Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředsedové ČNR J. Kalvoda, Z. Malík, J. Vlach a 177 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředsedové vlády M. Lukeš, A. Baudyš, ministr životního prostředí I. Dejmal, ministr zemědělství B. Kubát, ministr vnitra T. Sokol, ministr práce a sociálních věcí M. Horálek, ministr zdravotnictví M. Bojar, předseda Nejvyššího soudu A. Mokrý.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych zahájil přerušené jednání.

Než začneme projednávat další body, pro rekapitulaci, zbývá nám provádění sociálního zabezpečení podle tisku 465 a 530, návrh na volbu prozatímních ředitelů Českého rozhlasu a České televize, vládní návrh zákona o živnostenských úřadech, průběžná zpráva vyšetřovací komise ČNR pro otázky lustrací a odpovědi členů vlády ČR na interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR.

Přistoupíme nyní k projednávání

Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 465 a společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk 530.

Prosím nyní pověřeného člena vlády ČR, ministra práce a sociálních věcí pana Milana Horálka, aby vládní návrh zákona odůvodnil.

Ministr práce a sociálních věci Milan Horálek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci! Než přistoupím k odůvodnění zákona, prosím vás, abyste omluvili moji včerejší nepřítomnost. Nebyl jiný termín než včera dopoledne, abych v Norimberku s Úřady práce Německa jednal o problémech práce našich občanů v Německu. Všechny problémy se podařilo vyřídit, ale vzhledem k náledí a neprůjezdnosti hranic jsem se nestihl vrátit tak, abych zde včera večer mohl tento zákon odůvodnit. Prosím o pochopení.

Jak je psáno v Koránu, nejlépe je to po ránu, takže předkládám návrh zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Listina základních práv a svobod v článku 30 vyhlašuje právo občana na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, při nezpůsobilosti k práci a při ztrátě živitele, přičemž uvádí, že podrobnosti stanoví zákon.

Naše dosavadní právní úprava důchodového a nemocenské ho zabezpečení, která spadá jednak do kompetence federace pokud jde o druhy, výši a podmínky tohoto zabezpečení a jednak do kompetence republik, pokud jde o jeho vlastní realizaci, tzn. organizační uspořádání a řízení o nárocích, právech a povinnostech občanů, organizací a orgánů důchodového a nemocenského zabezpečení.

Tato oblast je však dosud upravena převážně vyhláškami. Protože však jde o postup při uplatnění nároků při uložení povinností, připravilo naše ministerstvo práce a sociálních věcí ČR návrh zákona, který máte před sebou a který tyto vyhlášky nahrazuje.

I když předpokládám, že od počátku roku 1993 se přistoupí k zavedení nové úpravy důchodového i nemocenského pojištění, považuji tuto kodifikaci dosavadní nepřehledné úpravy, roztříštěné zhruba v 80 předpisech, do jednoho zákona za účelnou. Při nese to sjednocení a zjednodušení předpisové základny a vytvoří přehledný a jednotný základ pro budoucí úpravu.

Jde například o to, že dosud platné samostatné předpisy pro zaměstnance, pro družstevní rolníky a pro samostatně výdělečné osoby, které se v některých případech - například pokud jde o lhůty ohlašovací povinnosti atd. - liší, považuji za správné, že návrh zákona tyto zbytečné odchylky nahrazuje jednotným zněním. Zdůrazňuji, že nejde dnes o to měnit nynější systém, ale o nutnost dát dosavadním prováděcím předpisům formu zákona.

Návrh zásad nové úpravy pro období od roku 1993 předložím počátkem příštího roku k posouzení vládě a výborům ČNR.

Nyní stručně k charakteristice předkládaného zákona. Část první v §§ 1 až 3 vymezuje obsah zákona, pojem sociálního zabezpečení pro účel tohoto zákona a výčet orgánů, které sociální zabezpečení provádějí. Rozsah sociálního zabezpečení pro účely tohoto zákona je zúžen o oblast sociální péče, jež je nadále upravena zákonem č. 114/88 Sb.

V části 2, §§ 4 až 16 zákona se v zájmu komplexnosti přebírá úprava působnosti jednotlivých orgánů sociálního zabezpečení, a to převážně ze zákona 114 a z dalších předpisů uvedených v přehledu. Podotýkám, že nové znění je doplněno v § 6 pro případy, kdy organizace zanikne bez určení likvidátora nebo v písmenech b) a d) pro osoby nezúčastněné na nemocenském zabezpečení.

Část 3 v návrhu zákona v §§ 17 až 47 upravuje úkoly organizací, malých organizací a okresních správ sociálního zabezpečení na úseku nemocenského pojištění.

