Významným úkolem v oblasti ekologie je zabezpečení
zdrojů pitné vody. Na tyto potřeby rezervujeme
částku 1 miliardy Kčs, která
bude rozdělena především do oblastí,
kde tyto problémy jsou nejakutnější.
Budeme poskytovat i dotace na pěstební činnost
v lesích, ekonomickou újmu zemědělským
organizacím a protiradonová opatření.
Z rozpočtů územních orgánů
budou věnovány prostředky na budování
čistíren odpadních vod, úpravu zelených
ploch a další opatření.
Za další výraznou prioritu vláda považuje
zlepšení bezpečnostní situace v ČR.
Výdaje na tuto oblast dosahují částky
7 miliard Kčs a proti letošnímu roku se zvyšují
o 34 %. Růst kriminality je alarmující a
proto jsme zvýšili původně uvažované
výdaje na policii. Počítáme s posílením
policejního sboru o 2 000 mužů a se zlepšením
jeho technické vybavenosti. Nelze připustit, aby
vybavenost kriminálních živlů svou úrovní
převyšovala technické možnosti policie.
Další významnou oblastí, na níž
soustřeďujeme pozornost, je zdravotnictví.
Pro rok 1992 je připraven nový způsob jeho
financování. Finanční zdroje na krytí
převážné části neinvestičních
výdajů, hrazených dosud ze státního
rozpočtu, budou napříště uvolňovány
prostřednictvím Všeobecné zdravotní
pojišťovny. Potřeby této pojišťovny
budou v roce 1992 uhrazeny z dotace ze státního
rozpočtu v rámci výdajů vyčleněných
na účely zdravotnictví. Nový způsob
financování by měl vést k úspornějšímu
hospodaření. Úspory zůstanou k dispozici
zdravotnictví na řešení aktuálních
potřeb. Zavedení pojistného principu by se
mělo projevit zvýšením zainteresovanosti
lékařů a současně i zlepšením
úrovně zdravotní péče.
Na zdravotnictví se počítá pro příští
rok s částkou 37,4 miliardy Kčs, což
proti letošnímu roku znamená zvýšení
o 12,3 %. Prostřednictvím ministerstva zdravotnictví
a rozpočtů územních orgánů
budou kryty neinvestiční výdaje na léčebny
dlouhodobě nemocných, na lázně na
předvolání, na hygienickou službu, na
leteckou záchrannou službu, výdaje kojeneckých
ústavů, ozdravoven, jeslí a dalších
zařízení.
Naproti tomu Všeobecná zdravotní pojišťovna
bude hradit výdaje na léčebnou péči
poskytovanou nemocnicemi a ambulantní péči
a lékárenskou službu.
Vláda věnuje mimořádnou pozornost
otázce vzdělávání. Na neinvestiční
potřeby školství vyčleňuje ve
státním rozpočtu 35,3 miliard Kčs,
což je proti upravenému rozpočtu letošního
roku srovnatelně více o 14,2 % a včetně
nových výdajů na učňovské
školství, které máme zahrnuty zatím
v rezervě, činí tempo celkově 19,3
miliard Kčs. Právě oblast učňovského
školství považujeme za závažný
problém. V důsledku změn na tomto úseku
ztratily podniky zájem o výuku učňů.
Proto ji musíme zabezpečit ze státních
prostředků. Nepřipustíme, aby děti,
které nebudou pokračovat ve studiu na středních
školách, zůstaly tak říkajíc
na ulici a byly odkázány na sociální
záchrannou síť.
Největší část neinvestičních
výdajů na společenskou spotřebu je
určena na sociální zabezpečení.
Pro rok 1992 počítáme pro toto odvětví
s částkou 93 miliard. Vyčleněné
prostředky kryjí zvýšení výdajů,
důsledky úpravy důchodů, provedené
v letošním roce, rozšíření
počtu důchodců a uzákonění
dávek sociální potřebnosti.
