Česká národní rada 1990 – 1992

Dovolte mi, vážení přátelé, zmínit se ještě o jedné věci. Přesně před rokem v tento čas jste zvedli ruku a podpořili vznik "muzea rómské kultury". Vzpomínáte si, že jsem vám tehdy v euforii slíbil, že za odměnu vám zde zahraje nejlepší rómská skupina. Musím říci, že mě trápí okolnost, že jsem tento slib nemohl splnit. Je to neodpustitelné a z mé strany naprosto neomluvitelné. Ovšem okolnosti mezinárodní i vnitřní situace, krize, které jsme zažívali, neumožňovaly, abychom na této půdě dali možnost projevit se "bezuzdnému veselí a nepochopení pro vážnost situace", jehož by se jistě moji milí kamarádi a hudebníci bez zlého úmyslu dopustili. Já tuto věc napravím jiným způsobem, který mi snad dovolí ucházet se opět o vaši přízeň a důvěryhodnost.

A ještě k "muzeu rómské kultury". Iniciativa, kterou jste zvednutím ruky minulého roku podpořili, nebyla zmařena, tato instituce funguje, sehrává svou roli a po mnoha peripetiích, které spočívaly v procesu krystalizace uvnitř rómského hnutí, mohu konstatovat, že vytvoření této instituce přispívá k pocitu sebeuvědomění, který je velmi důležitý. To je vše, co jsme vám chtěl říci.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Holomkovi. Nyní promluví pan poslanec Zajíček, po něm se připraví pan poslanec Nedbálek.

Poslanec Stanislav Zajíček: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem Klubu Občanského hnutí k návrhu rozpočtu na r. 1992.

Klub Občanského hnutí v ČNR nepovažuje v současné situaci za možné zvyšovat výdaje rozpočtu ČR, ale považuje naopak za nutné posilovat jeho příjmovou stránku. Domnívá se, že by se tak mělo dít především mimorozpočtovými prostředky. V této souvislosti vítá zřízení Českomoravské záruční rozvojové banky, která prostřednictvím zvýhodněných úvěrů, přebíráním záruk za úvěry atd. rozšíří úvěrové možnosti pro investiční činnost. Klub OH také žádá českou vládu, aby hledala všechny možnosti ke zvýšení atraktivity našeho ekonomického prostředí pro zahraniční investice. Posílení příjmové stránky rozpočtu nechť se děje rovněž zkvalitněním správy daní a co nejrychlejším přijetím zákona o správě daní.

Vážené dámy a vážení pánové, Klub OH se rozhodl podpořit návrh rozpočtu na r. 1992. (Dovolte mi mimo stanovisko Klubu říci, že s těžkým srdcem.)

Dovolte mi prosím pronést ještě jednu osobní poznámku. Aniž bychom se s panem kolegou Holomkem domlouvali, náhoda tomu chtěla, že jsem přistoupil k tomuto pultu těsně po jeho příspěvku a chtěl bych promluvit k téže věci jako on. To znamená k větě ve společné zprávě, která říká, že navrhujeme snížit dotace rómským sdružením na nula Kčs. Pominu kulantnost formulace "snížení na nulu" a zamyslím se spíš nad tím, jestli se nějak změnila naše motivace z loňského roku, kdy jsme se rozhodli přiřknout rómským sdružením 15 milionů Kčs. Zda se nějak změnila ta motivace, která - jak se domnívám - loni vyplývala z toho, že jsme se rozhodli posílit a podnítit pozitivně cílené snahy romského společenství.

Myslím si, že se ta motivace nezměnila a že velkou úlohu sehrály právě pověry a problémy i nepokoje kolem rozdílení této dotace. Já bych každému doporučil se seznámit se zprávou ministerstva financí, které se zabývalo poskytováním dotací na rómské sdružení. Pan poslanec Holomek tady uvedl, jaké výsledky tato revize měla. Navíc bych chtěl zdůraznit, že v návrhu rozpočtu je částka proti loňskému roku snížena o celou třetinu, což vzhledem k celkové inflaci je podstatně vyšší snížení než jenom ta třetina, která vyplývá z čísla uvedeného návrhu rozpočtu.

