Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Meierovi, prosím pana poslance Wantulu, připraví se pan poslanec Klener.

Poslanec Tadeusz Wantula: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, než přejdu k věci, dovolte, abych naplnil naše usnesení a oznámil, že mám osobní zájem na věci, ke které budu mluvit. Jsem Polák, československý občan.

Vážená sněmovno, dovolte, abych se na vás obrátil v záležitosti polské národnostní skupiny v ČR. V rámci této minority působí v dnešní době v ČR 14 občanských sdružení, která jsou navenek zastřešována a reprezentována Radou Poláků, 9 členným volitelným orgánem.

Polská menšina přivítala přijetí Listiny základních práv a svobod, ve které je ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám garantováno m. j. právo na informace v mateřském jazyce. Toto právo je v praxi realizováno m. j. prostřednictvím polsko-jazyčných periodických a neperiodických publikací. Bohužel tyto publikace vzhledem k početnosti představitelů menšiny nemohou mít vysoký náklad a nemohou být rentabilní. Z toho vyplývá nutnost státní finanční pomoci.

Doposud polský tisk byl vydáván několika různými vydavatelstvími a v různých nakladatelstvích, což přirozeně přinášelo nutnost vynakládání finančních prostředků m. j. i na administrativu těchto institucí. Rada Poláků si je plně vědoma, že taková situace zbytečně zatěžuje státní rozpočet, a proto hledá přijatelné perspektivní řešení. Jako nejschůdnější východisko se jeví zřízení vlastního vydavatelství. Pro to byly již učiněny první kroky. Vydavatelství je už registrováno a od nového roku převezme vydavatelská práva polskojazyčných časopisů.

Vědoma si finanční a hospodářské situace státu, hledá Rada Poláků sponzory, kteří by mohli podpořit tento zájem. Výsledkem déle než rok trvajícího snažení bylo získání tiskárenské techniky v hodnotě přesahující 2 mil. Kčs, která po instalaci a uvedení do chodu umožní tisk dětských časopisů a neperiodických publikací. Je však nutné mít stále na paměti, že existuje meze výše nákladů jednotlivých publikací, kterou nelze překročit, což znamená, že vydávání těchto časopisů se bez státní dotace neobejde. Avšak u vydávání neperiodických publikací a dalších druhů komerční vydavatelské činnosti se může v blízké budoucnosti výše nutných státních dotací podle hospodářských výsledků kontinuálně snižovat.

Pro uvedení do chodu vydavatelství s vlastní tiskárenskou technikou je nutno vynaložit dost značné finanční prostředky. Jejich celková výše odborníky je odhadována na 730 tis. Kčs.

Vážená sněmovno, pro rok 1991 polské organizace v Československu zastřešované Radou Poláků byly dotovány částkou schválenou ČNR ve výši 5 100 tis. Kčs. Pro budoucí rok je navrhována částka jen ve výši 3 800 tis. Matice slezská byla dotovaná pro rok 1991 částkou 3 500 tis., pro rok 1992 je navrhováno téměř 6 500 tis. Kčs. Podotýkám, že Rada Poláků reprezentuje 35 000 členů polských organizací a Matice slezská, pokud mám přesné informace, má členskou základnu nižší než 200 členů.

Proto navrhuji: 1. Přejmenování adresáta dotace ze stávající formulace "národnostní svazy Poláků" na "Rada Poláků". 2. Zvýšení částky 3 812 tis. o 750 tis. Kčs z částky navrhované Matici slezské.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, osobně vás prosím, abyste svými hlasy podpořili můj návrh. Ujišťuji vás, že požadovaná částka je rozumnou investicí, která nám dovolí ušetřit značné částky ze státní pokladny v dalších letech. Děkuji za pozornost a pochopení.

/Potlesk./

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Wantulovi, prosím pana poslance Klenera. Připraví se pan poslanec Balog.

Poslanec Pavel Klener: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážená sněmovno, dovolte mi stručnou poznámku k rozpočtové kapitole 361.

