Dále ve společné zprávě bych
doporučoval tuto změnu: §6, odst. 4, písm.
f), poznámka pod čarou č. 6 připomíná
zákon č. 100/88Sb. Myslím, že bychom
mohli nahradit citací zákona ČNR o sociální
potřebnosti.
V § 10 si myslím, že by lépe znělo
kdybychom vypustili úvodní část věty,
která říká "na dobu nejméně
tří měsíců" Navrhuji toto
škrtnout a začít: "Na výběr
pojišťovny provádějící všeobecné
zdravotní pojištění, toto právo
může uplatnit jednou za tři měsíce."
Tutéž úpravu doporučuji u písmene
b).
Potom jenom drobná úprava ve společné
zprávě - § 19 odst. 1 a 2 se správně
navrhuje za slovo poskytnout doplnit slovo: - zdravotní,
ovšem je tam ponechána v původním textu
pojišťovna s velkým P. To bylo zavádějící,
čili doporučuji zmenšit na malé p. To
je vše. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji, to poslední zřejmě není
třeba kvalifikovat jako pozměňovací
návrh, ale jako kosmetickou úpravu. Děkuji
panu poslanci Janečkovi. Faktická poznámka
pan kolega Lom.
Poslanec Petr Lom: Velmi snažně prosím
všechny diskutující, kteří budou
vznášet pozměňovací návrhy,
jestli by je mohli předat písemně, abychom
se vyhnuli zkomolení textu. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. To je logické. Paní poslankyně
Lagová se přihlásila do rozpravy, předávám
ji slovo.
Poslankyně Hana Lagová: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, několik poznámek k celému
návrhu předloženého zákona. Shodli
jsme se v garančním výboru na tom, že
základní východiska jsou naprosto zřejmá
- od respektování Listiny přes odlišnost
systému finančního zajištění
- až po úsilí zlepšit dosavadní
péči o zdraví. V podkladech se ukazuje, že
minulý systém i stav je výrazně kritizován,
zejména pokud se týká direktivního
řízení, ale na druhé straně
se současně v podkladech vyslovuje potřeba
udržet současnou úroveň zdravotnictví.
Já si myslím, že bychom vždycky měli
vzít v úvahu obě dvě skutečnosti.
Domnívám se, že je na škodu věci,
jestliže se předložený návrh paragrafovaného
znění zákona co do svého rozsahu příliš
neliší od zásad. Tím chci říci,
že mnohé závažné otázky
zůstávají v obecné poloze, řešení
jsou pouze naznačena a v průběhu projednávání
nebo přípravy jsme od občanů nebo
zdravotnických pracovníků dostali mnohé
otázky, zda je to skutečně důsledek
pracovní tísně při přípravě
těchto zákonů nebo zda se neví co
a jak přesněji vyjádřit a vymezit
nebo zda je tato stručná podoba zákona záměr.
V každém případě však obecnost
zákona nutně povede k vydávání
právních norem nižší právní
síly a to v podstatě není dobré. Zdá
se tedy, že bude především na státní
správě nejen řídit tuto oblast, ale
nadále legislativně určovat provádění
zákona. Z toho vyplývá, že navazující
dokumenty, které budou postupně vydávány,
by také měly být v nezbytném souladu
s připravovaným pojištěním sociálním,
nemocenským a důchodovým a mají-li
se v budoucnu vytvořit v jeden celek, nelze zakládat
tyto systémy nekoordinovaně. I když je ve znění
předloženého návrhu zákona uvedeno
např. v § 8, že výše pojistného
a způsob jeho placení bude stanoveno zvláštním
zákonem, to je myslím jedna z nejdůležitějších
oblastí, dávám vlastně v úvahu,
zda by některé další důležité
navazující dokumenty měly být vydány
nikoli vyhláškou ministerstva zdravotnictví,
ale např. vládním nařízením.
Týká se to především § 2
odst. 3, kde bych doporučovala pozměnit návrh
ve znění společné zprávy, že
zdravotní řád předloží
ministerstvo zdravotnictví po dohodě, a celý
text zůstává - k vydání vládou
České republiky. Tady není myslím
potřeba zdůvodňovat, neboť předchozí
odstavce 1 a 2 téhož § 3 jsou dostatečným
zdůvodněním.
