Místopředseda ČNR Jan Kasal: Takže,
kdo souhlasí s takto formulovaným návrhem,
ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) (7) Sedm poslanců vyjádřilo
svůj souhlas, návrh nebyl přijat.
Doporučuji, abychom pokračovali k dalšímu
návrhu.
Poslanec Viktor Dobal: Pan poslanec Bursík, vzhledem
k tomu, že jsme přijali § 17, sněmovna
jej přijala, tak navrhl změny v § 17 ve společné
zprávě, teď mluvíme o společné
zprávě, kde navrhuje vypustit v odst. 1 slova "Geofond,
Ústřední ústav geologický a
další." Ta věta by zněla v odst.
1 tak, že "Ministerstvo životního prostředí
České republiky řídí výkon
státní geologické služby České
republiky, kterou zajišťují právnické
osoby, pověřené ministerstvem životního
prostředí České republiky." Snad
jsem to zopakoval tak, jak to pan poslanec Bursík měl
na mysli.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Kdo souhlasí
s tímto návrhem pana poslance Bursíka, ať
zvedne ruku. (Hlasuje se.) (114) Sto čtrnáct, kdo
je proti? (1) Jeden poslanec byl proti, návrh byl přijat.
Prosím dále.
Poslanec Viktor Dobal: Další v rozpravě
vystoupil pan ministr Dejmal, ale myslím, že ministři
nedávají pozměňovací návrhy,
takže přejdu k panu poslanci Květovi. Pan poslanec
Květ nenavrhl nic nového, co by nebylo, jestli se
nepletu, byly to obecné výklady o věcech,
které projednáváme.
Konkrétní návrh vznesl ve svém vystoupení
pan poslanec Danneberg, který navrhl - když se budu
mýlit, prosím pana poslance, aby mne opravil - vypustit
v § 17 v nadpisu "Česká republika",
tím pádem upravit celý text, že se škrtne
vlastně všude, kde se vyskytuje "Státní
geologická služba", tak se vypustí tedy
"Česká republika". Kromě toho jenom
podpořil návrh na vypuštění toho,
co jsme odhlasovali předtím, takže podpořil
návrh pana poslance Bursíka. Řekl jsem to
dobře? Ano, takže bych dal hlasovat, pane předsedající,
o vypuštění v § 17 slov "Česká
republika" ve spojení se Státní geologickou
službou.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Ano,
věc je jasná, takže kdo s tímto návrhem
souhlasí, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) (68) Šedesát
osm poslanců vyjádřilo souhlas.
Kdo je proti? (1) Jeden.
Kdo se zdržel hlasování? (63) Šedesát
tři, takže návrh byl přijat. Prosím
dále.
Poslanec Viktor Dobal: Poslední, kdo v rozpravě
vystoupil, byl pan poslanec Zeman.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pan poslanec
Danneberg se hlásí o slovo.
Poslanec Leonard Danneberg: (Hovořil z místa.)
Tím byla navržena změna v odstavci 2 a 3.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane
poslanče, buďte tak laskav, pojďte zopakovat
svůj návrh do mikrofonu, aby stenozáznam
mohl dobře plnit svou funkci.
Poslanec Leonard Danneberg: Tam byly navrženy ještě
v odstavci 2 a 3 změny, takže ty odstavce by začínaly
"Při výkonu Státní geologické
služby se zajišťuje zejména ...". Odstavec
3 "Při výkonu Státní geologické
služby se dále zajišťuje ...", aby
ta formulace nebyla stejná.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Ano,
skutečně tyto návrhy tady zazněly.
Poslanec Viktor Dobal: Omlouvám se panu poslanci
Dannebergovi, že jsem to přehlédl ve svých
záznamech. Pan poslanec Danneberg navrhuje, aby sněmovna
věděla, o čem bude hlasovat, opět
jde o § 17, odst. 2 a 3 by začínaly "Při
výkonu Státní geologické služby
zajišťuje zejména ..." a "Státní
geologická služba zajišťuje zejména..."
a v odstavci 3 by bylo "Při výkonu Státní
geologická služba dále zajišťuje
...", takže jsou to úpravy, které si myslím,
že nemění smysl, jenom upřesňují
text.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dobře,
věřím, že pan poslanec Danneberg to
chce ještě upřesnit.
