Předsedkyně ČNR D. Burešová,
místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J.
Kasal, Z. Malík a J. Vlach a 178 poslanců.
Za vládu České republiky: předseda
vlády P. Pithart, místo předsedové
vlády J. Stráský a M. Lukeš, ministr
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
T. Ježek, ministr zemědělství
B. Kubát, ministr vnitra T. Sokol, ministr práce
a sociálních věcí M. Horálek,
ministr kultury M. Uhde, ministr financí K. Špaček,
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
P. Vopěnka, ministr zdravotnictví M. Bojar, ministr
spravedlnosti L. Richter, ministr státní kontroly
I. Němec, ministr pro hospodářskou politiku
a rozvoj K. Dyba, ministr vlády J. Šabata, generální
prokurátor L. Brunner.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Vážení páni poslanci, vážené
paní poslankyně, zahajuji přerušenou
schůzi. Máme velmi nabytý program, příliš
mnoho práce, takže začneme projednávat
náš pořad.
(Potlesk).
Včera jsme ze schváleného pořadu schůze
projednali dva body, návrh procedury k projednávání
státního rozpočtu ČR na rok 1992 v
ČNR a vládní návrh zákona ČNR,
kterým se doplňuje zákon ČNR č.
446 /1991 Sb., o některých opatřeních
v soudnictví, o volbách soudců, jejich zproštění
a odvolání a o státní správě
soudů ČR. Pro úplnost ještě
zopakuji, co nám zbývá k projednávání.
Jako třetí bod vládní návrh
zákona ČNR o státním rozpočtu
ČR na rok 1992 podle sněmovního tisku
516 a 526.
4. Návrh ústavně právního výboru
ČNR na volbu kandidátů do funkcí soudců
ústavního soudu ČSFR podle sněmovního
tisku 538.
5. Návrh na volbu prozatímních ředitelů
Českého rozhlasu a České televize.
6. Odpovědi členů vlády ČR
na interpelace poslanců ČNR.
7. Zpráva vyšetřovací komise ČNR
pro otázky lustrací.
8. Zpráva o činnosti předsednictva ČNR
za období od 3. 19. 12. 1991 podle sněmovního
tisku 540.
Přitom volbu kandidátů do funkcí soudců
ústavního soudu jsme se rozhodli, že uskutečníme
teprve v pátek, protože na ten den jsou kandidáti
pozváni do ČNR.
Budeme tedy pokračovat v jednání. Jako další
bod je zařazen, jak už jsem říkala:
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 516 a společnou zprávu k němu jako sněmovní
tisk 526. Dále jste jako pracovní podklad obdrželi
písemný materiál ministerstva financí
ČR s návrhem státního rozpočtu
ČR na rok 1992.
Nyní prosím pověřeného člena
vlády ČR pana ministra financí Karla Špačka,
aby nám vládní návrh zákona
odůvodnil.
Ministr financí vlády ČR Karel Špaček:
Vážená paní předsedkyně,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, vláda ČR mě pověřila
zdůvodněním předloženého
návrhu státního rozpočtu ČR
na rok 1992 na plenární schůzi ČNR.
Dovolte, abych vás seznámil se základními
záměry hospodářské politiky
české vlády a upozornil na rozhodující
sociálně ekonomické souvislosti formující
proporce rozpočtového hospodaření.
Návrh státního rozpočtu na rok 1992
byl sestavován v mimořádně složitém
období. Hlavní problémy spočívaly
v obtížnosti odhadů budoucího ekonomického
vývoje, který bude ovlivňován celou
řadou mnohdy protichůdných faktorů
transformačního procesu. V současné
době lze jen přibližně odhadovat důsledky
privatizace, zejména pak reakce ekonomických subjektů
na měnící se podmínky. Charakter změn
vlastnických vztahů bude výrazně působit
na hospodářský vývoj. Reálnost
odhadu budoucích tendencí bude vzhledem ke specifičnosti
tohoto roku více než jindy prověřena
teprve skutečným vývojem ekonomiky.
Příprava státního rozpočtu
nebyla jednoduchá a první návrh vláda
nepřijala. Základní proporce rozpočtu
jsou výsledkem konsensu dosaženého při
jednání mezi vládami za účasti
prezidenta republiky v Brně dne 4. prosince 1991. Předložený
návrh odráží současný
stav řešení ekonomických problémů
a jednání o státoprávním uspořádání.
