Já se domnívám, že účelem
těchto úřadů bude a samozřejmě
v zájmu jejich úředníků, aby
stahovali půdu pod svůj majetek a nikoliv, aby se
jí zbavovali, tak jak chceme my v pozemkovém fondu.
Aby fond byl ten, kdo od sebe půdu bude strkat do vlastnictví
jedinců, nikoli ji hrabat pod sebe. To se domnívám,
že je účelem. Jestliže budou a jakože
ano, zemědělci, bohužel, také i krachovat
ve svém podnikání, budou přirozeně
od úmrtí bez následníků, bez
dědiců, pak zde se tato půda dostane zpět
do držení fondu. Fond si místo opasku bude
muset obléknout na své kalhoty kšandy, protože
začne tloustnout. Opakem je to, co chceme, aby fond štíhlel.
Takže se přimlouvám za to, aby to ne byla právnická
osoba, ale aby to patřilo i přes nechuť současného
ministerstva, aby to patřilo ministerstvu zemědělství,
aby to patřilo na úroveň ředitelství
téhož ministerstva, a aby zde byla snaha víceméně
tím vzniklá, od sebe majetek odstrkovat. Vím,
že tím zasahuji do celé dikce zákona.
Jsem si toho vědom, ale dělám to proto, že
jsem si vědom nestane-li se tak, že může
dojít k situaci, kdy vlastně se podepíše
rok 1948 a tento pozemkový fond bude monopolním
vlastníkem půdy v tomto státě. Stát
se to může, a předpokládá se
to. Nevidím tedy důvod, proč bychom ne měli
změnit § 1, odst. 1.
Dále v § 2, odst. 2 se říká,
že v rámci schváleného privatizačního
projektu pozemkový fond a dále písmeno a)
až za písmeno i), vyčíslují se
tam všechny možné způsoby, jakými
bude tento fond podnikat. Přesně kopíruje,
je to pravda, fond národního majetku podle zákona
č. 171, ale domnívám se, že v tomto
případě opět tato dikce není
na místě. Proto, že nepamatuji to, že
by vznikla jakákoliv akciová společnost na
půdě. Akciová společnost na půdě
je právě tak škodlivá, jako akciová
společnost v lesích. Domnívám se,
že jsme se na tom už dohodli, co se týče
snad budoucího znění zákona o privatizaci
lesů nebo o lesním zákoně. Nevím,
proč bychom měli zakládat tuto možnost
v pozemkovém fondu. Jestliže někdo je držitelem
akcií, podniku na půdě, dostává
se do situace, že jeho jediným zájmem je dostat
co největší výtěžek z půdy
a je mu zcela jedno, jakým způsobem se to docílí,
jestliže se bude drancovat půda nebo ne. Dost
na tom, že půda bude pronajímána. Systém
pronájmu je znám z minulosti. Pachty byly dávány
na 12 roků. Není to málo, obsahovalo to celý
jeden osevní postup.
A přesto začátek byl takový,
že prvních šest let pachtýř hnojil
a dalších šest let vápnil, aby dostal
zpět živiny, které do půdy za celých
šest let předtím uložil. Ale po dvanácti
letech mu skončil pacht a půda byla tam, kde byla
na začátku. Domníváte se, že
akciové společnosti budou hospodařit jiným
způsobem, že bude jejich snaha o zušlechtění
půdy? Jsem přesvědčen o tom, že
sedlák, který je majitelem a jehož krédem
je to, aby půdu předal svým potomkům,
bude se snažit dostat půdu do úrodnosti, a
to trvá minimálně patnáct roků,
zvýšit úrodnost půdy jenom o jedno jediné
procento obsahu humusu. Domnívám se, že je
mezi vámi tolik lidí, kteří chápete,
co je to ekologie, chápete, že ekologie bez půdy
je nemožná a že tento argument ode mne berete.