Je tu samozřejmě námitka, že Rómové, tak jako kdokoli jiný, se mohou realizovat v jiných občanských sdruženích, která jsou uvedena v této kapitole, že mohou být speleology, zahrádkáři, včelaři, potápěči, nebo ornitology, mohou se zkrátka chovat tak jako my. Je to jedna z mála věcí, kterou proti nim také máme, že nejsou jako my, že se nechovají jako my. Minulý režim se pokusil o asimilaci rómské komunity. A bylo by nošení soch do Athén, kdybych popisoval, k čemu to vedlo. Vedlo to k faktickému asociálnímu systému podpor a vedlo to k rozhořčeným zprávám o demolovaných příčkách v panelácích, o parketách pálených při táborových ohních atd. Jsem přesvědčen, že musíme respektovat nejenom podobnost, ale i tu odlišnost. Myslím především na tu odlišnost, která je kooperativní, která je produktivní, nikoliv odlišnost, která je konfrontační. Jestliže se rozhodneme respektovat takovou rozdílnost u Poláků, Maďarů, Němců, nebo Ukrajinců, měli bychom ji respektovat i u Rómů. A podporuji tedy návrh pana poslance Holomka, aby ze společné zprávy byla vypuštěna věta o snížení dotace na rómská sdružení z nula Kčs a převedení této částky do všeobecné pokladní správy pro potřeby občanských sdružení.

Děkuji vám za pozornost.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi, prosím pana poslance Nedbálka, připraví se pan poslanec Vondráček.

Poslanec Lubomír Nedbálek: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, vážení hosté, nemohu jinak, než vznést několik připomínek k postupu projednávaného rozpočtu ČR a konkrétní poznámku k rozpočtu kapitoly 314 ministerstva vnitra se zaměřením na bezpečnostní úsek. K celkovému rozpočtu - na kapitoly rozpočtu jsme měli opět málo času. To ovlivnilo jejich projednávání. Oproti minulému roku jsme neměli podklady, týkající se rozpočtu federálního. Doporučuji, aby tyto dvě připomínky byly zahrnuty do závěrečného usnesení.

Nyní k rozpočtu kapitoly 314 ministerstva vnitra ČR bezpečnostního úseku. Dostal se mi do ruky návrh rozpočtu bezpečnostního úseku ministerstva vnitra Slovenské republiky. Obsahuje 27 stran přehledně zpracovaných všech položek rozpočtu a také obsahuje všechny potřebné informace. Rozpočet bezpečnostního úseku českého ministerstva vnitra je zpracován nesrovnatelně hůř.

Není vyčerpávající a i po vyžádané opravě není zcela jasný a přehledný. Teď několik čísel srovnání českého a slovenského rozpočtu. Především podíl výdajů na jednoho policistu je na rok 1992 na Slovensku o 30% vyšší než v ČR. Přitom náklady na mzdy policistů ve slovenské policii jsou o 10-15% nižší. Jen poznámku, pokud uvádím nepřesná čísla, je to způsobeno nepřehledností rozpočtu nám předkládaného českým ministerstvem vnitra.

Ve slovenském jsou tato čísla zcela jasná. Další čísla jsou vyprovokována sdělením ministra financí ČR pana Špačka. Uvedl, že nárůst prostředků pro ministerstvo vnitra ČR je 34%. Pro přesnost uvedu skutečná, z materiálu spočítaná čísla. Nárůst prostředků pro bezpečnostní úsek ministerstva vnitra je následující. Čísla budu uvádět ve srovnání se Slovenskou republikou.

Za prvé nárůst prostředků v letošním roce 1991 oproti původně stanovené částce - tzn. původní rozpočet a očekávaná skutečnost - je v ČR 35%, ve Slovenské 37%. Nárůst prostředků původního rozpočtu 1991 k navrhovanému rozpočtu 1992 - v ČR 61%, ve Slovenské republice 98%. Rozdíl roku 1991 - očekávané výdaje a rozpočet na rok 1992 v ČR 19% a ve Slovenské 44,6%.

K tomu poznámka, pokud by nebyl rozpočet bezpečnostního úseku českého ministerstva vnitra zvýšen o 1 miliardu, která nám byla předkládána jako zvýšení navíc, byl by tento nárůst jen 2.3%. Podíl výdajů na investiční činnosti je u bezpečnostního úseku v ČR 3% a ve Slovenské 11%. K tomu bych chtěl připomenout, že ve Slovenské republice je daleko víc staveb, které slouží slovenské policii, než v ČR. Za páté rozpočtové výdaje na rodinné ubytování policistů v roce 1992 v českém rozpočtu 0, ve slovenském rozpočtu 300 miliónů pro 600 bytů. Ve slovenském rozpočtu je psáno, že to uspokojuje jen 50% žadatelů. K tomu vám přečtu komentář českého ministerstva vnitra. Komplexní bytová výstavba byla v podstatě ukončena v roce 1990 a pro rok 1992 nemá ministerstvo vnitra ČR zajištěn příděl bytů pro policisty - v závorce evidováno více jak 2900 požadavků. Jeden z dalších údajů v roce 1992 má být přírůstek policie v ČR 2000 osob, ve Slovenské republice má být 3000 policistů a 1500 osob.

