Česká národní rada 1990 – 1992

Nyní bych si dovolil dát slovo panu poslanci Balcárkovi k projednávání dalšího bodu programu tak, jak jsme se usnesli, a to je návrh na usnesení ČNR, kterým by bylo požádáno ministerstvo zahraničních věcí o poskytnutí návrhu Smlouvy mezi ČSFR a Německem. Prosím pana poslance Balcárka.

Poslanec Pavel Balcárek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, já bych si představoval projednávání tohoto bodu asi tak, že bychom možná měli určit malou komisi nebo jestli bychom to zvládli tady v plénu, pro nastylizování usnesení České národní rady, adresované ministerstvu zahraničních věcí ČSFR, v němž bychom požádali o poskytnutí návrhu Smlouvy mezi ČSFR a Německem České národní radě. A pak, až budeme mít tento text smlouvy, měli bychom ho projednat jednak ve výborech a v klubech, a potom následně hned v plénu. Takže, to je návrh. Teď by se k tomu mohla otevřít rozprava.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Vy jste, pane poslanče, navrhl, doplnit bod o návrh na usnesení České národní rady, ale nemáte návrh usnesení, který byste mohl přednést.

Poslanec Pavel Balcárek: Zatím to nemám, ale byl bych ho schopen za malou chvíli doručit.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Za malou chvíli. Dobře, to je návrh na přestávku. Protože já nemohu zahájit rozpravu k ničemu, nebo k něčemu, co uslyšíme až v průběhu rozpravy.

Poslanec Pavel Balcárek: Potom bych navrhoval desetiminutovou přestávku.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Faktická poznámka pan kolega Payne.

Poslanec Jiří Payne: Vážení poslanci a poslankyně, velice se omlouvám, že zdržuji v této napjaté době, ale návrh československo-německé smlouvy má k dispozici zahraniční výbor, který se jím už při některých příležitostech zabýval a máme ho zde v budově, takže si myslím, že není třeba o něj žádat. Jen bych poprosil klub za Moravu a Slezsko, kdyby lépe spolupracoval se svými poslanci, protože má své zástupce v zahraničním výboru a ti nepochybně vědí, že tento návrh je v České národní radě. Mně jen překvapuje, že nejste schopni se dohodnout mezi sebou, takže myslím, že tento první bod není třeba dělat. Návrh smlouvy vyšel i tiskem. Tamhle kolega ho ukazuje, tak si myslím, že celá procedura, by se dala zjednodušit.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Prosím, pan poslanec Balcárek.

Poslanec Pavel Balcárek: To, že tento návrh vyšel tiskem já vím, ví to celá sněmovna. Už jsme k tomu kritické stanovisko zaujali. Není možné, aby nám poslancům České národní rady mohl stačit návrh této smlouvy, který vyšel tiskem. My ho musíme mít v autentickém znění a já si myslím, že je urážející, že nám tento návrh ještě k projednání nedoručilo předsednictvo. Já si to tak alespoň myslím, kolegu Macháčka máme sice v zahraničním výboru, je to pravda, není tady. Já jsem tento návrh na ministerstvo zahraničních věcí neformuloval. To byl návrh pana místopředsedy Kasala. To není z mé hlavy. Já jsem si myslel doopravdy, že to získáme z vlastních zdrojů, ten text, že to tady bude. Čili, bych navrhoval, abychom to zařadili na program výborů a program klubů, a potom rozpravu k tomu na příštím plénu. Teď asi ne.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Já bych si dovolil navrhnout jeden procedurální návrh, a to stažení tohoto bodu z programu. Potom bych rád dal hlasovat. Až nás tady bude alespoň 100. A dále bych ještě jednou zopakoval na mikrofon, že návrh té smlouvy má k dispozici náš zahraniční výbor, to znamená, že ho má k dispozici Česká národní rada.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Pokud bude mít některý klub nebo poslanec pocit, že by některé výbory se měly určitou matérií zabývat, požádal bych příslušné poslance nebo klub, aby postupovali běžným způsobem, tzn. prostřednictvím některého zástupce z předsednictva navrhnout toto jednání předsednictva ČNR, protože předsednictvo přikazuje všechny podklady k projednání výborům. Kromě toho může jakýkoli text výbor bez přikázání předsednictvem projednat iniciativně.

Dovolil bych si přednést procedurální návrh na stažení bodu XV. z programu. Rozuměl jsem tak i vyjádření původního navrhovatele.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 85

Kdo je proti? 8

Tento návrh byl přijat.

S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Syka. Uděluji mu slovo.