Tyto otázky nejsou zatím dořešeny. Vláda
je připravena přijmout konkrétní rozpočtová
opatření v případě, kdy se
stávající rozpočet dostane do rozporu
s výsledky případných nových
politických jednání. Při koncipování
návrhu státního rozpočtu na rok 1992
jsme vycházeli z hodnocení ekonomického vývoje
v letošním roce. Dosavadní výsledky
nasvědčují tomu, že makroekonomické
nástroje i konkrétní opatření
vlády působily s dostatečnou intenzitou
a zatím nedošlo v žádné oblasti
k dramatickým odchylkám od původních
záměrů.
Rok 1991 proběhl ve znamení přeměn
centrálně řízené ekonomiky
na ekonomiku, v níž se stále více uplatňují
tržní principy. Byla přijata řada zákonů,
které vytvářejí systémový
rámec působení tržních mechanismů,
jako jsou obchodní zákoník, živnostenský
zákon, novela občanského zákoníku,
zákon o pojišťovnictví a další.
Pokračují práce na přípravě
daňové reformy, která vstoupí v platnost
od 1. ledna 1993. Ta bude formovat základní vztahy
podnikatelských subjektů ke státu.
V předstihu byl vypracován a schválen zákon
o soudních poplatcích, který bude platit
již od 1. ledna 1992. Ekonomické podmínky byly
podstatně ovlivněny zavedením vnitřní
směnitelnosti měny a především
liberalizací cen. Po prudkém vzestupu cenové
hladiny počátkem roku došlo v následujících
měsících k jejich postupné stabilizaci.
Ke konci září se ceny v úhrnu zvýšily
ve srovnání s počátkem roku 1991 o
48,1 %.
Přísnou regulací mzdového vývoje
se podařilo zabránit vzniku inflační
spirály. Svou pozitivní úlohu sehrálo
dodržování sociálního smíru
všemi partnery, ale i důsledná restriktivní
měnová a rozpočtová politika.
Zadluženost vůči zahraničí se
v roce 1991 vyvíjela úspěšněji
než jsme předpokládali a příznivější
byl i vývoj obchodní a platební bilance.
Tento vývoj umožnil postupně omezovat okruh
zboží s regulovanými cenami. V současné
době jsou až na malé výjimky liberalizovány
prakticky všechny ceny. Odstranění centrální
cenové regulace se v poslední době projevuje
určitým oživením jejich pohybu.
Probíhá transformace v oblasti vlastnických
vztahů. Postup malé privatizace pozitivně
ovlivňuje tvorbu podmínek pro rozvoj soukromého
podnikání především v oblasti
obchodu a služeb. V průběhu letošního
roku byly vytvářeny legislativní, materiální,
technické a další předpoklady pro zahájení
velké privatizace, kterou vláda považuje za
rozhodující krok transformačního procesu.
Hospodářský pokles v letošním
roce byl provázen snížením výroby.
Důvodem byla nejen postupná restrukturalizace ekonomiky,
ale i to, že značná část podnikatelských
subjektů se nedokázala adaptovat úspěšně
na nové ekonomické podmínky. Dědictví
centrálního systému řízení
se zatím nepodařilo zcela odstranit. Zejména
neúměrné úvěrové zatížení
státních podniků, které vzniklo mnohaletým
nadměrným odčerpáváním
jejich prostředků, působilo značné
problémy nejen podnikům, ale i bankovní soustavě.
Tyto příčiny ve spojení s odbytovými
potížemi vyústily ve výraznou platební
neschopnost podnikové sféry. Tento problém
byl alespoň zčásti řešen založením
konsolidační banky. To podstatně zmírňuje
dlouhé břemeno podniků a zvyšuje šanci
podniků s dlouhodobou perspektivou.
Vláda se zaměřila na podporu přílivu
zahraničního kapitálu. Podniky se zahraniční
majetkovou účastí mohou vznikat v zásadě
bez omezení. Jedinou podmínkou je jejich registrace
v podnikovém rejstříku. Společnosti
u nichž zahraniční majetková účast
představuje více než 30 % kmenového
jmění, platí důchodovou daň
ze zisku 40 %, zatímco u ostatních plátců
činí tato sazba většinou 55 %. Zahraničním
subjektům je podle devizového zákona v zásadě
umožněn volný transfer zisku a ve stanovených
případech i majetku do zahraničí.
I když podpora zahraničních investorů
byla významná, jejich aktivita ani zdaleka neodpovídá
potřebám restrukturalizace a rozvoje ekonomiky.