Není problém nezájmu občanů o policejní službu, který se týká především mladých občanů, ovlivněn i sociálními podmínkami a právě bytovou otázkou?

To bylo několik čísel. Všichni si uděláme obrázek, jak na tom je rozpočtově naše společnost. Já osobně z toho vyvozuji následující závěr. Bezpečnostní úsek ministerstva vnitra ČR je rozpočtově nedostatečně zajištěn. Především z hlediska investičních prostředků. Bezpečnostní situace ČR není dobrá, určitě není lepší než ve Slovenské republice, přesto vydáváme na tuto oblast nejméně o třetinu méně prostředků. Přitom na Slovensku má policie daleko víc nových staveb.

Na závěr mi dovolte, abych doporučil ČNR do jejího usnesení ke státnímu rozpočtu na rok 1992, aby zahrnula požadavek na uvolnění částky 100 - 200 milionů korun na nákup bytů, případně na stavby bytů pro policisty ČR. Při změně rozpočtu ČR v průběhu roku 1992 by mohl být tento požadavek buď plně nebo z části uspokojen. Velmi se za to přimlouvám. Je to také proto, že za mnou skutečně byli mladí policisté, kteří čekají děti a doufám, kdybychom toto doporučení dali do usnesení, tak že bychom jim mohli k vánocům udělat i malou radost. Děkuji vám.

(Potlesk).

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Nedbálkovi, prosím pana poslance Vondráčka, připraví se pan poslanec Meier.

Poslanec Josef Vondráček: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážená sněmovno, chtěl bych říci několik slov k rozpočtu, a to ke kapitole ministerstva školství a ministerstva kultury. Myslím, že v rámci možností, které česká vláda má a ke zdrojům, které jsou k rozdělení jsou rozpočty, i když jsou úsporné, pro oba resorty přijatelné. Je samozřejmé, že bychom k pokrytí všech nutných potřeb potřebovali částku daleko vyšší, ale to myslím nejsme jenom sami. Přesto bych chtěl upozornit na některé problémy a možnosti jejich řešení. Rozpočet ministerstva školství má tři kritická místa. Je to nedostatek investičních prostředků. Problém učitelských platů a finanční krytí v důsledku restitucí. Na stejné téma jsem zde hovořil při projednávání rozpočtů na rok 1991 a byly to stejné problémy.

K otázkám nedostatku investic. Školství se nedostávají investiční prostředky asi ve výši 600 miliónů korun. Možnost částečného řešení je použít investiční prostředky určené účelově na učňovské školství a totéž pro střední odborné a odborné školy. Vždyť vlastně učňovské školství je též odborné školství. Toto doporučení je na návrh našeho výboru ve společné zprávě, a proto prosím o podporu přijetí tohoto řešení.

Druhý problém je řešení finančních důsledků, které vyplývají ze zákona o restituci, jejíž odhad ministerstva je minimálně ve výši 850 miliónů korun.

Jde zejména o pronájem z těchto vrácených objektů, popř. o jejich odkoupení. Ministerstvo školství není schopné plné úhrady z vlastních zdrojů. Nabízí se možnost právě proto, že jde o restituci, řešit tento problém použitím prostředků z fondu národního jmění, pochopitelně po úpravě příslušného zákona.

Nejde o řešení důsledku restituce ve školství, ale stejný problém má i ministerstvo kultury, zdravotnictví, ministerstvo vnitra. Proto souhlasím, že ve společné zprávě v části B je žádána vláda o řešení těchto problémů.

Nyní k dalšímu problému - k otázce platů. Začnu citátem ze včerejších novin: "Učitelé na odchodu - Ze škol odcházejí nejen učitelé cizích jazyků a výpočetní techniky, ale i další odborní učitelé. Ze školství odcházejí především mladí učitelé, mohu to doložit příkladem z vlastní školy. Odešel nám vynikající odborník pro výpočetní techniku a uvažují o odchodu i další. Je třeba si uvědomit, že podle stávajících platových předpisů může učitel, který má vysokoškolské vzdělání dosáhnout po dvaceti letech praxe maximálního hrubého platu 3150 Kčs. Nelze se divit, že učitelé, aby uhradili vzrůstající náklady rodiny přecházejí na lépe placená místa."