Upozorňuji, že v § 17 se na žádost odborů zvyšuje počet zaměstnanců z 20 na 25 pro tzv. malé organizace, za něž agendu nemocenského pojištěné provádějí a budou provádět okresní správy sociálního zabezpečení.

V druhé hlavě této části jsou vymezeny úkoly zaměstnavatelských organizací a zdravotnických institucí.

Část 4 v §§ 48 až 53 obsahuje povinnosti jednotlivců, a to osob samostatně výdělečně činných v nemocenském i důchodovém zabezpečení a zaměstnanců a dalších oprávněných osob v nemocenském pojištění a občanů důchodců, popřípadě jiných příjemců v důchodovém zabezpečení.

V části 3. a 4. v §§ 20, 33, 49 a 50 se sjednocují lhůty různých hlášení na jednotnou dobu 8 dnů, místo dosavadních 7, 8 a 15.

V části pět § 54 se sjednocuje úprava pokut a penále ze zákonů č. 100, 114 a z vyhlášky č. 91. Pokud jde o šestou část, která zahrnuje úpravu řízení v nemocenském a důchodovém zabezpečení, upozorňuji na změnu, která vyplývá z § 86, odst. 2, písmeno a), podle něhož se upouští od vydávání písemných rozhodnutí o změně dávky v důchodovém zabezpečení; jestliže tato změna vyplývá z hromadné úpravy stanovené zvláštním zákonem, místo rozhodnutí zašle občanům Česká správa sociálního zabezpečení písemné oznámení, které nepodléhá předpisům o správním řízení. Tím se podstatně zjednoduší agenda, odpadnou zbytečné náklady, a to v rozsahu asi dva a půl miliónu korun za akci i případné spory. K tomu chci ještě dodat, že celý předložený návrh zákona v žádném případě nepředstavuje zvýšení nároků na stát ní rozpočet, jde zde spíš o tuto úsporu, kterou jsme vymezili. Vydávat správní rozhodnutí v těchto případech není namístě, protože se nevychází z posouzení individuálních podmínek za účasti strany, ale úprava dávky je plošně stanovena zákonem. Proti možnému pochybení má občan možnost uplatnit do 60 dnů námitky, o nichž pak Česká správa sociálního zabezpečení vydá své rozhodnutí. Takové rozhodnutí tak podléhá obvyklému soudnímu přezkumu, pokud proti němu občan podá opravný prostředek.

Považuji ještě za účelné zastavit se u § 99 o úhradě nákladů vzniklých občanům v důsledku řízení. Vlivem odlišného vývoje právních úprav řízení ve věcech nemocenského a důchodového zabezpečení platila dosud pro úhradu nákladů odlišná pravidla pro řízení v důchodovém zabezpečení a jiná pro řízení v nemocenském pojištění. Tato úprava se nyní sjednocuje. Zároveň se však na základě poznatků orgánů sociálního zabezpečení omezuje okruh případů, kdy budou náhrady nákladů řízení hrazeny, a to na řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity tzv. z moci úřední, to je z podnětu lékařské poradní komise. Mám zato, že se lze ztotožnit s důvody, které vedly k této úpravě, totiž že nelze připouštět opakované hrazení jízdních výdajů, ušlého výdělku, stravného, popřípadě jiných výloh v případech neodůvodněných žádostí o dávky sociálního zabezpečení, které někteří občané dokonce podávají často i opakovaně.

V zákoně navrhujeme dát možnost řediteli České správy sociálního zabezpečení zřídit místní správy sociálního zabezpečení, tj. § 126, vykonávající některé působnosti okresní správy. Půjde o účelné opatření v těch případech, kde podle místní situace se bude jevit nutné přiblížit výkon sociálního zabezpečení v regionech občanů.

Pokud jde o připomínky, které budou předneseny ve zpravodajské zprávě, měl jsem možnost se s nimi seznámit a souhlasím s nimi.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Horálkovi. Prosím společného zpravodaje výborů pana poslance Petra Loma, aby se ujal slova.

Poslanec Petr Lom: Vážený pane místopředsedo ČNR, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení přítomní ministři české vlády, účelem předpokládaného zákona je upravit organizaci a řízení v oblasti sociálního zabezpečení ve formě zákona a nahradit tak dosavadní právní úpravu obsaženou v několika zákonech a v řadě podzákonných norem, jež především ve sféře nemocenského pojištění jsou výsledkem dlouhodobého legislativního vývoje. Hlavním důvodem zpracování navrhovaného zákona je při jetí Listiny základních práv a svobod uvozené ústavním zákonem č. 23/91 Sb., která ve svém článku 30, odst. 1 mimo jiné stanoví princip hmotného zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci s tím, že podrobnosti stanoví zákon. Z hlediska kompetencí k zákonným úpravám je úprava hmotně právních nároků v oblasti důchodového a nemocenského pojištění v kompetenci federace, úprava organizačního uspořádání a vlastní realizace v působnosti České republiky. Protože tuto oblast upravují převážně podzákonné normy, a to včetně úpravy nároků a povinností občanů, je třeba tyto předpisy transformovat do formy zákonů.

