Navrhuji, aby všude tam, kde novela zákona slovo "racionální"
vyměňuje za "hospodárný"
nebo ho vypouští, bylo slovo "racionální"
ponecháno. Děkuji. (Potlesk).
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Vorlové, prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Žižka.
Poslanec Jaroslav Žižka: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
návrh novely zákona o geologických pracích
nutno chápat v kontextu novel dvou souvisejících
zákonů, především zákona
horního. Nelze pochybovat, že novela je nutná,
a to nejen vzhledem ke změnám v ekonomické
sféře, ale i v návaznosti na kompetenční
zákon i právní normy jiné.
Proto doporučuji předložený návrh
novely ve znění zpravodajské zprávy
přijmout. Z předloženého materiálu
je však patrné, že jde pouze o řešení
určitého přechodného období,
po kterém bude celá problematika řešena
novým zákonem.
I přesto, že v průběhu projednávání
tohoto zákona ve výborech ČNR došlo
k upravení nedostatků, které obsahovala vládní
předloha a které jsou řešeny ve společné
zprávě, dovoluji si předložit následující
pozměňující návrhy:
K bodu 7, § 3, odst. 3 doporučuji za slova "...
vydává ministerstvo pro hospodářskou
politiku a rozvoj České republiky" vložit
text "po dohodě s ministerstvem životního
prostředí České republiky."
Pozměňovací návrh vyplývá
z faktu, že podle kompetenčního zákona
přísluší určitá část
kompetencí ministerstvu pro hospodářskou
politiku a rozvoj a to v oblasti geologického průzkumu
a část ministerstvu životního prostředí
a to v geologickém výzkumu. Nelze tedy v tomto směru
opominout i funkci resortu životního prostředí.
Obdobě pak k bodu 8 předložené novely
- § 4 odst. 1, opět doporučuji doplnit za slova
"ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj"
následující text "po dohodě s
ministerstvem životního prostředí České
republiky." Zdůvodnění je obdobné
jako u prvého pozměňovacího návrhu.
Nakonec mám ještě jeden dotaz ke zpravodajské
zprávě a to k bodu 22. Nevím, zda je věcně
správně vzdát se Geofondu České
republiky, pokud není informační systém
zatím přesně zajištěn. Pokud
mohu, prosím o odpověď v této otázce
pana ministra Dejmala. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Žižkovi, dále se do rozpravy přihlásil
pan poslanec Veselý.
Poslanec Josef Veselý: Pane předsedající,
dámy a pánové, na základě zprávy
společného zpravodaje a odůvodnění
§ 17 o Státní geologické službě
České republiky se domnívám, že
tento paragraf by se měl vypustit, že je zbytečný,
tento problém by se skutečně měl řešit
v jiném zákoně. Navrhuji § 17 ze společné
zprávy vypustit a samozřejmě upravit další
věci tak, jak byly připomínky jednotlivých
výborů. Toto je stanovisko i národohospodářského
výboru. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Veselému, aby se slova ujal pan poslanec
Bursík.
Poslanec Martin Bursík: Pane předsedající,
paní předsedkyně, dámy a pánové,
rád bych vystoupil ke dvěma bodům společné
zprávy. První bod č. 22 na první stránce,
úplně dole se týká právě
Geofondu. Pan společný zpravodaj zde problematizoval
rozdíl mezi výzkumem a průzkumem a definování
přesné hranice a rozdílu. Nechci zde vystupovat,
abych tento rozdíl našel a vyžádal si
tak od pana společného zpravodaje Nobelovu cenu,
natolik pyšný nejsem, nicméně ve skrytu
jde o rozdělení kompetencí, rozdělení
takové, které jsme rozhodli při schvalování
kompetenčního zákona, kdy jsme výzkum
přisvojili ministerstvu životního prostředí
a průzkum ministerstvu pro hospodářskou politiku
a rozvoj.
Problémy lze samozřejmě relativizovat, ale
jde i o kompetence. Víme velmi dobře, že nejlepším
řešením je nalezení nějakého
východiska. Geofond, jak víte, spadá do resortu
ministerstva životního prostředí, je
to organizace, která shromažďuje informace o
geologických pracech s tradicí zhruba 90 let. Pozměňovací
návrh k bodu 22 de facto dostává tuto organizaci
"ze hry" tím, že tato pravomoc by měla
být pozměňovacím návrhem přiřčena
ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj.
