Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dále
se písemně nepřihlásil již nikdo.
Přeje si pan poslanec Šabata vystoupit v rozpravě?
Poslanec Miloslav Šabata: Byl jsem vyzván
panem dr. Květem, abych vysvětlil změnu textu
odst. 1 § 2. Už jsem to vysvětloval ve vstupním
rozboru tohoto odstavce. V odst. 1, jak ho máte ve společné
zprávě, je odkaz pouze na dva paragrafy zákona
č. 229 - § 17 a § 18. Bohužel tím
došlo k přehlédnutí vazeb mezi tímto
zákonem a dalšími paragrafy zákona 229,
jako je § 11, 22, 24. To jsme si během úpravy
v ústavně právním výboru neuvědomili.
A tomu právě lépe vyhovuje původní
znění tohoto odstavce ve vládním návrhu
zákona.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Hlásí se paní poslankyně Mazalová.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená sněmovno, hovořím
za sebe, nikoli za klub. Území je to nejdůležitější,
co každý národ nebo společenství
občanů vlastní. Jeho významnou složkou
je zemědělská půda. Povinností
každé generace je co nejlépe s ní hospodařit
a předat ji svým potomkům. Toto právo
mají občané Moravy a Slezska a výše
citovaným zákonem jim má být odejmuto
a předáno výkonnému byrokratickému
orgánu v Praze, který bez znalosti místních
podmínek a potřeb má rozhodovat, kým
a k jakým účelům bude půda
využívána. Proti takovémuto postupu
ostře protestuji a žádám, aby pro moravské
kraje byl zřízen vlastní pozemkový
fond.
Jak vyplývá ze Saint Germainské dohody, kterou
vítězné mocnosti garantují suverenitu
Československé republiky, stály při
jejím zrodu tři subjekty - Čechy, Morava
a Slezsko a Slovensko. Neobnovil se tedy svazek tzv. zemí
koruny české. Vyplývá to z textu smlouvy,
ve kterém se praví: "... uznávajíce
skutečnost, že národy Čech, Moravy a
části Slezska, jakož i národ Slovenska
se rozhodly spojiti a skutečně se spojily trvalým
spolkem za tím účelem, aby vytvořily
jednotný svrchovaný a samostatný stát...".
Smlouva nikdy nebyla měněna nebo zpochybňována.
Při zrodu Československé republiky v r. 1918
byly vydány dva významné dokumenty: - zákon
Národního výboru ze dne 28. 10. 1918,
ve kterém je uvedeno: "... státní
formu čs. státu určí Národní
shromáždění ve srozumění
s Čs. Národní radou v Paříži...",
- a tzv. "Martinská deklarace" ze dne 30. 10.
1918, kterou se slovenská politická reprezentace
přihlásila ke společnému státu.
Idea československého národa o dvou větvích
- české a slovenské - měla zdůvodnit
unitární ráz nové republiky, která
však již v roce 1927 byla znovu rozdělena do
tří samosprávných zemských
celků.
Idea čs. národa o dvou větvích, české
a slovenské, měla zdůvodnit unitární
ráz nové republiky, která však již
v roce 1927 byla znovu rozdělena do tří samosprávných
zemských celků. Bez ohledu na právo obyvatel
Moravy a Slezska demokraticky rozhodnout o svém osudu a
tedy i v rozporu s Deklarací lidských práv
OSN byla k 1. 1. 1949 země Moravskoslezská
zrušena.
V roce 1968 se o své právo hlásí nejen
Slovensko, ale také obyvatelé Moravy a Slezska.
Od nich vyšel návrh na uspořádání
státu jako federace tří samosprávných
zemí - Čech, Moravy a Slezska a Slovenska. Vpád
cizích vojsk vedl k opětnému nastolení
byrokraticko-centralistického vládního režimu
a Národní shromáždění
poslušně odsouhlasilo, aniž přihlédlo
k vůli obyvatel Moravy a Slezska, dualistickou federaci
na národnostním principu. Ta během posledních
let ztratila podstatnou část své funkčnosti
a připravované změny státoprávního
uspořádání opět nepřihlíží
k požadavkům obyvatel Moravy a Slezska.
