Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji, nebyl to zrovna citát toho, co pan poslanec Komárek přednesl, a on se sám hlásí, aby návrh doplnil.

Poslanec Vladimír Komárek: Dámy a pánové, můj návrh měl jediný účel, aby pokuty, které budou uloženy okresním úřadem, byly v plném rozsahu majetkem obce. Proto doporučuji, jak je úprava § 24 j) zachovat větu, která je ve společné zprávě, a k ní připojit další větu, která je prakticky úpravou vládního návrhu. Tato věta zní: "Pokuty, ukládané okresními úřady jsou ve výši 100 % příjmem obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů."

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji a navrhuji, abychom hlasovali.

Poslanec Leopold Zubek: U jiných složek životního prostředí jsme zavedli praxi, že pokuty ukládané inspekcí jdou z 50% do fondu životního prostředí a z 50% do majetku obce.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Komárek.

Poslanec Vladimír Komárek: Nevím o inspekci, ale o okresních úřadech.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Rozprava skončila a hlasu jeme tedy o návrhu pana poslance Komárka.

Kdo je pro, nechť zvedne ruku. 50.

Kdo je proti? 26.

Kdo se zdržel hlasování? 42.

Děkuji. Tento návrh nebyl přijat.

Protože další pozměňovací návrhy nebyly předneseny, navrhuji, abychom hlasovali, kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR, jímž se mění a doplňuje zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona ČNR č. 49/1982 Sb. a zákona ČNR č. 425/1990 Sb., podle sněmovního tisku 478 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 531 a schváleného pozměňovacího návrhu, nechť zvedne ruku. 108.

Kdo je proti? Nikdo.

Zdržel se hlasování? 9.

Návrh byl přijat, děkuji panu ministrovi, děkuji panu společnému zpravodaji.

(Potlesk)

Dámy a pánové, dovolte, abych vás průběžně informoval, že oba dotyční ministři (vracím se k bodům 2 a 3) nejsou ještě přítomni s tím, že pokud jde aspoň o jednoho z nich, nelze to vůbec očekávat, protože podle všech údajů je v zahraničí.

(Nesouhlas ve sněmovně.)

Předpokládám, že se k tomuto tématu ještě vrátíme.

Nyní navrhuji sněmovně proceduralní změnu, která se týká toho, že třetím bodem našeho pořadu by byl dosavadní bod 5 návrh skupiny poslanců ČNR Stibice a dalších na vydání zákona ČNR o pozemkovém fondu ČR. Pokud to bude schváleno, vzápětí bych přednesl návrh pana poslance Chromého, pokud s tím pan poslanec Chromý souhlasí. (Ano.)

Kdo je pro zařazení bodu 5 jako bodu 3 tak, aby byl projednán právě nyní, nechť zvedne ruku. 103.

Kdo je proti? 2.

Zdržel se hlasování? 11.

Budeme tedy tento bod projednávat, návrh byl přijat.

Navrhuji teď hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Chromého, který jsme vyslechli a který spočívá ve společném projednání dosavadních bodů 5 a 6, odůvodnění bylo rovněž sněmovně předneseno.

Kdo je pro návrh pana poslance Chromého, nechť zvedne ruku. 111.

Kdo je proti? 4.

Zdržel se hlasování? 2.

Tento návrh byl přijat.

Znamená to, že bych požádal, aby zástupci obou navrhovatelů předstoupili a promluvili ke sněmovně, když poté by vystoupil společný zpravodaj výborů ČNR, když i společná zpráva je rovněž týkající se obou těchto návrhů zákonů. Předpokládám, že by společný zpravodaj potom navrhnul bližší technologii projednání obou návrhů společně. Prosím, aby předstoupil pan poslanec Stibic, pokud je to on, který je pověřen skupinou navrhovatelů návrh odůvodnit.

Poslanec Jaromír Stibic: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, především dovolte, abych vyslovil uspokojení se schválenou procedurou, tzn. že oba návrhy ve znění zprávy budou projednány společně. Vychází se tak z reality, činí se zadost spravedlnosti.

Společná zpráva k tomuto návrhu zákona se liší jak od poslaneckého návrhu, tak i od vládního návrhu zcela zřetelně a možná i podstatně. Chtěl bych pár slov pro vysvětlení. Je to důsledek složitosti příslušné látky a je to také způsobeno mezerami zákona 229 o úpravě vlastnických vztahů k půdě, z něhož tento zákon musí vycházet. Společná zpráva je tedy opravdu kolektivním dílem a chtěl bych vyjádřit uznání práci, kterou vykonal národohospodářský i ústavněprávní výbor i zpravodaj - poslanec Šabata - směrem k maximálnímu legislativnímu zdaru, který máte posoudit.

