Na druhé straně se domníváme, že
i tato novela přispěje k tomu, aby už k devastacím
nedocházelo. K těmto věcem se tu zásadně
přihlíží.
Druhá záležitost, která je malinko problematická
a o které se tady mluví, je záležitost
uhelného hornictví. Uvědomte si, prosím,
že uhelné hornictví je v této zemi jedním
z nejrozšířenějších - prakticky
na něm máme všechny nebo alespoň většinu
příkladů negativního působení
na životní prostředí.
Tato otázka je v naší zemi samozřejmě
velmi ožehavá, ale má několik politických
i hospodářských aspektů, které
je nutno zvážit při jakémkoliv rozhodnutí,
protože přírodní bohatství, které
tady máme, je z hlediska energetických zdrojů
dáno především tuhými palivy,
která na jedné straně sice nejsou tou nejšťastnější
formou energie, ale na druhé straně přece
jen tuto zemi nečiní úplně závislou
na dovážených energetických surovinách.
To je věc, kterou je nutno trochu brát v úvahu
při jakýchkoliv zásazích a útlumových
programech, protože nešetrné zacházení
s touto oblastí by mohlo vést k zastavení
těchto těžeb a k důsledkům, které
by byly možná z hospodářského
pohledu v dané oblasti velmi negativní.
Berte i toto z hlediska přechodného období,
kdy je snaha na jedné straně udržet všechno
dobré v takovém šetrném stavu, v jakém
je možno, a na druhé straně omezit samozřejmě
ty spotřeby, které nejsou potřebné.
Rozvíjení hornictví v minulosti bylo opravdu
politickou záležitostí, byl to extenzívní
této společnosti, jak víte, daný čistě
politickými rozhodnutími - nebyla to rozhodnutí
ani racionální, když se toho výrazu
tady používá, ani rozhodnutí alespoň
pragmatická. Doporučuji tedy jako v předchozím
případě projednat novelu horního zákona
ve znění společné zprávy, kterou
máte před sebou - je to tisk 487. Na této
společné zprávě pracovaly a tento
zákon probraly výbory ústavně právní,
národohospodářský, rozpočtový
a kontrolní a výbor pro životní prostředí.
Dohodly se na tomto znění společné
zprávy.
Slyšeli jste připomínku, kterou vznesl pan
ministr Dyba. Je opravdu asi na místě tato připomínka,
hlavně když si uvědomíme, že tady
neexistuje žádné opravné řízení
a že tudíž jakési právo veta by
tady znemožnilo jakékoliv řešení
vzniklého problému.
Děkuji vám za pozornost a požádám
pana předsedajícího, aby otevřel rozpravu
k projednávané novele horního zákona
s tím, že bych si na závěr dovolil doporučit
- abychom na to nezapomněli -, že by bylo asi dobré,
kdyby novela vyšla v celém znění. Doporučuji
tedy předsednictvu České národní
rady, aby nebyla vydána jenom novela zákona, ale
úplné znění zákona ve Sbírce
zákonů, protože je to zákon, se kterým
pracuje řada lidí, a proto je dobré ho mít
v jednom tisku.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu zpravodaji, poslanci Dobalovi.
Dámy a pánové, otevírám rozpravu
k tomuto zákonu. Do rozpravy se prozatím přihlásilo
šest poslanců - pan poslanec Homola, paní poslankyně
Stiborová, pan poslanec Payne, pan poslanec Budinský,
paní poslankyně Vorlová a pan poslanec Kubiš.
Slova se ujme pan poslanec Homola a připraví se
paní poslankyně Vorlová.
Poslanec František Homola: Vážený
pane místopředsedo, vážené kolegyně,
vážení kolegové, budu velmi stručný.
Chci navrhnout pouze úpravu přechodných ustanovení
článku 2 na str. 26. Je to změna, která
by měla eliminovat rozhodnutí ústředních
orgánů státní správy, která
byla učiněna v minulosti z různých
administrativních pohnutek a bylo by vhodné žádat
jejich nápravu, resp. opravu tak, aby při rozšiřování
těžby v ložisku, jak se o tom hovoří,
tato ložiska byla v nových poměrech považovány
za nevyhrazená ložiska.
Tato změna dá tak, jak je třeba, správný
průchod uplatnění obvyklých vlastnických
práv k půdě, a to v plné šíři.
Tedy, aby součástí zemědělské
půdy, která se na místě tohoto ložiska
nachází, tedy toho pozemku, byl i nerost, který
je uložen pod skrývkou, čili aby i tento nerost
byl považován za vlastnictví.