Jinak chci vyjádřit plnou podporu společné
zprávě podle tisku 490 tak, jak se na tom jednotlivé
projednávající výbory shodly. Závěrem
mi dovolte jen dílčí poznámku, že
v průběhu přípravy zákona,
i když víme, že to bylo časově
velmi sevřené, že nebyly veřejnosti
dostatečně objasňovány základní
principy a všechny otázky související
se zavedením této změny, že tuto záležitost
nikdy nevyřeší jedna televizní beseda,
a že by systém podrobného informování
veřejnosti měl v daleko častější
míře pokračovat. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Lagové. Předávám
slovo panu poslanci Gjuričovi, připraví se
pan poslanec Nedbálek.
Poslanec Andrej Gjurič: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
jenom jeden pozměňovací návrh, a to
v § 13 odstavec 3. Už v dikci společné
zprávy jste si mohli všimnout, že ve většině
případů bylo přihlédnuto k
tomu, že vznikne v nejbližší době
řada dalších profesních organizací
eventuálně komor, a že vlastně slova
Českou lékařskou komorou a Českou
stomatologickou komorou a Českou lékárnickou
komorou byla ve většině případů
nahrazena dikcí profesními organizacemi, zřízenými
zákonem.
Právě u tohoto § 13 v odst. 3 pravděpodobně
došlo k drobnému opomenutí, protože tam
je pouze Česká lékařská a Česká
stomatologická komora jmenována. Jde o dost podstatnou
věc, a to o poskytování úhrad, o seznam
- to, čemu se říká bodník -
prostě stanovení výkonů a jejich cen
tam je potřeba ostatní profesní organizace,
oblast jejich působení, ať jsou to třeba
rehabilitační pracovníci nebo psychologická
komora nebo komora sester, brát v potaz.
A teď ten drobný pozměňovací
návrh v § 13 odst. 3 na straně 14 textu navrhuji
za slova "Českou stomatologickou komorou" vložit
onu jinde užívanou dikci "a dalšími
příslušnými profesními organizacemi,
zřízenými zákonem". Zdůvodnění
jsem vlastně řekl dříve než návrh.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Gjuričovi, nyní bych
sněmovnu požádal o chvíli strpení,
neboť pan poslanec Nedbálek mne informoval o tom,
že zasedá ve výboru, a že by si přál
vystoupit, byli pro něj vysláni poslové.
Prosím pan kolega Nedbálek už přišel,
já mu předávám slovo.
Poslanec Lubomír Nedbálek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové.
Omlouvám se, protože současně zasedá
výbor petiční, pro právní ochranu
a bezpečnost, kde se řeší otázky
obecní policie.
Dovolil bych si navrhnout několik pozměňovacích
návrhů. Především v § 6
odst. 1 v písm. c) za slovo "stát" bych
navrhl připojit text "nebo jeho zástupce".
V témže paragrafu se za odst. 4 navrhuje připojit
odst. 5 tohoto znění: "Zástupcem státu,
jakožto plátce pojistného, se může
stát kterákoliv fyzická osoba, která
je občanem ČSFR, nebo má trvalý pobyt
na území ČSFR, nebo je na území
ČSFR v pracovním poměru, nebo je na území
ČSFR samostatně výdělečně
činná. Zástupcem státu, jakožto
plátce pojistného, se může stát
kterákoliv právnická osoba, pokud je v ČSFR
registrována. Zastupování státu, jakožto
plátce pojistného, povoluje okresní úřad
ve správním řízení. Povolení
je podmíněno předchozím souhlasem
příslušné pojišťovny. V žádosti
o zastupování státu uvede žadatel mimo
další náležitosti obligatorně konkrétní
osoby, vůči nimž hodlá stát zastupovat.
U každé osoby určí míru zastupování,
hmotné garance jako záruku plnění
povinností platby.
d) Zastupování státu, jakožto plátce
pojistného, je možné povolit jen v případech
uvedených v § 6 odst. 4 tohoto zákona pod písmeny
a) až g).
e) Zastupování státu, jakožto plátce
pojistného, je důvodem k odpisu daňového
základu zástupce dle příslušných
právních norem."
V § 11 v této souvislosti v písm. c) by se
ve smyslu tohoto návrhu měl připojit za slovo
"stát" text, který by zněl "a
nebo jeho zástupce". Zdůvodnění:
z hlediska liberálního by bylo třeba, aby
byla možnost, aby pojištění mohla platit
jiná fyzická osoba než stát a měla
by i možnost určitého odpisu z daní.
Může se tady tato věc vyskytnout a měla
by být v tomto zákoně zakotvena, aby to bylo
těmto osobám umožněno.