Poslanec Leonard Danneberg: (Hovořil z místa.)
Musí tam být množné číslo,
"Při výkonu služeb".
Místopředseda ČNR Jan Kasal: S faktickou
poznámkou se hlásí pan místopředseda
Kalvoda.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Tady
nejde o mnoho, ale myslím, že by pan kolega Danneberg
měl celé znění přednést
ještě jednou, protože zpravodaj nepochopil zřejmě
jeho posun, kolega Danneberg zde zřejmě likviduje
pojem Státní geologické služby jako
pojem institucionální, ale říká
... on to řekne sám.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Domnívám
se, pane poslanče, že byste to měl říci
sám.
Poslanec Leonard Danneberg: Znovu opakuji to, co jsem tady
již jednou říkal, že formulace Státní
geologická služba České republiky by
znamenala určitou instituci, určitou organizaci.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane
poslanče, já jsem návrhu pana místopředsedy
Kalvody rozuměl tak, že nezačneme otvírat
rozpravu, ale že přečtete úplné
znění tak, jak si to představujete, že
by to mělo vypadat.
Poslanec Leonard Danneberg: "Při výkonu
Státní geologické služby se zajišťuje
zejména Státní geologický výzkum
..." Stejně potom odstavec 3 by zněl "Při
výkonu Státní geologické služby
se dále zajišťuje vyhodnocování
všech geologických informací a tak dále",
další text zůstává.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji.
Domnívám se, že mohu dát hlasovat o
změně obou odstavců současně.
Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Danneberga,
ať zvedne ruku. 80
Kdo je proti? 4
Kdo se zdržel hlasování? 46
Tento návrh pana poslance Danneberga byl přijat.
Poslanec Viktor Dobal: Poslední, kdo vystoupil v
rozpravě, byl pan poslanec Zeman, který nepředložil
žádný nový pozměňovací
návrh. Proto se domnívám, že jsme vyčerpali
všechny pozměňovací návrhy a
doporučuji, pane předsedající, abychom
hlasovali o zákonu jako celku.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Navrhuji
hlasovat o následujícím usnesení.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
ČNR, kterým se mění a doplňuje
zákon ČNR č. 62/88 Sb. o geologických
pracech a Českém geologickém úřadě
podle sněmovního tisku 413 ve znění
společné zprávy ČNR a podle sněmovního
tisku 486 a schválených pozměňovacích
návrhů, ať zvedne ruku. 136
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 8.
Konstatuji, že tento návrh zákona byl přijat.
Děkuji panu ministrovi a panu společném zpravodaji
za jejich práci. (Potlesk.) Prosím pak, pokud fyzická
kondice dovolí, přistoupili bychom k projednávání
dalšího bodu. (Projevy nesouhlasu v sále.)
Dámy a pánové, já se domnívám,
že končit dopolední program v půl dvanácté
je poněkud nešikovné. Doporučuji začít
druhý bod a končit později.
Budeme projednávat vládní návrh zákona
ČNR, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 44/88 Sb. o ochraně a využití
nerostného bohatství (tzv. horní zákon)
podle sněmovního tisku 418 a 487. Z pověření
vlády ČR předložený návrh
zákona odůvodní opět pan ministr Dyba.
Nyní se ale ještě hlásí s faktickou
poznámkou pan poslanec Žák.
Poslanec Václav Žák: Vážený
pane předsedající, z humanistického
důvodu si dovoluji navrhnout 10 minutovou přestávku.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Já
v podstatě souhlasím, ale s tím, že
pan poslanec Žák ručí za to, že
za 10 minut se zde všichni sejdeme. V 11,45 hod. začíná
pan ministr Dyba odůvodňovat návrh zákona.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dámy
a pánové, zákon, který budeme teď
projednávat, jsem uvedl před přestávkou.
Dávám slovo panu ministru Dybovi, aby pronesl své
odůvodnění.
Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj
ČR Karel Dyba: Vážená sněmovno,
tato druhá novela se týká horního
zákona, myslím si, že jde o velmi důležitou
novelu právě z hlediska příspěvku
podnikatelské jistotě v hornictví. Jak rudném,
tak i nerudném. Tato novela je zase koncipována
jako dílčí a krátkodobá a jde
především o zásadní změny
naprosto nutné v horním zákoně, aby
byl dán do souladu s dalšími změnami
v obchodním zákoníku, v živnostenském
zákoně, v zákoně o státním
podniku a dalších právních normách.