Požaduje se tedy na novele tohoto zákona, aby ložiska
vyhrazená z administrativních důvodů
byla přeřazená do kategorie nevyhrazených,
a to buď celá, anebo jen nově otevírané
části či rozšiřované těžby
v ložisku. V článku 2 přechodných
ustanovení § 1 - tam uvádím doslovné
znění změny. Za větu "Ložiska
nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto
příslušnými orgány státní
správy, že jsou vhodná pro potřeby a
rozvoj národního hospodářství
podle dosavadních předpisů, se považují
nadále za výhradní ložisko podle tohoto
zákona." Můj návrh změny rozšiřuje
tuto formulaci následujícím způsobem:
"Při nové a rozšiřované
těžbě v ložisku je toto ložisko považováno
za nevyhrazené".
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Homolovi. Prosím, aby se slova ujala paní
poslankyně Stiborová a připravil se pan poslanec
Payne.
Poslankyně Marie Stiborová: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, je nutno konstatovat, že
novela horního zákona je právní normou,
umožňující zlepšit hornickou činnost
v té šíři a formě, jak je to
běžné v řadě států
s tím, že jsou řešeny jak požadavky
podnikatelské sféry, tak požadavky státu.
Navíc je jasné, že tato novela je vynucena
legislativními změnami i současnou měnící
se organizací státní správy.
Zprůchodní-li tato novela nejen ekonomickou situaci
v příslušné činnosti, ale sníží-li
i útlum naší ekonomiky jako celku a dojde-li
k jejímu oživení, je třeba předloženou
novelu podpořit.
Za klad novely je třeba rovněž brát
i včlenění otázek ochrany životního
prostředí, jak bylo řečeno panem ministrem
i zpravodajem. Doporučuji tedy návrh novely zákona
ve znění společné zprávy schválit.
Je ale nasnadě, že novela je jen přechodnou
záležitostí, jak zde také již bylo
řečeno panem ministrem i zpravodajem, a je třeba
přistoupit k přípravě zákona
nového.
Problematická otázka v novele se týká
nově vloženého § 32a v novele bodu 64
na str. 20. Jedná se o úhrady, které zde
byly velmi dobře vysvětleny panem ministrem.
Úhrady, které jsou v tomto bodě řešeny,
je třeba přivítat a není asi jinak
možné řešit situaci v období současných
ekonomických změn.
Sporný je však odst. 3 tohoto § 32a. Tento odstavec
vymezuje možnost - cituji - "snížit úhradu
z vydobytých nerostů, popř. i povolit osvobození
od této úhrady". Přesněji je
tato skutečnost vymezená ve vyhlášce
ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj,
resp. v jejím návrhu, který jsme dnes rovněž
obdrželi na své stoly.
Je sice pozitivní, že by tato snížení
vedla např. ke zmírnění sociálních
potíží, ke kterým by vedlo omezování
hornické činnosti v určité oblasti,
jako např. ke snižování pracovních
příležitostí. Dále pak k zajištění
málo výnosného dobývání
nerostů, na nichž je závislý zpracovatelský
průmysl v určité oblasti.
Je však sporné, jak bude udělování
výjimek realizováno. Ke snížení
úhrad, které provádí ministerstvo
pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky, dochází až po dohodě s mnoha
institucemi, např. s Českým báňským
úřadem, řečené orgány
státní správy, a je třeba i souhlasu
obcí. S tím je možné souhlasit. Ale
není začleněna funkce resortu ministerstva
životního prostředí, které jistě
musí mít co říci k tomu, aby povolenou
výjimkou, tedy snížením úhrad,
nedocházelo k dobývání nerostů
v takovém rozsahu, že by se irreversibilně
ničilo životní prostředí. Při
projednávání ve výboru životního
prostředí ČNR bylo dokonce z těchto
důvodů navrženo a schváleno výborem
vypuštění tohoto odstavce. Pro nalezení
kompromisního řešení v této otázce
si dovoluji navrhnout následující úpravu
tohoto odstavce. Za slova "v dohodě s Českým
báňským úřadem" vložit
text "a s ministerstvem životního prostředí"
a text by pokračoval dále. Doporučuji tuto
úpravu provést. Domnívám se, že
touto úpravou by se zobjektivizovalo rozhodnutí
o snížení úhrad. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Stiborové, prosím, aby předstoupil
před sněmovnu pan poslanec Payne. Připraví
se pan poslanec Budinský.
