Česká národní rada 1990 – 1992

Dovolte mi, abych vás s ní seznámil několika slovy. Ministr Uhde těsně před projednáváním našeho rozpočtu nazval, že je geniální. Tato koncepce počítá s využitím východního přemyslovského křídla hradu pro reprezentační expozici dějin kultury a státnosti Moravy, moravské klenotnice, včetně úprav přemyslovského sálu na slavnostní prostory pro významné státní a regionální politické a kulturní akty, včetně návštěv prezidenta republiky. Jižní křídlo hradu by mělo poskytnout prostor nejen pro politická jednání na nejvyšší úrovni s potřebným zázemím, ale též prostory pro expozici výtvarného umění, galerii moderního umění srovnatelnou s galerií moderního umění v Praze. V depozitáři jsou obrazy např. Antonína Procházky, Lenky Procházkové, Jaroslava Krále, Foltýna, Bohdana Laciny a dalších velkých mistrů z tohoto období mezi dvěma světovými válkami, působícími v Brně.

Západní křídlo by mělo poskytnout prostory pro kongresové centrum s přednáškovými a konferenčními sály, potřebným zázemím, dílnami, čítárnou, videosálem, apod. Potřebných 100 milionů korun na zabezpečení rekonstrukčních prací na příští rok - v těchto projektech je navrhováno 125 milionů, ale tuto částku jsme zkrátili o 25 milionů - navrhuji získat vyčleněním z příslušné rezervy pro ministerstvo kultury, reps. spíše z. částky 178,105,000 stanovené v rozpočtu resortu kultury pro Národní galerii v Praze.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji, prosím pana ministra Horálka, aby se ujal slova.

Ministr práce a sociálních věcí Milan Horálek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Přihlásil jsem se o slovo v tomto okamžiku proto, že jsem nabyl dojmu, že je potřeba posunout rozpravu na vyšší úroveň k sociální politice, k jejímu rozpočtovému zajištění. Sami posoudíte, na kolik moje snaha bude pochopitelná.

Asi bych získal ohlas i příznivce, kdybych začal prohlašovat, že na plném zabezpečení aktivní politicky zaměstnanosti a sociálních dávek mi chybí 7 miliard. Já ale toto nemohu říci. Byli jsme zde před rokem s rozpočtem na aktivní politiku a vůbec na nezaměstnanost. Tento parlament schválil 5,8 miliard a já vám dnes mohu sdělit, že 2,8 miliardy jsme již vrátili a další prostředky vrátíme. Že jsme je nevyčerpali. Že díky tomu není rozpočet schodkový, že díky tomu byly prostředky na valorizaci důchodů a jiné sociální dávky. Ale my jsme v našich kapitolách nevyčerpali i jiné prostředky. Co jsme tedy udělali? Mají pravdu ti, kteří říkají, že máme přezaměstnanost? Nemají, to je hluboký omyl, to je omyl velmi povrchního snad víc prognostického než analytického pohledu na tuto záležitost. V České republice ve velkých podnicích zaměstnanost klesla o více než půl milionu lidí. V dynamizujícím sektoru malých firem a samostatného zaměstnávání narostla zaměstnanost o více než sto tisíc lidí. Nejméně 25 tisíc lidí bylo odlehčeno z naší nezaměstnanosti tím, že pracují v Německu, dalších 10 tisíc v Rakousku a mohl bych jmenovat dále. Rozhodující je také to, že došlo ke zkrácení pracovní doby, v široké míře zmizely přesčasy a přesto došlo k růstu měsíčních výdělků.

A toto všech no není při povrchním pohledu zohledňováno. Hodinová produktivita neklesla tak, jak se předpokládá, že mělo dojít k poklesu výroby s ní, že neklesly v té míře hodinové, v jaké se zdá, že narostly v mnohem větší míře než výdělky měsíční. Tím se také něco sociálně stalo. Mnohem méně lidí je přetíženo přesčasovou prací, zmizela nadbytečná, dříve honěná směnnost a noční práce, neboli docházelo k pozitivním změnám ve světě práce.