Učitelé očekávají, že konečně dojde k řešení jejich platové úpravy a spojují tuto naději s přijetím zákona o odměňování ve státní správě.

Zatím tento zákon není přijat, a i když bude přijat, nemá zajištěné potřebné finanční krytí. Na tento stav jsem upozorňoval v minulém roce při projednávání rozpočtu na rok 1991, když jsem uvedl, že vláda škrtla z návrhu rozpočtu uvažovanou částku 300 miliónů korun na první etapu platové úpravy učitelů. Dnes je situace daleko horší. Upozorňuji na tento vážný stav, který by vláda měla urychleně řešit, řešit ho s předstihem než pod nějakým tlakem. Jinak dojde k úniku schopných odborníků ze škol, což bude mít negativní důsledky při přípravě mladé generace a pochopitelně to vyvolá nespokojenost na školách.

Nerad, ale přece jenom při této příležitosti musím připomenout platové úpravy učitelů ve Slovenské republice v polovině letošního roku. Doporučuji proto, aby v usnesení k rozpočtu České republiky bylo vládě uloženo tento problém urychleně řešit.

A opět citace z Mladé fronty ze 14. 12.: "Lavice bez peněz starostové Prahy 1 a 6 oznámili, že odmítají se starat o základní školství ve svých obvodech. Zástupci pražského magistrátu konstatovali, že připravovaný rozpočet Prahy pro příští rok neobsahuje finance pro školy v obvodu Prahy 1 a 6." Podle návrhu rozpočtu ministerstva školství na rok 1992 byl rozpočet na regionální školství v působnosti obcí zvýšen o 15 % oproti letošnímu roku.

Obce mají podle zákona o státní správě a samosprávě ve školství zákonnou povinnost financovat věcné základní výdaje základních a mateřských škol. A na toto financování jsou jim dávány rozpočtové prostředky z kapitoly školství. I když jsme si vědomi finančních těžkostí okresů i obcí, nikdo je přece nemůže této odpovědnosti zbavit.

Doporučuji, aby finanční prostředky určené na školství, kulturu a zdravotnictví v regionech, které jsou z těchto kapitol, těchto resortů, aby byly pro okresní úřady a tím i obce dávány ve formě orientačních položek pro tyto účely s možností kontroly, jak byly tyto položky použity.

A poslední problém - v rozpočtu ministerstva kultury byla uvažována částka 50 miliónů korun pro nezávislá televizní vysílání a 50 miliónů korun pro nezávislá rozhlasová vysílání. Doporučovali jsem, aby tato částka nebyla těmto institucím přiznána a podle společné zprávy je ponechána v rezervě bez konkrétního určení. Doporučujeme, aby byla ponechána jako účelová rezerva pro ministerstvo kultury na ochranu a údržbu památek. Jejich čerpání by mělo být vázáno účelově na splnění konkrétních požadavků ministerstva kultury.

Doporučuji proto změnu ve společné zprávě v kapitole 398 Společná pokladní správa, aby byl zahrnut tento návrh. A úplně na závěr jednu poznámku: když jsme nedávno besedovali s delegací z Holandska, slyšeli jsme od nich tato slova: když nám bylo v začátcích nejhůř a měli jsme nedostatek prostředků, investovali jsme především do vzdělání a dnes se nám to bohatě vrací.

Děkuji za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. Prosím pana poslance Meiera a připraví se pan poslanec Wantula.

Poslanec Josef Meier: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, při schvalování státního rozpočtu na rok 1991 prohlašovali ministři financí, že je to naposledy, kdy rozpočty jsou tvořeny tzv. společným kotlem a že příští rozpočet bude průhledný.