Tato novela upravuje postup právnických a fyzických
osob k hornickému podnikání, kde musíme
přistoupit opět k liberalizaci a k tomu, abychom
hornické podnikání skutečně
umožnili, zavedli tam opravdu principy hospodárnosti,
rozumné hospodárnosti a dali hornickému podnikání,
podnikatelům jistotu. Čili všechny právnické
a fyzické osoby, které získají příslušnou
kvalifikaci a odbornou způsobilost mají stejné
podmínky pro získání práva
dobývat zásoby výhradních ložisek
nerostů. To je věc, kterou bych chtěl zdůraznit
na novele.
Druhá věc je posílení práv
vlastníků pozemků a nemovitostí zejména
tím, že se ruší ustanovení, které
umožňuje zestátnit ložiska tzv. nevyhrazených
nerostů. Nová úprava stanoví, že
všechna ložiska nevyhrazených nerostů
jsou dnes součástí pozemků. Dále
je pamatováno v této novele i na ochranu státních
zájmů případně i zájmů
obcí, ochranu zájmu obcí a občanů.
Stát poskytuje podnikatelům k využití
výhradní ložiska, což zůstává
předmětem státního vlastnictví
- výhradní nerosty - za úhradu z dobývacího
prostoru a z vydobytých nerostů. Přitom část
úhrad, to je celá úhrada z toho dobývacího
prostoru a 50 % úhrady z vydobytých nerostů
ve prospěch obcí, které jsou dobýváním
a jeho dopadem na životní prostředí
zatíženy.
Dále v této novele zájmy obcí a občanů
jsou vzaty v úvahu tím, že je zajištěna
jejich účast na řízení při
udílení všech povolení a rozhodnutí
s výjimkou takových, na které se předpisy
o správním řízení nevztahují.
Konečně, a to je pro hornické podnikání
ohromně důležité, usilujeme v této
novele o zjednodušení institutů, které
upravují podmínky dobyvatelnosti výhradních
ložisek a výpočtu jejich zásob. To bylo
v dosavadních úpravách velmi komplikované
a složité a v diskusích, které jsme
vedli se zástupci hornické veřejnosti, bylo
toto jedním z hlavních předmětů
jistých sporů, pracovních sporů a
myslím, že jsme dospěli k takovému řešení,
které umožňuje, ulehčuje, správně
ulehčuje život hornickým podnikatelům.
Předložený návrh horního zákona,
jak už jsem řekl, obsahuje pouze nejnutnější
změny, které jsou nezbytné k uplatnění
tržního mechanismu a soukromého podnikání
i v oblasti hornické činnosti. Zase předpokládáme,
jak jsem o tom mluvil v souvislosti s geologickým zákonem,
že v nejbližší době a vlastně
ty práce už začaly, budou pokračovat
práce na celé hornické problematice a mělo
by to směřovat k vytvoření horního
zákona, kde to všechno bude integrováno a který
bude v souladu s předpisy EHS. Nemám zásadních
připomínek k průběhu projednávání
vládního návrhu novely zákona ve výborech
ČNR. Snad jenom zvažte zase úpravu navrženou
v bodě 48 § 27 odst. 1, kde je stanovení dobývacího
prostoru, má být vázáno na souhlas
všech dotčených orgánů státní
správy. Pan předseda Báňského
úřadu, když jsme se o tom bavili, tak říkal,
že pokud se za život podaří jednomu z
jeho úředníků určit tři,
resp. vypracovat návrhy na určení a nechat
schválit tři, čtyři návrhy
dobývacích prostorů, takže to bude životní
dílo.
Doporučuji, aby ten původní návrh,
který tam byl v součinnosti s dotčenými
orgány státní správy, zejména
s orgány životního prostředí
a v dohodě s orgány územního plánování
a stavebním úřadem byl zachován. Kdybyste
chtěli, mohu tu odcitovat příklad určování
dobývacího prostoru okolí Trojanovic. Druhá
otázka je, že tam asi nikdy už žádný
dobývací prostor nebude, protože je otázka,
do jaké míry vůbec ta těžba z
ekologických i ekonomických důvodů
bude zajímavá, ale mohu přečíst
kolik institucí se na tom podílelo. Je jich 60 -
při získávání stanoviska k
otevření dobývacího prostoru. Čili
kdyby to mělo být vázáno na souhlas
všech dotčených orgánů státní
správy, myslím, že by se těžko
dalo dosáhnout jakéhokoliv rozumného výsledku.
