Poslanci ODS nebudou prosazovat úzké regionální
a stavovské zájmy v rozpočtu. Všechny
okresy mají svoje místní neřešené
problémy. Poslanci ODS jsou si vědomi toho, že
v rozpočtech okresních úřadů
a obcí bude vznikat napětí. Uvědomují
si však, že v tuto chvíli nelze situaci řešit
neuváženými rozpočtovými požadavky.
Dosáhli bychom pouze rozkolísání polohy
rozpočtu.
Poslanci ODS jsou názoru, že předložený
návrh rozpočtu na rok 1992 je přijatelný
a budou jej podporovat.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Volákovi. Prosím
pana poslance Andrleho, připraví se pan poslanec
Homola.
Poslanec Antonín Andrle: Vážená
paní předsedkyně, paní poslankyně,
páni poslanci, vážená vládo,
v roce 1990 nám byl začátkem prosince předložen
návrh rozpočtu na rok 1991. Tehdy bylo ministerstvo
financí vázáno nařízením
vlády 220/90, které stanovilo výši rozpočtu
roku 1991 na úrovni roku 1990 po zapracování
předpokládaných vlivů. To znamená,
že vycházelo z konstrukce připravené
krajskými národními výbory. Proti
tomu bylo mnoho výhrad, padaly zde různé
návrhy, ale prošel jen návrh předsedy
vlády Petra Pitharta, a to zkrácení rozpočtu
všech okresů, včetně Prahy o jedno procento.
Tím vznikla rezerva 738 miliónů, která
byla později rozpuštěna mezi okresy. Tím
získaly moravské a slezské okresy částku
540 miliónů. Původní návrh
znamenal v přepočtu na jednoho obyvatele pro české
okresy - budu dále uvádět jen ČO -
6700 Kčs, moravské a slezské okresy - budu
uvádět MSO - 5900 Kčs, to znamená
rozdíl mezi ČO a MSO 800 Kčs. Rozdělením
1 procenta se tento rozdíl snížil asi
na 600 Kčs. Cestou doplňkových zdrojů
se tento rozdíl vrátil zpět na 800 Kčs.
To uvádím pro uklidnění těch,
kteří si myslí, že MSO jako celek něco
z rozpočtu 1991 získaly navíc.
Nyní se zmíním o první a druhé
valorizaci. Jednalo se o celkovou částku 17,8 miliard.
Prostřednictvím rozpočtu okresů byla
rozdělena částka 8,5 miliardy. Jednali jsme
o tom v červenci a listopadu. Schválili jste můj
návrh, aby ministerstvo financí předložilo
rozdělení této částky mezi
okresy. Z těchto materiálů vyplývá,
že české okresy byly valorizovány v
přepočtu na jednoho obyvatele částkou
793 Kčs a MSO 810 Kčs. Je to první argument
proti rozdílu v rozpočtech na hlavu mezi ČO
a MSO. Nyní k návrhu rozpočtu na rok 1992.
Ministerstvem financí byl zpracován graf - varianta
I systému rozpočet dle objektivních
kritérií - ve kterém bylo započteno
i zdravotnictví. Zde se počítalo s částkou
na úrovni roku 1991, tzn. v roce 1991 byla částka
ve prospěch ČO 1,2 miliardy. Pokud by se realizovala
tato varianta z částky 1,2 miliardy by přešla
pro MSO částka 750 miliónů a zbytek
pro ČO. To je druhý argument proti rozdílu
v rozpočtech mezi ČO a MSO. Pak byla vypracována
varianta II systému rozpočet bez zdravotnictví.
Tato po nárůstu neinvestičních výdajů
o 12,5 procenta pro RO a PO - rozpočtové a příspěvkové
organizace - by při plné realizaci znamenala vyšší
neinvestiční výdaje v ČO proti MSO
o 745 miliónů.
V návrhu rozpočtu na rok 1992 je použita
varianta III. Výsledek je nedofinancování
MSO o 180 miliónů a ČO včetně
Prahy zůstávají v neinvestičních
výdajích o tuto částku přefinancovány.
Toto lze akceptovat.
Dovolím si však upozornit na kapitolu vnitřní
správa. Zde je počet pracovníků obecních
a okresních úřadů v ČO 15 180
a v MSO 9830. Po vynásobení počtu obyvatel
MSO koeficientem 1,27, což je poměr obyvatel ČO
ku MSO, zjistíme, že v ČO je o 2695 pracovníků
víc než v MSO. Proto může být na
jednoho pracovníka obecního úřadu
v ČO 606 obyvatel, v MSO 611. Na jednoho pracovníka
okresního úřadu v ČO 790 obyvatel,
v MSO 1250 obyvatel.
