Dále navrhuji vyškrtnutí první věty
odst. 6: "Osvědčení podle odst. 4 lze
vydat s platností nejdéle na dobu 5 let.".
To chci zdůvodnit tím, že samozřejmě
bude zájem obecní policie na svých lidech
pracovat.
V § 5 navrhuji slovo v odst. 1 "ministerstvo" nahradit
"komise zřízená podle § 4 odst.
5".
V odst. 3 navrhuji poslední slovo "ministerstvo"
nahradit slovem "komise".
V tom samém § 5 navrhuji odst. 4 zrušit, protože
analogicky navazuje na odst. 2.
Odst. 5 - rovněž slovo "ministerstvo" nahradit
slovem "komise".
Souhlasím s přečíslováním
původního § 5 tisku 416 na § 9, ale nevypouštět
odst. 2 a 3 původního § 5. To je ten problém
služby v civilu.
Chci to zdůvodnit tak, že některé akce
se nedají provést bez toho, aniž by se tam
poslal nějaký takový průzkumník,
aby zmapoval terén, policista, že prostě akce
mnohdy třeba několik dní připravovaná,
bude zmařena tím, že se třeba pachatel
nebo kdokoliv rozprchne, sotva uvidí uniformu.
Dále navrhuji v závěru platnost tohoto zákona
určit dnem schválení, a to z toho důvodu,
aby ještě do konce roku byl čas na vypracování
a schválení platového výměru.
Hovořili jsme o tom ve výboru s legislativcem panem
Kotačkou, prostě je potřeba, aby se ještě
stihlo do konce roku udělat platební výměr.
Ještě mám jednu připomínku, která
vznikla při projevu pana zpravodaje, k tomu, že policista
může užívat pravomoci až po obdržení
osvědčení. Myslím, že obce na
práci městských policií už dost
dlouho čekají a že by to bylo jenom oddalování
možnosti účinně proti pachatelům
trestné činnosti a všem zasáhnout. Děkuji
za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Berezovi a prosím pana poslance
Čapka, připraví se poslanec Ortman.
Poslanec Miroslav Čapek: Vážená
paní předsedkyně, pane předsedající,
pane ministře, dámy a pánové, nebudu
hovořit tak dlouho jako můj předřečník,
ale dovoluji si navrhnout a předložit jediný
pozměňující návrh, a to k ustanovení
§ 4, odst. 3/, jak tisku 416, což je vládní
návrh, tak i tisku 436 společné zprávy.
V § 4, odst. 3/ vládního návrhu se říká:
"Jménem obce jedná v pracovně právních
vztazích pracovníků obecní policie
osoba, která řídí obecní policii."
V § 4, odst. 3/ společné zprávy tento
text zní: "Jménem obce jedná v pracovně
právních vztazích obecních policistů
osoba, která řídí obecní policii."
Můj návrh spočívá v tom, aby
místo dikce "... osoba, která řídí
obecní policii" bylo uvedeno "starosta".
Jde mi o to, aby v tak citlivých záležitostech,
kterými nepochybně pracovně právní
vztahy jsou a budou, nebyla tato kompetence bez dalšího
svěřena pověřené osobě,
která řídí obecní policii,
neboť touto osobou nemusí být, pokud vyjdeme
z dikce ustanovení § 3, odst. 1/ a zejména
odst. 2/ tisku 416 a 436 ani člen obecního zastupitelstva.
Nechť v ostatních záležitostech je skutečně
v § 3, odst. 2/ citovaného návrhu obecním
zastupitelstvem pověřen plněním některých
úkolů při řízení obecní
policie určený pracovník obecní policie,
ale nechť otázka pracovně právních
vztahů je svěřena pouze starostovi.
Jsem si vědom, že starostové jsou dostatečně
vytíženi jinými úkoly a jinými
povinnostmi. Ale jde mi v tomto případě především
o ochranu obecních policistů samotných. Proto
jsem si také dovolil tento návrh předložit.
Domnívám se, že nikterak nenaruším
koncepci celého zákona.
Pokud by nebyl v této formě tento návrh přijatelný,
je samozřejmě možné po dohodě
s předkladatelem a panem zpravodajem návrh formulovat
či upravit např. v duchu "starosta rozhoduje
na návrh pověřeného pracovníka"
či podobně.
Dovolím si učinit ještě jednu poznámku.