Výbor pro vědu, vzdělání a kulturu doporučil, aby do rozpočtové kapitoly 361 byla přesunuta částka 62 mil., která je zahrnuta ve Všeobecné pokladní správě. Důvodem tohoto návrhu byla skutečnost, že tuto částku vyčlenila akademie v letošním roce pro financování interní grantové agentury s předpokladem, že v roce 1992 bude již v činnosti univerzální grantová agentura ustanovená na základě zákona o vědě a technologiích. Bohužel tento zákon, který měl být předložen ve vládě již v březnu letošního roku, zatím předložen nebyl a teprve v těchto dnech se dokončuje již asi sedmá verze jeho zásad. Je proto nutné zaručit racionální financování vědy i v roce 1992.

Řešení navržené rozpočtovým výborem, tj. ponechat zmíněných 62 mil. ve Všeobecné pokladní správě a tam je pro akademii rezervovat, lze akceptovat, ale za předpokladu, že budou tyto prostředky plynule uvolňovány již od ledna 1992. V rozpracovaných projektech nejde jednoduše přerušit práci, např. sběr dat, kultivace, sezónní pozorování apod. Pokud by se tyto finanční toky zastavily, bude to představovat značnou ekonomickou ztrátu, poněvadž řada projektů bude muset být ukončena. Právě způsob financování prostřednictvím grantové agentury má zabránit administrativnímu přidělování prostředků, jako to bylo v letošním roce použitím vyhlášky 124/1991 Sb., kdy peníze byly vládou uvolněny v dubnu, ale řešitelům byly přiděleny až v říjnu.

Dovoluji si tedy požádat pana ministra financí o sdělení, zda a jak je možno zaručit uvolňování prostředků pro grantovou agenturu průběžně a to již od ledna 1992.

Dále navrhuji doplnit společnou zprávu v odstavci B) o odstavec ve znění: "Česká národní rada žádá vládu o urychlené předložení návrhu zákona o vědě a technologiích".

Závěrem mi dovolte poznámku, která nesouvisí s touto rozpočtovou kapitolou. Pan ministr Bojar vám dnes ráno nabídl, abyste se nechali píchnout do prstu. Já jsem vám minulý týden navrhl, abyste se nechali píchnout do žíly a přihlásili se k dobrovolnému dárcovství krve, ale minulý týden se přihlásila pouze jedna poslankyně, paní dr. Pavlíčková, i když v kuloárech měli o dobrovolné dárcovství krve zájem i jiní poslanci. Připomínám proto, že je možné se přihlásit u paní závodní doktorky a že odběry by byly provedeny až v lednu, takže nemusíte mít obavy, že by případné následky odběru vám pokazily vánoční svátky.

Děkuji vám.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Klenerovi a prosím pana poslance Baloga. Připraví se pan poslanec Sojka.

Poslanec Dezider Balog: Vážení přítomní, dovolte abych vás seznámil s krátkým stanoviskem Klubu ROI v ČNR k rozpočtu na rok 1992.

Návrh rozpočtu na rok 1992 považujeme za vyvážený, objektivní a přijatelný. Jsme si vědomi, že plné finanční potřeby okresních úřadů a obcí není možné pokrýt, proto nebudeme podporovat návrhy na změny motivované k prospěchu jednoho regionu na úkor jiných rozpočtových kapitol. Takovýto neuvážený přístup bez existence nového daňového systému může také vytvořit schodkový rozpočet.

Dále navrhujeme, aby ze společné zprávy tisk 526 bod A byla vypuštěna dikce o tom, že se snižuje objem dotací na rómská sdružení na 0 Kčs v kapitole 334 "Ministerstvo kultury ČR"

Děkuji za pozornost.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Balogovi, prosím pana poslance Sojku. Připraví se pan poslanec Gjurič.

Poslanec Tomáš Sojka: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážená sněmovno, diskuse k návrhu rozpočtu ve výborech i zde na plénu se zaměřila především na jeho výdajovou část. Meritem věci však není ani tak komu co rozděluji, ale především, jak mnoho mohu rozdělit. Zaměřím se proto na východiska příjmové části rozpočtu.

Do úvodu musím konstatovat, že podle mého názoru návrh příjmové časti rozpočtu nevychází z konkrétní analýzy příčin našich ekonomických a sociálních problémů, ani z možností našeho ekonomického potenciálu. Není důsledně oceněn současný stav ekonomiky a vývojové tendence letošního roku jako východisko pro stanovení předpokladů pro rok příští.