Další návrh v § 8 odst. 1 se před
slovo "výši" navrhuje přiřadit
slovo "maximální". V témže
paragrafu odst. 2 se místo stávajícího
navrhuje tento text: "Pojistné za zaměstnance
hradí nejvýše z jedné poloviny zaměstnanec,
nejméně z jedné poloviny zaměstnavatel.
Konkrétní předmět hrazení je
vždy předmětem kolektivního vyjednávání."
Odůvodnění k § 8 je to, že ve smyslu
uzákonění je potřeba stanovit maximální
výši, ne taxativní výčet výše
pojistného.
Další pozměňovací návrh
se týká § 10 odst. 1 písm. a) vypustit
text od slov "posouzení potřeby léčby
..." na čtvrtém řádku až
po konec odstavce písmene, tedy až po "... stanovených
zdravotním řádem." V témže
paragrafu a odstavci vypustit v písm. b) slova "nebo
odborného lékaře". To znamená
jako vysvětlení, že by nebylo třeba
doporučení lékaře k tomu, aby došlo
k odbornému vyšetření. Domníváme
se, že to neohrozí ani náklady na pojistné,
které jsou dány určitými omezeními.
V § 12 odst. 1 navrhuji nahrazení textu tohoto odstavce
následujícím textem: "Zdravotní
pojištění je prováděno Všeobecnou
zdravotní pojišťovnou, resortními, oborovými,
podnikovými a dalšími pojišťovnami."
Odst. 2 zůstává beze změny.
V § 16 odst. 1 navrhuji změnit částku
1 000 na 2 000 a 200 000 na 50 000 Kčs. Zdůvodnění:
je to proto, že se může stát, že
staří lidé nebudou schopni nějakým
způsobem provést úkony, které se od
nich žádají, a z tohoto důvodu navrhujeme
větší pokutu snížit.
To jsou všechny moje pozměňovací návrhy
k zákonu o všeobecné pojišťovně.
Děkuji za pozornost. Text předávám
společnému zpravodaji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji kolegovi Nedbálkovi. Je to poslední
písemná přihláška. Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? Pan kolega Bárta.
Poslanec Zdeněk Bárta: Dámy a pánové,
na rozdíl od pana poslance Loma i kolegy Nedbálka,
který v § 10 v odst. 1 písm. a) si nevšiml,
že společná zpráva vypouští
posouzení potřeby léčby odborným
lékařem, které je vázáno na
doporučení praktického lékaře,
jsem přesvědčen a dávám návrh
v tom smyslu, tato pasáž, která je ve vládním
návrhu, aby tam zůstala. Jsem přesvědčen,
že alespoň za současného stavu, kdy
chybí jakákoliv kontrolní činnost
této věci informačním systémem,
není možné, aby pacient navštěvoval
odborné lékaře naprosto podle svého
uvážení. Diskuse kolem toho proběhla
ve všech výborech, a proto dávám návrh,
aby se tato pasáž vrátila.
Omlouvám se za trochu nekoordinovaný projev, ale
byl jsem přesvědčen, že s tím
někdo vystoupí, takže to činím
sám poněkud improvizované. Omlouvám
se za to. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. Hlásí se ještě někdo
do rozpravy? Paní poslankyně Stiborová.
Poslankyně Marie Stiborová: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi vyjádřit
určitou připomínku s vysvětlením
k § 4 tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že se v
tomto paragrafu hovoří o úhradě léčení
v cizině a zní tak, jak je napsáno v zákonu,
kde tento paragraf v poslední části uvažuje
o tom, že úhrada nákladů zdravotního
ošetření v cizině bude do výše
nákladů s takovým léčením
na území České republiky. Vzhledem
k tomu, že do dnešní doby není známo,
jaké budou ceny úkonů za zdravotnické
potřeby nebo za zdravotnické ošetření,
nemohou mít občané v tomto případě
nárok na to, aby byli pravými pojištěnci
v pravém slova smyslu, jak to platí v Evropském
společenství.
Je mi jasné, že tato otázka bude řešena
ve statutu, kde budou také řešeny ceny jednotlivých
zdravotnických úkonů. Víme jistě,
a byl zde i návrh na to, aby byla vyšší
kontrola přes přípravu tohoto statutu. Nicméně
doporučuji, aby v § 4 tohoto zákona byla vypuštěna
poslední část "a to do výše
nákladů spojených s takovým léčením
na území České republiky". Je
jasné, že někdy při nutném a
neodkladném léčení v cizině
by potom se mohli stát naši občané dlužníky
vůči jinému státu. Děkuji za
pozornost.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Stiborové. Do
rozpravy se přihlásil pan poslanec Chromý.