Bylo by už na něm, zda by zřídil organizaci
jinou atd., sekvence si z toho vyvodíte sami.
Navrhuji, aby bod 22 společné zprávy nebyl
přijat.
Druhá moje poznámka se týká Státní
geologické služby, rád bych vysvětlil,
že toto chápu jako mezikrok, nejde o vybudování
instituce, jde o institut. Navrhuji vstřícný
návrh, protože již zde byla přednesena
obava panem společným zpravodajem, že by se
vlastně v zákoně petrifikovaly dvě
organizace: Ústřední ústav geologický
a Geofond, že by tedy existovaly ze zákona a pan ministr
životního prostředí by neměl
možnost tyto organizace jako jejich zřizovatel zrušit.
Navrhuji, aby v § 17, odst. 1 byla vyškrtnuta slova
"Geofond a Ústřední ústav geologický"
a aby to bylo formulováno pouze obecně, že
je v kompetenci ministerstva životního prostředí,
aby určil právnické osoby, které budou
státní geologickou službu vykonávat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Bursíkovi, protože nikdo další
do rozpravy se nehlásí, hlásí se pan
ministr Dejmal, tak mu dávám slovo, dále
se hlásí pan poslanec Květ a pan poslanec
Danneberg.
Ministr životního prostředí Ivan
Dejmal: Vážená paní předsedkyně,
vážený pane předsedající,
vážená sněmovno, navržený
zákon, kterým se mění zákon
o Českém geologickém úřadu
a geologických pracech, je zákonem z hlediska zájmů
ochrany životního prostředí zákonem
významným a to zejména v těch bodech,
které jsou zde společnou zprávou problematizovány.
Tím úhlavním bodem, kolem kterého
se vlastně ten celý zákon točí
a bez kterého pro životní prostředí
nemá smysl, je právě ten zmíněný
§ 12, neboli bod 22, který se týká povinnosti
ukládat každému, kdo pracuje v průzkumu
či výzkumu, aby uložil své poznatky
bezplatně do tohoto Geofondu, kde jsou využívány
pro činnost státní správy, v tomto
fondu je shromažďována vědomost o horninovém
prostředí naší země. Samozřejmě,
že z takovéto informační základny
jsou možné nejrůznější výstupy,
samozřejmě i výstupy hospodářské
a to nikoliv na nějakém posledním místě,
samozřejmě velmi významném místě,
ale z hlediska zájmů tvorby a ochrany životního
prostředí jsou tyto informace zcela nezbytné.
My také do budoucna chceme, aby každá hospodářská
činnost, která bude zamýšlena, prošla
nejdříve hodnocením z hlediska dopadu na
životní prostředí. Proto i každý
záměr těžební a horní
činnosti bude takovýmto hodnocením procházet.
Ministerstvo životního prostředí z pověření
ČNR a vlády vytváří jednotný
informační systém o životním
prostředí. Tato informační základna
o horninovém prostředí tvoří
nedílnou součást tohoto informačního
systému, který má výstupy v grafické
podobě, ať v mapách, rastrech nebo ve trojrozměrných
obrazech.
Informační systém je v podstatě budován
tak, aby o každé části našeho území
v základní jednotce (v mapě 1:10000) byl
schopen dát vyčerpávající odpověď
o tomto území co se týče jeho povrchu
i zátěže životního prostředí,
jeho urbanistického začlenění, jeho
začlenění z hlediska klimatu a samozřejmě
i začlenění horninového podloží.
Toto je budováno pro činnosti státní
správy. Potom každý záměr, se
kterým se přijde do tohoto území,
ať už se to týká stavební, geologické,
zemědělské, lesní nebo jakékoli
jiné činnosti, může být okamžitě
posouzen ve svých dopadech na životní prostředí
a z hlediska vhodnosti takového hospodářského
chování v daném území.
Pro tuto činnost je databáze geofondu, která
se týká, jak postupně strukturujeme ten náš
jednotný systém životního prostředí,
součástí tohoto základního
systému. Také je tam zcela integrálně
začleněna a nelze ji oddělit. Nakonec je
zde kontinuita ukládání dat. Ve chvíli,
kdy ji přerušíme a převedeme to na jinou
organizaci, která může mít jiné
požadavky z hlediska hospodářského využití,
nikoli z té základní informace o horninovém
prostředí, tak ta věc může vypadat
jinak. Geofond má svůj předpis o tom, jaké
informace a v jaké podrobnosti musí dodat ten, kdo
výzkum či průzkum provádí.