Pokles v tvorbě hrubého domácího produktu za rok 1991 se předpokládá v návrhu rozpočtu cca 12 %, přičemž reálné ohodnocení poklesu průmyslové výroby se za letošní rok odhaduje na 30 % a z toho vyplývající pokles národního důchodu až o 20 %, to je téměř čtyřikrát více než předpokládala východiska rozpočtu na letošní rok. Abych nebyl podezírán z demagogie, to jsou předpoklady uvedené za celou ČSFR v Bulletenu FSÚ č. 10 z 5. 12. letošního roku. Uvádím to proto, že předpokládaný pokles národního důchodu v roce 1992 pouze o 6 % považuji za naprosto nereálný. Skutečný se může pohybovat na úrovni 12 - 15%, což bude mít dramatické dopady do příjmové oblasti rozpočtu.

Za rozhodující faktor poklesu výroby je obyvatelstvu nejčastěji předkládá vliv ztráty zahraničních trhů a tím i omezení exportu. Při bližším pohledu však vypadá situace poněkud jinak. Je pravda, že rozpad východního trhu donutil podniky změnit jeho teritoriální zaměření. Patří proto ke kladu, že se snížení exportu za tři čtvrtletí podílí na celkovém snížení dodávek jen asi 10 %. Úmyslně opomíjím naprosto nevýhodnou skladbu vyváženého zboží, která o restrukturalizaci našeho průmyslu nepřesvědčuje.

Hlavní příčinou odbytové krize a snížení výroby není tedy export, ale naopak prudké snížení kupní síly obyvatelstva a celkové zúžení vnitřního trhu, a to jak vnitřního obchodu, tak investic. Z celkového snížení finálních dodávek průmyslu za tři čtvrtletí tohoto roku ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího, činí více než tři čtvrtiny dodávky pro vnitřní obchod. Dodávky pro vnitřní obchod jsou za toto třetí čtvrtletí nižší o 28 % a pro investiční výstavbu dokonce o více než 40 %. To jasně dokazuje, že hlavní příčinou poklesu výroby je rozpad vnitřního trhu v důsledku nesprávné hospodářské a sociální politiky vlády a neuvážené liberalizace dovozu. Bez dynamického vnitřního trhu nelze obnovit dynamiku průmyslu, přičemž podstatnou injekcí by měl být předchozí rozmach investic. S tímto se však ve vládním návrhu nepočítá.

V návrhu rozpočtu se předpokládá, že nezaměstnanost dosáhne v roce 1992 cca 350 000. Podle mého názoru to však neodpovídá současnému propadu produktivity práce a tím i podstatnému zvýšení přezaměstnanosti, která má být odstraněna "aktivní politikou zaměstnanosti". Osobně odhaduji možnost nezaměstnanosti zvýšení o 100 - 150 000. Z toho vyplývá i zpochybnění reálnosti nárůstu odvodu a daní z objemu mezd o 3,9 miliard Kčs proti letošnímu roku.

Obdobně nepředpokládám možnost dosažení nárůstu daně z obratu, který činí v návrhu podílově pro Českou republiku 2,4 miliardy Kčs. Domnívám se totiž, že v důsledku růstu nezaměstnanosti, nízkého růstu mezd a navrhovaných antisociálních opatření, jako je zrušení výplat státního vyrovnávacího příspěvku, odklad valorizace důchodů se kupní síla nezvýší a poptávka se přesune na zboží s nízkou nebo nulovou sazbou daně z obratu, především pak na potraviny.

Z těchto důvodů považuji navržené příjmy rozpočtu na rok 1992 za nereálné a zvyšující jen předpoklad pro jeho schodkovitost.

Za rozhodující článek pro překonání recese národního hospodářství považuji obnovení funkce vnitřního trhu. Jakkoliv je to složité, domnívám se, že je v současné době nezbytné posílit kupní sílu obyvatelstva. Zvýšení kupní síly je možné jak v oblasti nominálních příjmů, tak i v oblasti spotřebitelských cen. Např. zrušené dotace spotřebních cen a služeb diferencovaně kompenzovat obyvatelstvu podle sociální potřebnosti. Plně je nutno využít platného zákona o cenách k jejich dočasné regulaci, zejména u potravin a vybraných sociálně významných služeb, k zamezení nadměrných zisků výrobních a obchodních organizací spekulativním zvyšováním cen. Zvýšení kupní síly obyvatelstva oživí vnitřní trh, zvýší poptávku po zboží a tím i jeho výrobu. To povede ke zvýšení příjmu státního rozpočtu zvýšením inkasa daně z obratu, odvodů ze zisku a z mezd.

