Poslanec Václav Stieber: Druhý pozměňovací
návrh předložil pan poslanec Bezděk,
který navrhuje, aby do § 2, odst. 2, písm.
b) návrhu zákona bylo za slova "zasílá
opisy těchto rozhodnutí Českému živnostenskému
úřadu" vloženo též "finančnímu
úřadu, který vede evidenci z hlediska daňového
řízení".
Tatáž úprava by měla být provedena
v § 3, písm. b), kde za slova "Českému
živnostenskému úřadu" by mělo
být navrženo totéž navržené
znění, že je nutno zasílat opisy též
finančnímu úřadu, který vede
evidenci z hlediska daňového řízení.
V souvislosti s tím bych si dovolil sněmovnu
upozornit na § 48, odst. 1 zákona 455 - federálního
živnostenského zákona, kde tato povinnost živnostenským
úřadům již uložena je.
Výslovně se tady praví, že živnostenský
úřad zašle opis živnostenského
listu orgánu vykonávajícímu správu
daně, příslušné mu orgánu
státní statistiky atd.
Čili federální zákon tuto povinnost
již řeší.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkujeme za doplňující informaci.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 79.
Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl přijat.
Prosím další návrh.
Poslanec Václav Stieber: Dále hovořila
paní poslankyně Krejčová, která
nepředložila žádný pozměňovací
návrh.
Pozměňovacím návrhem se ovšem
zabýval pan poslanec Květ.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Prosím, pan kolega Květ se hlásí
s upřesňující poznámkou.
Poslanec Jan Květ: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
po vysvětlujících poznámkách
pana poslance Výborného tento návrh stahuji,
ovšem neodpustím si poznámku, že je mi
líto, že přijímáme zákon,
o kterém víme téměř s jistotou,
že v brzké době bude potřebovat novelizaci.
Podle mého názoru je už teď pozdě
zapracovat možnost předání kompetencí.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji.
Kdo je pro stažení tohoto návrhu, nechť
zvedne ruku. 103.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl stažen.
Prosím o další návrh.
Poslanec Václav Stieber: Pan poslanec Výborný
navrhuje do § 8, bodu 2 na konci připojit slova "a
zákona ČNR č. 127/1990 Sb. a zákona
ČNR č. 200/1990 Sb.". V tomtéž
§ k bodu 3 na konci připojit slova "a zákona
ČNR č. 127/1990 Sb.".
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 109. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl přijat.
Prosím o další návrh.
Poslanec Václav Stieber: Poslední pozměňovací
návrh zazněl z úst pana poslance Balcárka,
který navrhl, aby ve všech případech
kdy se v návrhu zákona objevuje termín "Český
živnostenský úřad" nebo "Českého
živnostenského úřadu" byl tento
termín nahrazen "Živnostenským úřadem
České republiky". Při projednávání
v ústavně právním výboru a
při formulování společné zprávy
byl zvolen termín Český živnostenský
úřad z toho důvodu, že řada dalších
- vlastně všechny podobné instituce, tzn. Český
báňský úřad, Český
statistický úřad - vycházejí
z tohoto principu, že jde o český úřad.
Tj. jenom technické vysvětlení, proč
se Český živnostenský úřad
objevil v návrhu zákona ve znění společné
zprávy.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji.
Kdo je pro tento pozměňovací návrh,
ať zvedne ruku. 82. Děkuji.
Kdo je proti? 6. Děkuji.
Tento návrh byl přijat.
To byl poslední návrh?
Poslanec Václav Stieber: Pane předsedající,
to byl poslední pozměňovací návrh
a je možné hlasovat o celém návrhu zákona.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. Nyní budeme hlasovat o celém
návrhu zákona. Kdo souhlasí s vládním
návrhem zákona ČNR o živnostenských
úřadech podle sněmovního tisku 479
ve znění společné zprávy výborů
ČNR podle sněmovního tisku 532 a schválených
pozměňovacích návrhů, ať
zvedne ruku. 122. Děkuji.