Na kulturu je v návrhu rozpočtu určena částka
5,1 miliarda Kčs. I přes výrazné zvýšení
více než o 15 % musí jednotlivá kulturní
zařízení usilovat o maximální
hospodárnost, o co nejvynalézavější
přizpůsobení se současné situaci
a o zvýšení vlastních příjmů.
Využít je třeba i nových forem alternativního
financování, jako je například sponzorství.
Návrh státního rozpočtu zabezpečuje
pro ústředně řízené
rozpočtové a příspěvkové
organizace mzdový růst ve výši 29 %
proti základně roku 1990.
Vedle komplexní bytové výstavby, která
bude hrazena ze státních obligací, jsou v
rozpočtu zabezpečeny 2 miliardy Kčs na některé
specifické problémy bytové výstavby.
Z těchto prostředků budou kryty výdaje
na stavbu domů a byty pro důchodce a byty s pečovatelskou
službou, na výdaje na opravu vad bytové výstavby,
na úpravu rozvodu plynu a elektřiny. Počítá
se i s podporou dokončování družstevní
bytové výstavby.
Zvyšují se rozpočtové výdaje
na státní správu. Pro centrální
správu a územní orgány uvažujeme
v příštím roce s celkovou částkou
7 miliard 700 miliónů Kčs, to je o 21 % více
než v upraveném rozpočtu letošního
roku. Důvodem je vznik nových, nebo budování
nedávno vytvořených orgánů
státní správy, bez nichž nemůže
spolehlivě fungovat moderní stát a tržní
mechanismus. Jde především o Úřad
pro hospodářskou soutěž, územní
finanční orgány, územní orgány
ministerstva kontroly a živnostenské úřady.
Nově budou vytvořeny inspekce životního
prostředí.
V souvislosti se změnami v působnosti orgánů
soudů a prokuratury a se zákonem o úpravách
platů soudců, notářů a prokurátorů
se podstatně zvyšují neinvestiční
výdaje v resortu soudnictví a prokuratury.
Zvýšené potřeby budou ze značné
části kryty zvýšením rozpočtových
příjmů. Nové sazby soudních
poplatků by měly přinést navíc
cca 300 miliónů Kčs, poskytování
živnostenských oprávnění podle
našich odhadů 500 - 800 miliónů Kčs.
V první polovině roku 1992 chceme dobudovat soustavu
územních finančních orgánů
tak, aby byly schopny zabezpečit dokonalou správu
státních příjmů a zabránit
daňovým únikům. Vybavujeme finanční
úřady potřebnou technikou, organizujeme školení
nových pracovníků a vytváříme
i další nezbytné předpoklady jejich
účinného fungování. Náklady
na finanční úřady se mnohonásobně
vrátí. To dokazuje příklad prvního
pololetí letošního roku, v němž
provedly finanční úřady přesto,
že ještě nejsou zcela dobudovány, více
než 93 000 kontrol u daňových poplatníků
a do konce září doměřily daně,
včetně penále ve výši 933 miliónů
Kčs, to znamená téměř jedné
miliardy. Celkově vybraly finanční úřady
do konce měsíce října více
než 267 miliard Kčs daní a odvodů. Jestliže
tedy by zlepšení daňové správy
přineslo jen 1 % výnosu navíc, znamenalo
by to téměř 2 miliardy 700 tisíc Kčs.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, samostatný komplex problémů
představuje rozpočtové hospodaření
okresních úřadů a obcí. Rok
1991 proběhl ve znamení zásadních
změn jejich příjmů a výdajů.
Dočasně byl upuštěn princip podílu
obcí a okresních úřadů na vybraných
příjmech státního rozpočtu
republiky a nahrazen plnými dotacemi. V návaznosti
na schválený zákon o státní
správě a samosprávě ve školství
byly z výdajů územních rozpočtů
převedeny prostředky na střední školství
do působnosti ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy ČR.