Dále je třeba aktivizovat investiční výstavbu jednak výrazným zvýhodněním úvěrů a cílově zaměřenými subvencemi. Nepoužívat zahraniční půjčky na udržení v této době problematické vnitřní směnitelnosti koruny, nýbrž na efektivní výrobní akce, které zvýší výkonnost ekonomiky, její exportní schopnost a tím i schopnost tyto dluhy splácet a zajistí nové pracovní příležitosti.

Tyto přístupy je třeba - samozřejmě po určitou přechodnou dobu - kombinovat s aktivní celní ochranou našeho trhu a upřednostňováním našich výrobků vytvářením vědomí, že český výrobek znamená práci pro českého dělníka.

Z důvodů uvedených v mém vystoupení doporučuji návrh rozpočtu přepracovat tak, aby motivoval další rozvoj ekonomiky před restrikcí sociálních opatření.

Děkuji za pozornost.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Sojkovi a prosím pana poslance Gjuriče, připraví se paní poslankyně Bumbová.

Poslanec Andrej Gjurič: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, svůj vstup mám usnadněn tím, že vlastně budu už jenom plédovat pro některé požadavky, ale vystoupím s tím proto, že přece jenom chci přednést poněkud odlišné pozměňovací návrhy, než kolegové, kteří hovořili přede mnou. V obou případech chci hovořit k tabulce 15, o které tu hovoříme častěji, k části 1, čili k občanským sdružením a organizacím.

K prvnímu problému, tj. k problému občanských institucí, korporací, svépomocných sdružení a jejich práci v humanitární, ale zejména v sociální oblasti, hovořil už pan poslanec Procházka. Nebudu jeho argumenty opakovat. Vystupuji tu jednak proto, abych tuto potřebu nesmírně zdůraznil. Jestliže obecně v liberálním státě se má většina činností zakládat na práci těchto korporací, korporací tohoto svobodného, spontánního občanského typu, pak v sociální oblasti to platí desateronásobně.

Říkám to teď proto, že když pan kolega Procházka dospěl k závěru svého zdůvodnění, které s ním plně sdílím, zmínil se ovšem jenom o jakémsi výstupu pro instituce uvedené pod ministerstvem zdravotnictví, čili organizace poskytující přímou humanitární pomoc, a už, ačkoli předtím o nich mluvil, se nezmínil explicitně o závěru pro organizace pod ministerstvem práce a sociálních věcí, to je na straně dva téže tabulky, organizace poskytující sociální pomoc. Rád bych zdůraznil, že je v tom určité překrývání a je v tom také určitý rozdíl. Organizace poskytující přímou humanitární pomoc je dost široký pojem. Samozřejmě přesahuje i do sociální oblasti, i když je pod ministerstvem zdravotnictví. Ale já bych tady plédoval pro tyto organizace poskytující přímou sociální pomoc. Je to řada věcí, které většinou instituce pod ministerstvem zdravotnictví a nebo s tím související nemohou dělat. Je to péče o bezdomovce, o staré a opuštěné lidi, o lidi společensky nepřizpůsobené, péče o problematickou mládež, o problematické rodiny nebo o rodiny vůbec, sociální poradenství atd. V tom kontextu se vším tím, co řekl pan poslanec Procházka, mi připadá položka pod ministerstvem práce a sociálních věcí 9,5 mil. nedostatečná.

Hovořil jsem o tom s panem ministrem Horálkem, vyjádřil se v tom směru, že při této položce budou moci podporovat všechny současně existující občanské organizace sociálně pracující, ale už asi ne ty, které by během roku ev. nově vznikly. Doufám, že budou nově vznikat, protože vstup nestátních institucí do sociální péče velice potřebujeme.