Já doporučuji, aby tento bod společné
zprávy nebyl přijat a aby byla přijata navrhovaná
úprava, která je v předloženém
vládním návrhu zákona.
Pokud jde o zmíněný § 17 o státní
geologické službě, v podstatě je to
tak, že by to samozřejmě nemohla být
instituce. Je to v podstatě tak, jak říkal
pan poslanec Bursík, institut a na druhé straně
říkám, pokud by tento § nebyl v zákoně,
asi by se tak dvakrát mnoho nestalo. Muselo by se to řešit
jinde, na jiném místě a asi daleko přesněji
a odpovědněji, než je to zde. Ale znovu říkám,
hlavním paragrafem pro smysl přijímané
novely zákona je ten § 12.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Dejmalovi. Nyní prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Květ. Připraví se pan poslanec
Danneberg.
Poslanec Jan Květ: Vážená paní
předsedkyně, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, tento týden projednává
FS návrh zákona o životním prostředí
a pravděpodobně jej přijme. Tento návrh
zákona vychází z principu setrvalého
neboli trvale udržitelného rozvoje. Tento princip
by se měl stát jedním ze základů
našeho dalšího uvažování,
a to jak ekonomického, tak i ekologického.
Z tohoto hlediska geologické zdroje a jejich čerpaní
představuje využívání neobnovitelných
přírodních zdrojů. To však není
pouze otázka ekonomická, ale i ekologická,
a to stejnou měrou. Existuje totiž studie Meze růstu,
která nám říká, jakou rychlostí
můžeme nebo jakou rychlostí postupně
vyčerpáváme nerostné zdroje a jakou
rychlostí se blížíme k jejich vyčerpání.
Proto tato otázka je i politická. Udivuje mne z
toho hlediska, že předložený návrh
novely zákona (tisk č. 413) předpokládalo
pouze ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj.
Nebylo to ve spolupráci s ministerstvem životního
prostředí. Vidím v tom jednostrannost vládního
postupu.
Další jednostrannost vidím v námitkách,
které chtějí v tomto zákoně
ještě ingerenci ministerstva životního
prostředí omezit. Nesouhlasím proto s připomínkou
pana poslance Budínského a podporuji názor
paní poslankyně Vorlové a kolegy Bursíka
k tomu ponechání bodu 22. Navíc bych chtěl
ještě říci, že tento zákon
by měl být přijat ve smyslu společné
zprávy s vypuštěním bodu 22. To důrazně
podporuji na dotvrzení toho, co říkal pan
ministr.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Květovi a prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Danneberg.
Poslanec Leonard Danneberg: Pane předsedající,
dámy a pánové, chtěl bych říci
několik slov k bodu 32, to je k § 17. Navazuji na
to, co řekl kolega Bursík, že v této
fázi má v tomto zákoně své
opodstatnění. V případě, že
se připravuje novelizace všech těchto předpisů,
bude tato materie později definitivně upravena.
Do té doby by vypuštění tohoto institutu
znamenalo snížení právní jistoty.
Ovšem v případě, že toto ustanovení
v zákoně zůstane, není šťastně
formulováno. Myslím, že v původním
návrhu zákona bylo uvedeno jenom "geologická
služba". Nyní se říká "Státní
geologická služba ČR", což je formulace
zavádějící, protože to vypadá
jako institut a nikoli jako činnost. Proto navrhuji, abychom
vypustili slova "České republiky". Bylo
by tam tedy "řídí výkon Státní
geologické služby".
Navrhuji, stejně jako kolega Bursík, abychom to
bližší rozvedení pojmů Státní
geologická služba, Geofond, Ústřední
ústav geologický a další vypustili.
Bylo by tam tedy "kterou zajišťují právnické
osoby pověřené ministerstvem" atd.
Na to navazuje odstavec 2, kde se praví "Státní
geologická služba ČR provádí".
Myslíme-li touto geologickou službou činnosti,
nelze říci slovo provádí. Něco
lze provádět jen v rámci činnosti.
Tedy správné znění by bylo "při
výkonu Státní geologické služby
se zajišťuje zejména Státní geologický
výzkum" atd. Stejně by musel být upraven
odstavec 3 s tím, že se vypustí slova "České
republiky" a slovo "provádí" se nahradí
slovem "zajišťuje". Na začátku
by bylo "při výkonu geologické služby",
případně "při výkonu Státní
geologické služby se zajišťuje".