Kromě neinvestičních výdajů
jsou v rozpočtech okresů uvedeny zvlášť
dotace na investiční výstavbu. Zde jsou přefinancovány
české okresy 360 milióny. Na KBV je navržena
částka 8,7 miliard - MSO 2,7, ČO 3,9 miliardy.
Rovněž pro ČO 500 miliónů navíc.
Když sečteme dotace na dokončení a zahájení
staveb v rámci ministerstev je to dalších 700
miliónů pro ČO navíc. Sečtením
všech částek navíc pro ČO je
to 2665 miliónů, tj. na 1 obyvatele 500 korun. Je
to však méně o 300 než v roce 1991.
Na důkaz toho, jak se investovalo v minulosti uvedu následující
čísla dle materiálu systému rozpočet:
čistírny odpadních vod - ČO 415 kusů,
MSO 206 kusů, ČO navíc 154 kusů. Řízené
skládky - ČO 326, MSO 158, ČO navíc
127 kusů.
Za druhé - dle sčítání lidu
a bytů v březnu 1991: počet obyvatel na jeden
byt v Praze byl 2,44 obyvatel, ČO 2,78 obyvatel, MSO 2,9
obyvatel. To znamená v Čechách o 150 tisíc
bytů víc.
Jak jste si všimli, úmyslně neporovnávám
moravské a české okresy s Prahou. Vycházím
z toho, že pokud nebudou mít připomínky
k Praze poslanci Čech, nebudu je mít ani já.
Závěrem doporučuji, aby vláda při
použití rezerv vycházela z uvedených
skutečností a pokračovala ve snížení
rozdílu ve financování mezi českými
okresy a moravsko-slezskými okresy. rovněž,
aby brala toto v úvahu v případě nenaplnění
příjmů ČR.
Na závěr mám dva návrhy: 1. Doplnit
společnou zprávu oddíl B kapitoly 398 o další
odtrh: "při specifických výdajích
účelových rezerv prosazovala snížení
a vyrovnání rozdílů mezi územními
celky ČR tj. Čech a Moravy se Slezskem". 2.
Ve společné zprávě oddíl B
druhý odtrh slovo "regiony" nahradit "okresy".
Zdůvodnění - dosud platné územní
členění státu tento termín
nezná.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Andrlemu, prosím pana poslance
Homolu, připraví se pan poslanec Bezděk,
nikoliv tedy pan poslanec Bereza.
Poslanec František Homola: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, kolegyně poslankyně, kolegové
poslanci, dovolte mi pronést několik poznámek
k financování investic ČR se zvláštním
zřetelem na území Moravy a Slezska.
Investice jsou rozhodně hnacím motorem hospodářství
a také predikují jeho budoucí stav. Stav
naší ekonomiky zděděný před
dvěma roky je výsledkem velké řady
omylů a subjektivní politiky i v této oblasti,
což nelze přejít bez povšimnutí.
Podkladů o tom je dostatek, já bych si dovolil uvést
některé relevantní. Časová
řada, metodika i srovnatelnost je zaručená.
Např. v roce 1981 byl objem investiční výstavby
ČR celkem 105 mld. Podíl financovaných investic
na území Moravy a Slezska činil 35,5 %. Přepočteno
vzhledem k podílu obyvatel (na Českou republiku
ve výši 38,5) byl moravsko- slezský region
jednoznačně krácen o 3,5 mld Kčs.
V letech 1984 až 1986 činí ztráta z
krácení odpovídající sumy investiční
výstavby vždy -3,5 až -4 mld Kčs.
Počínaje rokem 1987 až do roku 1989 došlo
k velmi výraznému až prudkému poklesu
podílu investic na území Jihomoravského
a Severomoravského kraje. Přitom republikové
objemy klesají velmi pozvolna. Faktické krácení
činí za každý tento rok 6,5 mld.
Rok 1990 byl z hlediska výše financování
investic doslova rekordní. Při republikovém
objemu 120 mld klesl podíl Moravy a Slezska na 31,5 %.
Absolutní ztráta proti republikovým zvyklostem
činí -8,5 mld za jediný rok. Diskriminační
charakter rozpočtu se stává očividný.