Poslanec Heřman Chromý: Pane předsedající,
pane ministře, dámy a pánové. Navázal
bych na logiku pana kolegy Bárty. Pokud budeme podporovat
jeho návrh, bylo by nutné ještě trvat
dále na další změně nebo trvat
na dikci předlohy vládního návrhu
tohoto zákona. U § 10 odst. 1 bod b) navrhuji oproti
znění společné zprávy, kde
se hovoří, že dosavadní písm.
b) označit jako d) a současně přečíslovat
uvedená za středníkem, tj. slova "zdravotní
péči, kterou si pojištěnec vyžádal
u dalšího praktického nebo odborného
lékaře, stanoví písm. a), mu lze poskytnout
jen za přímou úhradu", aby toto znění
bylo zachováno, tedy v takovém znění,
jak je předloženo v návrhu tohoto vládního
zákona.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. Hlásí se ještě někdo
do rozpravy? Kolega Lom. Prosím.
Poslanec Petr Lom: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte, abych k obohacení
návrhu zákona vznesl pozměňovací
návrh, který byl předložen předkladateli
již ve zprávě k zásadám zákona
a nedočkal se zapracování do paragrafované
verze. Jedná se o tzv. zástupnou platbu, prvek,
který se objevuje již v paragrafu 8 zákona
z roku 1888 a je rozveden v paragrafu 95 a 96 zákona 221/1924.
Mezi jinými je zde uvedena manželka pojištěnce,
která se stará o rodinnou výchovu dětí
a není zaměstnána, je kryta pro účely
pojištění z pojistky svého manžela.
Tato praxe u nás trvala do roku 1950.
V projednávaném návrhu zákona o všeobecném
zdravotním pojištění se předpokládá,
že za matku v době mateřské dovolené
a další mateřské dovolené bude
platit pojistku stát. Po skončení další
mateřské dovolené, to je nejdéle po
třech letech, zákon předpokládá,
že bude-li chtít při výchově
dětí zůstat matka v domácnosti, musí
se stát samoplátcem při principu povinného
pojištění, to je platit částku,
pravděpodobně nemalou, pojistného z platu
svého manžela, protože sama příjem
ve většině případů nemůže
či nebude mít. Tím tedy vznikne situace,
že po třech letech se bude pravděpodobně
konat rodinná porada mladých manželů
s úvahou, zda rodinný rozpočet vydrží
další zatížení platbou pojistky
za manželku - matku, či zda by nebylo lépe
dítě dát do školky či někomu
na hlídaní a matka by měla jít do
zaměstnání, kde pojistku bude mít
sráženu z daně ze mzdy. Naše představy
o rodinné výchově se opět nenaplní,
protože bude přetrvávat socialistický
model pracující matky.
Navrhuji tedy, aby byla obnovena zástupná platba
a aby matky byly v době, kdy se věnují výchově
dětí, kryty nediferencovanou pojistkou manžela.
Pro pojišťovnu to nebude finanční zátěž,
nebyla to zátěž ani v krizových dvacátých
letech, kdy byli navíc do zákona č. 221 pokryti
všichni rodinní příslušníci
včetně děda a báby, včetně
tchyně a tchána, kteří bydleli s pojištěncem
ve společné domácnosti.
Navrhuji tedy, zařadit v § 6 další článek
za článek 3 a ostatní přečíslovat,
který by měl toto znění: "Pojištěnec
má nárok při nezvýšené
platbě pojistného na poskytování zdravotní
péče pro svou manželku (nebo manžela),
která s ním žije ve společné
domácnosti a pečuje o nedospělé děti
do 15 let, je převážně odkázána
výživou na jeho mzdu a nemá nárok na
zdravotní péči ze své vlastní
pojistky."
V případě přijetí tohoto pozměňovacího
návrhu k § 6 odst. 4 potom vypustit písmeno
d) a ostatní přečíslovat. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Lomovi. Dále se přihlásila
paní poslankyně Vorlová, prosím, aby
se ujala slova.
Poslankyně Milada Vorlová: Vážení
poslanci, dosud jsem tímto oslovením vždycky
zahrnovala jak mužskou, tak ženskou část
parlamentu. Dnes jsem nucena oslovit tu mužskou. Jedná
se mi o ustanovení o zástupné platbě.