Omlouváme se, že jsem zdržel sněmovnu
v jejím jednání, ale jako návrh dávám,
aby byl změněn tento zákon ve smyslu převodu
zřizovatele na vlastně odpovědnou osobu,
to je ministerstvo zemědělství, a tím
pádem není třeba vytvářet nároky
na změnu rozpočtových pravidel, na rozpočet
České republiky. Ministerstvo zemědělství
má dost zaměstnanců k tomu, aby to pokrylo
ze svých vlastních zdrojů a je jich dost
kompetentních k tomu, aby dokázali, že jsou
odborníky na svém místě. Děkuji
za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda:
Děkuji a prosím pana poslance Kačenku, připraví
se pan poslanec Krčma.
Poslanec František Kačenka: Pane předsedající,
dámy a pánové, s mnohý m, co zde přednesl
kolega Dušek souhlasím. Úze mí je skutečně
tím nejdůležitějším co národy
nebo společenství občanů vlastní.
Jeho významnou složkou je půda. Povinnost každé
generace, tedy i nás, je, aby co nejlépe s ní
bylo hospodařeno a abychom ji předali svým
potomkům v co nejlepším stavu.
Toto právo má i společenství občanů
Moravy a Slezska. Tím. to zákonem je jim odepíráno.
Dojde k tomu, že výkonný orgán se sídlem
v Praze bez znalostí místních potřeb
a podmínek bude rozhodovat o tom, kým a k jakým
účelům bude půda využívána.
Proto navrhuji, aby pro české a moravské
kraje byly zřízeny Pozemkové fondy samostatně.
K tomu dávám následující pozměňující
návrhy:
První návrh se týká změny názvu
zákona. Název bude znít "O pozemkových
fondech České republiky".
"V České republice se zřizují:
odst. 1 Pozemkový fond pro území kraje
Jihočeského, Středočeského,
Severočeského, Východočeského,
Západočeského, a Hl. města
Prahy se sídlem v Praze.
Odst. 2 Pozemkový fond pro území krajů
Jihomoravského a Severomoravského ..." -
zde se vloží odkaz č. 1 pod čarou, který
bude znít: zákon č. 36/1960 Sb., o územním
členění, - a odstavec bude pokračovat:
"...se sídlem v Olomouci". Do závorky
se uvede: (dále jen "Pozemkový fond").
"Pozemkový fond je právnická osoba a
zapisuje se do obchodního rejstříku".
Dále se přepisuje odst. 2 na odst. 3.
Další změna spočívá v
tom, že v § 4 se vypustí v druhé větě
slovo "odborníků" a doplní se slovy
" občanů, kteří mají trvalé
bydliště v obvodu působnosti příslušného
pozemkového úřadu".
V § 8, odst. 1 se za slova "po dobu pěti let"
vloží "z řad občanů, kteří
mají trvalé bydliště v obvodu působnosti
příslušného pozemkového úřadu".
To je vše, děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda:
Děkuji a prosím pana poslance Krčmu.
Poslanec Ladislav Krčma: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, vážená vládo, navrhuji
doplnit § 2 odst. 1 touto větou: "Prodej
eventuálně nájem půdy bude prováděn
jen občanům ČSFR." Přitom vycházím
se zkušeností Rakouska, kdy v Rakousku byl před
několika lety obdobný zákon proveden.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Pan poslanec Balcárek. Pro obě strany bývá
výhodné písemné přihlášení
se do rozpravy.
Poslanec Pavel Balcárek: Omlouvám se, přihlášku
jsem teď psal, ale už bych to nestihl.
Vážený pane místopředsedo, vážená
vládo, vážené dámy a pánové,
rád bych velice podpořil požadavky pana kolegy
Kačenky, protože problém této sněmovny
a vůbec centrální problém nás
všech spočívá v problému decentralizace
moci. A on vystihl přesně to, o co se mi
jedná. Je to také v programovém prohlášení
našeho HSD a podporuji decentralizaci tohoto ústředního
fondu na jednotlivé fondy, tedy regionální
tedy krajské. Myslím, že spousta kolegů
se mnou bude souhlasit a prosím o podporu tohoto návrhu
změny zákona.
Děkuji.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Prosím pane kolego.
Poslanec Václav Moskal: Pane předsedající,
vážení členové vlády,
dámy a pánové, dovolte mi několik
všeobecných poznámek. Návrh zákona
o Pozemkovém fondu skupiny poslanců splňuje
požadavek široké zemědělské
veřejnosti a jsou předpoklady, že Pozemkový
fond bude moci podle tohoto návrhu poslanců vyvíjet
svoji činnost ze svých příjmů,
v rámci svého rozpočtu a prosím doporučuji
přijmout znění společné zprávy.
