Česká národní rada 1990 – 1992

Pokud se týká § 11, kde se říká, že obecní policista také může zadržet osobu, která odpovídá popisu hledané osoby, pak si kladu skutečně otázku, jak toho bude ministerstvo vnitra využívat, jak je zajištěna koordinace, protože obcí máme v současné době asi 5 000. Možná, že nám tento počet velmi rychle vzroste na 6 až 7 tisíc, takže ministerstvo vnitra bude zřejmě rozesílat popis hledané osoby na všechny obce z tohoto velkého počtu, které si zřídí obecní policii.

Kladu si otázku, jak toto může fungovat, zda to není vůbec prázdné ustanovení, které stejně nebude možno využít.

V § 15, v odst. 6 bych rád navrhl změnu. V původním textu bylo, že kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlé odměny za práci. Společná zpráva mění tento text, že má právo na náhradu ušlého výdělku. Jenomže u nás už vzniká jistá skupina podnikatelů, kteří nemají ušlý výdělek, ale ušlý zisk a na ně by se potom toto ustanovení nevztahovalo. Proto navrhuji za text, který doplňuje společná zpráva ušlého výdělku doplnit: a ušlého zisku.

Dále navrhuji v § 3, odst. 3, aby byl v § 3 doplněn nový odst. 3, který by zněl: Obecní policii nesmí řídit poslanec zákonodárného sboru. Vycházím z toho, že ústava prohlašuje za neslučitelné, aby poslanec byl zároveň příslušníkem ozbrojeného sboru. Zcela analogicky by tomu tak mělo být i v obecní policii a domnívám se, že poslanec nemůže obecní policii ani řídit.

K této věci bych prosil rovněž ústavně právní výbor, aby se sešel a aby konstatoval soulad nebo nesoulad s ustanovením ústavy, které má jednoznačně na mysli práci ve všech ozbrojených složkách, a rozhodl, jakým způsobem toto všechno promítnout do navrženého zákona.

V § 4 odst. 3 bylo navrženo, aby v pracovně právních vztazích rozhodoval starosta. Já se domnívám, že z hlediska řízení musí o pracovně právních vztazích rozhodovat osoba, která řídí. Není možné, aby někdo jiný řídil obecní policii a někdo jiný rozhodoval o pracovně právních vztazích. V takovém případě opět nedosáhneme ani té částečné subordinace, jaká je v ozbrojených složkách potřebná. Z toho důvodu se domnívám, že tam musí být, že jménem obce jedna v pracovně právních vztazích pracovník obecní policie, osoba, která řídí obecní policii, tak, jak bylo navrženo v původním návrhu zákona.

Vzhledem k tomu, že se tady objevuje, jak již vidíme, velké množství velmi protichůdných názorů, domnívám se, že k posouzení všech těchto návrhů bude naprosto nezbytné, aby se kromě ústavně právního výboru, jak jsem navrhl ve dvou bodech, sešel také garanční výbor a přednesené návrhy projednal a pokusil se z nich vytvořit znění zákona, které by se mohlo v praxi osvědčit.

Kromě toho podporuji také návrh pana poslance Nedbálka, abychom o účinnosti zákona hlasovali až poté, co odhlasujeme celý text zákona a bude nám předložena jeho písemná podoba, abychom mohli posoudit, jaká má být platnost zákona.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Payneovi a prosím pana ministra Sokola.

Ministr vnitra ČR Tomáš Sokol: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já se skoro omlouvám, že musím vystupovat s tímto expozé, ale protože pan poslanec požádal, abych odpověděl prakticky okamžitě, odpovídám prakticky okamžitě, i když je třeba konstatovat, že s probíranou tématikou tato záležitost příliš nesouvisí.

Pokud jsem si stačil poznamenat (a předem se omlouvám za případná zkreslení, která doufám, nebudou hrubá, protože jsem snad zachytil ducha toho, o čem hovořil pan poslanec, pan poslanec hovořil o tomto: věnuji větší pozornost bezpečnostnímu úseku než úseku civilnímu, a tak dochází k tomu, že v obcích jsou porušovány zákony. Dále konstatoval, že s tímto stavem nic nedělám. Dále hovořil o tom, že jsou porušovány zákony správními úředníky.

