nyní bych předložil druhý pozměňovací návrh. Týká se návrhu vlastního rozpočtového zákona § 36 společné zprávy. Navrhuji za slova "až do výše" vložit slova "nákupní hodnoty".

Jedná se o emisi pokladničních poukázek pro překlenování průběžného salda státního rozpočtu. Tato pasáž je nutná, protože jinak bychom díky diskontu peněžních ústavů nedocílili navrhovaného limitu. Návrh byl projednán Státní bankou a je podporován ministerstvem financí.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Svobodovi, prosím pana poslance Kozánka.

Poslanec Petr Kozánek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Velmi se omlouvám, ale údaje k mému pozměňovacímu návrhu jsme dostal teprve před několika hodinami a neměl jsem ani čas, abych je řádně zkonzultoval, což se mně podařilo teprve teď. Nechtěl jsem vystupovat s něčím, co by nebylo opodstatněné.

Smysl mého návrhu je tento: V jednotlivých kapitolách státního rozpočtu účelově vázat vynakládání prostředků na vědu a výzkum. Uvolňování těchto prostředků podřídit zhodnocení nezávislé expertní komise při vládě ČR s účastí poslanců zainteresovaných výborů.

Zdůvodnění: Vynakládání prostředků státního rozpočtu na chod řady výzkumných ústavů je neefektivní a i zde je třeba se řídit grantovým systémem. Tento grantový systém musí však zahrnout nikoliv pouze granty na jednotlivé výzkumné úkoly, ale celkové náklady provozu příslušného výzkumného ústavu. Tím se prokazatelně zjistí účelnost a efektivnost těchto ústavů.

A dále - v tom jsem si nebyl zcela jist - prostředky na provoz státní meliorační zprávy v kapitole ministerstva zemědělství snížit na polovinu s tím, že nezávislá komise vlády posoudí účelnost této organizace.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Kozánkovi, ještě tady mám přihlášku pana poslance Frkala.

Poslanec Jiří Frkal: Vážení kolegové, nemívám ve zvyku reagovat, když na mě někdo reaguje v rozpravě, ale nevidím důvod, proč by moje vystoupení mělo být destruktivní, když jsem vyjádřil pochybnost o tom, jak ministerstvo resp. vláda v rozpočtu zdůvodňuje předpokládaný růst daně z obratu v roce 1992. Myslím si, že by méně destruktivní bylo, kdyby pan ministr vysvětlil, proč si myslí, že k tomu, co se tam píše, dojde, a ne aby napadal poslance, který vyjádří názor, poslance, který má schvalovat předložený návrh rozpočtu, s tím, že jeho vystoupení je destruktivní. Nevím, v čem je to destruktivní, když si nejsem zcela jist reálností úvah jako - a teď jsem řekl ty úvahy k dani z obratu. Je podle mého názoru na předkladateli, aby vysvětlil, v čem a proč jsou tyto úvahy reálné. Možná by mě pan ministr přesvědčil, že bych změnil názor na rozpočet jako takový.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Frkalovi, prosím pana ministra.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Věc je zcela jasná. Jestliže má někdo pochybnosti o návrhu na příjem z daně z obratu, musí navrhnout, že se má snížit příjem daně z obratu např. o 1 mld. korun. To je ta vaše pochybnost. Když snížím příjmy, musím snížit i výdaje. V tom je ta destruktivnost. Řekněte, kde se o miliardu mají snížit výdaje tohoto rozpočtu, když všichni slyšíme, že výdaje na krytí potřeb nestačí.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Špačkovi. Protože nejsou již další přihlášky, ptám se ještě jednou - chce se někdo vyjádřit? Prosím, pan poslanec Ledvinka.

Poslanec Karel Ledvinka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. Měl jsem tu čest zúčastnit se toho památného jednání české vlády o rozpočtu 1992. Mohu tedy s naprosto klidným svědomím říci, že se hluboce klaním před jednáním české vlády, před jejím postupem a především před tím, jakým způsobem se postavila k hodnému strýčkovi - vládě federální, jakým způsobem, jak perfektně a naprosto věcně projednávala jednotlivé kapitoly rozpočtu a jakým způsobem dospěla k rozhodnutí o tom, jak má vypadat český rozpočet.

Patřím od začátku k zastáncům toho, že v dobré rodině se nediskutuje o tom, jaký jsem přinesl plat já a kolik manželka stejně tak je to ve federaci. Přesto bych se nemohl podívat do očí svým voličům, tedy poplatníkům, kdybych nedokázal říci na rovinu slovy vlád, jakým způsobem participuje český daňový poplatník a slovenský daňový poplatník na všech rozpočtech vcelku. Vždy jsem to říkal a chtěl bych poděkovat především těm členům vlády, kteří se s tím nikdy netajili a říkali to přesto, že mnoho popularity nepobrali. Ale ona pravda se vždy nakonec prokáže. A dnes při projednávání rozpočtu se ukazuje, že pravdu skutečně měli.