Poslanec Martin Syka: Pane místopředsedo, dámy a pánové, dnes je středa 17 hodin večer a do pátku do večera máme projednat rozsáhlé a závažné zákony. Myslím, že by bylo plýtvání časem, abychom nyní schůzi končili. Proto navrhuji, abychom zařadili na projednávání programu vládní návrh zákona ČNR o soudních poplatcích či vládní návrh o mimosoudních rehabilitacích, a povolali sem z vlády pana ministra Richtera.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Má to svou logiku, časový tlak velice intenzivně vnímám. Dovolte, abych informaci o zasedání vlády doplnil o to, že po jednání o rozpočtech v Brně svolal pan premiér jednání vlády k tomuto bodu na dnešek na 17. hodinu. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Výborný.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane místopředsedo, faktická poznámka bude mít dvě části. Především se domnívám, že bychom si měli ujasnit, že pravděpodobně zůstaneme v této sněmovně i v sobotu, abychom nežili v klamné představě, že v pátek večer skončíme. Aby se nestalo, že se nás v sobotu ve sněmovně sejde 92, kteří potom odjedou domů, protože by sněmovna byla neusnášeníschopná. Co přednesl kolega Syka je velice rozumné, ale bohužel neschůdné, zvláště proto, že vládní návrh zákona o soudních poplatcích by měl za vládu odůvodňovat nikoli ministr Richter, ale ministr Špaček. Právě přítomnost ministra financí při dnešním jednání vlády se mi zdá být nezbytná. Bez ministra Špačka by vláda stěží projednávala to, co dnes projednávat má.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Berte to tak, že jsme byli požádáni vládou, aby k tomuto klíčovému bodu mohla zasedat vláda kompetentní. Byla to zdvořilá žádost o uvolnění ministrů z dnešního zasedání. Upřesňuji to.

Domnívám se, že o tom, že budeme pokračovat v sobotu nemusím dávat hlasovat. Proberte si zbývajících patnáct bodů a počítejte s tím, že budeme muset nějakým způsobem pokračovat v jednání.

S faktickou poznámkou se hlásí kolega Klimeš.

Poslanec Stanislav Klimeš: Doufám, že dnes nechcete ukončit schůzi, abychom dnes udělali alespoň usnesení pana Kalfuse.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Osobně nepředpokládám, že jednání vlády bude krátké. Můžeme se dohodnout na tom, že se zde opět sejdeme v 19 hodin. To bude prostor pro večeři, případně pro jednání klubů a pro to, aby se ty dva výbory sešly a daly nám své stanovisko. Budeme v kontaktu s vládou. Pokud by jednání vlády bylo ukončeno, můžeme požádat ještě o projednání některého z dalších bodů.

Je zde hodně technických poznámek. Prosím kolegu Květa.

Poslanec Jan Květ: Nestačilo by 18,30 hodin?

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Jde o to, co se rozhodneme v přestávce stihnout. Prosím kolegu Veselého.

Poslanec Josef Veselý: Chtěl bych upozornit sněmovnu na to, že se má k tomuto problému vyjádřit národohospodářský výbor a ústavně právní výbor spolu se zástupcem ministerstva. Před chvílí jsme hovořili s panem Muroněm, který by k tomuto problému přišel. Je dohodnuta schůzka na 19 hodin. Je proto problém zahájit v 18,30. Navrhuji se sejít v 19,45.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Jsou zde tři návrhy. Sejít se v 19 hodin, v 18,30, v 19,45. Prosím kolegu Bendu.

Poslanec Marek Benda: Předložím možná revoluční návrh, zařadit bod XII a XIII - otázky, podněty a interpelace poslanců. Mohou být vládě předány písemně ze stenozáznamu. Můžeme si tak udělat strýčka pro další nacpané dny.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Tento návrh má svou logiku, mohli bychom takto zracionalizovat své jednání. Je logické, abych dal hlasovat nejdříve o posledním návrhu. Pak hodlám udělat desetiminutovou přestávku, dále budeme pokračovat v jednání.

Sněmovno, ptám se, kdo je pro, abychom po krátké přestávce pokračovali v projednávání bodu 12 a 13, ať zvedne ruku 94

Kdo je proti? 2

Děkuji. Tento návrh byl přijat.

Vyhlašuji teď desetiminutovou přestávku. Prosím, abychom se zde sešli za pět minut půl šesté. Prosím vás o dochvilnost a zahájíme projednáváním bodu 12.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahajuji přerušené jednání. Tak, jak jsme si odhlasovali před přestávkou, budeme pokračovat projednáváním bodu 12.

Konstatuji, že jsem k bodu 12 neobdržel žádnou přihlášku do rozpravy. Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Vzhledem k tomu, že se do rozpravy nikdo nehlásí, uzavírám rozpravu k tomuto bodu. (Šum v sále, potlesk.)