Navíc ještě i na základě osobní
poznámky již učinil pan zpravodaj. Myslím,
že to je i v duchu jeho poznámky. Nepochybuji o tom,
že takovýto zákon je v současné
době naprosto nutný a nezbytný. Na druhé
straně jsem přesvědčen o tom a věřím,
že postupující čas můj názor
potvrdí, že jde o zákonnou úpravu, která
bude pouze dočasná a přechodná. Věřím,
že i zpracovatelům návrhu je známo,
že ve většině západních
států, jak ve Spojených státech, tak
v Německu, především např. v
Bavorsku se od koncepce městských či obecních
policií ustupuje, a to nejen pokud jde o vztah finančních
nákladů. Jde se v tomto případě
cestou posílení a upřednostňovaní
policie jednotné, policie státní.
Nepochybuji a jsem toho názoru, že se v současné
době nacházíme ve společensky jiné
situaci, kdy v této době úprava této
oblasti je nutná a je - jsem o tom přesvědčen
- na místě návrh tohoto zákona podpořit.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Čapkovi, prosím pana
poslance Ortmana, připraví se pan poslanec Nedbálek.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážená paní
předsedkyně, vážený pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, začnu své vystoupení slovy,
kterými pan společný zpravodaj končil,
tzn., že půjde při jednání především
o to najít správnou míru mezi tím,
co má obecní policie řešit a mezi tím,
co má řešit policie řádná.
Vycházeje z této teze, která myslím,
že je klíčová, bych chtěl přednést
některé pozměňující
návrhy.
První se váže k § 1, odst. 2/. Mám
na mysli znění, které je obsaženo ve
společné zprávě. Zde se hovoří
v první větě na konci, kde se připojují
slova "... v rámci působnosti a v katastru
obce." Tzn., že by pak zněl text tohoto paragrafu
a odst. 2/ takto: "obecní policie zabezpečuje
místní záležitosti veřejného
pořádku v rámci působnosti a katastru
obce."
Myslím, že obecní policie je určena
k plnění úkolů obce. Pokud zákon
o obcích neobsahuje omezení pro obce ve vztahu k
jejich území nebo katastru, myslím, že
nelze postupovat jinak ani u obecní policie.
Ještě poznámečku: Nebylo by jistě
vhodné, kdyby např. jeden z pachatelů, který
by prchal před obecním policistou, přeskočil
potok a zamával policistovi, že zde končí
již katastr obce.
Druhý pozměňovací návrh bych
vázal k § 17. Mám na mysli opět znění
společné zprávy. Společná zpráva
doporučuje v § 17 zařadit nová písmenka,
písmenka e), f) a g) těchto znění:
"Úder střelnou zbraní, hrozba střelnou
zbraní, varovný výstřel."
Myslím, že oprávnění obecní
policie by měla být přiměřená
tomu, k čemu je také bude používat.
Jestliže jde převážně o blokové
řízení, jeví se mi rozšíření
těchto oprávnění zcela nepřiměřené.
Vycházím z toho, že oprávnění
vydávání pokut v blokovém řízení
mají pracovníci jiných institucí,
jako např., rybářská stráž,
myslivecká stráž, vodohospodářská
inspekce, kteří však nemají ani oprávnění,
která jsou uvedena ve vládním návrhu
zákona, nemluvím o těch, která byla
zařazena do společné zprávy. Každé
"další rozšíření oprávnění
nepovažuji za opodstatněné, a proto doporučuji
ponechat pouze oprávnění uvedená ve
vládním návrhu zákona, tedy nikoliv
písm. e), f) a g) a samozřejmě ani odst.
2/.
Dále bych se chtěl vyjádřit k §
19. Myslím, že zcela správně společný
zpravodaj zde přednesl návrhy garančního
výboru, aby bylo z § 19 vyškrtnuto písm.
c) v odst. 1/. Já s tím plně souhlasím,
ale navrhuji, aby obdobně bylo vyškrtnuto i písm.
b), které se týká oprávnění
použití služební zbraně. Písm.
b) říká: "Pracovník obecní
policie je oprávněn použít služební
zbraně bez návěští ... b), aby
zamezil útěku nebezpečného pachatele,
jehož nemůže jiným způsobem zadržet".
Obávám se, že v řadě případů
vzhledem k tomu, jak bude budována obecní policie,
půjde o dost sporné věci z hlediska toho,
kdy půjde o útěk a kdy půjde o nebezpečného
pachatele. Vím, že tento termín "nebezpečného
pachatele" můžeme vymezit z hlediska trestního
práva, ale myslím si, že není snad účelem
obecního policisty, aby plnil úlohy, které
bude plnit policie řádná. A za druhé
myslím, že pokud ponecháme pouze písm.
a), tj. že "pracovník obecní policie je
oprávněn použít služební
zbraň za podmínek nutné obrany nebo za podmínek
krajní nouze" tak slova "krajní nouze"
podle mého soudu splňují přesně
to, co by mělo být účelem tohoto zákona.