Nedoporučuji, aby náplň činnosti Pozemkového
fondu byla omezena pozměňovacími návrhy
oproti tomu, jak byla uvedena ve společné zprávě.
K tomuto doporučení společné zprávy
jsem veden tím, že Pozemkový fond by měl
být funkční institucí, vyhovující
všem vrstvám vlastníků půdy a
jiného zemědělského majetku.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji
panu poslanci Moskalovi a ptám se, jestli se ještě
někdo hlásí do rozpravy. Není-li tomu
tak, pak rozpravu uzavírám a prosím zástupce
navrhovatelů, jak se dohodnou, aby se ujali slova na závěr
rozpravy.
Poslanec Jaromír Stibic: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená sněmovno, není
opravdu snadné krátce odpovědět na
návrhy přednesené panem poslancem Duškem
a já se o to ani pokoušet nebudu. Omezím se
na to, že ho vyzvu, aby příště
po zorněji četl zákony a nepředstavoval
si, že my v České národní radě
tady můžeme všechno.
Domnívám se, že nemůžeme všechno.
Nemůžeme porušit ustanovení federálního
zákona, které říká, že
v § 17 "nemovitosti ... spravují právnické
osoby, řízené zákony ČNR".
Nechť se pan poslanec Dušek nezlobí, ale my si
nemůžeme dovolit toto ustanovení škrtnout,
musíme ho vzít tak, jak je. Pokud jde o jeho katastrofické
vize, podobné vize by se daly nastínit nebo zkonstruovat
i na jiná odvětví národního
hospodářství. Nevím, proč se
mu zdá situace katastrofická v úseku nemovitostí
a půdy, zatímco u fondu u majetku je všechno
v pořádku, leč jde o tentýž princip.
Obchodování s půdou - věc se může
nazývat různými jmény. Jde o to, zda
bude plněn účel, který požaduje
ekonomická reforma, pane poslanče. A ta požaduje
to, aby se maximum půdy ve vlastnictví státu
dostalo do soukromých rukou a k tomu je potřeba,
aby pozemkový fond mohl po vyrovnání restitučních
nároků všem zájemcům, kteří
budou chtít půdu, tak ji prodat za co možná
výhodných podmínek, protože zájemců
mnoho nebude. A ne, že pozemkový fond bude
hrabat půdu pod sebe. Co by s ní proboha dělal.
Vždyť víme, že je to mnohde velice ztrátové.
Pozemkový fond bude tlačen k tomu, aby se co možná
zbavil co nejvíce a omezil tím rozlohu, kterou musí
spravovat, protože je mu by takhle zůstaly jen starosti.
Není snadné se vyjádřit i k návrhům
pana poslance Kačenky. Vždycky jsem respektoval právo
občanů Moravy a Slezska na to, aby se do budoucna
řešila územní správa podle rozhodnutí
občanů. Problém je v tom, že zatím
bohužel nevíme, jaké rozhodnutí občanů
je, protože k tomu nebyl příležitost,
a zda se nakrásně - kdybychom to takhle přijali
- nepřihlásí občané Slezska
a nebudou protestovat, že nechtějí, aby tam
u nich působil pozemkový fond se sídlem v
Olomouci, ale že požadují něco jiného,
a že se jich na to nikdo netázal.
Do budoucna považuji za správné, aby se tyto
věci řešily, ale opravdu nevím, jakým
způsobem je řešit teď tak, aby se to nevymklo
z určité soustavy orgánů ČR.
Ač je mi to velice líto, nemohu se s návrhy
ztotožnit.
K příspěvku pana poslance Krčmy bych
rád uvedl, že naprosto souhlasíme s tím,
že půda se nesmí prodávat cizozemcům.
Zajímali jsme se o to už při přípravě
zákona 229 o půdě a nakonec bylo legislativními
odborníky řečeno, že není nutné
to tam zvlášť uvádět, protože
to výslovně zamezuje devizový zákon.