Co dělat, aby nám těch 7 miliard nechybělo? Ve federálním rozpočtu - a to je otázka, o které mám stále pochybnosti - jsou zahrnuty prostředky na zaměstnanost a nezaměstnanost ve výši 11 miliard. Jak je rozdělit mezi dvě republiky? Je jasné, že touto aktivitou, kterou jsme v České republice provedli, jsme si z pohledu těch, kteří mají ve zvyku postaru rozdělovat prostředky, vytvořili horší startovní základnu. Ve Slovenské republice souběhem podpor s odstupným, předčasným příklonem ke zvýšení sociálních dávek si vytvořili vyšší nezaměstnanost, vyšší prostředky, které na toto v letošním roce utratí, a nic neuspořili, jako my. Jejich startovní základna vyplývá jako by měli mnohem horší základnu pro naplnění hesla občanské soudržnosti, kterou chceme ve federaci udělat. A proto si můžete v příslušné části rozpočtu přečíst, že Slovenská republika má dostat na nezaměstnanost 5,8 miliard a my 5,2 miliardy. To je jetí ve starém vlaku. Kdo si dříve v socialistickém plánování vytvořil takovou pozici, měl se vždycky lepší. A já se mám dneska dívat na to, že tato zásada bude dál platit!

(potlesk)

Vy dobře víte, že jsem Moravan a na Slovensku jsem se musel 20 let živit, když jsem nemohl tady. Nemám tedy žádný jiný než naprosto věcný pohled. Bylo by lepší, kdyby ve federálním rozpočtu došlo k tomu, ať si nechá příslušnou část v rezervě, přidělí republikám takové prostředky, ať mohou ve stejné pozici roztočit svou aktivní politiku zaměstnanosti, pak prohlašuji, že nebudeme mít 350 tisíc lidí na podporách, nebudeme mít ani 300 tisíc lidí na podporách. My jsme za půl roku v podstatě dokázali přes služby zaměstnanosti vytvořit přes 170 tisíc míst ještě při neexistenci bankovních a jiných podpor rozvoje, živnostenských atd. Dokázali jsme, že přes deset tisíc nezaměstnaných si vzalo podporu maximálně jednoroční, postavili se na vlastní nohy a začali sami podnikat. Když to budeme s lidmi dále dělat, nejen že se tvoří místa ve státním sektoru, prohlašuji vám, že zde vzniklo v této republice za tento rok nejméně 200 tisíc efektivních nových pracovních míst, u nichž nemáme vůbec žádnou pochybnost o tom, že by snad šlo o pokračování něčeho starého. Když tuto politiku budeme dělat ještě intenzivněji a nebudou nás brzdit byrokraté, tak za rok - já už tu stát nebudu - ale ten kdo tu stát bude, může mít ještě lepší výsledky. Protože máme tisíce lidí, kteří se toto naučili dělat a nic jiného se dělat nedá. Nemůže a nemá smyslu hořekovat, musí se prostě dělat.

(potlesk)

My a česká vláda mě podpořila, zatím je to podporováno spíš tripartitními radami, a doufám, že se najde dost poslanců ve Federálním shromáždění, kteří podpoří to, abychom ustoupili od staré bolševické manipulace tím, že do jaké kategorie je zařadím, jestli je ženě 55, tak nesmí dělat, nad 60 může začít dělat a já nevím, co tam všechno je v návrhu. Ne takhle pojatá zásada- mzda nebo důchod.

Tržní ekonomika má svůj první předpoklad - svobodný, rovný přístup každého na trh, a tudíž i na trh práce. A to také znamená, že bereš-li důchod a trh práce tě nechce, důchod budeš brát a nic jiného mít nebudeš. A jestli se na trhu práce uchytíš, tak si vyděláš a měl bys také víc zaplatit a nebudeme mít problém s valorizací důchodů. Proč tuto jednoduchou průhlednou zásadu nevzít, stejně se musí novelizovat příslušný zákon o dani ze mzdy, protože jak slyšíte, bude se zdaňovat 33 % výdělek nad deset tisíc. Ale pak je také sociálně spravedlivé, ať někdo řekne, že se tento výdělek nad deset tisíc započítá do důchodové základny, což se dnes neděje.

(potlesk)

Když zavedeme takové zdanění mzdy při souběhu sociální dávky a pracovního příjmu, celá řada problémů odpadne.

Odpadne to, že já mám s ministerstvem dělat výjimky. Víte, kolik bych potřeboval lidí na ty výjimky, aby to bylo aspoň trošku mlhavě pochopeno, že to děláme dobře? Nejméně čtyřicet. Copak já sem mohu přijít a žádat zvýšení aparátu na tyto byrokratické manýry? Nemohu a nechci. To je další způsob naší aktivní politiky, kterou také česká vláda schválila. A doufám, že při konečném jednání ve federálním parlamentu budou tyto věci znovu velmi zodpovědně zváženy. Nelze připustit, aby při časové a jiné tísni při rozpočtu byly vytaženy šuplíky všemi byrokraty s takovými věcmi, s kterými by je v průběhu roku parlament vyhodil, nepřijal je. A teď se snaží znovu velmi rychle to tam propašovat. Takovou politiku dělat nemůžeme. Musíme i ve vší stísněnosti materiálové, prostředkové, časové neustále sledovat tendenci postupu k tržní liberální demokracii. Všechno, co má jinou povahu, musíme i v tom zhuštěném čase dokázat odmítnout.