Federální shromáždění
přijalo 9. 5. 1990 usnesení, ve kterém označilo
zrušení země Moravskoslezské za akt
nedemokratický. Později tak učinila i Česká
národní rada. Dále než k morálnímu
odsouzení zákonodárné sbory jít
nechtějí. Z vystoupení některých
českých politiků čiší
opět velkočeský nacionální
antimoravismus, ne nepodobný jiným -ismům.
HSD - SMS ve volbách do zastupitelských sborů
získalo 27 % hlasů voličů odevzdaných
ve volebních krajích Jihomoravském a Severomoravském
a stalo se tak stranou parlamentní. Její poslanci
jako jediní v ČR mají právo usilovat
v souladu se svým volebním programem o změnu
stávajícího státoprávního
uspořádání v takové, kde země
Moravskoslezská bude mít rovnoprávné
a samosprávné postavení s Čechami
a Slovenskem. Nic z toho, co bylo výše uvedeno, nevyvrací,
že se jedná o požadavek oprávněný.
Je jenom otázkou času, kdy Morava a Slezsko rovnoprávného
postavení dosáhnou. Do té doby než se
tak stane, spravuje její záležitosti ČNR.
Ta bude muset ze své činnosti složit obyvatelům
účty. V demokratické společnosti platí,
že každý hospodaří jen s tím,
co je jeho majetkem. A půda v moravských
krajích majetkem není, protože byla jejich
obyvatelům odejmuta únorovou revolucí, násilným
aktem.
Moravané a Slezané se vždy snažili o udržení
těsného svazku s Čechy, ale vždy se
bránili, když Čechové chtěli
slít Moravu a Slezsko s Čechy v jeden celek
a vzít jim samosprávu. A je to mu tak i dnes,
kdy chtějí nakládat s majetkem, který
jim nepatří. Místo toho, aby v rámci
demokratické revoluce byly křivdy, spáchané
na zemi Moravskoslezské, zcela samozřejmě
odstraněny, mají být páchány
křivdy nové.
Proto je nutné poslancům připomenout, že
není demokrat ten, kdo to o sobě tvrdí, ale
ten, kdo demokraticky jedná. Nemůže být
ČNR považována za demokratický orgán,
jestliže rušení země Moravskoslezské
označila za akt nedemokratický a pak odmítá
nastolit demokratický řád pro část
svého území a pokračuje v diskriminaci
země Moravskoslezské.
Poslancům ČNR již nestačí jen
každoročně se opakující nedofinancování
potřeb moravských a slezských okresů
zejména v oblasti investic ve srovnání s
českými okresy, nyní nám chtějí
odejmout i právo spravovat vlastní pozemkový
fond. Z hlediska vyššího principu mravního
není velký rozdíl mezi zlodějem a
tím, kdo kradené zboží přechovává
nechce ho vydat, a tím, kdo prodej takového zboží
zprostředkovává. Proto také dva posledně
jmenovaní nemají morální právo
zloděje kritizovat, nebo trestat. Z hlediska platného
práva si pak každý, kdo takové zboží
koupí, musí uvědomit, že až nastanou
demokratické poměry, bude ho muset vydat, protože
každá taková smlouva je považována
za neplatnou od samého začátku.
Děkuji.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Nemám zde žádnou jinou písemnou přihlášku
do rozpravy. Z tohoto důvodu rozpravu uzavírám
a táži se obou navrhovatelů, zda si přejí
na závěr slovo. Pan poslanec Stibic.
Poslanec Jaromír Stibic: Já se domnívám,
a promiňte, že to říkám podle
hlasu svého srdce, že je možné, aby byl
český pozemkový fond a moravskoslezský
pozemkový fond. Ale nevidím, jak to udělat
hned. Myslím, že to lze nějak připravit
a na jaře přijmout novelu v tom smyslu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Přeje si na závěr vystoupit pan ministr Kubát?
Ministr zemědělství Bohumil Kubát:
Dovolte, abych hovořil velice stručně,
protože bych se nemohl paní poslankyni Mazalové
podívat do očí, kdybych se nevyznal, že
by mě nesmírně mrzelo, kdyby na moravské,
případně slezské půdě
měl hospodařit nějaký cizák.
(Veselost. Potlesk.)
To v žádném případě! Chtěl
bych jenom říci, že pozemkový fond je
pouze představitelem státu. Protože zákon
o půdě vlastně odebral právo být
představitelem státu jednotlivým zemědělským
podnikům, tedy státním podnikům. Od
té doby není, kdo by potvrdil jakoukoli změnu,
která proběhne v pozemkové držbě.