Uvažoval jsem, když jsem se měl vyjádřit ke konkrétnímu přesunu, o oné Matici slezské, o které hovořil už pan Šimeček a teď i pan Wantula, jejíž činnost je jistě záslužná, ale podle mého názoru velice úzká a specifická a tudíž ta položka je předimenzovaná. Nemohu teď ovšem hovořit o tomtéž a tak znovu upozorňuji na položku u Svazu bojovníků za svobodu, která vzhledem k jejich činnosti během roku mi připadá také nadměrná. Upozorňuji na to proto, že bych rád spojil návrh pana kolegy Šimečka a můj. Pro společného zpravodaje bych ještě uvedl, že bych dával v úvahu i možnost z rezerv, a nechat tuto úvahu na definitivním zpracování. Protože ale musím podat konkrétní pozměňovací návrh - jinak jsem ochoten o tom dále debatovat - a je potřeba uspokojit požadavek Konfederace politických vězňů, s čímž se také zásadně ztotožňuji, domnívám se, že by lepší nápad byl tento: Svaz bojovníků za svobodu by se určitým způsobem podělil s Konfederací politických vězňů, což považuji za naprosto jasné, jednoznačné a správné, přičemž naopak z Matice slezské bych žádal pro nestátní subjekty v sociální péči. Navrhuji toto: Svaz bojovníků za svobodu mínus 1 milión, Konfederace politických vězňů plus 1 milión z této položky.

Matice slezská mínus tři milióny, organizace poskytující sociální pomoc plus 2 milióny a návrh pana poslance Wantuly plus 1 milión. I tak se domnívám, že dělba mezi Svazem bojovníků za svobodu a Konfederací politických vězňů není příliš spravedlivá, ale navrhuji tento postup.

Druhá věc se týká téže tabulky, přesněji řečeno druhé stránky společné zprávy. Týká se toho, o čem už mluvili pan poslanec Holomek, pan poslanec Zajíček a pan poslanec Balog. Nebudu tady vůbec dále argumentovat kromě toho, že řeknu jestliže tady byly některé důvody k tomuto postupu, to znamená uvažovat, co se udělá s touto desetimiliónovou částkou pro rómské organizace, tak to řešení, které je ve společné zprávě zvoleno, považuji za krátké spojení a nikoli za koncepční krok. Všechny ostatní důvody řekli kolegové, domnívám se, že je to i v rozporu s Listinou práv a svobod. Jak před státním rozpočtem, tak kdekoli jinde si musí být všechny národnosti a etnické skupiny rovny, lhostejno z jakého důvodu k tomu přistupujeme.

Pokud toto vůbec říkám, tak jednak proto, abych to podpořil, jednak proto, abych řekl ještě jeden alternativní návrh, pokud by neprošel návrh pana poslance Zajíčka a pana poslance Holomka, ke kterému se připojuji. Ve světě totiž se dost často řeší věc národností a menšin tak, že tyto peníze se dávají výborům pro národnosti při předsednictvu vlády, při vládě, komisi pro národnosti atd. Tento výbor při předsednictvu vlády existuje. Dávám tedy v podstatě návrhy dva. Aby buď - v souladu s Listinou lidských práv a svobod - všechny položky týkající se národností pod ministerstvem kultury, to znamená včetně rómských iniciativ, byly spravovány tímto výborem pro národnosti při předsednictvu u vlády a ten by ve spolupráci se zástupci jednotlivých občanských i národnostních iniciativ a sdružení, čili s určitou korporací, tyto předem určené položky spravoval a přiděloval. Byl bych rád, kdyby se k tomu vyjádřil pan premiér, protože pravděpodobně nejsem tady tak zběhlý, abych věděl, jestli tato možnost - která je ve světě dost běžná je u nás průchodná. Pokud by se pan premiér k tomu vyjádřil negativně - čili aby všechny tyto položky pro národnosti přešly pod vládní výbor, který by je spravoval se zástupci těchto národností a sdružení - a pokud by neprošel návrh pana poslance Holomka - mám ještě třetí alternativní návrh, a to tuto položku deseti miliónů pro rómské občanské iniciativy převést pod tento vládní výbor. Byl by to ovšem až druhý návrh v pořadí. Pléduji pro to, aby ve společné zprávě tato věta byla škrtnuta a pokud by to sněmovnou neprošlo, pak stejně aby tyto peníze byly rómským iniciativám přiděleny, ale ve spolupráci s tímto vládním výborem. Děkuji za pozornost.