Spoléhám tedy na to, že to tak opravdu je.
Ale domnívám se, že není důvod,
proti tomu pronajímat cizozemcům půdu, protože
to by v mnohých oblastech bylo dobré řešení,
jak vůbec půdu účelně obhospodařovat.
Bohužel, protože našich vlastních zájemců
asi nebude dostatek, aby to vyčerpalo celé plochy.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda:
Děkuji. Prosím pana ministra Kubáta,
aby se ujal slova.
Ministr zemědělství Bohumil Kubát
Pane předsedající, dámy a pánové.
Musím říci, že tyto problémy
jsou velice obšírné a dlouze diskutované
při přípravě tohoto zákona,
protože jsme skutečně dlouho, dlouho zvažovali,
kde by pozemkový fond měl být. Nakonec jsme
se rozhodli pro dikci Fondu národního jmění,
protože lze předpokládat, že tak, jak
bude postupovat privatizace právě půdního
fondu a tak jak se bude vyvíjet soukromý sektor,
nakonec stejně s tím bude probíhat privatizace
dalšího našeho národního majetku
a národního jmění. Není tedy
vyloučeno, že za rok za dva tato sněmovna přijme
sloučení obou těchto fondů jak národního
jmění, tak pozemkového. Toto je určitá
příprava, jak k tomu bude potom moci velmi jednoduchým
usnesením dojít. Zatím to v podstatě
nebylo možné, protože na ministerstvu pro privatizaci
a v tomto fondu je tolik práce, že ještě
k tomu připojit zemědělství by bylo
neúnosné.
To, že tento nově vznikající subjekt
bude zanesen do obchodního rejstříku, vypadá
to, jakoby si měl otevřít podnikatelskou
činnost - podotýkám že bude tedy v obchodním
rejstříku, nikoli v podnikovém rejstříku,
což je samozřejmě rozdíl, tak pouze
tato registrace v obchodním rejstříku mu
umožní, aby plnil všechny funkce, které
po něm budeme žádat. To, že bude půdu
získávat, bude půdu nakupovat, jinde ji bude
prodávat, případně vyměňovat.
Je to nesmírně důležité.
Věc, o které hovořil pan poslanec Dušek.
- Prakticky na všech setkáních se zemědělci,
se dost nešťastně hovoří o tom,
že babička žila na Moravě, já teď
žiji na Šumavě a já se kvůli tomu,
že chci začít hospodařit, budu muset
s rodinou zase stěhovat atd. Je to tedy požadavek,
který na nás zemědělci vznášejí
a my jsme nesmírně rádi, že by tento
zákon vlastně umožňoval výměnu
tak, že půda na Moravě bude vložena do
státního fondu a odpovídající
množství v přiměřeně srovnatelné
bonitě bude někde jinde vydáno. Domnívám
se, že je to naprosto jasný požadavek.
O tom, zda by měl být tento orgán řízen
ministerstvem, si myslím, že v podstatě bych
chtěl poděkovat za projevenou důvěru
naší instituci. Je to snad poprvé v naší
historii, co jsem v jejím čele, ale domnívám
se, že ministerský byrokrat, ať je to ministr,
náměstek, či referent by neměl prostě
o těchto věcech rozhodovat. Budeme-li se bavit,
je-li někdo podplatitelný a má-li někdo
provést machinaci i s třeba se státní
půdou, zcela jistě to bude možné i u
ministerského úředníka. Proto tento
institut stojí úplně mimo ministerstvo, mimo
resort, víceméně tak, jak v případě
schválení bude podléhat i České
národní radě, která bude mít
možnost velmi silně ovlivňovat činnost
jednotlivých pracovníků. Myslím si,
že pro případ řešení stížností,
jestliže stížnost se dostane dejme tomu až
na půdu České národní rady,
zcela ne pochybně o ní bude rozhodnuto daleko kvalitněji,
než kdyby ji řešilo vedení ministerstva.
Domnívám se, že i z tohoto přístupu
to má skutečně své místo a
své opodstatnění. Domnívám
se, že podobné řešení, jako bylo
přijato u Fondu národního jmění,
je tady naprosto v pořádku.