Ač tak nečiním rád, budu muset na malou chvíli toto místo přeměnit v katedru správního práva a upozornit pana poslance na to, že existují dva pojmy: státní správa a samospráva.

Pokud jde o státní správu, tak úlohy resp. pravomoci jsou vymezeny zákonem 425/90 Sb. Míním tím pravomoci ministerstva vnitra. § 15 říká, že ministerstvo vnitra k zabezpečení řídící a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k okresním úřadům pomáhá vládě při plnění úkolů uvedených v § 14 tohoto zákona, koordinuje vydávání směrnic a instrukcí ústředních orgánů státní správy, jež se týkají okresních úřadů, kontroluje činnost okresních úřadů, provádí rozbor jejich činnosti, organizuje porady přednostů okresních úřadů, zabezpečuje odbornou přípravu pracovníků okresních úřadů. To je tedy vše, co může ministerstvo vnitra na úseku státní správy.

Hovoříme-li o obcích, jestliže projednáváme zákon o obecní policii, pak zákon č. 367/90 Sb. o obcích nedává ministerstvu vnitra ani ty nejmenší pravomoci. Tedy jinak řečeno, budou-li obecní úřady nebo starostové porušovat zákon jakýmkoli způsobem snad s výjimkou trestního zákona, pak ministerstvo vnitra nemá samo o sobě žádnou pravomoc. Tedy kdyby šlo o to, nemusím se o obce starat vůbec. Tam působností nespadám, protože to jsou samosprávné orgány. Jakousi pravomoc mají okresní úřady, resp. jejich přednostové, ale proto jsem také četl ustanovení zákona 425, které vymezuje, jaké pravomoci vůbec má ministerstvo vnitra k okresním úřadům. Ty jsou velice malé a v podstatě pouze koordinační.

Nicméně znovu upozorňuji: nelze si plést tyto dvě věci: obce jakožto samosprávné orgány a státní správu jakožto orgán státní správy představovaný okresním úřadem.

Jenom na okraj bych chtěl říci, že do této chvíle jsem mluvil, tak jak jsem byl vyzván, jako ministr vnitra, nikoli jako předkladatel zákona.

Nyní bych si dovolil krátkou poznámku. Z toho důvodu bylo po dohodě s poslanci konstruováno nové znění obecního zákona tak, aby byla alespoň jakási ingerence státních orgánů do této sféry, protože ta se jevila jako nejdůležitější. Samozřejmě starostové a obce jako takové mohou porušovat nejrůznější zákony nejrůznějším způsobem a s výjimkou jejich rozhodnutí, která snad může napadnout prokurátor (a ani tím si nejsem jist), není v podstatě žádná náprava možná. Event. cestou okresního úřadu je-li to rozhodnutí nebo opatření.

Ale toto je tak závažná věc, že jsme si uvědomili, že např. přijetí obecního policisty, který je 4x trestaným recidivistou, je zajisté něco, do čeho by stát měl mít jakési právo vlivu. Proto je tam to ustanovení, které je zcela výjimečné, a které je řadou teoretiků, kteří hovoří o v podstatě nedotknutelnosti obecní samosprávy, tvrdě napadáno. Takže asi takto.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Je to technická poznámka? Prosím, slovo má poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Připomínám, že podle jednacího řádu mám pět minut na faktickou poznámku.

Já si samozřejmě samostatnou a přenesenou pravomoc nepletu. Ale zákon na jedné straně říká, že obecní policie bude působit výhradně v samostatné působnosti a zároveň, jak se uvádí v důvodové zprávě na straně 14 ve třetím odstavci shora úkoly obecní policie souvisejí jen se samostatnou působností obce. Na druhé straně z dikce zákona vyplývá, že velmi často obecní policie působí v přenesené působnosti. Vyplývá to zřejmě z toho, že koncepce dosud platného obecního zákona nemá zcela jasno, jaké je postavení obce, zda je soukroměprávním nebo veřejnoprávním subjektem. V některých pasážích přistupuje k obci jako k soukroměprávní a v jiném jako k veřejnoprávní, ačkoli ministerstvo v době, kdy jsme zákon přijímali, pojem veřejnoprávní subjekt odmítalo uznat.