Územní rozpočty jsou navrhovány s
vyrovnanými příjmy a výdaji ve výši
68,8 miliardy korun. Rovněž v roce 1992 bude hospodaření
okresních úřadů a obcí výrazně
záviset na dotacích ze státního rozpočtu.
Těmito dotacemi bude kryto asi 85% potřeb územních
rozpočtů. Současný stav považujeme
samozřejmě pouze za provizorium, protože závislost
na dotacích snižuje zájem územních
orgánů na tvorbě vlastních finančních
zdrojů. Vláda si je vědoma nezbytnosti řešení
v rámci nové realizace daňové soustavy
od roku 1993.
Ministerstvo financí ČR ve spolupráci s akciovou
společností Interconsult a pracovní skupinou
14 odborníků z okresů vypracovalo novou metodu
sestavování územních rozpočtů.
Tato metoda byla dvakrát posuzována i rozpočtovým
a kontrolním výborem ČNR a byla jím
doporučena k využití. Na základě
toho jsme již návrh rozpočtu na r. 1992 sestavovali
novým způsobem. Potvrdily se předpokládané
disproporce mezi okresy, které jsou postupně napravovány.
Jednorázové a okamžité řešení
samozřejmě by mohlo vážně narušit
základní funkce některých oblastí,
např. v okrese Teplice při použité této
metody by došlo ke snížení výdajů
rozpočtových a příspěvkových
organizací až o 20%.
V návrhu státního rozpočtu
na r. 1992 jsme proto založili tendenci ke zmírňování
rozdílů ve vybavování okresu finančními
zdroji a v řešení budeme pokračovat
až do úplného odstranění současných
nerovností. Přitom počítáme
s tím, že žádný okres nedostane
v příštím roce méně prostředků
než v roce letošním. V důsledku
nové metody rozdělování dochází
u některých okresů jen k nízkým
nárůstům dotace. To se týká
zejména severočeského regionu. Je však
nutné vzít v úvahu, že okresy Severočeského
kraje obdrží v průběhu roku další
finanční prostředky na řešení
ekologických problémů v částce
400 milionů korun.
Jmenovitě určené dotace na investiční
výstavbu jsou rovněž vyšší
než v jiných regionech. Naproti tomu při použití
nové metody se dokázalo dřívějších
podhodnocení moravských a slezských okresů.
Celkový růst výdajů, včetně
investic, činí v těchto okresech 19,9%, zatímco
průměrný růst za celou republiku činí
jen 14,8%. Samozřejmě si uvědomujeme, že
napjatost mezi příjmy a výdaji v rámci
celé rozpočtové soustavy neumožňuje
plně pokrýt všechny potřeby územních
rozpočtů. Podle současných možností
však byly zabezpečeny nezbytné podmínky
pro plnění rozhodujících funkcí
okresních úřadů.
Vážené paní poslankyně, vážení
poslanci, předložený návrh státního
rozpočtu ČR na r. 1992 je výsledkem složitých
a v mnoha směrech dramatických jednání.
I přes určité problémy napjatosti
rozpočtových vztahů, při nevyjasnění
kompetencí, se podařilo sestavit rozpočet,
který dle našeho názoru zajišťuje
řešení základních ekonomických
a sociálních problémů v ČR.
Vychází ze současného stupně
poznání budoucího ekonomického vývoje
i reálných možností české
ekonomiky. Napravuje dřívější
disproporce mezi dřívějšími rozpočty
v rámci celé rozpočtové soustavy federace.
Návrh státního rozpočtu vytváří
předpoklady pro stimulaci podnikových aktivit a
zajištění sociálních jistot obyvatelstva.
Podporuje realizaci ekonomické reformy a působí
na omezení inflačních tlaků v ekonomice.
Jsou reálné předpoklady, že se stane
účinným nástrojem transformačního
procesu.
Jménem vlády ČR proto doporučuji,
abyste předložený návrh státního
rozpočtu na r. 1992 schválili. Děkuji vám
za pozornost. Potlesk.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu ministrovi za přednesenou zprávu
a prosím nyní společného zpravodaje
pana poslance Ivo Svobodu, aby se ujal slova.