Doporučuji tedy původní návrh, který
tam je napsaný v součinnosti s dotčenými
orgány státní správy - zachovat. Samozřejmě,
že je na vás, jak to zvážíte. Ještě
pro vaše upozornění, byla také distribuována
vyhláška, ve které jsou uvedena některá
opatření nebo navržena některá
opatření a postupy, jak by v praxi vypadala aplikace
toho institutu úhrad, o kterých je v samotném
zákoně řeč. Do budoucna samozřejmě
v tom budoucím horním zákoně, kdy
už také ekonomické podmínky budou stabilnější,
bych si přál, aby to bylo zapracováno v horním
zákoně. Ale zatím si myslím, že
vzhledem k přechodnému období musíme
pracovat s tím, jak je to tady navrženo. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Karlu Dybovi a nyní prosím, aby se
ujal slova společný zpravodaj poslanec Viktor Dobal.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedající,
vážené dámy, vážení
pánové, dovolte mi několik slov k novele
horního zákona, nebo chcete-li zákona o využití
nerostného bohatství a jeho ochraně.
Tento zákon, který novelizujeme, byl vytvořen
ze zákona č. 41/1957 Sb., kdy tehdejší
režim novelizoval nebo vůbec změnil obecní
horní zákon vyhlášený patentem
ze dne 23. května 1854. Více než sto let působil
horní zákon v českých zemích
a působil dobře. K tomuto zákonu se pouze
přidala ta ustanovení, která si vyžádala
doba a změna, kterou přinesl čas, ale v zásadě
byl koncipován dobře a zákony našich
sousedů, jako je Rakousko, neustále vycházejí
z tohoto zákona.
Dovolte, abych na začátku vyslovil naději,
že brzy spatří světlo světa nový
horní zákon, vytvořený zcela na nové
koncepci, než je tento. Pan ministr zdůraznil fakt,
že jsme v přechodném období a domnívám
se, že se na to musíme takto dívat. Uvědomte
si, že dodnes platí horní zákon, který
vylučuje z dobývání jakéhokoliv
vyhrazeného ložiska někoho jiného, než
je stát, státní orgán. Uvolnění
v celé hospodářské sféře
už nastalo, toto je poslední relikt, kde bychom měli
dát zelenou také, aby těžil ložiska
této země také někdo jiný než
je stát. Celá problematika horního zákona,
i když se zdá být velmi speciální
a velmi specifická a dotýká se celého
spektra zájmů a je proto velice důležité
ji upravit tak, aby to bylo v nějaké harmonii všech.
Především se musí zdůraznit to,
že se musí upravovat využívání
nerostného bohatství této republiky, protože
to je přírodní zdroj, který je nepřemístitelný
a který je zejména neobnovitelný. Proto tedy
jeho úprava hospodaření a využívání
nerostného bohatství jako jednoho ze základních
přírodních zdrojů je významnou
součástí celkové politiky přírodních
zdrojů v České republice. Tato věc
je velmi zásadní a hodně důležitá.
Nicméně toto bohatství, pokud by bylo jenom
v zemi, je možné hodnotit také, ale musíme
se také k němu dostat a musí se k němu
dostat někdo svou těžařskou činností.
Před tímto zákonem jsme probírali
zákon o geologických pracích. Tam patří
práce průzkumné, výzkumné atd.
To nesmíme ovšem vidět odděleně
od hornické činnosti. Každá hornická
činnost samozřejmě ve svém jasném
plánu má průzkum, osahávání
toho ložiska, hledaní dalších informací
o něm apod., protože vězte, že my sice
umíme si udělat z geologických průzkumů
jistou představu o tom, co v zemi je, ale tato představa
je velice nedokonalá a velice daleka toho, s čím
se tam pak těžař setká.