Chtěl bych připomenout, že předpokladem dobré legislativní úpravy je vyzrálá koncepce. V tom ohledu se u tohoto návrhu zákona ukázaly problémy, které se závazným zákonem o půdě těsně souvisí a které práci nesmírně zdržovaly, takže koncepce zrála dost dlouho. Přesto ještě nedávno se vynořily některé problémy.

Ovšem na druhé straně bych chtěl podtrhnout, že praxe ten to zákon nutně potřebuje. V praxi existují poměry, které bych nazval "poloprávní", kdy např. Státní statky nemají právo hospodaření a toto právo je z nouze obcházeno pravomocí finančních úřadů.

Rád bych upozornil na otázku, která je z pohledu rozdílu mezi poslaneckým a vládním návrhem i společnou zprávou zásadní. Totiž jaké zákon má mít pojetí, co má všechno stanovit, jak má formulovat svá ustanovení. A tady jsou dvě možnosti a něco mezi nimi, totiž zákon důsledně dbající legislativní čistoty, čehož je příkladem vládní návrh a naproti tomu zákon, který je současně dostatečně instruktivní a může také sloužit bez velkých problémů v praxi jako vlastně návod k řešení, jako norma, která je srozumitelná a podle které se skutečně dá pracovat.

Upozorňuji na to zejména proto, že při povšechném studiu návrhů úplně zanikne, že návrh pozemkového fondu, pokud jde o působnosti, odkazuje na závazné ustanovení vyššího předpisu, kterým je zákon č. 229 o půdě a pokud jde o jeho působnost bez právě nemovitostí ve vlastnictví státu, tak je to návaznost přímá. Ovšem existuje zde ještě další velmi významná působnost pozemkového fondu, která spočívá v tom, že on má být nástrojem k privatizaci nemovitostí ve vlastnictví státu a vlastně realizátorem privatizačních projektů. V tomto smyslu je již ten odklad složitý, protože není obsažen přímo v zákoně č. 229, ale tento zákon se opět odkazuje na zákon č. 92. Čili to už je první část jakéhosi legislativního slalomu, který by asi pro praxi nebyl do statečně únosný.

Jsem proto velmi vděčen ústavně právnímu výboru, že možná přes určitou svou profesionální nechuť se ve společné zprávě přiklonil k tomu řešení a přistoupil k doslovné citaci příbuzného zákona č. 171 ČNR o transformaci a o Fondu národního majetku a přijal tu koncepci, kterou považuji za opravdu velmi vhodnou aby pozemkový fond byl poměrně přesnou analogií Fondu národního majetku. A v tom smyslu společná zpráva cituje doslova - a doslova proto, že se nelze dost dobře na tento zákon odkázat, jaká tedy je všechna jeho působnost v privatizačním procesu. Doporučuji tedy tento princip vaší pozornosti i vašeho schválení.

Dovolil bych si upozornit na některá slabá nebo nejasná místa, na která se může v rozpravě přijít a chtěl bych, když mám nyní tu možnost, vyslovit k tomu stanovisko předem. V ústavně právním výboru se jednalo také o otázce, kde má být sídlo pozemkového fondu a padlo tam jméno Olomouc, které je mi velmi sympatické a já bych se zcela ztotožnil s tím, aby sídlem pozemkového fondu byla Olomouc. Ovšem má to jeden háček, a to dost velký, v tom, že pozemkový fond musí pracovat v úzké součinnosti s centrem pozemkových úřadů, čímž je ministerstvo zemědělství. Znamenalo by to tedy v tom případě, že by centrum pozemkových úřadů z ministerstva zemědělství přesídlilo rovněž do Olomouce. To je záležitost, ke které se jistě svrchovaně vyjádří pan ministr.

Další otázkou, která je velmi problematická, je ta, která při jednání ve výborech padla - zda se nemá působnost pozemkového fondu ve zprávě týkat i základního lesního fondu. Domnívám se, že to, co náleží, které pozemky, že to je záležitost hmotně právní působnosti a že je to záležitost federální působnosti. Z toho důvodu velmi pochybuji o tom, že by bylo možné současně s projednáváním tohoto zákona zahrnout základní lesní fond do působnosti pozemkového fondu. Nebudu vás zdržovat, protože zprávou bude pokračovat nebo na ni naváže pan ministr Kubát.

Doporučuji návrh ve znění společní zprávy po připomínkách ke schválení.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím již ohlášeného pana ministra Kubáta, aby se jako zástupce druhého navrhovatele také ujal slova.