Jestliže pan ministr říkal, že zákon mu nedává žádnou pravomoc k tomu, aby zajistil ochranu práv občanů, pak se domnívám, že je třeba, aby ministr vnitra navrhl novelu tohoto zákona tak, aby tyto pravomoci měl.

Jestliže pan ministr říkal, že se připravuje obecní zákon, který bude umožňovat ministrovi zasahovat do oblasti samostatné působnosti, pak si myslím, že je všechno v pořádku.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Prosím pana poslance Danneberga a připraví se pan poslanec Kužílek.

Poslanec Leonard Danneberg: Pane předsedající, paní a pánové, chtěl bych navrhnout doplnění § 17, pokud to odhlasujeme, bude to § 18. Stručně vysvětlím, jak a proč. Nejsem přesvědčen, že zřízení obecní policie řeší bezpečnostní situaci optimálním způsobem, ale je mi jasné, že v současné době a ještě pro další léta je to asi jediné řešení. Proto musíme tuto obecní policii vybavit tak, aby své úkoly, které jí zákonem ukládáme, mohla plnit co nejlépe.

§ 2 odst. 3 zakládá působnost obecní policie v oblasti silničního provozu. Navrhuji proto, aby donucovací prostředky uvedené v § 17 byly doplněny o písm. h), a to - technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, obecně zvané "botičky". Paní poslankyně se směje, ale je to takový terminus technicus, všeobecně užívaný.

V ústavně právním výboru bohužel tento můj návrh neprošel, protože byla vznesena námitka, že by bylo příliš riskantní, kdyby příslušník obecní policie uzamkl "botičkou" vozidlo, byl tam takový katastrofický názor, že by to mohl být tirák naložený zbožím zkazitelným, nemohl by odjet, noční služba by na stanici městské policie nebyla a do rána by se zboží zkazilo, takže obce by platily enormní náhrady škod, které by z toho vznikly. Myslím, že tento názor není zcela správný, částečně tomu čelí § 23 předloženého zákona, kde se sice stanoví, že obec odpovídá za škodu způsobenou pracovníkem obecní policie v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto zákonem, ale to neplatí, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. Takže myslím, že ten případ je zde řešen, a navíc všechny radnice, s nimiž jsem věc konzultoval, jsou pochopitelně schopny zajistit službu obecní policie 24 hodin denně tak, aby, když řidič se dostaví, mu bylo umožněno s vozem odjet po zaplacení příslušné pokuty.

Navíc vůbec ustavení policie je rizikové, protože policista má zbraň, obušek, dokonce znám případ, kdy při zabránění rvačce strčil policista do jednoho účastníka, který upadl tak nešťastné, že si pádem rozbil hlavu a zemřel. Byl z toho dlouhý spor, je-li tam zavinění nebo ne atd. Takže vůbec činnost policie je riziková a zavedení těchto prostředků by nějak nezvyšovalo riziko obce. Proto předkládám tento návrh. Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Dannebergovi, pan poslanec Stodůlka - technická.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Pane předsedající, vážená sněmovno, žádal bych pana kolegu Danneberga, aby mi blíže osvětlil, jaký je právní charakter tohoto zajišťovacího opatření. Je to zajištění budoucího dluhu? Nerozumím tomu.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Prosím pana poslance Danneberga.

Poslanec Leonard Danneberg: Nevím, jak bych na tuto otázku odpověděl, protože jí nerozumím. Ale je to technické zařízení, kterému se říká "botička". Nasune se na kolo stojícího vozidla a uzamkne se. Je to těžké, nedá se to dost dobře zlikvidovat na ulici, takže řidič je nucen jít na policii a požádat, aby mu to odemkla, a přitom ho, samozřejmě, zinkasují. Jinak mají možnost ukládat blokovou pokutu za přestupky dopravní, které jsou zákonem stanovené, toto by byl prostředek navíc. Můžu říct, že obce se přímo těší na toto opatření, a dokonce vím o obcích, které už dnes tyto "botičky" mají a čekají na platnost tohoto zákona. Rizika, o nichž jsme tu mluvili, jsou jim jasná a ví, že budou muset mít zajištěnou službu 24 hodin denně. Stačí to, pane kolego?