Poslanec Jiří Payne: Vážený
pane předsedající, pane ministře,
vážené poslankyně a poslanci. Dovolil
bych si vystoupit k § 27, který je také novelizován
tímto návrhem a o kterém se zmínil
i pan ministr ve svém projevu při předložení
zákona. Já sám se domnívám,
že argumenty, které byly již uvedeny o tom, že
pravděpodobně nikdo z podnikatelů nebo jen
za velmi příhodné konstelace hvězd,
by mohl obdržet povolení nebo příslušné
stanovení dobývacího prostoru. A vzhledem
k tomu, že tento návrh dosud nepadl, navrhuji, aby
v § 27, což je bod 48 tohoto návrhu, byl ze společné
zprávy vypuštěn text, který tam stojí,
abychom se přidrželi původního znění.
já sám vím o některých případech,
kdy vznikají již soukromí podnikatelé,
kteří by v tomto oboru chtěli působit
a začínají působit. Myslím
si, že tento velice složitý postup by jim znemožňoval
činnost. Zároveň by znemožňoval
i vstup zahraničního kapitálu a zahraničních
podnikatelů do této oblasti za tak komplikovaných
podmínek, které by vznikly přijetím
znění, které se dostalo do společné
zprávy. Proto prosím sněmovnu, aby zvážila,
zda to ustanovení, které máme navrženo
ve společné zprávě, je rozumné
a zda bychom neměli od něj upustit a vrátit
se k původnímu znění návrhu.
Můj návrh zní, abychom vypustili ze společné
zprávy ustanovení k bodu 48. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Paynovi. Nyní prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Budinský. Krátce chce pohovořit
paní poslankyně Vorlová.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, vážená
Česká národní rado, dávám
návrh na doplnění § 32a odst. 2, který
hovoří o 10 % tržní ceny vydobytých
- a já navrhuji doplnit "a prodaných"
- nerostů. Zdůvodnění: Při
povrchové těžbě v některých
dolech, zejména je to v severních Čechách,
dochází při těžbě uhlí
k těžbě keramických jílů.
V určitých lokalitách se těchto keramických
jílů těží velké množství,
které ovšem v našem keramickém průmyslu
není možno průběžně zpracovávat.
Proto jsou tyto jíly v dolech uskladněny na zvláštní
skládce a v době, kdy ten důl pracuje na
jiném místě a netěží,
tak jsou kontinuálně tyto jíly dodávány
do keramických závodů, do porcelánek
atd. Čili pokud by v roce, kdy jsou tyto jíly vytěženy,
ale nejsou prodány, nejsou zpracovány, měl
těžař platit 10 %, znamenalo by to, že
by tyto náklady musel platit ze svých vlastních
zdrojů. Navrhuji, aby to bylo placeno pouze z toho množství,
které je prodáno. Vzhledem k tomu, že jsme
tuto záležitost dlouhodobě projednávali
s panem ministrem a jeví se ta situace velice komplikovaná
a chápu možnost, že tento návrh nebude
schválen sněmovnou, i když byl národohospodářským
výborem schválen, národohospodářský
výbor ho měl ve svém usnesení, žádám,
aby tato skutečnost byla upravena ve vyhlášce
ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj,
někde kolem § 6, aby tento možná okrajový
bod, ale v určitých povrchových dolech zásadní,
byl řešen.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Budinskému. Prosím paní poslankyni
Vorlovou, připraví se pan poslanec Kubiš.
Poslankyně Milada Vorlová: Vážení
poslanci, je asi dobře, že ministr má větší
důvěru, než řadový poslanec.
Ministři mají být ti nejlepší.
Jsou ale trochu nefér ustanovení jednacího
řádu, že po uzavření rozpravy
se proti výkladu navrhovatele a zpravodaje už poslanec
nemůže bránit. Poukazovala jsem na to už
dříve. Vysvětlení pana ministra k
mému pozměňovacímu návrhu při
předchozím zákonu mě nepřesvědčilo.
Netvrdila jsem, že škody, které se v minulosti
napáchaly, byly vždy důsledkem hospodárných
řešení. Byly důsledkem nedostatečně
komplexního a tedy neracionálního přístupu,
v rámci čehož mnohdy chyběla i ta hospodárnost.
Nepřesvědčil mě ani pan poslanec Dobal,
který se opírá o dříve špatně
vykládaný význam slova, že - cituji
- racionální znamenalo vybrat ložisko do mrtě.
Nebudeme přece z našeho slovníku odepisovat
slova jen proto, že se správně nenaplňovala.
Znovu navrhuji, aby všude v tomto zákoně, kde
je slovo racionální vypuštěno, či
nahrazeno slovem hospodárný, bylo ponecháno
slovo racionální. V této novele je to - jestli
jsem dobře počítala - 11krát. Důvody
už nebudu opakovat. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Vorlové. Prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Kubiš. Dále se přihlásil
pan poslanec Vlk.