Opakuji: slova "krajní nouze" i "nutná
obrana" splňují to, co by mělo být
účelem tohoto zákona. Proto navrhuji vypustit
písm. b).
A konečně poslední návrh se váže
k § 22. Tady mám opět na mysli text společné
zprávy, kde se říká: na konec věty
se doplní slova "a místně příslušný
útvar místní policie". Společně
s vámi si nalistuji text zákona a na konec věty
se zařadí, že "... dojde-li při
použití donucovacích prostředků
nebo služebních zbraní ke zranění
nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné,
je osoba, která řídí obecní
policii povinna neprodleně vyrozumět prokurátora"
a společná zpráva dodává "a
také místně příslušný
útvar policie". Myslím, že o příslušnosti
může rozhodovat policie sama. Smyslem by mělo
být vyrozumět kterýkoli, a to nejbližší
nebo nejdostupnější útvar bez ohledu
na místní příslušnost nebo územní
působnost. V takové chvíli by neměl
místní policista vůbec zkoumat, který
útvar je příslušný. Jeho povinností
bude bezpochyby oznámit to nejbližšímu
oddělení Policie, které tam bude. To jsou
moje pozměňovací návrhy.
V závěru bych se chtěl vyslovit ještě
k jednomu, který zde zazněl od pana kolegy Berezy
na opětovné zařazení § 5, nyní
vlastně § 9 onoho oprávnění,
které by měla mít osoba, jež by řídila
obecní policii. To je, že výjimku z povinnosti
nosit stejnokroj, identifikační číslo
atd. by měla osoba, která bude policii řídit.
Nesouhlasím s tímto návrhem a plně
se stavím za návrh garančního výboru
a výboru ústavně právního a
to proto, že kdyby byla právní jistota občana,
který by byl obklopen policisty, kde by byla právní
jistota občana, který by věděl, že
existuje Policie řádná, která může
používat postup takový, že bude bez stejnokroje,
a současně kde by byla právní jistota
občana pokud, by jej oslovoval jiný, který
by měl rovněž možnost chodit bez služebního
stejnokroje. Toť vše.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Ortmanovi. Hlásí se
k technické připomínce společný
zpravodaj.
Poslanec Vladimír Šuman: Vážení
přátelé, chtěl bych vás požádat,
kdybyste byli tak laskavi a předkládali nám
své návrhy písemně, abychom nezapomněli
na nějakou část nebo nezkomolili něco.
Usnadní to nejenom naší práci, ale i
budoucí projednávání ve sněmovně.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji za připomínku pana společného
zpravodaje. Jako další je přihlášen
pan poslanec Nedbálek, připraví se pan poslanec
Lom.
Poslanec Lubomír Nedbálek: Vážený
pane místopředsedo, vážená paní
předsedkyně, dámy a pánové,
vážení hosté, podporuji jeden z návrhů
pana poslance Berezy, který v tomto případě
trpí konfliktem zájmů, kterým já
netrpím. Můj návrh se týká
§ 9 společné zprávy, to znamená
bývalého § 5 a budu ho přesně
definovat tak, jak jsem ho předložil panu společnému
zpravodaji a panu ministrovi.
Znamená to, že navrhuji § 9 doplnit o odst. 2
a 3 původního návrhu zákona o obecní
policii (tisk 416) a přesunout odst. 2 za tyto odstavce
jako odst. 4. To znamená, že se vracíme k původnímu
návrhu. Pro pořádek, aby vám to bylo
jasné, oba odstavce přečtu. Druhý
odstavec zní: "Výjimku z povinnosti podle odst.
1 může povolit osoba, která řídí
obecní policii." § 3 odst. 1 v závorce
"vyžaduje-li to nezbytné plnění
úkolů obecní policie".
Odst. 3 zní: "Pracovník obecní policie,
který neprokazuje při výkonu své pravomoci
příslušnost obecní policii podle odst.
1, je povinen ji prokázat služebním průkazem.
Vzor služebního průkazu je uveden v příloze,
která je součástí tohoto zákona."
Moje zdůvodnění je takovéto: Obecní
policista by měl mít v určitých případech
možnost ve smyslu uvedené připomínky
zasahovat a plnit své úkoly v civilu. Důvodem
je např. operativní práce v terénu
při kontrole občana z hlediska dodržování
obecných předpisů a vyhlášek
a v tom případě by pravděpodobně
uniforma tento úkon mohla mařit.