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Ještě jednou pan poslanec Stodůlka.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Bohužel, pane kolego, od právníka mi taková odpověď nestačí. Děkuji.

Poslanec Leonard Danneberg: Nemám, co bych k tomu dodal.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Prosím pana poslance Kužílka, připraví se paní poslankyně Sůvová.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych se nejprve omluvit, že přednesu poměrně značný počet pozměňovacích návrhů. Bude jich v tuto chvíli celkem 19. To, že jsem tyto návrhy neprosadil prostřednictvím výboru, bylo dáno tím, že původně se tento zákon měl projednávat - děkuji, že mnoho kolegů reaguje na má slova odchodem, já situaci hodnotím asi tak - zaplať pán bůh, že jich není 20 - až v polovině prosince a po návratu z parlamentního semináře, na který jsem byl Českou národní radou vyslán, jsem zjistil, že došlo k posunu a zákon již byl projednán. Děkuji tedy za pochopení.

Obecně k zákonu. Jde o zákon, který upravuje naprosto nové skutečnosti. Nejsem příznivcem toho, aby se pod tlakem situace urychleně přijímaly velmi složité nové právní normy. Následkem tlaku je v případě tohoto zákona především to, že je přinejmenším v jedné věci naprosto nevyvážený. Jde o to, že strážníkům (dovolte, abych již používal tento rodící se pojem) obecní policie chce společnost naším prostřednictvím dát poměrně velké pravomoci v oblasti zásahu do práv občanů a na druhé straně nijak zvlášť neupravuje jejich odpovědnost a kontrolu jejich práce. Rozdíl není o nic menší než rozdíl mezi služebním poměrem v policii ČR, ke kterému patří několikanásobné mechanismy odpovědnosti a kontroly, až po inspekci ministra a výbor ČNR, a mezi běžným pracovněprávním vztahem, do kterého mimo zaměstnavatele prakticky nemá nikdo co mluvit. Již jen tento samotný důvod považuji za dostatečný k tomu, abychom velmi důkladně zvážili, zda zákon v této nezralé podobě má být přijat a zda by neměl být podroben dalšímu projednávání.

Tolik k obecnému úvodu. Nyní bych si dovolil přednést zmíněný počet pozměňovacích návrhů.

První pozměňovací návrh je poměrně razantní, neboť se týká názvu zákona a souvisí s návrhy, které již zazněly, aby se obecní policisté jmenovali strážníci. Odvozeno dále, znamená to tedy, že by se to, co chceme zřídit, mělo jmenovat obecní stráž. Vznáším tedy návrh, aby název zákona zněl: "Zákon ČNR o obecní stráži". Není to věc nová, je to termín, který byl používán, jestli mě paměť neplete za Rakouska-Uherska, a domnívám se, že i za první republiky se nějaká složka takto jmenovala. Čili první můj návrh byl k nadpisu.

Druhý pozměňující návrh je pouze přesnou specifikací toho, co už zaznělo. Tedy k § 1, odst. 3/, aby slova v závorce zněla (dále jen strážník).

Nyní k § 2: v odst. 1/ navrhuji slovo "zejména" na konci předsloví, předvětí nahradit slovy "plní tyto úkoly".

Chtěl bych, vážené trosky sněmovny, upozornit na velice důležitou věc, kterou se domnívám, že sleduji tímto návrhem (předsedající nabádá poslance ke klidu). Děkuji. Jde o to, že jistě si pamatujete na poměrně významný boj okolo zákona o Policii ČR, jehož smyslem bylo, aby represívní složky státu mohly vykonávat své oprávnění v jasně specifikovaných mezích, v jasně určených případech a na základě jasně určených úkolů. Tento boj Česká národní rada s předkládajícím ministerstvem vyhrála, jednoznačně tím sdělila ministerstvu politický záměr v těchto věcech, nicméně ministerstvo ignorovalo toto politické rozhodnutí a v dalším podobném zákonu navrhuje opět jakési vágní formulace typu "zejména" a další.

Navrhuji tedy v § 2, aby to bylo vyřešeno náhradou slova "zejména" slovy "plní tyto úkoly".