Ministr zemědělství ČR Bohumil Kubát: Vážený pane před sedající, dámy a pánové, prakticky nemám, co bych dodal, protože předkládací zpráva pana poslance Stibice byla velmi výstižná, naprosto přesná a chtěl bych mu poděkovat nejen za tak jasnou předkládací zprávu, ale i za aktivitu jeho skupiny a za naprosto perfektní spolupráci.

Chtěl bych stejně jako on poděkovat i všem výborům, protože v podstatě to, že jsem se nakonec rozhodl náš vládní návrh předložit, bylo, jak jsem již jednou řekl, v podstatě proto, aby se práce urychlily, protože naše debaty byly příliš dlouhé a praxe skutečně tento zákon nesmírně potřebuje. Proto vlastně jsme předložili oba tyto návrhy. Já jsem minulý týden obhajoval poslanecký návrh ve vládě, měl jsem možnost již vládu informovat o tom, že probíhají společná jednání, že oba návrhy se začínají krásně slučovat a doplňovat, čili v tomto smyslu vzala tento návrh na vědomí minulý týden i vláda.

Je možné dnes přistoupit k projednání přesně ve smyslu společné zprávy, která je kolektivním dílem. Jsem velmi rád, že jsme se dopracovali k tomu znění, které je vám předloženo.

Pro vaši informaci bych chtěl říci, že náš resort počítá i s úpravou rozpočtu právě pro tuto nově vznikající podnikatelskou organizaci. Máme provedenou spolu s poslanci z Institutu ekonomiky studii, jak bude potřeba finančně založit jak co do vybavení, tak co do osazení tuto instituci. Doufám, že tak, jak budeme předkládat statut tohoto pozemkového fondu, tak budeme schopni jak je nám uloženo zhruba do 15 dnů věci dořešit a vám předložit ke schválení.

Předem děkuji za velmi dobrou spolupráci. Prosím, abyste tento návrh zákona schválili, zemědělská praxe ho velmi potřebuje.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Dám slovo společnému zpravodaji výborů ČNR posl. Šabatovi.

Poslanec Miloslav Šabata: Dámy a pánové, všechno o významu zákona bylo řečeno oběma navrhovateli. Dovolil bych si vás upozornit jen na některá zajímavá místa, která nejsou podle mého názoru v současné době bezezbytku vyřešena a na některé okolnosti, které budou významné pro vaše rozhodování při pro jednávání zákona.

Velmi citlivým místem je § 2, odstavec 1. Po celé řadě výměny názorů se tam dostal text, který máte před sebou. Bohužel jsme si potom dodatečně uvědomili, že tím neřešíme jednoznačně otázku předmětu správy Pozemkového fondu, zvláště ne z hlediska privatizace zemědělského majetku ve vlastnictví státu. Problém je v tom, že zákon, který ukládá zřídit pozemkový fond ČR, je federální zákon č. 229, který je vymezen majetkově, ale mám zato, že ne dost přesně a šťastně, takže vzniká celá řada různých výkladů.

Když se podíváte na text, který se dostal do společné zprávy v odstavci 1, § 2, čtete, že Pozemkový fond spravuje nemovitosti ve vlastnictví státu určené zvláštním předpisem. Je tam odkaz na § 17 zákona č. 229/1991 Sb., ve kterém je opět odkaz na § 1 odst. 1 tohoto zákona, kde je uvedeno na které nemovitosti se působnost zákona vztahuje.

Dovolím si to přečíst: "(1) Zákon se vztahuje na půdu, která tvoří zemědělský půdní fond, nebo do něj náleží, a v rozsahu stanoveném tímto zákonem i na půdu, která tvoří lesní půdní fond,

b) obytné budovy, hospodářské budovy, a jiné stavby patřící k původní zemědělské usedlosti včetně zastavěných pozemků,

c) hospodářské budovy a stavby sloužící zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství včetně zastavěných pozemků,

d) - to už není nemovitost - "jiný zemědělský majetek uvedený v § 20."

To znamená, že § 17 zákona 229 přikazuje Pozemkovému fondu spravovat pouze nemovitosti a privatizovat pouze nemovitosti. Bohužel tam nikde není zmínka o movitých věcech, o inventáři, atd. Domníváme se, že tuto otázku bude nutno řešit novelizací zákona 229 v tomto směru, protože zákon 229 zřejmě konkrétně s privatizací movitého zemědělského majetku ve vlastnictví státu nepočítal, jak dnešní praktická situace vyžaduje.

Proto si dovolím k tomuto odstavci 1 v rozpravě navrhnout pozměňovací návrh. Z ostatních ustanovení - § 2, odstavec 2 vidíte, že způsob, jakým spravuje zemědělský majetek ve vlastnictví státu Pozemkový fond, že k tomu byla převzata příslušná ustanovení ze zákona č. 171. To obsahuje odstavec 2, § 2.