Navíc v § 7 je dána obecnímu policistovi
povinnost zasáhnout i mimo pracovní dobu, kdy vlastně
bývá v civilu a nemůže se tedy prokazovat
uniformou, což podmiňuje pod minimální
nutnost zahrnout do zákona odst. 3 v § 9 společné
zprávy nebo § 5 původního návrhu
zákona. Čili na rozdíl od pana kolegy Ortmana
se přimlouvám za to, aby obecní policisté
mohli pracovat i v civilu a mohli se prokazovat průkazem,
protože by to stejně museli udělat v případě,
kdy budou mimo službu.
Chtěl bych se ještě vyjádřit
k návrhu pana společného zpravodaje týkajícího
se omezené platnosti tohoto zákona. Dovolil bych
si navrhnout to, aby posouzení omezené platnosti
zákona jsme přijímali nebo jsme o něm
jednali až bude znám celý text tohoto zákona,
abychom vzhledem k textu posoudili dobu jeho platnosti.
Jinak mě zaujal pojem strážník a zkoušel
jsem, jak by to znělo: obecní strážník
nebo městský strážník. Domnívám
se, že by to odlišilo strážníka od
policisty, čili přimlouvám se za tento pozměňovací
návrh. Pokud to nebyl pozměňovací
návrh, tak ho přednáším.
Chtěl jsem se vyjádřit ještě
k § 19 písm. b), kde jde o zamezení výskytu
nebezpečného pachatele. Moje filozofie, kterou tímto
podporuji společnou zprávu, to znamená, aby
odst. b) § 19 tam zůstal, je ta, že v současné
době skutečně Policie České
republiky má dosti značný problém
s udržením veřejného pořádku,
se zajištěním bezpečnosti a z tohoto
důvodu také obecní policie bude muset Polici
České republiky pomáhat. Jenom z tohoto důvodu
se domnívám, že by § 19 odst. b) měl
zůstat. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Nedbálkovi, prosím pana
poslance Loma, připraví se pan poslanec Payne.
Poslanec Petr Lom: Paní předsedkyně,
pane místo předsedo, pane ministře, pane
zpravodaji, vážené dámy a vážení
pánové, jistě přede mnou a po mně
vystoupili a vystoupí řečníci odborně
fundovaní v otázce bezpečnosti. Přesto
mi dovolte několik připomínek k vládnímu
návrhu zákona o obecní policii.
Za prvé se připojuji k poslanci Nedbálkovi
a domnívám se, že bychom se měli vrátit
k tradičnímu názvu strážník
a ne pracovník obecní policie. Čili v odst.
3 prvního paragrafu, kde je poprvé tento termín
"obracet se na strážníky obecní
policie" a v dalším textu potom tento termín
přeznačit.
Dále v § 2 odst. 1 písm. d) navrhuji zpřesnění.
Věta by měla začít "Odhalují
a oznamují přestupky ...".
Dále tento § 2 by měl být doplněn
o odst. 4, jehož text je "Provádí další
dílčí úkoly, zejména doručování
úředních písemností a asistence
u úředních zákroků." Myslím,
že je to činnost pro strážníka
obecní policie velice důležitá.
K § 11 odst. 3 navrhuji, aby bylo uvedeno, že o předvedení
se sepíše krátký záznam o předvedení.
Je to doplnění § 11 odst. 3.
Nakonec doporučuji zařadit nový paragraf
pravděpodobně za § 19, který by zněl
"Pracovník (dle dohod není "strážník"
přijat) obecní policie je oprávněn
v případě nebezpečí, bezprostředního
ohrožení života, zdraví nebo majetku požádat
každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán
je povinen ji poskytnout s výjimkou ohrožení
své osoby nebo osoby uvedené v § 12 odst. 3;
nebo brání-li tomu jiné závažné
okolnosti.". Jsem si vědom, že povinnost pomoci
je v § 26. Tam je ale uvedena pod povinností mlčenlivosti.
Tady bychom měli zúžit proto okruh těch
osob, které jsou povinny pomoc poskytnout. Děkuji
za slovo.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Lomovi, prosím pana poslance
Payna, připraví se pan poslanec Danneberg.
Poslanec Jiří Payne: Pane místopředsedo,
vážené kolegyně, vážené
kolegyně. Za prvé bych chtěl začít
od začátku a to od názvu zákona. Zákon
v návrhu se jmenuje Zákon o obecní policii.