Součet těchto údajů opravňuje
ke konstatování, že za posledních 10
let byl region Moravy a Slezska krácen na investicích
za 44 mld Kčs.
Vážené kolegyně a kolegové, prosím,
abyste můj příspěvek správně
interpretovali. Věřím, že skutečnosti
uvedené v tomto příspěvku budou také
modelovat váš názor na vládní
návrh připravovaného rozpočtovaného
zákona.
Druhá poznámka. Byl zde ve sněmovně,
výborech a klubech vznesen požadavek na bezpodmínečnou
transparentnost rozpočtových tisků. Toto
se zřejmě ještě pro letošní
rok nepodařilo plně zrealizovat, protože moje
snaha o získání určitých údajů
se nepodařila. Mám tedy dotaz na předkladatele,
jaká je hodnota investic pro rok 1992 a jaký je
podíl Moravy a Slezska.
Třetí poznámka - spíše návrh
na usnesení do společné zprávy tisku
526 bodu b), kde se píše, že žádá
vládu ČR, aby "při rozdělování
finančních prostředků soustředěných
ve všeobecné pokladní správě
bylo uplatněno hledisko počtu obyvatel územních
celků ČR, Čechy, Moravy a Slezsko a hl. m.
Praha".
Dále mám závěrečnou poznámku
k § 5 zákona o rozpočtu. Doporučuji
změnit dikci věty, která je tam uvedena,
na "kapitálové posílení české
a moravsko- slezské Záruční a rozvojové
banky".
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Homolovi. Nyní se přihlásil
pan ministr Bojar. Poprosím tedy pana poslance Bezděka,
aby ještě chvíli počkal.
Ministr zdravotnictví ČR Martin Bojar: Vážená
paní předsedkyně, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, bude to trochu z jiného soudku. Dovolte, abych
do vážného jednání o rozpočtech
vnesl trochu jiný tón. Je mou milou povinností
vám oznámit, že pracovníci dvou pražských
fakultních nemocnic - Královských Vinohrad
a Thomayerovi nemocnice ve spolupráci s jednou zahraniční
firmou - vám nabízejí v průběhu
dnešního dne, pokud se odhodláte nechat se
píchnout do vašeho prstíku, komplexní
biochemický screening, který vám poví
o tom, jak v tuto chvíli stojí váš cholesterol
a další důležité biochemické
hodnoty. Změří vám krevní tlak
a sdělí vám, jak byste měli upravit
svou dietu. Je to další z akcí, kterou zde
podnikáme ve spolupráci s Národním
centrem pro podporu zdraví, neb jak se dívám.
po prořídlé sněmovně, část
nás zápasí toho času již ne s
jarní, ale zimní únavou. Prosím tedy,
aby se ti statečnější ve chvíli
volna odebrali na toto vyšetření. Podotýkám,
že přestože od příštího
roku pojede již Pojišťovna, i toto vyšetření
je nehonorováno. Na závěr dodám -
nepovažujte to za lebbing, je to jen doklad toho, že
na vás myslí i pracovníci Národního
centra pro podporu zdraví.
Děkuji za pozornost.
/Potlesk./
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu ministru Bojarovi za jeho lákavou nabídku,
jistě ji rádi využijeme. Prosím pana
poslance Bezděka.
Poslanec Josef Bezděk: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane premiére a vážení členové
vlády, dámy a pánové, v průběhu
dnešního probíhajícího pléna
se máme společně vyjádřit k
jednomu, jak uvedl i pan zpravodaj, z nejzávažnějších
dokumentů, který, dá se říci,
je srdcem žití každého uceleného
státního útvaru.
Je to rozpočet, dokument ovlivňující
životaschopnost nejen tohoto státního útvaru
pro dané období, v tomto případě
pro rok 1992, ale v zásadě ovlivňující
vše až po úroveň jednotlivých základních
prvků toho, kterého státního útvaru,
tj. až po jednotlivé rodiny. Vždyť se zbytečně
neuvádí, že základ státu tvoří
rodina.
Projednávání tohoto dokumentu neminulo ani
výbor pro obchod a cestovní ruch. Proto dovolte
abych vás seznámil z pověření
členů tohoto výboru s jeho stanoviskem k
předloženému dokumentu.
Uváděné stanovisko je možno rozdělit
na dvě části a to: 1. vlastní rozpočet
jako celek a za 2. kapitolu dotýkající se
ministerstva obchodu a cestovního ruchu.