Přes značnou napjatost byla v rozpočtu pro
rok 1991 vyčleněna dostatečně vysoká
částka ke krytí potřeb zaměstnanosti.
Kromě výplat podpory nezaměstnanosti věnovala
vláda pozornost vytváření nových
pracovních míst, financování veřejně
prospěšných akcí a rekvalifikaci propuštěných
pracovníků. Uplatněním aktivní
politiky zaměstnanosti se podařilo vytvořit
přes 73 tisíc nových pracovních míst.
Rekvalifikačním procesem prošlo zhruba 5 tisíc
nezaměstnaných. Mimořádnou pozornost
věnovala vláda zvýšení zaměstnanosti
absolventů škol a zdravotně postižených
občanů.
Během roku bylo nutno přistoupit k úpravám
státního rozpočtu. Důvodem bylo především
zvýšení cen v důsledku jejich liberalizace,
která pozitivně ovlivnila tržby podnikatelské
sféry a tím i tvorbu zisku. Na druhé straně
však působila negativně na růst výdajů
rozpočtových a příspěvkových
organizací. Vláda proto musela přistoupit
k uvolnění dodatečných finančních
prostředků, zejména pro odvětví
zdravotnictví a školství. Bylo nutno řešit
i valorizaci mezd v nevýrobní sféře,
aby se alespoň částečně vyrovnala
disproporce v odměňování ve srovnání
se sférou výrobní.
Výdaje státního rozpočtu České
republiky byly v první polovině roku 1991 valorizovány
ve výši 14 miliard korun. Ve druhém pololetí
však došlo k postupnému poklesu tvorby zisku
a tím i příjmů státního
rozpočtu. V důsledku přijatých rozpočtových
opatření ve vztahu k nevýrobní sféře
vzrostly rozpočtové výdaje. Tento vývoj
způsobil další zvýšení napětí
mezi příjmy a výdaji a proto valorizace výdajů
rozpočtu ve třetím a čtvrtém
čtvrtletí mohla být provedena jen v omezeném
rozsahu. V listopadu t. r. došlo k výraznému
zhoršení výsledků rozpočtového
hospodaření, které bylo způsobeno
jak neplněním příjmů, tak i
zrychlením výdajů. Ministerstvo financí
proto přistoupilo k nezbytným regulačním
opatřením ve výdajích. Jejich cílem
je zlepšit relaci mezi vývojem příjmů
a výdajů a minimalizovat negativní tendence
plnění státního rozpočtu.
O definitivních výsledcích rozpočtu
na letošní rok bude vláda informovat Českou
národní radu při projednávání
státního závěrečného
účtu.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, rok 1992 bude mít pro výsledek
našeho reformního úsilí zásadní
význam. Počítáme s tím, že
hospodářský pokles dosáhne svého
dna. Tento vývoj bude ovlivněn především
pokračujícím působením faktorů,
které se projevily i v letošním roce. Jde o
obecné vlivy transformačního procesu v důsledku
rozpadu trhu zemí bývalé RVHP, problémy
s pronikáním na náročné
trhy vyspělých zemí.
Očekáváme, že zhruba koncem roku 1992
by měly rozvojové impulsy převážit
a vést k oživení ekonomiky. Předpokladem
bude úspěšné zvládnutí
privatizačního procesu, rychlost stabilizace vlastnických
vztahů, průběh restrukturalizace ekonomiky
a úspěšnost adaptace podnikatelské sféry
na tržní podmínky.
Pokles tvorby hrubého domácího produktu za
celý rok přesto odhadujeme na 3 až 6 %. Růst
cen by se měl pohybovat v rozmezí zhruba 12 až
15 %. Jedním z nejsložitějších
problémů příštího roku
je ocenění úrovně nezaměstnanosti.
Vlivem hospodářského propadu a postupného
zlepšování hospodaření s pracovními
silami by měl počet uchazečů o práci
v České republice dosáhnout úrovně
cca 350 tisíc osob, tzn. 6,5 procenta práceschopného
obyvatelstva.
Z výše uvedených předpokladů
jsme vycházeli při formulaci rozhodujících
zásad finanční politiky pro rok 1992. Tyto
zásady byly promítnuty i do předloženého
návrhu státního rozpočtu.
Státní rozpočet ČR předkládá
vláda jako vyrovnaný, a to v rámci
celé vyrovnané rozpočtové soustavy
federace.