Poslanec Ivo Svoboda: Vážená paní
předsedkyně, vážení páni
ministři, kolegyně a kolegové, vážení
hosté. Už podruhé mám tu čest
předstoupit před tuto sněmovnu jako sněmovní
zpravodaj k vládnímu návrhu zákona
o státním rozpočtu. Nicméně
si nemohu odpustit to, abych nezačal určitou kritikou
do vlastních řad. Nechci tady hodnotit skutečnost,
že na takto důležitý zákon, na
jeho zpracování, si sněmovna vyhradila velmi
krátký termín.
Chci se stručně zmínit o průběhu
jednání zpravodajů výborů na
zasedání nebo schůzi kontrolního a
rozpočtového výboru, jehož cílem
mělo být sestavení společné
zprávy. V usnesení řady výborů,
věcně dobrých usnesení, chyběla
jména zpravodajů. Z některých výborů
se zpravodajové vůbec nedostavili, a pokud se dostavili,
byli to v řadě případů náhradníci.
Dokonce jsem měl možnost osobně zde potkat
kolegu, který ač byl určen v usnesení
výboru jako zpravodaj ke kapitolám rozpočtu,
které tento výbor zpracovával, byl zastoupen
náhradníkem. Mám za to, že rozpočtový
zákon, přesto že jsme o něm jednali
v pátek, by si zasloužil ze strany poslanců
více úcty už ve fázi přípravy
plenárního zasedání.
Není to kritika bezúčelná, je to kritika
účelová, neboť na tomto zasedání
výboru se ukázalo, že přes navýšení
zdrojů českého rozpočtu jako výsledku
brněnské schůzky přetrvávají
určité, byť ne zásadní rozpory
mezi vládním návrhem a resorty. Nepřítomnost
zpravodaje výborového pak samozřejmě
neumožnila, abychom tyto rozpory vyřešili předem.
Je možné, že některé z nich v důsledku
této okolnosti přežijí až do jednání
pléna a nebo se dostaly do společné zprávy.
Prosím tedy kolegy, kteří budou vystupovat
s pocitem, že něco z usnesení jejich
výboru se nedostalo do společné zprávy,
aby si napřed ověřili, jak byly zájmy
jejich výborů personálně zastoupeny
při jednání o společné zprávě.
Nicméně přejděme k meritu věci.
Nechtěl bych opakovat fakta, která zde přednesl
pan ministr. Chtěl bych jen zdůraznit některé
body, které podle svého názoru považuji
za důležité pro posouzení státního
rozpočtu na rok 1992 jako celku.
Výchozí situace, za níž byl sestavován
návrh státního rozpočtu je bezesporu
velmi složitá. Vývoj státních
příjmů a zejména příjmů
daňových v posledních několika měsících
ukazuje na určité protisměrné tendence.
Zmíním se pouze o třech nejdůležitějších
daních. Hlavní roli hraje daň obratová,
kde během tohoto rozpočtového roku byly odhady
výnosů modifikovány již dvakrát
a pokaždé směrem dolů. Čili i
tato, za obvyklých podmínek stabilní příjmová
položka státního rozpočtu se nechová
tak, jak bychom očekávali nebo nechová se
tak, abychom její vývoj mohli použít
jako naprosto pevný základ pro sestavení
příjmové části.
Rovněž tak odvody ze zisku a daň ze zisku podniků
a organizací vykazují průběžně
sestupnou tendenci, nicméně návrh soustavy
státních rozpočtů tuto skutečnost
respektuje a pro příští rok plánuje
podstatně nižší výnosy, než
se dají očekávat letos.
Jistá stabilita se dá očekávat u odvodu
z mezd a daně ze mzdy, jejichž vývoj je těsně
provázán s vývojem inflace a odhady vycházejí
z predikce inflačního trendu v příštím
roce.