Konstatuji, že jsme projednali bod 12. (Veselost v sále.)

Dalším bodem programu je bod 13.

Do rozpravy se písemně přihlásil pan poslanec Payne. Dále se hlásí pan poslanec Chromý. Prosím pana poslance Paynea, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové! Rád bych se obrátil na ministra vnitra ČR pana Tomáše Sokola a předsedu vlády ČR pana Pitharta s naléhavou interpelací ve věci problematiky slučování a rozdělování obcí.

Omlouvám se ctěné sněmovně, že se vracím k tématu, nad kterým jsme strávili již mnoho času, avšak bez nalezení řešení.

Navrhl jsem spolu s kolegyní Marvanovou v tisku 393 jistou možnost řešení této problematiky. Sněmovna návrh projednala a neschválila, po mém soudu, novelu velmi závažných paragrafů 10 a 11 a doplnění o § 63 b. obecního zákona.

V nastalé situaci po neschválení těchto návrhů bylo třeba okamžitě jednat. Vláda ČR, pokud si vzpomenete, tisk 393 nedoporučila ke schválení a pan ministr vnitra se k projednávání nedostavil. Vláda ČR však při nedoporučení tisku 393 nenavrhla, jak jinak problematiku slučování a rozdělování obcí řešit.

Sněmovna při projednávání tisku umožnila obcím rozdělování a slučování, avšak nevyřešila problémy s tím spojené. Vysvětlím opět, co jsem již dvakrát u tohoto mikrofonu vysvětloval, a naznačím znovu, v čem spočívá problém.

Z dosavadní dikce zákona o obcích vyplývá, že při slučování a rozdělování obcí vzniká vždy nová obec. Pokusím se své tvrzení doložit citacemi příslušných oddílů zákona, předně § 10, odst. 1 obecního zákona. Cituji:

"Sloučením vzniká nová obec, jejíž území tvoří území slučovaných obcí."

Všimněte si, že se tam vyskytuje vazba "nová obec".

Dále podle § 11 odst. 2, cituji: "Návrh na rozdělení obce může ministerstvo vnitra zamítnout jen tehdy, pokud by nově vzniklé obce nemohly plnit úkoly podle tohoto zákona."

Opět upozorňuji na vazbu "nově vzniklé obce".

Že při slučování a rozdělovaní obcí vždy vzniká nová obec nebo nové obce, ukazuje také odkaz pod čarou v § 56 volebního zákona do zastupitelstev v obcích, kde se říká, cituji: "nové volby do zastupitelstev se konají, dojde-li ke vzniku nové obce".

U citovaného textu je umístěn odkaz na citované § 10 a 11, ještě je tam odkaz na § 12 zák. o obcích. Myslím tudíž, že o průkaznosti uvedených citací nelze pochybovat.

Jestliže tudíž skutečně vždy při rozdělování a slučování obcí vznikají zcela nové obce, potom se v nově vzniklých obcích musí podle § 56, který jsem citoval, volebního zákona, také konat vždy nové volby. Znamená to, že přidružením či oddělením obce, např. v případě Brna či Olomouce, tato města zanikají a po jejich opětném vzniku budou vyhlášeny nové volby.

Kromě tohoto závažného problému dojde k přerušení historické kontinuity města, která často trvá již několik set let. Domnívám se, že takové důsledky si nepřejeme. Ale protože v nových obcích neexistuje žádný orgán obce, znamená to, že v těchto nově vzniklých obcích nebude možno nové volby provést a tyto obce zůstanou v jakémsi právním vakuu až do doby, než schválíme nějakou novelu obecního zákona.

Dalším bodem s tím souvisejícím je otázka majetku obcí. Majetek byl již obcím svěřen, a to zákonem o majetku obcí. Protože v rozhodnutí o sloučení či rozdělení obcí musí být uvedeno majetkové a finanční vypořádání, je naprosto zákonité, že nově vzniklé obce budou mít také nějaký majetek. Ovšem v těchto obcích není žádný orgán, který by tento majetek spravoval. A v mezidobí, než přijmeme zákon, který vyřeší možnost vyhlášení a provedení voleb a než se tyto volby provedou, tento majetek bude naprosto nechráněn. Majetek bude: 1. chátrat, protože jej nikdo nebude spravovat, 2. Majetek nové obce může být případně rozkraden či poškozen a nikdo za to nenese odpovědnost, 3. naskýtá se otázka platnosti obecně závazných vyhlášek, které před sloučením či rozdělením obce platily na území původní obce. Vzhledem k tomu, že vyhláška platí pouze na území obce, kde byla vyhlášena příslušným obecním orgánem, zastupitelstvem, a protože sloučením či rozdělením vzniká podle zákona zcela nová obec, na jejím území samozřejmě žádná starší vyhláška nemůže platit, vznikne pravděpodobně v každé v nově vzniklých obcích velmi obsáhlý spor o platnost vyhlášek, např. Brno a podobně i jiná statutární města, zaniká vždy, ať již přidružením či oddělením obce. Zároveň přestávají platit všechny obecné závazné přihlášky, musí se provést nové volby apod. Tím ovšem městu vzniknou značné finanční ztráty, protože např. nebude možné vybírání místních poplatků z alkoholu a další, v případě, že některý z občanů obce nebo některý z podnikatelů, např. majitelů restaurací, odmítne platit příslušné poplatky. Pokud by případ měl být řešen u soudu, musí tento spor občan proti obci vyhrát. A nově vzniklé obce a tudíž i statutární města budou zcela zlikvidovány velikým množstvím těchto sporů.