Aby právě těm moravským sedlákům
mohl stát vrátit jejich půdu, na to musí
být pozemkový fond, který potvrdí
akt vrácení, akt prodeje atd. Pozemkový fond
zde vystupuje jako ztělesnění státu.
Žádnou jinou úlohu nemá. Aby stát
mohl plnit všechny funkce, které od něj vyžaduje
privatizace, aby se na tuto půdu mohli vrátit hospodáři,
staří, nebo úplně noví, musí
mít tyto funkce, které mu chceme tímto zákonem
dát.
Děkuji. Toť vše.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda:
Chtěl bych se zeptat pana společného zpravodaje
Šabaty, zda si přeje na redakci pozměňovacích
návrhů na nějakou dobu přerušit
toto jednání.
Poslanec Miloslav Šabata: Myslím, že by
to bylo rozumné pro klidné projednání
zákona a že by bylo zároveň možné
učinit i přestávku na večeři.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda:
V tom případě ještě dovolte,
abych nechal hlasovat o procedurálním návrhu,
který jste podal vy a protože tuto informaci potřebujete
ke zpracování připomínek.
Pokud si vzpomínáte, pan společný
zpravodaj výborů poslanec Šabata navrhl, aby
byly projednány oba návrhy zákona ve znění
společné zprávy.
Navrhuji, abychom o tomto jeho návrhu rozhodli hlasováním.
Kdo je pro tento procedurální návrh, nechť
zvedne ruku. 103.
Pokud budete souhlasit, nenechám hlasovat, kdo je proti
a kdo se zdržel hlasování.
Pan společný zpravodaj, který čeká
na zpracování připomínek a protože
bude dobré spojit tuto dobu s večeří,
apeluji na navrhovatele připomínek, aby přišli
k panu zpravodaji a podle jeho požadavků eventuálně
upřesnili pozměňovací návrhy.
Jakou dobu potřebujete, pane zpravodaji, k zpracování
připomínek?
(Poslanec Šabata: asi 30 minut).
Přerušíme tedy naše jednání
na necelou hodinu a v jednání budeme pokračovat
v 19.30 h.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dámy
a pánové, budeme pokračovat v přerušeném
jednání a v projednávání přerušeného
bodu.
Prosím společného zpravodaje poslance Šabatu,
aby se ujal slova a vážené kolegy, aby usedli
na svá místa.
Poslanec Miloslav Šabata: Jako první vystoupil
v rozpravě s pozměňovacím návrhem
pan poslanec Dušek. Navrhl za slova "Pozemkový
fond" v § 1, odstavec 1, která jsou v závorce,
doplnit formulaci "jako součást ministerstva
zemědělství v přímém
řízení ministra zemědělství".
Druhou větu i třetí větu odstavce
1, § 1 vypustit.
Dovolil bych si k tomu poznámku. Pokud byste hlasováním
podpořili tento návrh, znamenalo by to okamžité
přerušení dalšího projednávání
tohoto zákona, protože by se musel připravit
úplně jiný návrh zákona o Pozemkovém
fondu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Navrhuji,
abychom hlasovali nejprve o prvním návrhu změny,
to znamená doplnění v závorce. Je
nutno hlasovat o všech změnách tohoto ustanovení
do hromady, nebo zvlášť?
Poslanec Miloslav Šabata: Je možno zvlášť.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Mohl
byste přečíst to co pan poslanec Dušek
navrhuje v závorce?
Poslanec Miloslav Šabata: Za závorkou na konci
první věty, odstavec 1, § 1, do první
věty doplnit: Jako součást ministerstva zemědělství
v přímém řízení ministra
zemědělství.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Kdo
je pro tento návrh, nechť zvedne ruku. 17.
Kdo je proti? 36.
Návrh změn nebyl přijat.
Pokračujte, prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Miloslav Šabata: Jako druhý
vystoupil s pozměňovacími návrhy pan
poslanec Kačenka.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Promiňte,
ale ještě byly nějaké návrhy
pana poslance Duška.