K vlastnímu rozpočtu náš výbor
konstatuje, že se připojuje k těm výborům,
které tento rozpočet budou doporučovat ke
schválení. Obdobné stanovisko by již
nebylo možno konstatovat při případném
samostatném projednávání vlastní
kapitoly dotýkají se uváděného
resortu.
Při projednávání této kapitoly
členové výboru konstatovali, že předložený
rozpočet kapitoly nedává poslancům
vyčerpávající obraz o hospodaření
s finančními prostředky tohoto resortu.
Činnost ministerstva obchodu a cestovního ruchu
se samozřejmě mění zejména
v souvislosti s průběhem privatizace. Některé
organizační změny, přičemž
ne všechny chci vztahovat jen k privatizaci, jsou v návrhu
rozpočtu kapitoly rozpoznatelné. Jsou však
činností, jako např. zvýšený
důraz na rozvoj turistiky, kterým se ministerstvo
věnuje více, nebo jiným způsobem než
v minulosti.
To však bohužel už není v návrhu
rozpočtu vůbec čitelné.
Při společné schůzi rozpočtového
a kontrolního výboru a zpravodajů jednotlivých
výborů se totiž ukázalo, že členové
tohoto výboru nejsou jediní, kteří
shledali materiály - a to nejen návrhy rozpočtů
kapitol - z těchto důvodů a pro tento účel,
ne příliš. vhodnými. Z jednání
výboru vyplynulo doporučení pro ministerstvo
obchodu a cestovního ruchu iniciovat vytvoření
jiné metodiky zpracování rozpočtu
vedoucí zejména ke zvýšení jeho
přehlednosti a srozumitelnosti.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Bezděkovi, prosím
pana poslance Dudeška, připraví se pan poslanec
Přikryl.
Ještě chci říci, že se tady ozvaly
hlasy, že seřazuji nějakým způsobem
členy jednotlivých politických stran či
hnutí, aby šli za sebou. Není to tak. Beru
skutečně přesně přihlášky
podle toho, jak sem docházejí v časovém
pořádku. Čili můžete se spolehnout,
že v tom není žádná manipulace.
Prosím pana poslance Dudeška.
Poslanec Petr Dudešek: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, kolegyně a kolegové. Chtěl
bych se zmínit o některých odstavcích
rozpočtu, které se týkají resortu,
ve kterém se osobně pohybuji.
Chtěl bych upozornit a obrátit vaši pozornost
na společnou zprávu výborů ČNR
tisk 526, kapitola 398 - Všeobecná pokladní
správa, kde se v druhém odstavci navrhuje a doporučuje
vládě, aby vypustila položky na rozvoj nezávislých
studií rozhlasu a televize, a o příslušnou
částku posílila neúčelovou
rezervu této kapitoly. Čili nechci peníze
navíc, ale pouze jakýmsi přesunem chci upozornit
na to, že bylo rozestavěno Slezské divadlo
v Opavě, které je i památkovým objektem,
zaslouží si tedy dvojnásobnou pozornost. Navrhuji
tedy z této rezervy uvolnit prostředky na dokončení
stavby tohoto divadla. Je to v souladu s usnesením našeho
výboru pro vědu, vzdělání a
kulturu.
Dále bych chtěl obrátit vaši pozornost
na kapitolu ministerstva školství mládeže
a tělovýchovy ČR v oddílu "Individuální
dotace stavbám ve školství", kde je v
těchto vypuštěna například Lesnická
škola v Hranicích a rekonstrukce konzervatoře
v Ostravě. Bohužel, promiňte mi to, ale musím
poznamenat, že ve prospěch českých krajů
4:1. Neříkal jsem je to dobře, protože
to opět budou někteří přátelé
brát jako výraz určitého iregionalismu,
ale myslím, že kdo rozumě chápe, že
mě pochopí správně. Netýká
se to jenom výše změny staveb, ale i dalších
staveb mimo teritorium Moravy a Slezska. A proto navrhuji
v souladu s usnesením výboru pro vědu vzdělání
a kulturu č. 185 ze dne 11. 12. toto: Převést
1 % z celkové dotace navržené pro okresní
úřady do investičních prostředků
kapitoly ministerstva školství mládeže
a tělovýchovy na rok 1992. Byla by to cca částka
580 miliónů Kčs. Musím poznamenat,
že peníze samozřejmě ale zůstanou
v okresech a budou ihned převedeny na školské
úřady, v případě, že byste
toto přijali. A proto vás žádám
o pozornost a tyto prostředky také věnovat
na stavbu konzervatoře v Ostravě, dále Lesnické
školy v Hranicích na Moravě.