Co se týče zmíněného sídla
a regionálního členění. Samozřejmě,
že tento fond bude regionálně členěn,
tzn. bude mít svá pracoviště v jednotlivých
regionech tak, aby mohl řešit problémy na místě,
s místní znalostí. Zůstává
ten problém, jak již bylo řečeno na
začátku, že archiv se nachází
na Zbraslavi a všechny věci, které budou muset
být tímto fondem řešeny, musí
být řešeny ve spolupráci s nejvyššími
ústředními orgány - a proto tato záležitost
usídlení v Praze. Nejedná se o nic jiného
než o snížení byrokratických průtahů.
Záležitost doplnění prodejů nebo
poskytování občanům Československa,
to by bylo na místě a je to v dikci se zákonem
o půdě.
Myslím, že to je vše, co bych k tomu mohl dodat.
Domnívám se, že se s čistým svědomím
mohu přiklonit k tomu, aby tento zákon byl schvalován
s touto filozofií, neboť s naprosto čistým
svědomím si troufnu tvrdit, že nepodtrháváme
socializaci naší vesnice, ale chceme umožnit,
aby se půda dostávala do soukromých rukou
nových vlastníků.
Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji
a dávám slovo společnému zpravodaji
panu poslanci Šabatovi.
Poslanec Miloslav Šabata: Mám velkou prosbu
- aby projevem pana ministra byla znovu otevřena rozprava,
protože jsem svůj pozměňovací
návrh sice avizoval, ale nakonec nepřečetl.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Faktem
zůstává, že rozprava byla uzavřena.
Pan ministr vystoupil zcela regulérně v rámci
procedury hlasování o návrhu zákona.
Leda snad, že by vystoupil ještě jednou.
Hlásíte se, pane ministře?
Ministr zemědělství Bohumil Kubát:
Smím poprosit o otevření rozpravy?
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
pane ministře, rozprava je znovu otevřena. Pane
zpravodaji, ještě než vám dám slovo,
budu konstatovat, že se do rozpravy, jako by to tušil,
přihlásil pan poslanec Dušek, kterému
po vás dám slovo.
Poslanec Miloslav Šabata: Nepřečetl
jsem pozměňovací návrh ke znění
odstavce 1 § 2. Text, který máte ve společné
zprávě, by byl nahrazen tímto textem: "Působnost
pozemkového fondu je dána zvláštním
předpisem (viz. 1.)". Pod čarou odkaz č.
1 by zněl: "Zákon č. 229...".
Byl by vypuštěn odkaz č. 2.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Dušek,
kterému nyní dávám slovo. Pokud by
si přál někdo další vystoupit,
nechť se písemně přihlásí.
Poslanec Jiří Dušek: Nebudu nic ubírat
na svých slovech, která jsem řekl, chci jen
připomenout sněmovně, že je zde zřizována
obchodní organizace, která se bude v každém
případě snažit jakýmkoli způsobem
získávat a obchodovat. To je smysl každého
obchodního podnikání. Ať je myšlenka
sebelepší, vždy to skončí u peněz.
Na to chci upozornit.
Na druhé straně můj návrh, který
jsem zde přednesl, aby ministerstvo zemědělství
ve své kráse uplatnilo své schopnosti, by
přinesl jen úsporu státních peněz.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Hlásí se do rozpravy pan poslanec Květ, který
je posledním písemně přihlášeným
a kterému dávám slovo.
Poslanec Jan Květ: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, dovolil bych si požádat
poslance Šabatu o odůvodnění jeho pozměňovacího
návrhu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Přihlásil
se pan poslanec Sedláček, potom pan poslanec Šabata.
Poslanec Michal Sedláček: Vážený
pane předsedající, měl bych krátké
vystoupení k návrhu pana poslance Krčmy.
Chtěl bych sněmovnu upozornit, že jeho návrh
nespadá do působnosti ČNR, ale do působnosti
FS.
Potom bych si dovolil jeden krátký návrh,
který by neměl fakticky nic změnit na návrhu
zákona a možná by pomohl vyřešit
dilema pana poslance Duška. Kdyby se do § 1 odst. 1
do první věty přidal za slova "(dále
jen pozemkový fond)" text "za účelem
privatizace půdy".