Kdo je proti? 1.
Konstatuji, že tento vládní návrh zákona
byl schválen, děkuji předkladateli a zpravodaji
a tím jsme projednali další bod programu.
(Potlesk.)
Dámy a pánové, mám pro vás
jednu důležitou informaci, předsednictvo ČNR
se sešlo dnes ráno, aby projednalo žádost
generálního prokurátora ČSFR o souhlasu
ČNR s trestním stíhá ním soudců
městského soudu v Praze. V této souvislosti
navrhuje předsednictvo ČNR rozšířit
pořad 28. schůze ČNR o bod "Žádost
generálního prokurátora ČSFR o souhlas
ČNR s trestním stíháním
soudců městského soudu Praha", týkající
se dvou bývalých soudkyň a zařadit
jej na pořad nyní. Pro informaci uvádím,
že pokud tento návrh schválíme, je pan
I. náměstek generálního prokurátora
připraven žádost blíže odůvodnit
a také odpovědět na případné
dotazy. Předpokládá to náš souhlas
s jeho vystoupením.
Nyní budeme hlasovat o tomto návrhu rozšíření
pořadu, čemuž nepředchází
rozprava, se zařazením tohoto velmi stručného
bodu podle návrhu předsednictva ČNR, jak
jsem jej před chvílí popsal.
Kdo je pro, ať zvedne ruku. 112.
Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Děkuji.
Zařazení tohoto bodu bylo schváleno. Myslím,
že můžeme hned přistoupit k jeho projednávání.
Jak jsem již uvedl, první náměstek generálního
prokurátora ČSFR pan Lubomír Veleta je připraven
vystoupit, navrhuji proto, aby mu bylo ve smyslu § 20 našeho
jednacího řádu toto umožněno.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne
ruku. 111.
Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Děkuji.
Tím jsme schválili vystoupení pana náměstka
generálního prokurátora pana Lubomíra
Velety, prosím jej tedy, aby se dostavil do našeho
jednacího sálu.
Vítám pana prvního náměstka
generálního prokurátora Lubomíra Veletu
a předávám mu nyní slovo k tomu, aby
blíže odůvodnil žádost Generální
prokuratury ČSFR.
I. náměstek generálního
prokurátora ČSFR Lubomír Veleta: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně a vážení páni
poslanci. Generální prokuratura ČSFR vede
trestní stíhání proti bývalým
prokurátorům městské prokuratury,
Generální prokuratury ČSR a bývalé
Generální prokuratury ČSSR, kteří
se dopustili trestného činu zneužívání
pravomoci veřejného činitele podle §
158, odst. 1/, písm. a) a odst. 2/, písm. c) trestního
zákona, spočívající v tom,
že v letech 1981 a 1982 v trestní věci proti
Jiřímu Rumlovi a spol. bez zákonného
důvodu drželi ve vazbě 7 obviněných,
Jiřího Rumla, Jana Rumla, Evu Kantůrkovou,
Jiřinu Šiklovou, Karla Kincla, Jána Mlynárika
a Milana Šimečku. V této souvislosti
jsou též podezřelí z trestního
činu zneužívání pravomoci veřejného
činitele tehdejší soudci městského
soudu v Praze, kteří rozhodovali o stížnostech
obviněných proti usnesení městského
prokurátora o zamítnutí žádosti
o propuštění z vazby.