Návrh rozpočtu ČR na příští
rok představuje další posun v rozpočtových
poměrech mezi oběma republikami. Nejvýznamnější
změnou je to, že podíl příjmů
rozpočtu ČR na souhrnu příjmů
celé rozpočtové soustavy federace se zvyšuje
o 1,2 bodu, zatímco podíl rozpočtu SR se
naopak snižuje o 1,6 bodu. Po započtení dotací
z rozpočtu federace činí objem výdajů
na jednoho obyvatele v ČR podle našich propočtů
28 867,- Kčs, zatímco ve SR 28 544,- Kčs.
To je po dlouhé době poprvé, kdy rozpočtové
výdaje na jednoho obyvatele v souladu s lepší
výkonností ekonomiky jsou v ČR vyšší
než v SR. Přitom je respektován princip občanské
sounáležitosti a solidarity ve vztahu k SR a potřeba
finančního zajištění základních
funkcí a úkolů federace.
Federální rozpočet bude ze svých zdrojů
krýt kromě výdajů na typické
federální činnosti i výdaje na řešení
makroekonomických a strukturálních potřeb,
např. na fond tržní regulace v zemědělství,
strukturální rezervy a dotace na teplo. Ze státního
rozpočtu federace bude poskytován státní
vyrovnávací příspěvek a kryty
výdaje spojené s nezaměstnaností.
Významným principem rozpočtové politiky
pro příští rok je vyrovnanost státního
hospodaření. Vláda ovšem nechce zastírat,
že tohoto cíle bude dosaženo vyčleněním
a financováním komplexní bytové výstavby
z běžného systému rozpočtového
hospodaření v rozsahu 8 700 mil. Kčs. Předpokládá
se, že potřebné zdroje na dokončení
rozestavěných akcí budou zajištěny
emisí státních dluhopisů se zárukou
federace. Podle našeho návrhu by měly být
státní dluhopisy emitovány s lhůtou
splatnosti 5 let. Počítáme s tím,
že je umístíme především
u peněžních ústavů. Považujeme
za účelné zčásti hradit splátky
dluhopisů výnosy z privatizace bytového fondu
a objektů občanské vybavenosti. Navrhovaný
postup je plně odůvodněn přípravami
nové koncepce bytové politiky, která zruší
nynější systém financování
bytové výstavby a umožní prodej bytů.
Návrh SR ČR na příští
rok je koncipován tak, aby se stal aktivním nástrojem
finanční politiky a současně vytvořil
odpovídající finanční rámec
pro splnění záměrů hospodářské
politiky české vlády. Pro rok 1992 se počítá
s celkovým objemem rozpočtových příjmů
ve výši 266,3 mld Kčs, což představuje
ve srovnání s upraveným rozpočtem
letošního roku zvýšení o 5,6 %.
Zhruba 95 % všech příjmů tvoří
příjmy daňové, které rostou
o 4,4 %.
Stejně jako v roce 1991 jsou odvody ze zisku, zemědělská
daň ze zisku a daň z obratu společnými
příjmy, na kterých participují všechny
rozpočty dohodnutým způsobem. Objem odvodu
ze zisku a zemědělské daně ze zisku
je za celou federaci rozpočtován ve výši
115 700 mil. Kčs, což představuje pokles o
více než 10 % oproti očekávané
skutečnosti roku 1991. Rozpočet ČR se na
celostátním výnosu těchto odvodů
bude podílet 41,5 %, což absolutně činí
48 mld Kčs. Při kvantifikaci výnosů
jsme vycházeli z vývoje v letošním roce,
který byl především ovlivněn
jednorázovými neopakovatelnými faktory z
počátku roku.
Jedním z nejvýznamnějších rozpočtových
příjmů je daň z obratu. Její
výnos za federaci se předpokládá ve
výši 145 mld, tj. o 2,2 % více než letos.
Na státní rozpočet ČR připadá
podle dohodnutého dělení částka
60,2 mld. Její kvantifikace vychází z promítnutí
faktorů, které budou s největší
pravděpodobností působit na vývoj
této daně. Ocenění daňového
výnosu respektuje především její
letošní neplnění, předpokládanou
stabilizaci spotřebitelské poptávky na počátku
roku a její zvýšení o cca 5 % ve druhém
pololetí příštího roku. Bere
v úvahu i předpokládaný růst
cen o 12 - 15 % a do jejího objemu je v celoročním
vyjádření promítnuto i letošní
snížení některých sazeb.