V předpokládaném zákoně nejde o novou koncepci organizace a řízení ve věcech sociálního zabezpečení, nýbrž v podstatě o přijetí roztříštěné právní úpravy a její sjednocení ve formě jednoho zákona. V zájmu komplexnosti byla do zákona včleněna i část ustanovení z jiných zákonů. Navrhovaný zákon přinese tu výhodu, že v podstatě zjednoduší a zpřehlední dosavadní úpravu, protože shrnuje ustanovení z více než 80 vyhlášek a 16 zákonů.

Návrh zákona obsahuje jen několik nepodstatných změn, které se ukázaly být z hlediska současných potřeb nezbytnými. Tak se např. za prvé sjednocují lhůty stanovené pro různé druhy ohlašovacích povinností organizací a občanů v nemocenském pojištění na jednotnou lhůtu. Za druhé sjednocuje se okruh případů, v nichž lze organizacím uložit penále za nesplnění povinností v sociálním zabezpečení. Za třetí, navrhuje se, aby orgán sociálního zabezpečení při hromadných úpravách důchodů nevydával rozhodnutí s tím, že občan v tomto případě obdrží písemné oznámení - § 86, odst. 2, písm. a). Návrh je odůvodněn především tím, že v těchto případech jde o rozhodování na základě zvláštních předpisů o zvyšování důchodů a nejedná se tedy o klasickou aplikační činnost, kdy orgán sociálního zabezpečení rozhoduje individuálně o právech a povinnostech občana a individuálně posuzuje konkrétní případ. Při hromadném zvyšování důchodů se provádí úprava důchodů podle zvláštního předpisu hromadně a podle jednotných kritérií. Proti písemnému oznámení lze podat námitky, o kterých rozhoduje v rámci opravného řízení Česká správa sociálního zabezpečení. Tím je plně zabezpečena právní jistota občanů. Navíc bude navrhovaná úprava při hromadných úpravách důchodů znamenat úsporu asi dva a půl milionu Kčs ze státního rozpočtu. Za čtvrté, na přechodnou dobu, do 31. 12. 1992 se umožňuje České správě sociálního zabezpečení zřizovat se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí místní správy sociálního zabezpečení za podmínky, že nedojde ke zvýšení výdajů státního rozpočtu a zvýšení počtu pracovníků. Představitelé odborů při jednání v Radě hospodářské a sociální dohody ČR doporučili, aby v § 17 návrhu byl zvýšen počet zaměstnanců rozhodných pro zařazení organizace do tzv. malých organizací z dosavadních 20 zaměstnanců na 25 zaměstnanců. Tak bude tento počet shodný s počtem pracovníků rozhodných pro zápis do podnikového rejstříku a pro daňové účely. Za malé organizace totiž vyřizují agendu nemocenského pojištění okresní správy sociálního zabezpečení. Tomuto návrhu je v § 17 vyhověno. Změna bude znamenat významnou pomoc pro nově vznikající malé soukromé podniky.

Předkládaný návrh zákona dovršuje oddělení právní úpravy organizace nemocenského a důchodového zabezpečení od organizace a uspořádání sociální péče. Je přechodnou etapou s účinností do 31. 12. 1992, kdy vstoupí v platnost nová úprava chápaná jako veřejno-právní sociální pojištění.

Vážené poslankyně a vážení poslanci, v měsíci prosinci pro jednaly výbory ČNR ústavně právní, pro sociální politiku a zdravotnictví, církevní a humanitární výbor tento návrh. Byl přijat bez zásadních připomínek. Dílčí připomínky výborů sledují zdokonalení návrhu, aniž by se dotýkaly základní koncepce. Podle mého názoru je mohou navrhovatelé bez jakýchkoliv problémů přijmout. Návrh zákona si nevyžádá žádné nároky na státní rozpočet.