Nám v rozpočtu samozřejmě chybí jisté prostředky, já o nich ale nechci zde hovořit. Budeme-li mít dodržen základní prostor, jaký jsme měli letos, vyděláme si i na potřebných tisíc lidí do úřadů práce, aby se začala dělat regionálně úspěšnější politika zaměstnanosti. Dobře víte - my vás každý měsíc informujeme, že ne půl miliónu nezaměstnaných, ale že je jen 150 tisíc na podporách. Z nich je znovu polovina velmi problémových lidí, kteří - kdyby ve skutečnosti přišli pro práci, tak si ji odnesli. Máme 50 tisíc volných míst registrovaných v úřadech práce, a máme jich tak málo registrovaných proto, že už soukromí podnikatelé odmítají naše uchazeče z úřadu práce, protože ti chtějí štempl, aby mohli brát podpory a ne tu práci. Proto podle našich odhadů je nejméně sto tisíc dalších volných pracovních míst, můžete vidět, když jdete po Praze, jak visí cedulky v nově vznikajících řemeslech, obchodech a tak dále, koho chtějí přijmout, a jak se vymlouvají na to, že nemohou sloužit i v sobotu a v neděli, protože nemohou sehnat lidi. My musíme dělat politiku nejenom sociálně laděnou, ale musíme dělat politiku také pracovně laděnou, která přiměje tyto lidi k tomu, aby si zvykli, že půjdou třeba na dvacet hodin o víkendu pracovat, ale že za těch dvacet hodin si vydělají týdenní mzdu. Dokud toto u nás nebude, nebudeme v Evropě, protože v Evropě 40 procent lidí nepracuje v takové strnulé pracovní zákonné době, v jaké u nás pracuje 95 procent lidí, to prostě nejde.

(Potlesk.)

A nyní k diskutovanému problému - položka v tabulce 15. My jsme samozřejmě chtěli pro tyto humanitární organizace více prostředků. Sděluji vám, že stejně jich tam nakonec víc bude, protože to takový problém není. Ale já mohu říci i to, že naše vyhláška dává možnost, podle níž na základě dohody mezi obcí nebo okresním úřadem a tímto nestátním subjektem, když se skutečně pustí do těch konkrétních akcí a položí projekty, tak tyto prostředky dostane. Čili nejenom prostředky obecně dané organizaci jako celek - my pak do nich nevidíme, jestli se skutečně z toho ta sociálně humanitární činnost dělá. Je třeba více podporovat projekty na zcela konkrétní činnosti. Pak vám řeknu, že bude tato diskuse zbytečná, protože můžeme převádět státní prostředky těm, kdo tyto humanitární, sociální a jiné činnosti skutečně budou dělat. A kdybychom dneska byl příliš lehkomyslně velkorysí a přidělili milióny, tak se nám stane, že to budou utrácet úředníci a nedostane se to k těm, kteří to skutečně potřebují. A tak přesto, že vizuálně chybí na celou tuto politiku 7 miliard, vám sděluji, že asi dokážeme projít, nesvážou-li nám nějaké jiné zákony a byrokracie ruce.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministrovi za velmi užitečný projev v této sněmovně. Prosím nyní pana ministra Uhdeho.

Ministr kultury Milan Uhde: Vážená sněmovno, vážený pane místopředsedo, vážená vládo, je mi líto, že musím zdržovat konkrétní odpovědí na návrh pana poslance Balcárka, zejména na pasáž týkající se Špilberka. Rekonstrukce Špilberka byla zahájena pod nešťastnou hvězdou ještě za starého režimu. Byl sice projekt, nebyly však peníze a každoročně se ulouplo na základě politické intervence 15 miliónů a ty se do rekonstrukce Špilberka investovaly.