Vývoj odvodu z mezd bude v rozhodující míře
ovlivňován vývojem zaměstnanosti a
růstem mezd. Počítáme s tím,
že mzdy se zvýší o cca 10 %. Obdobným
způsobem bude ovlivněn i vzestup daně ze
mzdy. Její výši pozitivně ovlivní
v případě schválení Federálním
shromážděním i zavedení jednotné
sazby daně ze mzdy ve výši 33 % z mezd přesahujících
hranici 10 000,- Kčs.
Tolik pokud jde o příjmy, nyní pokud jde
o výdaje. Výdaje SR jsou předpokládány
ve výši příjmů, tzn. 266,3 mld.
Z této částky bude více než 74
%, tj. 197,5 mld poskytováno prostřednictvím
SR republiky a zbývající prostředky
v rozsahu 68,8 mld prostřednictvím územních
rozpočtů.
Neinvestiční dotace ústředně
řízeným podnikům dosahují 11
400 mil. a proti roku 1991 se snižují o 13 %. Zhruba
7 mld je určeno k realizaci agrárního programu,
především k urychlení privatizace a
transformace zemědělsko-potravinářského
komplexu, k restrukturalizaci a ekologizaci, k řešení
sociálních otázek v některých
oblastech s horšími přírodními
podmínkami a dalších problémů.
Objemově významnými jsou dotace k tržbám
určené podnikům ČSAD na vyrovnání
ztráty z poskytování zlevněných
časových jízdenek. Proti letošnímu
roku je však jejich objem nižší o 30 %,
tj. o 492 mil. Kčs. Zrušením dotací
ke krytí ztráty zvýšených cen
pohonných hmot bude těmto organizacím chybět
v příštím roce zhruba 1 300 mil. Kčs.
Tento problém bude nutno řešit organizačními
opatřeními a zřejmě i úpravou
tarifů.
Výraznou prioritou politiky vlády ČR v příštím
roce je zintenzívnění podpory podnikatelských
aktivit, zejména začínajících
soukromých podnikatelů. Na tyto účely
vyčleňujeme 1 mld Kčs, která je určena
především na poskytování návratných
finančních výpomocí. Dalším
opatřením jsou konkrétní kroky založené
české Záruční a rozvojové
banky, na jejímž kapitálu se budou podílet
především peněžní ústavy,
ale i stát. Cílem tohoto peněžního
ústavu bude především podněcovat
podnikatelské aktivity poskytováním zvýhodněných
půjček a záruk za bankovní úvěry.
Vláda ČR již založením banky se
státní účastí schválila.
K zabezpečení základního kapitálu
navrhuje vláda použít 900 mil. Kčs státních
finančních aktiv.
V souladu s platným zákonem o důchodové
dani budou začínajícím drobným
a středním podnikatelům poskytovány
i nadále slevy. Na rozdíl od dosavadní praxe
chceme postup při poskytování slev podstatně
zjednodušit. Poplatníkům, u nichž předpokládaná
daňová povinnost nepřesáhne částku
1 mil. Kčs, a převážně vykonávají
služby nebo zabezpečují výrobu pro ekologii,
zdravotnictví nebo obyvatelstvo, s výjimkou
cestovních kanceláří a stánkového
prodeje, by se sleva podle našeho návrhu poskytla
automaticky bez dosud vyžadovaného povolení
ministerstva financí.
Je samozřejmé, že takto uspořené
prostředky musí podnikatelé použít
na rozvoj podnikání. Slevy naopak nebudeme poskytovat
na některé činnosti jako jsou například
poradenské a zprostředkovatelské služby,
činnosti v oblasti výpočetní techniky,
nebo prodej erotického zboží apod. U soukromých
podnikatelů podléhajících dani z příjmu
obyvatelstva je umožněn odklad daňové
povinnosti v případě, že podnikatel
za stanovených podmínek bude příslušnou
částku investovat.
Další prioritou rozpočtu České
republiky je finanční zabezpečení
akcií na ochranu životního prostředí.
Proti roku 1991 se výdaje na tyto účely
ze státního rozpočtu a ze státního
fondu životního prostředí zvyšují
o 35,2 % a představují jednu z nejdynamičtěji
rostoucích rozpočtových položek. Podstatnou
část těchto výdajů soustřeďujeme
především na urychlené dokončení
akcí zahájených v letošním roce.