Dámy a pánové, navrhuji plénu ČNR návrh zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení tisk 465 ve znění společné zprávy tisk 530 schválit. Bude tak dosaženo souladu právní úpravy těchto otázek s Listinou základních práv a svobod, uvozenou ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Děkuji za slovo.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu společnému zpravodaji a otevírám rozpravu. Prosím pan místopředseda Kalvoda.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, rád bych se velmi stručně dotkl jedné části argumentace, která tady teď odezněla v tom smyslu, že mi připadá velice sporná. Bylo řečeno, že úprava stanovená navrženou novelou neznamená žádnou zvláštní změnu v systému úpravy materie, kterou tedy upravuje, že důvodem pro to, aby ta novela spatřila světlo světa je to, že Listina lidských práv a svobod, zejména v pasážích o právech sociálních obsahuje klauzule, jejichž podrobnosti stanoví zákon.

Chtěl bych říci, že podle mého hlubokého přesvědčení tato formulace neznamená, že by další a další úprava práv a povinností občanů, stanovená pod zákonem dalšími předpisy ztratila účinnost spolu s účinností Listiny práv a svobod. Jinými slovy onen důvod, který tady je prezentován jako zásadní důvod, aby tato novela byla přijata, mně nepřipadá vůbec jako důvod. Chtěl bych říci, že pokud budu hlasovat pro tuto novelu, tak pro ni budu hlasovat nikoliv proto, že bych se domníval, že znamená nějakou žádoucí nebo novou koncepci sociálního zabezpečení a že budu očekávat od vlády, že na nové koncepci bude pracovat i na dále. Podrobnosti stanoví zákon, tzn., že podrobnosti stanoví zákon a na základě zmocnění v tomto zákoně i podzákonné předpisy.

Opakuji, důvod, který byl uveden zde jako důvod mně nepřipadá a žádoucnost nově koncepce této materie mě naopak při padá velmi naléhavá.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi Kalvodovi, kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestli se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím a přejdeme k závěrečným slovům. Z rozpravy nevyplynuly žádné pozměňovací návrhy. Ptám se nyní pana ministra Horálka, zda si přeje vystoupit, prosím.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Milan Horálek: Chci říci, že sám hluboce souhlasím s panem místopředsedou Kalvodou. V tom návalu práce, která je nyní koncem roku, právě této organizační a této konkrétní povahy jsem snad ne dost výrazně ve svém slovu uvedl asi to, co nyní chci napravit.

Zde již máme připravenu koncepci a návrh zákona o sociální pomoci, který předložíme této sněmovně jako novou zásadně koncepční záležitost. Za druhé v souvislosti s daňovými zákony, které vstoupí v platnost od 1. ledna 1993 připravujeme a předložíme zákony, kterými se zřídí sociální pojištění v této zemi a kterými se zřídí Sociální pojišťovna jako veřejně-právní podnik. Abych co nejlidověji vyjádřil o co tam také půjde, to bude ta základní koncepční změna. Každý občan, když se podívá na svoji příjmovou nebo výplatní listinu zjistí, kolik platil na své sociální pojištění, kolik platil na své nemocenské pojištění a tím se stanou tyto věci průhledné a stanou se evropské, budou pro to vytvořeny fondy, tato pojišťovna, když vstoupí v platnost, bude v podstatě v průběhu snad krátkého času znamenat to, že ze svých fondů bude tyto sociální výdaje financovat a dojde k tomu protržení toho dnešního úzkého, otrockého vztahu ke státnímu rozpočtu.

A další změny, které připravujeme, to budou ty koncepční změny, které bude, věřím, že ještě tato sněmovna, tzn. do voleb, projednávat tak, abychom to připravovali včas, bez časových
stresů, bez možných chyb, které by z časových nátlaků vyplývaly. My očekáváme, že sněmovna přijme základní návrh těchto zákonů od nás již v časných jarních měsících a že bude dost času na to, abychom tuto koncepci, která bude skutečně evropská a tak jsme na ní pracovali a pracujeme, aby ji mohla přijmout jako zcela novou koncepci sociální práce v této zemi. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Horálkovi, chci se zeptat pana společného zpravodaje, zda si přeje vy stoupit? Není důvodu, děkuji.

Vzhledem k tomu, že nezazněl žádný pozměňovací návrh, můžeme hlasovat o celém návrhu zákona.

Ptám se tedy, kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR o organizaci a provádění sociálního zabezpečení podle sněmovního tisku 465 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 530, ať zvedne ruku.

(Hlasuje se - 105.) Děkuji 105.

Kdo je proti? 2. Děkuji 2.

Konstatuji, že tento vládní návrh zákona byl schválen a tím jsme projednali tento bod našeho programu. Děkuji panu ministru Horálkovi i panu společnému zpravodaji Lomovi. (Potlesk.)

Dalším vládním návrhem zákona, kterým bychom se měli na této schůzi zabývat je

Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 479, společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk 532. Prosím po věřeného člena vlády České republiky, jejího místopředsedu pana Antonína Baudyše, aby vládní návrh odůvodnil.