Tak bylo investováno celkem 60 miliónů, načež dalších 15 miliónů se už nenašlo, protože přišel rok 1990 a nová vláda tímto způsobem peníze na rekonstrukce ani nechtěla, ani neuměla hledat. A nebude a nechce to činit podle mého názoru ani dodnes. Projekt je stále ještě v platnosti a já mám několik ostře kritických rozborů tohoto projektu, který byl dělán za úplně jiné situace, kdy se nasadilo nejdříve 150 - 100 miliónů Kčs pro jistotu a pak se teprve začínalo reálně odhadovat skutečné výdaje. Jsem toho mínění, že ten projekt musí být nejdříve dokonale prozkoumán, podroben technické revizi a že to všechno patří do oné koncepce, o které mluvil poslanec Balcárek. Těch 11 nebo 15 řádků, které nám před 14 dny dodali poslanci, můžeme skutečně nazvat geniální koncepcí, ale je to pouze hlava bez nohou. Chybí propočet, chybí vyjádření k původnímu projektu, zda jej drží nebo zda jej nějak úsporně obměňují. Nemohu zasahovat do toho, jak budete rozhodovat. Jenom jsem chtěl kvůli kvalifikovanému rozhodování o této otázce posloužit touto informací, abyste věděli, proč se tak těžko ona stomiliónová roční částka na Špilberk dostává do českého rozpočtu. Rozhodně pak nemohu souhlasit s tím, co navrhuje poslanec Balcárek, aby se tato stomiliónová částka, nepodložená přesnými rozpočtovými úvahami, vzala ze stavby, která je před dokončením, to jest rekonstrukce Veletržního paláce. To je, pane poslanče, musím to tak tvrdě nazvat, nesoudný a neodpovědný návrh.

Děkuji.

Potlesk.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministrovi Uhdemu. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Balcárek.

Poslanec Pavel Balcárek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, jenom v kostce: telefonicky jsem konzultoval otázku projektu pro rekonstrukci Špilberku. Projekt je zpracováván Brno projektu, ateliérem - ing. arch. Kaňkou, má dodatky zcela nového data, které korespondují s novou předloženou koncepcí. Je pravda, že tady existovala koncepce Muzea města Brna, kterou pan ministr má, která navrhuje řešení investorství. Nedávno mu poslali z Brna - podle pana primátora Mencla - koncepci upřesněnou, nejenom ten jeden list, mám to tady v opisu. Čili v tomto se kroky podnikají. Tato koncepce z roku 1986 se modifikuje. Prosím sněmovnu, aby podpořila tento požadavek, byť ne třeba na úkor galérie, která vznikla na Zelném trhu po vyhořelém paláci, jak jsem byl informován, či v areálu Výstaviště, ale třeba z nějakých rezerv, které tam jsou.

Protože v Brně jsou další akce, které nejsou pokryty. Je tady zástupce primátora města Brna na galerii, který to může zdokumentovat. Chybí tam částky na zemské divadlo, na experimentální divadlo, nemluvě o problematice financování městské dopravy v Brně, jejíž vozový part je v katastrofálním stavu. /Předsedající žádá o ukončení vystoupení spolu se sněmovnou./ Brněnský rozpočet je nevýhodný, počítali jsme to tam tři neděle po sobě s primátorem, je tady skluz 300 miliónů. Proto vás prosím, abyste nám to pomohli vyřešit. Byl to takový možná můj neskromný návrh tímto způsobem to řešit. Omlouvám se vám.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Hlásí se pan ministr financí Špaček.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Z rozpočtu může vláda navrhnout financování jen akce, které jsou bezvadně připraveny, které jsou podrobeny expertizám, které jsou schváleny a u nichž je naprosto jasné, že nejde zbytečné vynakládání prostředků.

Za druhé, pokud jde o Brno, doporučuji, abyste se podívali do kapitoly Všeobecná pokladní správa, kde je na specifické problémy města Brna zvlášť vyčleněná rezerva 200 mil. korun, kterou navrhuje vláda sněmovně ke schválení.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Špačkovi. Prosím pana poslance Kubiše, připraví se pan poslanec Piverka.

Poslanec Josef Kubiš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych se ve svém příspěvku zmínit o tom, jaké problémy někdy může přinést takový krátký čas, který jsme měli my, ale i okresní úřady na prostudování rozpočtu.

Usnesením č. 157 výboru ČNR pro územní správu a národnosti k návrhu rozpočtu okresních úřadů na rok 1992 mj. tento výbor bere na vědomí informaci ministerstva financí, že okresy v zásadě nerozpozorovaly ani tento systém, ani své rozpočty na rok 1992. Dále se v usnesení v kapitole žádá - žádá ministerstvo financí ČR, aby České národní radě předložilo písemný záznam o tomto jednání s okresy. Tento záznam jsem obdržel dnes a mimo jiné se zde říká: "Dne 10. října byl na poradě v Benešově nový systém rozpočtování pro rok 1992 podrobně vysvětlen všem přednostům okresních úřadů a vedoucím finančních referátů, a to včetně dopadů, které objektivizace rozpočtů znamená."