Nicméně zákon v § 26 novelizuje zákon
o obecním zřízení, a proto se domnívám,
že správně by se zákon měl jmenovat
Zákon České národní rady ze
dne o obecní policii a kterým se mění
zákon ČNR č. 367 z roku 90 Sb. o obcích
v závorce obecních zřízení.
Je to účelné, aby zákon, který
novelizuje zákon, aby bylo v názvu uvedeno, že
tak činí tak, aby se potom ve Sbírce zákonů
mohl každý snadno vyznat a věděl, že
tento zákon novelizuje nový zákon. To je
můj první návrh.
Nyní bych se chtěl zastavit u jednoho problému.
Chápu, že ministr vnitra se věnuje více
policejnímu sboru, Policii České republiky,
než obecní správě a státní
správě. Nicméně výsledkem je,
že v mnoha obcích zjišťujeme, že starostové
nedodržují zákony a jsou-li na to upozorněni,
prohlásí, že zákony dodržovat nebudou,
protože stejně neexistuje nikdo, kdo by je k tomu
přinutil. Obecní zřízení nám
neumožňuje dostatečně účelným
způsobem v takových situacích jednat.
Pro srovnání v armádě nebo v policii
existuje velice přísná disciplinární
pravomoc nad řízeného vůči
podřízenému. Na úrovni obcí
taková pravomoc neexistuje, ani v oblasti státní
správy nám nefunguje. Jestliže skutečná
situace dnes je, že úředníci státní
správy překračují zákony a
nedodržují je a ministerstvo vnitra není schopno
tuto koordinaci zajistit, pak se ptám ministra vnitra,
jakým způsobem zajistí, aby v oblasti obecní
policie zastupitelstva a všechny orgány obce zákony
dodržovaly. V této věci, prosím, o odpověď
pana ministra ještě před ukončením
rozpravy.
Já sám dodávám, myslím, že
platí to, co je uvedeno v ústavě, že
"obec je společenství občanů,"
nikoliv orgánů obce a naší povinností
je chránit občany, tedy obec, nikoli orgány
obce.
Dále bych se rád pozastavil v důvodové
zprávě u navrženého § 5. Navržený
text, podle mého soudu, nedává dost dobře
smysl, protože např. odst. 4 říká,
že v Praze oprávnění přednosty
okresního úřadu, který má jakousi
sistační pravomoc vůči vydanému
osvědčení, vykonává přímo
ministr vnitra. Vykonává-li oprávnění
přednosty okresního úřadu ministr
vnitra, potom podle odst. 2 ministr vnitra může pozastavit
platnost osvědčení a podle odst. 3 potom
do tří dnů vyrozumí ministerstvo vnitra.
Zdá se mi, že navržený text je naprosto
nesmyslný. Z toho důvodu a vůbec z důvodů
dobré koordinace, protože pracovník, který
řídí policii, musí mít také
možnost rozhodovat o pracovně-právním
poměru příslušníka obecní
policie, z toho důvodu navrhuji vypustit odst. 2, 3, 4,
5 společné zprávy a nahradit je zněním
nového odstavce, který by zněl: Osoba, která
řídí obecní policii, může
pozastavit platnost osvědčení podle §
4, odst. 1 a 7 a předložit věc ministerstvu.
Domnívám se, že alespoň takto bychom
dosáhli částečně té
přísné subordinace, jaká platí
v ozbrojených složkách a zároveň
dosáhneme toho, že je možné pozastavit
výkon činnosti obecního policisty, protože
jinak by musel starosta nebo pracovník, který řídí
obecní policii, postupovat podle občanského
zákoníku, zákoníku práce, tzn.
případně v nějaké několikaměsíční
výpovědní lhůtě požádat
o rozvázání pracovního poměru
a člověk, který se dopustil velmi vážného
porušení předpisů, bude ještě
několik měsíců klidně sloužit
dál a může napáchat další
škodu, za níž by koneckonců nesla odpovědnost
obec a pracovník obecní policie, vlastně
by ani nebyl postižen. V této souvislosti bych rád
požádal, aby se sešel ústavně právní
výbor a aby se v této věci zamyslel nad otázkou,
zda v případě, že pracovník obecní
policie překročí své pravomoci, a
škodu samozřejmě hradí obec, nikoliv
ten pracovník, zda se v takovém případě
jedná o překročení pravomoci veřejného
činitele a zda to je takto stíhatelné podle
trestného zákona. Pokud ne, pak bychom museli v
tomto zákoně stanovit příslušné
tresty za překročení pravomocí svěřených
tímto zákonem.