Zde chci zdůraznit ten fakt, že vlastně každý
důl, vlastně každý prostor v zemi, -
říká se tomu někdy také masiv,
- je originální prostor, je to opravdu originální
událost, a proto také činnost zde je tak
trochu poznamenaná jinou činností, než
jsou běžně předvídatelné
činnosti. Uvědomte si, že všechny podzemní
práce uvádějí člověka
do prostředí jemu cizího a neznámého,
ale prostředí, které ho vždycky nějakým
způsobem přitahovalo a fascinovalo. Srovnejte třeba
to, že Jules Verne psal své fantastické romány
nejen o cestě na Měsíc, ale také do
středu Země. A my opravdu pár kilometrů
pod tou šlupičkou, po které chodíme,
nevíme, co tam je. Proto hornická činnost
je činností svým způsobem riskantní
a dobrodružnou, a to jak vypadá potom to ložisko
opravdu, se dovídáme, až když tam opravdu
jsme a častokrát nerostné bohatství
objevujeme až v této fázi.
Přitom uvědomme si rozsah horního zákona.
Zahrnuje vlastně od těžby zlata až po
štěrkopísky, reguluje tedy a upravuje velmi
obrovskou paletu horních činností, jak lomových,
povrchových, tak hlubinných.
Vždycky se operuje a apeluje na to, že hornická
činnost devastovala prostředí. Je to naprostá
pravda. A všichni to víme. Proto také občané
přistupují a dožadují se toho, aby se
tomuto zabránilo. Upozornil bych vás jenom na některé
dopisy. Dostáváme jich mnoho a připomínek
mám doma velkou hromadu a vyhovět všem se ani
při nejlepší vůli nedá. Nicméně
to, co považuji za důležité je, když
se na poslance národohospodářského
výboru obrátil předseda hospodářského
výboru Sněmovny lidu a Sněmovny národů
a tajemníci výborů pro životní
prostředí Sněmovny lidu a Sněmovny
národů, kde nás žádali o to,
aby se v této novele pamatovalo především
na otázky životního prostředí.
Dovolím si vám přečíst jeden
odstavec.
"Co se týče novelizace horního zákona,
tato je, žel, podle kompetenčního zákona
plně ve výlučné pravomoci republik,
a proto předmětnou novelu bude přijímat
ČNR. Pokud jsme měli možnost seznámit
se s návrhem novely horního zákon, jak byl
tento návrh vypracován ministerstvem pro hospodářství
a rozvoj ČR, nabyli jsme dojmu, že návrh předmětné
novely neklade dostatečný důraz právě
na některé skutečnosti, jež by mohly
podstatnou měrou pozitivně ovlivnit nepříznivé
dopady lomové těžby v pánevní
oblasti. Dle našeho názoru by měl být
v rámci novely horního zákona kladen zvýšený
důraz zejména na obnovu důlní činnosti
zdevastovaného území."
Zde se na chvíli zastavím a doporučím
vaší pozornosti předložený návrh
zákona. Všimněte si § 31, o kterém
budu nyní mluvit, a případně §
32, odst. 5, kde organizace je povinna zajistit sanaci všech
pozemků dotčených těžbou atd.
To znamená, že horní zákon zde předepisuje
organizaci toto šetrné chování k životnímu
prostředí. A takhle bych mohl pokračovat
u všech otázek a opravdu se přiznám,
že v tomto dopise všechny otázky se dají
nalézt v jednotlivých paragrafech. Nebudu to říkat
tak podrobně, ale pojďme dále.
"Dále by měla být progresivně
přehodnocena otázka dobývání
prostorů, které má být příjmem
těžbou dotčených obcí."
(?)
Opět upravuje § 32, odst. 1 a 4 návrhu.
"Za závažnou otázku považujeme i
citlivé dořešení úhrady z vydobytých
nerostů ... ", kde navrhují, aby 50% dotčených
zisků šlo obci. Opět upozorňuji na §
32 a), kde je toto přesně řešeno.
A nakonec se také občané domnívají,
že by bylo vhodné, kdyby novela řešila
i problematiku finančního zabezpečení
obnovy území po ukončení těžební
činnosti. Chci poukázat na to, že to opět
řeší § 31 odst. 6.
Tyto připomínky byly tedy do tohoto zákona
zapracovány. Domnívám se ovšem, že
v té podobě, která asi těžařům
nebude moc příjemná, protože budou muset
vynakládat spoustu nákladů na to, aby po
sobě zanechali krajinu v tom stavu, jak do ní přišli.