Skutečnost je ovšem taková, že rozpočty pro rok 1992 jsou sestaveny naprosto stejným způsobem. Administrativní přerozdělovací poměr 41,5 % ku 35 % ku 23,5 % způsobí i v letošním roce značný přenos prostředků České republiky do Slovenské republiky při naprosté neprůhlednosti tohoto přerozdělování. Je ignorována bilance tvorby zdrojů v jednotlivých republikách a hospodaření s nimi. Jediným cílem je sestavení alespoň opticky vyrovnaných rozpočtů, jinými slovy byrokratickou metodou je uspokojena potřeba Slovenské republiky na kterou si nevydělá, kde nejsou záruky, že s nimi bude nakládáno stejně hospodárně jako v České republice. Viz výdaje letošního roku. Podle návrhu založeného na společném kotli dochází k transferu českých zdrojů na Slovensko dvěma hlavními kanály.

Za prvé. Poměrem rozdělení společných příjmů tak, jak už jsem uvedl procenticky, což je poměr České republiky ku Slovenské republice 1,76 ku 1, zatímco poměr tvorby zdrojů je 2,49 % ku 1.

Za druhé. Podstatnou část výdajů federace, tzn. 55,4 mld tvoří výdaje na tzv. občanskou sounáležitost a jednotu trhu. Rozdělení této částky se předpokládá v poměru 1,3 až 1,4 ku 1. V absolutním vyjádření dojde tedy podle návrhu k přerozdělení českých zdrojů prostřednictvím federálního rozpočtu na Slovensko v minimální výši 22 miliard korun. K tomu je však nutno podotknout:

1. Rozpočty jsou vyrovnané pouze opticky. Příjmy předpokládají výnosy ze státních obligací a to v České republice 8,7 miliardy korun, ve Slovenské republice 4,2 miliardy korun, což je dost riskantní předpoklad. Předpokládaná tvorba zdrojů na území Slovenské republiky je zřejmě nadhodnocena jak ukazují výsledky letošního roku.

2. Posílení rozpočtu České republiky o 4,2 miliardy korun k této dohodě došlo v Brně - bude realizováno z položky federace "Výdaje na občanskou sounáležitost", tedy z položky, která je tvořena převážně z českých zdrojů a na kterých by se Česká republika podílela mnohem menším poměrem. Tedy dostaneme zpátky pouze to, co jsme do federálního rozpočtu odvedli. Jedinou výhodou je, že tuto částku je možno zahrnout do výdajů návrhu rozpočtu.

Nejsilnějším argumentem proti předloženému návrhu je bilance plnění závazku republiky vůči federálnímu rozpočtu v letošním roce. Pro letošní rok byl schválen poměr rozdělení společných příjmů, jak všichni víme 40 ku 25 ku 35, tedy Česká republika ke Slovenské republice 1,6 ku 1. Celková částka převodu podle tohoto návrhu by měla být cca 28 miliard korun. Ve skutečnosti byl podíl Slovenské republiky na příjmech společného kotle dramaticky malý. Došlo k přerozdělení v téměř trojnásobné absolutní částce.

Vzhledem k tomu, že pro rok 1992 je uplatněn stejný systém sestavení rozpočtů a neexistuje účinný nástroj, jak během roku korigovat výdaje rozpočtu SR v závislosti na skutečných příjmech, není důvod se domnívat, že v roce 1992 to bude lepší.

Dámy a pánové, klub poslanců KDU si je vědom, že existuje několik variant, jak schválit státní rozpočet. Minimálně tři: 1. Schválit předložený návrh rozpočtu s tím, že se jedná v podstatě o zakoupení výhledu na společný stát. 2. Zachovat systém společných příjmů, ale trvat na větším poměru ve prospěch ČR. 3. Odmítnout systém společných příjmů jako neprůhledný, trvat na vlastních příjmech všech tří rozpočtů, kde federální příjem by byl buď celkový výnos daně z obratu, nebo stávajících 35 % ze současných společných příjmů. Vzniklá disparita u rozpočtů ČR a SR by pak byla kompenzována rozhodnutím ČNR, kdy by se ČR vzdala části svých příjmů ve prospěch SR. Třetí varianta by se nám zamlouvala nejvíce, ale jsme si vědomi, že nelze volit tuto variantu, protože to nedovolují rozpočtová pravidla a znamenalo by to volit rozpočtové provizorium.

Kolem problematiky sestavování rozpočtů proběhla celá řada politických jednání. Nakonec se došlo při jednání v Brně za účasti prezidenta republiky k dohodě. Nechceme tuto dohodu narušovat, nechceme ani, aby případné neschválení rozpočtu dle dohody bylo spojováno s možným rozbitím společného státu. Klub KDU bude proto hlasovat při schvalování rozpočtu pro první variantu, tzn. schválení předloženého návrhu SR. Děkuji za pozornost.