Poslední část mého vystoupení
k rozpočtu - vím, že zdržuji, ale nedá
se nic dělat, se bude týkat sportu a tělovýchovy.
Před rokem na naší 12. schůzi při
projednávání vládního návrhu
rozpočtu ČR na rok 1991 několik poslanců
upozorňovalo na nedostatečné finanční
zabezpečení tělesné výchovy
a sportu. V průběhu letošního roku jsme
projednávali několik interpelací k této
problematice. Skupina poslanců dokonce žádala
předsedu vlády o systémové řešení.
Výsledek tohoto úsilí je však téměř
nulový. A představitelé největších
tělovýchovných spolků se musí
spojit a psát nám otevřený dopis,
aby upozornili na finanční situaci sportovních
oddílů, tělovýchovných jednot
a klubů.
Myslím, že tělesná výchova a
sport jsou významnou prevencí z hlediska zdraví
našich občanů a umožňují
především našim dětem a mládeži
uspokojování hodnotných zájmů
a využívání volného času.
Investice v tomto směru by mohly mít svou příznivou
odezvu i v nákladech na zdravotnictví, bezpečnost
a vězeňství.
Zvlášť citlivé pro členy tělovýchovných
organizací v ČR je srovnání státní
podpory se Slovenskou republikou. Slovenský státní
rozpočet na ně pamatuje částkou, která
je absolutně téměř stejná jako
je v předpokládaném vládním
návrhu státního rozpočtu. Přitom
rozsah činnosti, počet sportovišť, počet
členů a další srovnatelné údaje
jsou za Českou republiku dvojnásobné. Doporučuji
proto, aby vedle finančního zajištění
činnosti Horské služby, jak je uvedeno, jak
bylo navrženo naším výborem, byly také
řešeny dotace tělovýchovným organizacím
a sportovně technickým sdružením na
rok 1992. Přiměřené zvýšení
ve srovnání se Slovenskou republikou by mělo
činit 221 miliónů Kčs.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Dudeškovi. O slovo se přihlásil
pan ministr Vopěnka, připraví se pan poslanec
Přikryl.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
ČR Petr Vopěnka: Vážená paní
předsedkyně, vážené poslankyně,
vážení poslanci, chtěl bych jenom potvrdit
to, co zde řekl pan poslanec Dudešek. V případě,
že by 1 % z rozpočtu okresních úřadů
přešlo na školství, tak se zaručuji
za to, že tyto peníze okresy neopustí a že
budou použity na nezbytné drobnější
investiční akce ve školství v jednotlivých
okresech.
Chtěl bych vás zároveň požádat,
abyste si vzpomněli na to, že kdykoliv se objevím
v těchto prostorách, vždycky řada poslanců
mě okamžitě přepadne a žádají
mě, abych tu a tam nějaké peníze přispěl
na nějakou drobnější investiční
akci a že většinou vám říkám,
že nemám, a podle toho jak to vypadá v rozpočtu
na rok 1992, budu vám to říkat i v příštím
roce. To jenom, abych vám to připomněl.
(Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu ministrovi Vopěnkovi. Prosím
pana poslance Přikryla. Připraví se pan
poslanec Chromý.
Poslanec Ivo Přikryl: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, vážení hosté, vážená
Česká národní rado. Upozorňuji
Českou národní radu, že na věci,
o níž budu mluvit, nejsem, ale budu osobně
zainteresován. Dovolte, abych připojil poznámku,
že upřímně lituji nejen ty, kdo tu mluví,
aniž by zainteresováni byli, ale hlavně jejich
posluchače.
Když jsme hovořili na téma rozpočtu
před rokem, bylo nám svým způsobem
hej. Mluvili jsme o něčem, co jsme nespáchali
a mluvili jsme o tom s nadějí, že není
špatnosti, kterou bychom svou moudrostí nadšením
a obětavostí nedokázali napravit nebo alespoň
začít napravovat. Karel Kryl se jednou vyjádřil,
že optimismus je nedostatek informací. Rád
bych teď připomněl pár zapomenutých
okolností a vy posuďte, jestli to náhodou nevyznívá
černě. Pokud snad ano, prosím o pomoc. Nemusí
přece náš elán ve zbytku volebního
období pohltit nelítostný volební
boj. Babička Mary o tom ostatně ví své.