Pro plastičtější vyrozumění,
paní a pánů poslanců, šlo o případ,
kdy v roce 1981 přijel do Československa francouzský
kamión s osádkou Francouzů, který
vezl literaturu pro disidentské kruhy, byli rozšifrováni
příjemci, byli vyšetřováni, byla
vyšetřována velká skupina, přičemž
bylo rozhodnuto, že sedm tehdejších disidentů
bude vyšetřováno vazebně. Tito lidé
byli vyšetřovaní tehdejší Státní
bezpečností. Vyšetřovatel Státní
bezpečnosti skončil vyšetřování
v červenci 1981 a věc byla předána
prokuratuře k tomu, aby rozhodla, zda bude podávat
obžalobu a na koho, nebo zda bude zastaveno řízení,
přičemž tato trestná činnost
byla kvalifikována jako podvracení republiky.
Prokuratura neprováděla žádné
úkony, vyšetřovatelé již neprováděli
po 10. 7., kdy byli všichni seznámeni s materiálem
žádné šetření a 30. listopadu
prokurátor zamítl - v tomto konkrétním
případě šlo o paní Evu Kantůrkovou
- její žádost o propuštění
z vazby, když tvrdila, že vše je zjištěno,
že není žádný důvod, aby
dále byla držena ve vazbě, a že je to
již pátý měsíc, kdy je držena
zbytečně od seznámení s věcí
ve vazbě.
Tehdejší městský prokurátor v
Praze zamítl tuto žádost. O stížnosti,
kterou podával advokát paní Evy Kantůrkové,
rozhodoval 22. prosince 1981 městský soud v první
a poslední instanci a rozhodl mimo jiné i ve složení
paní předsedkyně dr. Hlavaté a paní
dr. Křípačové, o které nám
nyní jde tak, že důvody vazby trvají
i přesto, že ze spisového materiálu,
podle našeho názoru, musel soud seznat, že se
další vyšetřování nevede,
že je skončeno, že další úkony
se neprovádějí a že tedy není
ani důvod, že by zde mohla paní Kantůrková
při propuštění z vazby působit
na svědky a ne spoluobviněné. Mimo jiné
i proto, že všem byl zabaven archiv, všechny písemnosti
a v té situaci se tedy očekávalo, že
prokurátor buď řízení zastaví,
že nedošlo ke spáchání trestného
činu podvracení republiky, nebo že podá
obžalobu. Neudělal ani to ani ono a lidé byli
dále zbaveni osobní svobody a drženi, podle
našeho názoru, naprosto nesmyslně bez jakýchkoliv
dalších podkladů ve vazbě.
Pro úplnost bych chtěl říci, že
když městský soud shledal důvody vazby
a rozhodl, že stížnost zamítá,
za několik měsíců poté, 22.
března 1982, byli tito lidé rozhodnutím generálního
prokurátora ČSSR propuštěni z vazby,
aniž by se blíže vysvětlilo, proč
se tak stalo. Záznam v našem spise svědčí
o tom, že se tak stalo na základě politického
rozhodnutí. Kdo rozhodl politicky a jak rozhodl, chybí
nám materiály a vyšetřování
prokurátora není zatím skončeno, i
když je vzneseno obvinění.
Za této situace jsme toho názoru, že soudci,
kteří takto rozhodli, by neměli mít
jiný režim při trestním stíhání
než prokurátoři, kteří v této
věci byli činní. Soudci zvlášť
ne proto, že když mají podkladový materiál
a je to poslední instance, kdy se obviněný
obrací se stížností na soud, aby soudce,
který je nezávislý a nemá dbát
žádných pokynů a rozkazů, soudce
který má citlivě uvažovat o omezení
osobní svobody, citlivě uvažovat o tom, kdy
důvody vazby ještě jsou a kdy nejsou, aby jen
tak lehce rozhodl, že důvody vazby dále trvají.
Samozřejmě, při presumpci neviny, jestliže
žádáme vás o udělení souhlasu
k trestnímu stíhá ní těchto
soudců, že předpokládáme, že
budeme moci mluvit o jejich zavinění a o jejich
trestném činu, až když soudce rozhodne
podle obžaloby, která by byla podána. Proto
vše, co vám říkám, je jenom k
odůvodnění toho, aby i vaše rozhodnutí
mělo náležitý podklad.