Proto jsem se obrátil na ministra vnitra v naléhavé interpelaci dne 10. 10. na 23. schůzi ČNR. Prosil jsem v ní pana ministra vnitra a také premiéra České vlády, aby se okamžitě vyjádřili k tomu jak: 1. chtějí uvedenou problematiku řešit, to znamená provedení voleb v nově vzniklých obcích, 2. jak chtějí řešit platnost vyhlášek v nově vzniklých obcích, 3. jak chtějí řešit správu majetku v nově vzniklých obcích

Položil jsem tehdy otázku, co bude pan ministr a vláda ČR dělat. Nyní cituji z odpovědi pana ministra vnitra ČR Tomáše Sokola:

"Je pochopitelné, že něco s tím bude muset být uděláno, že jste ministerstvo vnitra i vládu postavili do velmi obtížné pozice, protože připravit za dva měsíce zákon, který by tuto situaci vyřešil, a nezlobte se na mne právě proto, že jsem právník, nechci tzv. střílet od boku a neřeknu, jaké to bude řešení." Nevychrlím paragrafované znění a neřeknu ani zásady," ... "Takže nevím, jaká cesta z této propasti bude. Budeme nepochybně nějakou cestu hledat, protože není jistě možná ta alternativa, kterou pan poslanec Payne načrtl. Mám jenom pocit, že tato hrůzná alternativa, která skutečně hrůzná je, a o tom nepochybuji ani na vteřinu, pan poslanec Payne má pravdu ...", "... situace je skutečně velmi vážná a nezlobte se na mě, víc vám v této chvíli k tomu říci prostě nedokážu." (Veselost v části sálu.)

Nyní musím svoji otázku zopakovat - co bude pan ministr vnitra Tomáš Sokol a co bude vláda České republiky dělat - a tuto otázku rozšiřuji o dodatek - co již ministr vnitra a vláda ČR udělali. Tím končím tuto interpelaci. (Potlesk.) Děkuji. Zároveň žádám, aby tato interpelace byla prohlášena za naléhavou a abychom odpověď žádali do tří dnů.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Paynovi. O naléhavosti interpelace rozhodneme v dalším průběhu rozpravy. Teď dávám slovo panu poslanci Chromému.

Poslanec Heřman Chromý: Vážený pane předsedající, vážená poloprázdná sněmovno, já nebudu tak efektní jako můj kolega. Už proto, že jsem si tentokrát nic písemně nepřipravil. Přesto mi dovolte, abych vznesl interpelaci na premiéra české vlády pana Pitharta ve věci výkladu zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR. Dovolte mi nejdříve stručný úvod.

Minulý týden jsem při hodinkách s vládou požádal pana ministra školství Vopěnku, aby blíže specifikoval pokyn č. 5, podle kterého mají být tomuto zákonu podrobeni vedoucí pracovníci, vedoucí jídelen. Nešlo mi o to rozebírat jednotlivosti. Šlo mi o to, že tento pokyn v podstatě nemá žádnou právní sílu. Šlo mi o to, aby toto blíže vysvětlil. Jak jsem správně předpokládal - spojil jsem i tuto otázku s další otázkou na pana premiéra, kterého jsem požádal, aby se těchto hodinek zúčastnil, vzhledem k tomu, že byl ve Španělsku, tak se nedostavil - stejné rozpory vzniknou i u jiných resortů. Skutečně tomu tak bylo. Během týdne jsem dostal další informace, že konkrétně v resortu ministerstva školství, zase podle určitého odborného vyjádření školského odboru č. 25, mají se lustračnímu zákonu podrobit třídní učitelé, vedoucí vychovatelé. To vidíte jako určitý rozpor mezi těmito dvěma pokyny. Další lidé se ozvali z Plzně po linii státní správy, zejména tam, kde není jasno, co spadá do samosprávy a co do státní správy v působnosti obecních a městských úřadů.