Tyto tři parametry a jejich dynamika budou samozřejmě
v hlavní míře určovat start rozpočtového
hospodaření v příštím
rozpočtovém roce a jsou tedy i výchozí
základnou pro to, zda uvažujeme s rozpočtovou
soustavou jako deficitní, vyrovnanou, nebo přebytkovou.
Rovněž tak je složitá situace ve výdajích.
Vstupní vyrovnanost celku výdajů určují
zhruba tyto následující faktory: - nutnost
restrikce sociálních výdajů, která
je ovšem vázána na novelizaci řady federálních
zákonů v oblasti sociální, zaměstnanosti
a důchodového zabezpečení. - dále
rozpočtová restrikce investiční činnosti.
Reálný objem investic, obsažený v návrhu
státního rozpočtu neposkytuje podle mého
názoru záruku dostatečného impulsu
pro povzbuzení poptávky. Zde však česká
vláda navrhuje jisté možnosti posílení
poptávky a nabízí nám v návrhu
zákona hned dvě z nich a to přímou
formu v § 3, to je dofinancování komplexní
bytové výstavby formou dluhopisů, a nebo
formu nepřímou v § 5, kde navrhuje použít
část státních aktiv České
republiky na významné posílení základního
kapitálu Českomoravské záruční
a rozvojové banky. Další mimorozpočtové
projekty české vlády jsou dílem rozpracovány,
dílem připraveny pro předložení
tomuto parlamentu.
Domnívám se, že nadměrná investiční
restrikce v příštím roce by mohla nepříznivě
ovlivnit náběh konjunktury v letech dalších,
zejména by měla negativní dopad do struktury
našeho stavebnictví, které již nyní
je velmi zasaženo odbytovou krizí. Je povinností
vlády i tohoto parlamentu, abychom společně
hledali cesty k rozšiřování investičního
rámce české ekonomiky. Zde bych chtěl
tedy vyzvednout jednu okolnost, která se, doufám,
projeví velmi brzy a to je uzavření Asociační
dohody s Evropskými společenstvími.
Pokud jste měli čas přečíst
si text této dohody, tak víte, že se odbourávají
cla a ruší se některé kvóty a
toto by mohla být část impulsu, který
by mohl pomoci rozhýbat naši ekonomiku. Dalšími
jevy, o kterých bych se ještě zmínil,
je to, že se dále, byť nevýznamně,
posílila role rozpočtu federálního
v soustavě rozpočtů. To pouze konstatuji,
nehodnotím. Co je ale závažnějšího,
je to, že soustavy rozpočtů stále přerozdělují
příliš vysoký podíl hrubého
domácího produktu, což mimo jiné svědčí
o tom, že přetrvává vysoké daňové
zatížení všech subjektů naší
ekonomiky.
Na závěr bych chtěl ještě velmi
stručně několika větami popsat již
zmíněnou metodiku sestavení rozpočtů
okresních úřadů a obcí. Vláda
české republiky podle usnesení, které
jsme schválili těsně před rokem vypracovala
dva modely objektivizace výdajové stránky
rozpočtů okresních úřadů
a obcí. Oba tyto modely byly projednány v příslušných
výborech, výbory se shodly na jednom právě
z těch dvou modelů jako vhodném pro současnou
situaci. Je to model, který zpracovalo ministerstvo financí
a doporučilo jej k použití. V tomto modelu
se především kvalifikovaným způsobem
zabezpečuje pokrytí základních potřeb
okresů podle několika pečlivě zpracovaných
empirických kritérií. Následně
se zajistí další obtížně
kvantifikovatelné potřeby okresů podle kritérií
dodatkových a teprve po tomto očištění
se sestavují rozvojové části rozpočtů
okresu. Bude-li tento model, tak jak je navržen, přijat
a prokáže-li svou životaschopnost, mohl by se
stát v příštích letech významnou
základnou - pro obohacení o autonomní financování
- pro výraznou svébytnost obecních rozpočtů
v příštích rozpočtových
obdobích.