Nikdy jsem nebojovala za tzv. ženská práva,
protože ať už bylo skutečné naplňování
práva v minulém systému jakékoliv,
co bylo psáno černé na bílém,
ženy nediskriminovalo. Spíš byla tendence k diskriminaci
naruby, tj. stanovování kvót zastoupení
žen tam a onam, což mě spíš uráželo.
Myslím, že člověk má v zásadě
tolik svobody a práv, kolik si jich vezme. Něco
jiného ovšem je, když se zakotví diskriminace
v zákoně. Nikdy mě nenapadlo, že by
se to mohlo u nás stát, a to navíc v době,
kdy se chceme přiblížit zavedeným demokraciím.
Argument, že zástupná platba může
být faktorem stmelujícím rodinu je absurdní.
Samozřejmě, že jsem pro upevnění
rodiny, ale cestou morální výchovy a nikoli
ekonomickými tlaky. Copak nevnímáte, že
zde vybublávají na povrch panovačné
choutky patriarchální doby, přežívající
v podvědomí mužské části
populace? (Veselost. Potlesk.) Myslím, že stačí,
jak se náš parlament drobí na další
a další kluby. Snad nebude nutné, aby se rozdělil
ještě na ženskou a mužskou sněmovnu,
a abychom my ženy, které jsme zde v malém počtu,
nemusely proti přesilovce žádat další
kolo hry se zákazem majorizace. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Vorlové. Dále
se přihlásil pan poslanec Soural.
Poslanec Jaroslav Soural: Dámy a pánové,
mám stručný návrh k § 8 ve znění
společné zprávy. Navrhuji vypustit nově
vložený odstavec 3, protože mám obavy,
že by tento odstavec umožňoval v praxi nutit
zájemce o zaměstnání, aby předem
takovouto písemnou smlouvu se zaměstnavatelem uzavřel.
Zřejmě by to mohlo v praxi postavení zaměstnanců
komplikovat. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Souralovi, prosím, pan
poslanec Krčma.
Poslanec Ladislav Krčma: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, navrhuji, aby § 6 odst. 3 byl doplněn
odst. 3a) tohoto znění: "Starobní důchodci
nepodléhají povinnosti placení pojistného."
Nyní bych vám chtěl zdůvodnit proč.
Důchodce si platí celý život na své
pojištění. Tudíž, když by
nepracoval, tak má samozřejmě nárok
z titulu, že si to platil do 60 let. Pojistné bude
platit zaměstnavatel, důchodce bude platit daně.
Pokud jsem byl informován, v bývalé NDR tomu
tak bylo. Dávám to ke zvážení.
Možná, že vy mladší si to neuvědomujete,
ale my starší cítíme, že tady by
se projevil zbytek "totalistické demokracie".
Děkuji vám. (Veselost. Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří
Vlach: Děkuji panu poslanci Krčmovi. Písemné
přihlášky, prosím, paní poslankyně
Lagová.
Poslankyně Hana Lagová: Měla bych
faktickou poznámku k pozměňovacímu
návrhu pana poslance Loma. Pokud se týká
zástupné platby, k principu zástupné
platby nelze nic namítat, ale aby byly zakotveny tyto věci
do odst. 3, a potom by se vypustil bod d) odst. 4, tak to není
logické, protože žena v domácnosti není
žena na další mateřské dovolené.
To jsou dvě rozdílné kategorie, něco
jiného je zástupná platba za ženu v
domácnosti, ale další mateřská
dovolená je do tří let věku dítěte,
zatím podle zákona a to jsou dvě naprosto
odlišné věci.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Lagové, pan poslanec
Fejfar.
Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený
pane místopředsedo, vážené kolegyně
a kolegové, jenom bych chtěl podpořit návrh
pana poslance Bárty a chtěl bych to odůvodnit
tím, že Sdružení praktických lékařů
mě požádalo, abych zde přesně
tuto připomínku tlumočil. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Fejfarovi, kdo se dále hlásí
do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím
a nyní se chci zeptat pana společného zpravodaje,
zda obdržel připomínky písemně,
ale hlavně, zda potřebuje nějaký čas
na zpracování anebo zda můžeme přistoupit
k dalšímu jednání o tomto zákoně.
Poslanec Petr Lom: Dovolil bych si požádal
o 30 minut, abych si s legislativci upřesnil některé
věci, které se mě tam nezdají příliš
přesné.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Ano, děkuji. Měl bych tedy dát hlasovat
o přerušení tohoto bodu, ale domnívám
se, že je to přece jen trochu formalita, protože
nám nezbývá nic jiného, než tak
učinit.