Poslanec Miloslav Šabata: Myslím, že nebyly
zformulovány. Byla to rozprava a polemika. Samozřejmě
je možné tato tvrzení vyvrátit. Například
kdyby Pozemkový fond neměl zřizovat akciové
společnosti, tak bychom museli zastavit kupónovou
privatizaci v zemědělství.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Zeptal
bych se pana poslance Duška, zda měl přesně
formulovaný návrh změny.
Poslanec Jiří Dušek: Neměl.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Můžeme
přejít k dalším pozměňovacím
návrhům.
Poslanec Miloslav Šabata: Další pozměňovací
návrhy měl pan poslanec Kačenka. Navrhuje:
1. Změnu názvu zákona "O Pozemkových
fondech České republiky".
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Můžeme
hlasovat o tomto návrhu.
Kdo je pro právě parafrázovaný návrh
změny poslance Kačenky, nechť zvedne ruku.
18.
Kdo je proti? 15.
Návrh není přijat.
Prosím pana zpravodaje, aby pokračoval.
Poslanec Miloslav Šabata: Poslanec Kačenka
navrhl v § 1 text: V České republice se zřizují:
1. Pozemkový fond pro území krajů
Jihočeského, Středočeského,
Severočeského, Východočeského,
Západočeského a hlavního města
Prahy se sídlem v Praze, 2. Pozemkový fond pro území
krajů Jihomoravského a Severomoravského -
odkaz číslo 1 - pod čarou je odkaz na zákon
č. 36/60 Sb., o územním členění
- se sídlem v Olomouci (dále jen Pozemkový
fond).
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Je
možno v této podobě hlasovat o tomto návrhu
změny?
Poslanec Miloslav Šabata: Myslím, že ano,
protože celý text § 1 spolu souvisí.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Souhlasí
s tím navrhovatel? (Souhlas.)
Kdo je pro právě přednesený návrh
změny, nechť zvedne ruku. 22.
Kdo je proti? 16.
Tento návrh můžeme považovat za nepřijatý.
Prosím pana zpravodaje o pokračování.
Poslanec Miloslav Šabata: Další návrh,
který se týká přečíslování
odstavce 2 na 3 není potřeba projednávat,
protože nedošlo ke změně.
Další návrh pana poslance Kačenky se
týká § 4, kde se ve třetím řádku
vypouští poslední slovo "odborníků"
a doplňuje se: občanů, kteří
mají trvalé bydliště v obvodu působnosti
příslušného pozemkového úřadu.
Totéž se týká další změny,
to znamená § 8, odstavec 1, kde se na konci první
věty doplňuje opět text: z řad občanů,
kteří mají trvalé bydliště
v obvodu působnosti příslušného
pozemkového úřadu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Navrhujete,
pane zpravodaji, hlasování o obou změnách
současně?
Poslanec Miloslav Šabata: Myslím, že
současně je možno hlasovat, ale skoro je to
zbytečné.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Má
pan navrhovatel nějaký návrh ohledně
způsobu hlasování? Souhlasí s návrhem
pana zpravodaje hlasovat současně?
Je sněmovně zřejmé, o čem budeme
hlasovat? Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování
navrženém panem zpravodajem?
Poslanec Miloslav Šabata: Myslím, že to
není námitka proti způsobu hlasování,
ale je to námitka proti věcné podstatě.
Tento návrh měl smysl, pokud by byly zřízeny
dva Pozemkové fondy, že to mají být
z Česka a z Moravy. V okamžiku, kdy nebylo schváleno
to první, tak prosím pana navrhovatele, jestli by
souhlasil se stažením, protože je to věcně
nesmyslné.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Tato
poznámka neměla sice zaznít. Chce se vyjádřit
pan poslanec Kačenka, je to věcný návrh.
Poslanec František Kačenka: Vidím, že
je to za stejné peníze, když stáhnu
návrh zpět, musí se stejně hlasovat.
Je ukončena rozprava, takže to necháme projít.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Pojďme
tedy hlasovat o návrhu ustanovení § 4, nechť
se zbavíme těchto... Pan poslanec Kačenka,
autor změn, navrhuje hlasování en block o
těchto dvou analogických změnách.
Navrhuje to sám, proto se odvážím to
navrhnout sněmovně. Má někdo námitky
proti tomuto způsobu hlasování? Pokud nikoli,
pak hlasujeme o obou návrzích změn současně.
Kdo je pro tyto návrhy změn, nechť zvedne ruku.
13.
Kdo je proti? 26.
Návrh nebyl přijat.