Dále, že žádný z přednostů neuvedl důvody, pro které by od navrhovaného systému mělo být upuštěno. V diskusi naopak zástupci okresů navrhovaný systém rozpočtování přivítali. Na této poradě byl mimo jiné přítomen ministr financí a jeho náměstek pan doktor Grubner. S konkrétními základními údaji návrhu rozpočtu na rok 1992 byli zástupci okresů seznámeni ve dnech 9. a 11. prosince po skupinách 25 okresů a lze konstatovat, že proti návrhu rozpočtu nebyl vznesen žádný zásadní nesouhlas. Tolik stanovisko ministerstva financí.

Konzultoval jsem, samozřejmě v rámci časových možností, s některými okresy tuto situaci. Stanovisko okresních úřadů je v podstatě shodné až na jednu podstatnou připomínku. Po prostudování celého materiálu okresní úřady konstatovaly, že pracovní porada k rozpočtům územních orgánů proběhla 4. 12. a na této poradě bylo možno uplatnit jen obecné dotazy, neboť podklady nebyly kompletní a dále bylo pracovníky odbor u 12 stanoveno, že rozpory nejsou možné. Po prostudování celého materiálu okresními úřady má řada okresů, jako např. Šumperk, Bruntál, ale i další, k pracovním číslům zásadní připomínku k příjmové oblasti rozpočtu a nesouhlasí s názorem ministerstva financí ČR. Důvodem tohoto nesouhlasu je, že z přílohy č. 7 materiálu ČNR lze porovnat rozpis vlastních příjmů u jednotlivých okresních úřadů. Na str. 5 důvodové zprávy je uvedeno, že státní dotace tvoří 85 %, tedy vlastní příjmy tvoří 15 %. Ministerstvo financí při rozpisu vlastních příjmů vyšlo z předpokladu roku 1991, kdy okresy, obce a města učinila mimořádná opatření pro vytvoření vlastních příjmů. Kdo to z okresů v roce 1991 neudělal, tak mu to ministerstvo financí ČR kryje zvýšenou státní dotací.

Pro názornost - lze vidět jednoznačný rozdíl u okresů ČR na podílu vlastních příjmů v tabulce 1, kde bilance příjmů a výdajů jsou bez zdravotnictví. Z této tabulky lze odvodit procentuální výši vlastních příjmů. Jsou okresy, které se podílí na rozpočtu vlastními příjmy přes 30 %, a na druhé straně jsou okresy, které se podílí na rozpočtu vlastními příjmy pouze 15 až 20 %. Z toho plyne zásadní nesouhlas těch okresů, které dosahují vysokých vlastních příjmů.

Vzhledem k tomu, že ministerstvo financí na poradě 4. 12. 1991 nepřipustilo žádné rozpory ke svému návrhu, nesouhlasí tyto okresy s rozpisem vlastních příjmů a považují tento přístup ministerstva za neopodstatněný, nezdůvodněný a neobjektivizovaný, neboť ušetřené státní dotace dává těm okresům, které se vlastní příjmy nesnaží vytvořit. Ministerstvo financí by mělo přece trvat u všech okresů na podstatném zvýšení podílu vlastních příjmů. Navrhují tuto část rozpočtu upravit, příp. stanovit minimální společnou základnu vlastních příjmů všem a zbývající část diferencovat podle charakteru okresů.

Závěrem bych se vrátil ke stanovisku ministerstva financí, kde se konstatuje, že v některých konkrétních případech, kde objektivizace znamená zvýšený tlak na hospodárnost, se bude tento tlak zároveň obracet i na státní rozpočet. Já si myslím, že toto je zrovna ten případ.

Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Kubišovi. Prosím pana poslance Piverku, připraví se pan poslanec Lom.

Poslanec Walter Piverka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, úvodem chci oznámit podle usnesení ČNR, že tím, že jsem občanem tohoto státu německé národnosti, mám přímý zájem na národnostní problematice.

V době, kdy se připravujeme na vstup do Evropského společenství, měli bychom i vnitřní strukturu včetně rozpočtu zaměřit tímto směrem. Říkám to proto, že národnostní problematika zaujímá v Evropském společenství dnes nemalou pozornost. Jestliže se přihlašujeme k evropskému občanskému principu, pak to nelze dělat tím, že přehlédneme potřeby občanů ve vlastní zemi, byť jiných národností, nebo tím, že je srovnáme do jednoho společného "občanství".

Právě uznání identity a rozvoje každého občana byť navzájem různého, příkladně podle národnosti, znamená uplatnit občanský princip. Jestliže v minulosti národnostní politika vedla k násilnému odnárodňování a asimilaci, nesmíme pokračovat stejným směrem, jen pod jiným vývěsným štítem.