Jde nám tedy o paní dr. Helenu Hlavatovou, nar.
v roce 1943 a o paní dr. Blanku Křípačovou,
nar. v roce 1922. Jsme toho názoru, že udělení
souhlasu ke stíhání dává podle
zákona č. 335 z roku 1991, podle § 55 ten orgán,
který ustanovil tyto soudce do funkce. Tito dva soudci
nejsou již soudci. Nebyli po prvním lednu 1990 uvedeni
dále do funkce soudcovské.
Přesto § 55 tehdejšího zákona o
organizaci hovoří o tom, že soudce lze stíhat
pro činy spáchané při výkonu
soudcovské pravomoci jen tehdy, jestliže je udělen
souhlas toho orgánu, který je do funkce ustanovil.
Tím orgánem bylo tehdy plénum České
národní rady. Dnes by to bylo předsednictvo
České národní rady. Protože ale
tito soudci už soudci nejsou jmenováni, jsem toho
názoru, že by mělo být doslovně
vykládáno ustanovení § 55 nového
zákona tak, že souhlas dává ten orgán,
který tyto soudce do funkce ustanovil tehdy v době,
kdy oni funkci začali vykonávat, specielně
v době, kdy se měli dopustit trestného činu
při výkonu této funkce. Proto vás
žádá generální prokurátor,
v jehož zastoupení mluvím, o udělení
souhlasu zahájení trestného stíhání.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu prvnímu náměstkovi
generálního prokurátora. Protože, jak
již bylo uvedeno, na dvě bývalé soudkyně
městského soudu v Praze Blanku Křípačovou
nar. 19. června 1922 a Helenu Hlavatou, nar. 12. října
1943 se nevztahuje ustanovení § 69 odst. 1 zákona
ČNR 335/1991 Sb. o soudech a soudcích, navrhuje
předsednictvo ČNR, aby souhlas k trestnímu
stíhání udělila Česká
národní rada. Otevírám nyní
rozpravu k tomuto bodu jednání. Do rozpravy se hlásí
pan poslanec Kolmistr.
Poslanec Vladimír Kolmistr: Pane předsedající,
vážený sněmovno, podle slov pana náměstka
trestní stíhání nebo propuštění
jmenovaných bylo učiněno, jak bylo řečeno,
na základě politického rozhodnutí.
Jsem přesvědčen, že i zatčení
a držení ve vazbě bylo ovlivňováno
podstatně politickými orgány a doporučuji
proto, aby v usnesení bylo uloženo prokuratuře,
aby tyto okolnosti zjistila, a trestní stíhání
rozšířila také na ty, kteří
to nařídili, protože ti nemohou zůstat
nepotrestáni a opomenuti.
(Potlesk)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Kolmistrovi. Chtěl bych ho
požádat, aby se pokusil naformulovat toto usnesení,
abych vyhověl jeho žádosti a mohl dát
o tom hlasovat. Dále se hlásí paní
poslankyně Kantůrková.
Poslankyně Eva Kantůrková: Pane
předsedající, členové vlády,
vážená sněmovno, jsem poněkud
zaskočena tímto bodem programu, protože se
opírá o mou osobu a o to, jak bojoval můj
advokát s tehdejšími soudy a prokuraturou.
Vůbec bych o tom nemluvila a nevystoupila bych k tomu,
kdyby pan poslanec Kolmistr neřekl to, co řekl a
já na to prostě musím reagovat.
Celá tato záležitost a celý tento případ
byl podrobně vyšetřován, dělala
to generální prokuratura, byla na to ustavena zvláštní
komise prokurátorů, já jsem byla sama vyslýchána,
také všichni moji "spolupachatelé".