Dovolím si to zdůvodnit ještě tím, že bych vás odkázal na §, odst. 1/, § 12 odst. 1/ a 13 odst. 1/, které vždy umožňují obecním policistům vykonávat různá oprávnění na základě "plnění úkolů obecní policie," přičemž tyto úkoly nejsou nikde definovány.

Dále bych navrhl doplnit k § 10 v odst. 1/ druhou větu, která zní: "Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí". Není to, jak si to možná pamatujete na projednávání zákona o státní policii, žádná novinka, je to přesná citace věty ze zákona o policii České republiky a smyslem této věci je umožnit policistovi, aby provedl ověření totožnosti pouze do té míry, do které je potřeba vzhledem k situaci, tzn. půjde-li o vraždu, samozřejmě bude muset vidět občanský průkaz, půjde-li o facku na sále, stačí mu, když mu třeba důvěryhodná osoba řekne: "toto je Josef Novák a bydlí tady vedle". Přesně tak jsme to přijali i v zákoně o Policii České republiky. Pokud bychom je nepřijali zde, uvedeme obecní policisty nebo strážníky do paradoxní situace, že budou povinni totožnost zjišťovat vždy zcela přísným způsobem, ačkoliv policie České republiky nebude muset tak bazírovat na té věci. Dělali bychom tím z nich trochu nesvéprávné občany, totiž ze strážníků. Myslím si, že mají dost rozumu na to, aby věděli, jak mají zjistit prokázání totožnosti. Dále v § 10 navrhuji vypustit písm. a) a dovolil bych si to zdůvodnit: Jde o to, že toto písmeno umožňuje strážníkům perlustrovat osoby s tím vágním odkazem na "plnění úkolů obecní policie". To je také věc, kterou jsme jednoznačně odmítli v zákonu o policii ČR a přiklonili jsme se tehdy k přesnému taxativnímu vymezení situací, kdy je policista oprávněn požadovat prokázání totožnosti.

Další návrh k témuž bych navrhl ve stejném písmenu nahradit slova "obecní policie" slovem "obce".

V písm. b) § 10 bych si dovolil navrhnout nahradit slova "podezřelou z..." slovy "přistiženou při...". Dovolil bych si tady obrátit pozornost všech právníků i neprávníků a sdělit znepokojení a údiv nad tím, co je zde nám předkládáno, neboť se domnívám, že jde zatím o mně, ač jsem se mnohokrát ptal, zcela nevysvětlitelný průlom do právních zvyklostí, neboť na jedné straně policista České republiky má tato oprávnění pouze v případě, když někoho přistihne při páchání přestupků, případně trestného činu. Obecnímu policistovi bychom dali oprávnění úplně jiného charakteru s konsekvencemi, které já, jako neprávník, vůbec ani nedovedu domyslet a oprávnili bychom ho, aby totéž provedl pouze, když bude mít podezření, že někdo páchá přestupek. Doporučuji velmi důrazně, abychom převzali to, co je v zákoně o policii ČR, a to je to, co navrhuji, tedy osobu přistiženou při páchání přestupků.

Abych se vrátil k písm. a), jako jeden argument bych řekl, že pokud by se někdo domníval, že tím odbouráním možnosti perlustrace by se snižovalo příliš oprávnění strážníků, odkázal bych na písm. c), které umožňuje perlustrovat osobu, od níž bude potřeba požadovat vysvětlení, a to si myslím, že tyto případy snadno vždy pokryje.

Dále bych k témuž písm. b), o kterém jsem před chvílí mluvil, podal další pozměňovací návrh, a to takový, aby před slovo "podezřelou" bylo doplněno slovo "důvodně". Dovolil bych si to opřít argumentačně o to, že v § 7 téhož zákona se používá formulace "je-li důvodné podezření z jejich páchání". Čili se domnívám, že pouze zpřesňuji dikci tohoto zákona.

Dále v § 10, písm. d) bych si dovolil navrhnout změnu, aby slova "hledané osoby" byla nahrazena slovy "osoby hledané policií". Dochází tím ke zpřesnění, protože hledaná osoba může být hledána asi kýmkoliv, možná babičkou nebo manželkou, nevím, a proto navrhuji, aby to bylo jednoznačně zpřesněno, že se jedná o osobu hledanou policií.