Poslanec Josef Kubiš: Vážený pane
předsedající, vážená sněmovno,
mám několik připomínek k následujícím
paragrafům.
Paragraf 3. V § 3 je rozdělení nerostů
na vyhrazené a nevyhrazené. Zde bych žádal,
aby do vyhrazených nerostů byly zařazeny
také štěpné břidlice, pokud jsou
vhodné na další zpracování. Z
důvodu, že břidlice jsou obdobně zpracovatelné
jako vápenec, dolomit, žula, štípané
např. na obklady, dlažby, leštěné
obklady, štípaná krytina, atd., a mají
tedy své místo mezi vyhrazený mi nerosty.
V opačném případě by dle §
7 odst. 4 byly jako ložisko nevyhrazeného nerostu
součástí pozemku, což je při
lomové i podzemní těžbě nelogické.
Další připomínku mám k §
17. Zde bych chtěl doplnit termín, a to v textu
"řízení o stanovení chráněného
ložiska, ložiskového území zahájí
ministerstvo životního prostředí na
návrh organizace nebo z podnětu orgánů
státní správy" - zde bych chtěl
doplnit "do jednoho měsíce od podání
návrhu".
K § 24, odst. 3 mám připomínku, jak
je poslední věta, poslední řádek,
změnit - současné znění zní
"nejpozději do 6 měsíců ode dne
ukončení platnosti povolení" považoval
bych, aby tam bylo "nejpozději do 1 roku od ukončení
platnosti povolení." Důvody: lhůta 6
měsíců pro získání dalších
potřebných dokladů a vyjádření
se jeví jako příliš krátká.
Pak mám připomínku ještě k §
27, odst. 5, kde bych chtěl za odstavec 5 doplnit ještě
větu "Tyto fyzické a právnické
osoby jsou povinny své připomínky, požadavky
a stanoviska uplatnit do 1 měsíce u organizace,
která o ně požádala a má výhradní
právo ložiska dobývat", a to z důvodu,
že ze zkušeností je známo, že žádosti
se u různých organizací vyřizují
zpravidla opožděně nebo až po řadě
urgencí a vidím proto jako nutné, aby byl
stanoven konkrétní termín vyjádření.
Ještě poslední připomínka k §
32a, odst. 2, kde věta zní "Úhrada činí
nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých
nerostů." Tuto větu bych požadoval změnit
na znění "Úhrada činí
nejvýše 10 % ze zisku z vydobytých nerostů".
Důvod: 10 % z tržní ceny je u běžných
nerostů zhruba celý zisk, při tak vysokém
odvodu se pak těžební činnost stává
nezajímavá a v mnoha případech ztrátová.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Kubišovi, prosím, aby se ujal slova
pan poslanec Vlk, připraví se pan poslanec Květ.
Poslanec Miloslav Vlk: Vážený pane předsedající,
vážená sněmovno, dovolte mi, abych přednesl
několik pozměňovacích návrhů.
Hlavně se jedná o § 32a ve znění
společné zprávy, kde bych prosil doplnit
- je to k bodu 64 ve společné zprávě
- se mění částka z 5 tisíc
na 10 tisíc za plochu těžební, navrhl
bych ještě doplnit, u malých těžebních
lokalit, například písku apod. by částka
za 2 hektary činila 2 000 korun, pouze u těchto
malých těžebních lokalit
Dále bych přednesl požadavek OKD a zdůvodnění,
kde požadují tento paragraf - odvody podle §
10, to znamená desetiprocentní úhradu z tržní
ceny odpustit. Zdůvodnění: celý zisk
včetně nedůlních organizačních
jednotek, které netěží ani nezpracovávají
uhlí, je řádově ve stovkách
miliónů, ale nedosahuje hodnoty jedné miliardy.
Schválení 10 % úhrady by tedy znamenalo,
že po odvedení celého zisku na úhrady
by akciová společnost OKD nebyla schopna krýt
požadavky obcí, přičemž by nezůstaly
organizaci OKD žádné prostředky k rozdělení
zisku, a to ani nedůlních organizací. Jejich
činnost se ani nepodílí na těžbě
uhlí, ani na jeho dalším zpracování.
Aby byla možnost na tyto prostředky navíc vytvořena,
bylo by nutno zvýšit cenu uhlí asi o 10 %,
což by způsobilo konkurenční neschopnost,
pokud jde o OKD. Možné úvahy o snížení
na těžbu v OKD jsou velmi omezené, neboť
OKD je nuceno nakupovat materiál, pohonné hmoty
a energii za ceny, které si v podstatě nemůže
vybírat. Nepřipadá rovněž v úvahu
krytí těchto potřeb výraznými
úsporami mzdových nákladů. Toto řešení
ve svém důsledku by znamenalo snížení
nákladů asi o 33 % nebo jednorázové
propuštění asi 20 tisíc zaměstnanců,
ale to by OKD nebylo schopno těžit vůbec žádné
uhlí, což by mělo nepředstavitelné
regionální důsledky.