Tolik úvodem věcné části, nyní
bych na závěr měl pouze několik připomínek
k průběhu rozpravy. Tato sněmovna upravila
proceduru projednávání návrhu zákona
o státním rozpočtu teprve včera a
společná zpráva výborů, tak,
jak ji máte na lavicích, nemůže tuto
skutečnost, která se poněkud odlišuje
od původního návrhu rozpočtového
a kontrolního výboru, reflektovat. Zpráva
je sestavena tak, že pozměňovací návrhy
doporučené výbory jakožto pozměňovací
návrhy k přílohám návrhu zákona
jsou obsaženy v části I.A, formou doporučení
vládě. Transformace této části
společné zprávy do polohy ukládací
je poměrně jednoduchá, jejím přesunutím
na odpovídající místo, změnou
nadpisu a změnou minulého času slovesa výkonného
na čas přítomný. Ostatní pozměňovací
návrhy k vlastnímu textu návrhu zákona
o státním rozpočtu jsou koncentrovány
v části II. a ty tedy byly připravovány
i jako běžné pozměňovací
návrhy a jsou tedy již v odpovídající
formě.
Střední část společné
zprávy, to je část II.B, C, D, je
souhrnem připomínek výborů obecného
charakteru, kterými se dílem požaduje po vládě
určitá činnost převážně
informační, dílem se navrhuje předsednictvu
ČNR vytvoření orgánu pro kontrolu
hospodaření finančními prostředky
ČNR a dílem se přímo ukládá
Kanceláři ČNR, aby předložila
podrobný rozbor své rozpočtové
kapitoly.
Tolik tedy ke struktuře.
Jinak k vlastnímu průběhu rozpravy bych jenom
chtěl požádat kolegy, aby při hlasování
o společné zprávě rozhodli o tom,
že budeme projednávat návrh zákona ve
znění společné zprávy a potom,
pokud budou předkládat v rozpravě konkrétní
pozměňovací návrhy, aby pokud možno
jejich kostru předložili předkladateli a zpravodaji
v písemné formě.
Závěrem jen ukončující formulace
- doporučuji, abychom tento vládní návrh
zákona s pozměňovacími návrhy
tak, jak jsou obsaženy ve společné zprávě,
včetně usnesení, schválili. Děkuji
za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu zpravodajovi. Do rozpravy se zatím
přihlásili pan poslanec Šimeček, pan
poslanec Volák, pan poslanec Andrle, pan poslanec Homola,
pan poslanec Bereza, pan poslanec Dudešek, pan poslanec Přikryl,
pan poslanec Chromý, pan poslanec Kozel a pan poslanec
Antonín Procházka. Dále paní poslankyně
Kolářová.
Prosím teď pana poslance Šimečka a připraví
se pan poslanec Volák.
Poslanec Josef Šimeček: vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, vážení kolegové, ctihodné
kolegyně. Nerad útočím na vaše
city. Konfederace politických vězňů
od listopadu 1989 od sametové revoluce, od svého
vzniku nedostala ani korunu, a přitom tone v dluzích
za nájemné nebytových prostor, za teplo a
světlo. Je nás asi 15 tisíc z původních
230 tisíc odsouzených za údajnou protistátní
činnost, je to pouze 7 až 8 %. Jde převážně
dnes již o lidi značně věkem a útrapami
postižené, jímž konfederace poskytuje
pomoc při řešení jejich problémů
ve stáří. Členové platí
ročně 60 korun příspěvků,
přesto nárůstem cen nestačí.
Požadujeme půl miliónu korun dotací.
Žádáme o přerozdělení
z položky určené Matici slezské, kde
se mi zdá částka šest a půl miliónu
korun předimenzovaná tabulka 15 str. č. 1.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Šimečkovi, prosím
pana poslance Voláka, připraví se pan poslanec
Andrle.
Poslanec Stanislav Volák: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, dámy a pánové, dovolte, abych
vás seznámil se stanoviskem Občanské
demokratické strany k rozpočtu na rok 1992.