Ve třetím odstavci tohoto § je zakotveno to, co už mělo být v zákonu o pozemkových úřadech, to znamená, že pozemkové úřady zprostředkovávají výměnu pozemků státu ve správě Pozemkového fondu a pozemků jiných vlastníků i na území různých okresů. Jistě jste se s těmito případy sešli. Původní vlastník žije jinde, protože byl vyhnán ze své obce a majetek, který se mu dnes vrací, má v jiném okrese. Tam umožňujeme, aby po zemkové úřady ve spolupráci s Pozemkovým fondem mu umožnily, aby svou budovu, kde dnes bydlí, měl blízko svého pozemkového majetku.

Pokud jde o orgány Pozemkového fondu, jsou pojednány na prosto shodně s příslušnými ustanoveními zákona č. 171. Sleduje se tím i to, že v případě potřeby bude možno kdykoliv dva fondy na sebe navázat - Fond národního majetku a Pozemkový fond.

Na závěr jsou pojednány příjmy Pozemkového fondu. Ty jsou zformulovány opět na základě zákona 92 a zákona 171. V § 17 je navržena novelizace zákona č. 171 o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky tím, že v § 18 v odstavci 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g) které zní: K vyrovnání rozpočtu Pozemkového fondu je možno použít výnosů Fondu národního majetku - to dodávám. Určitá vazba mezi oběma fondy je.

Na závěr bych vás poprosil, abyste své pozměňovací návrhy přednášeli pomalu, abychom je mohli zapsat přesně, abychom plynule zákon projednali.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu poslanci Šabatovi. Zeptal bych se pana poslance Šabaty, zda má návrh na proceduru projednání tohoto bodu s tím, že jsou tady dva návrhy zákonů, které vyústily v jednu společnou zprávu.

Zda se tím pan zpravodaj ve spolupráci s navrhovateli zabýval.

Poslanec Miloslav Šabata: Já bych rád navrhl, abychom pro jednali společnou zprávu. Abychom projednali oba návrhy sou časně ve znění společné zprávy výborů.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Oba návrhy ve znění společné zprávy. Dobrá. Děkuji a zahajuji rozpravu, do níž je prozatím písemně přihlášen pan poslanec Dušek, jehož prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Dušek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dohodli jsme se na tom, že socialismus zlikvidujeme, a přesto se domnívám, že návrhem tohoto zákona, který se tady objevuje, socialismus vlastně podepisujeme. Možná, že si toho nejste vědomi, já bych vás chtěl upozornit na některé pasáže, aniž bych zlehčoval práci obou návrhů a nakonec i práci ústavně právního výboru, ale domnívám se, že filosofie zákona, jak je podávána, není v duchu toho, co zemědělství potřebuje a kam se chceme vlastně tímto návrhem zákona dostat. Účelem tohoto zákona, pokud vím, je možnost přesunu půdy z jednoho okresu na okres druhý. V případě, že byl někdo vystěhován ze svého majetku v Kolíně, žije v současné době v Orlickém Záhoří a dnes se dostává do situace, že majetek je mu vracen. Má nárok na navrácení pozemku, ale on se nemá kam v tom Kolíně nastěhovat, protože soudruzi mu zlikvidovali všechno, zůstala tam jenom holá půda. Kvůli té půdě samozřejmě nebude bourat rodinný domek v Orlickém Záhoří, ale bude se snažit tuto půdu dostat zpět. K tomu má sloužit tento pozemkový fond.

Dále po roce 1945 došlo k odsunu Němců, vznikly konfiskáty, zůstala de facto státní půda. O tuto půdu bude větší či menší zájem podle toho, která oblast bude v budoucnu lukrativní či nikoliv. Je zde tedy možnost nebo je třeba, aby zde byla možnost, půdu eventuálně prodávat či nakupovat. Možná, že jsou možné i pronájmy. Beru to jako alternativu sice možnou, ale do budoucna krátkodobou. Řekli jsme si přece jen, že chceme privatizovat, že chceme, aby majetek patřil jednomu člověku, aby byla jasná odpovědnost, jasný majitel. Tudíž se domnívám, že v tom návrhu zákona, jak je koncipován, je zde v § 1, odst. 1 zřizován pozemkový fond jako právnická osoba, zapisující se do obchodního rejstříku. Tím vlastně říkáme, že tato obchodní organizace bude s půdou obchodovat? Bude mít k tomu celé orgány, bude mít presidium, bude mít dozorčí radu, bude mít výkonný výbor a jsou to vlastně další ministerské nebo úřednické židle, které budou výnosné, protože obchodovat půdou je vždycky výnosné a bude i do budoucna více než dnes.