Pokud jde o názor pana poslance Kolmistra, tak postoj prokuratury
je asi ten, že podle platných zákonů
tehdejší doby, nebyl porušen zákon, když
jsme byli vzati do vazby, protože jsme se dopustili trestného
činu podvracení republiky tím, že ten
kamion skutečně přijel a ilegálně
provezl naše články, literaturu a korespondenci
se zahraničím.
Skutečně byly nalezeny naše doklady, rukopisy,
korespondence, které jsme stejnou cestou chtěli
poslat ilegálně přes hranice. Z toho důvodu
není zavedeno trestní stíhání
proti lidem, kteří na nás uvalili vazbu.
Trestní stíhání začíná,
až když vyšetřování bylo skončeno
a kdy jsme nebyli postaveni před soud. Na moji námitku,
že kdybych byla postavena před soud, byla bych nepochybně
rehabilitována, a jak je to potom s tím, že
jsem byla souzena podle platných zákonů,
na to mi pan prokurátor nedovedl odpovědět.
To je k tomu, co říkal pan poslanec Kolmistr. Já
se ovšem k jeho návrhu připojuji. Mám
za to, že věci se mají ne chat probíhat
tak, jak probíhají. Sama jsem člověk,
který se odmítá mstít a který
nesleduje v těchto záležitostech jakoukoli
svou osobní zášť. Sama jsem se nepřipojila
k trestnímu stíhání s požadavkem,
aby mi byla vyplacena náhrada za to, že jsem byla
téměř rok ve vazbě. Této náhrady
se vzdávám a nepřipojila jsem se k trestnímu
stíhání. Pokud jde o paní soudkyně,
když jsem si spočítala věk jedné
z nich, je mi líto, že by měla být trestně
stíhaná. Ale na druhé straně pan Šimeček
téměř oslepl, a byl to důsledek roku
ve vězení, že se mu tam vyvinul šedý
zákal, takže si myslím, že spravedlnosti
se má učinit zadost.
K návrhu pana prokurátora se připojuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Kantůrkové.
Ptám se, zdali se ještě někdo hlásí
do rozpravy. Pan kolega Novák se hlásí.
Poslanec Jiří Novák: Vážený
pane místopředsedo, vážená sněmovno.
Dovoluji si k návrhu poslance Kolmistra upozornit sněmovnu
na to, že 22. prosince t. r., čili za 7 dní
by mohlo dojít k promlčení trestního
stíhání těchto soudců. Proto
pečlivě zvažte, zda jeho návrhu na odložení
vyhovíte nebo ne. (Nesouhlasný šum ve sněmovně.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
To bylo pravděpodobně drobné nedorozumění.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Přeje si na základě obsahu zbytku rozpravy
pan poslanec Kolmistr upřesnit svůj návrh,
příp. ho stáhnout? Jestliže ne, požádal
bych ho, aby se pokusil písemně naformulovat svůj
návrh.
Poslanec Vladimír Kolmistr: K navrhovanému
usnesení bych doporučoval, abychom požádali
generální prokuraturu, aby vedla šetření,
jak politické orgány ovlivňovaly rozhodování
prokuratury a soudců v této záležitosti
a sněmovně o tom byla podána zpráva.
Místopředseda ČNR Jiří
Vlach: Dobře, děkuji vám. To by bylo,
pane poslanče, podle mého názoru třeba
připravit jako zvláštní bod jednání
některé z příštích schůzí.
A domnívám se, že to samozřejmě
souvisí obsahově, ale nemůžeme to spojovat
s projednáváním tohoto bodu. Alespoň
tak já tomu rozumím.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Jestliže ne, rozpravu končím. V rozpravě
nepadly žádné pozměňovací
návrhy. Navrhuji tedy přijmout toto usnesení:
"Česká národní rada uděluje
ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb.,
o soudech a soudcích, souhlas k trestnímu stíhání
bývalé soudkyně JUDr. Blanky Křípačové,
narozené 19. 6. 1922, a bývalé soudkyně
JUDr. Heleny Hlavaté, narozené 12. 10. 1943."