Proto navrhuji, aby v součinnosti s účinností
tohoto zákona byla přijata a schválena i
vyhláška ministerstva hospodářství,
kde tyto odvody jsou upřesněny a řešeny
a bylo možno provést snížení odvodu
z těchto částek.
Dále bych k tomuto bodu ještě upřesnil
jednu věc, souvisí to s podporou důlní
těžby. Před nedávnem jsme přijali
zákon o Fondu životního prostředí,
do tohoto Fondu životního prostředí
v § 2, odst. f zákona ČNR č. 388/91
Sb., o státním fondu životního prostředí
jsme se usnesli, že tyto prostředky z důlní
těžby poplynou do tohoto fondu. V objemu to činí
1 864 mil. Kčs, ale z toho pouze 348 mil. Kčs je
z nedůlní těžby. Proto doporučuji,
aby do článku 3 závěrečného
zrušovacího ustanovení byl zařazen odstavec
č. 4, kde by bylo toto zrušeno, protože prostředky
získané těmito odvody se používají
na dotaci důlní těžby a na vyrovnání
podnikům, které jsou neefektivní. V současné
době, kdy by tyto prostředky nebylo možno na
toto využívat, tak by v podstatě došlo
ke zhroucení důlní těžby a v
podstatě i dalších následných
činností souvisejících s důlní
činností.
Dále bych ještě navrhl doplnit odst. 5 v článku
4 zrušovacích ustanovení, a to takto: zrušit
nařízení vlády 175/91 o cenovém
odvodu z ceny vytěženého uhlí v České
republice s účinností vzniku úhrad
podle tohoto zákona, viz článek 2, odst.
5, a to proto, aby odvody byly ustanoveny jednotným právním
předpisem. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vlkovi, prosím, aby se slova ujal pana poslanec
Květ, připraví se pan poslanec Bursík.
Poslanec Jan Květ: Pane předsedající,
vážená sněmovno, kolegyně a kolegové,
dovolil bych si přednést dva pozměňovací
návrhy. První se týká bodu 2 tisku
418, kde § 3 odst. 3 "V pochybnostech, zda některý
nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným,
rozhodne ministerstvo pro hospodářskou politiku
a rozvoj České republiky" navrhuji doplnit
slova "v dohodě s ministerstvem životního
prostředí České republiky." Odůvodnění:
1. Využívání nerostného bohatství
je ve své podstatě otázkou ekologickou stejně
jako národohospodářskou, z hlediska principu
trvale udržitelného rozvoje, jak už jsme o tom
mluvili. Tento princip se s největší pravděpodobností
od tohoto týdne stane jedním z řídících
principů naší společnosti, našeho
hospodářského dalšího rozvoje.
2. Některé nerosty a jejich naleziště
mohou mít značnou přírodovědnou
hodnotu, nemají ekonomickou hodnotu a posuzování
přírodovědné hodnoty by mělo
zadávat ministerstvo životního prostředí,
podotýkám v pochybnostech, jak je vpředu
uvedeno.
Další doplňující návrh
se týká § 27, bodu 48. Souhlasím s názorem
pana ministra Dyby a s návrhem pana poslance Payna, že
by § 27 odst. 1 měl zůstat v původním
znění. Ale navrhuji ještě doplnit na
straně 15 ve druhém řádku, kde se
píše "v součinnosti s dotčenými
orgány státní správy zejména",
slova "v dohodě s orgány životního
prostředí do rovnoprávného postavení
s orgány územního plánování,
zatímco při použití slova" součinnost"
nastává při jednáních s orgány
životního prostředí příliš
nepřesný a vágní stav. Druhý
důvod je ten, že jak se dovídáme dále,
část poplatků má přicházet
do fondu životního prostředí. Na tom
bych trval na rozdíl od jednoho z předchozích
návrhů. Je zde dotčen velmi silně
zájem ministerstva životního prostředí.
Poslední věc je jen podpora návrhu paní
poslankyně Stiborové, týkajícího
se § 32 odst. 3: na druhém řádku shora
doplnit dohodou s ministerstvem životního prostředí.
Důvod jsem už říkal. Jde o činnosti
a otázky nejen ekonomické, ale i ekologické.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Květovi a prosím, aby předstoupil
pan poslanec Bursík. Připraví se pan poslanec
Effenberger.