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Dannebergovi a prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Zeman.
Poslanec Vladimír Zeman: Vážená
sněmovno, určitě vám je jasné,
že jde o typicky profesní zákony a já
prohlašuji, jak jsme si usnesli posledně, že
nejsem ani geolog ani horník ani energetik, ale jsem určitě
ochránce přírody. Proto je nepřípustné,
aby se vypustil § 17, jak bylo navrhováno, protože,
kdo by tyto pány kontroloval, než ministerstvo životního
prostředí, nezávislý orgán.
Proto navrhuji, aby zůstal § 17 ve znění
společné zprávy a rovněž tak,
aby bod 22 byl vyškrtnut a bylo znění podle
původního vládního návrhu.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Zemanovi, pan poslanec Zeman byl poslední,
kdo se do rozpravy přihlásil. Takže rozpravu
končím. Ptám se pana ministra, zdali se chce
k rozpravě vyjádřit nebo přednést
závěrečné slovo. Nebo zdali pánové
máte nějaký jiný návrh na způsob
projednávání. Takže vystoupí
pan ministr Dyba se závěrečným slovem.
Nejdříve byste, pane ministře, měl
vystoupit vy a ve spolupráci s panem poslancem Dobalem
bychom potom měli dospět k cíli.
Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR
Karel Dyba: Vážený pane předsedající,
vážená sněmovno, já se pokusím
okomentovat některé návrhy, které
zde zazněly. Pokusím se to projít v tom pořádku,
jak to zaznělo. Co se týče návrhů
pana poslance Budínského, myslím, že
jsou všechny zjednodušující a z hlediska
předkladatele si myslím, že jsou akceptovatelné.
Protože mám pocit, že zjednodušení
tohoto zákona je to, o co usilujeme, a zároveň
by to mělo napomoci, jak už jsem řekl možnosti
podnikání v této sféře. To
je hlavní smysl. To zjednodušení určitě
akceptujeme. Myslím, že tady je určité
nedorozumění, co se týče vynechání
nebo návrhu na náhradu tohoto slovíčka
racionální slůvkem hospodárné.
Myslím, že nelze argumentovat tím, že
hospodárnost se uvažovala v minulosti a jaké
teď jsou výsledky, všichni vidíme. Myslím,
že je to právě naopak. I když v zákoně
bylo napsáno racionální, tak hospodárnost
určitě nebyla tím, co v minulosti vedlo podnikatele,
respektive státní podniky k tomu, že se chovaly,
jak se chovaly. Čili, není to slovíčkaření
hospodárnost - racionálnost atd. Tu hospodárnost,
tu chceme zavést proto, že to je skutečně
konkrétnější a že jde o zákon,
který není především zaměřen
z hlediska ochrany životního prostředí.
Je to zákon, který má umožnit podnikání
v jisté oblasti. To hledisko hospodárnosti se musí
při podnikání sledovat i v dalších
zákonech, samozřejmě, a ta ochrana životního
prostředí je naprosto nezbytná, s tím
souhlasím. Ta musí vcházet především
přes jiné zákonodárství, jiné
zákony. Myslím si, že takto je to zajištěno.
Čili neplatí, že zdevastované životní
prostředí máme dnes proto, že jsme se
v minulosti chovali hospodárně, jak tady ta argumentace
zazněla. Myslím, že to vůbec tak není,
ba právě naopak.
Čili opakuji znovu, chceme konkretizovat, o co jde místo
racionální skutečně tam mít
hospodárné, protože to směřuje
- je to informace pro podnikatelskou sféru a ty nezbytné
ekologické věci, které nejsou a nemusí
být v rozporu s hospodárností chránit
samozřejmě jinými zákony.
Co se týče § 17, myslím, že je
na sněmovně, aby se k tomu vyjádřila.
Zazněly tu oba názory. Někteří
doporučují ponechat, jiní vypustit. Prosím
sněmovnu, aby se k tomu vyjádřila.
Co se týče bodu 22, já si myslím,
že zase, když tam bude napsáno místo konkrétní
organizací jako je Geofond atd. pověřené
právnické osoby, tak všechny ty činnosti,
kterých zde byla řeč, tyto pověřené
právnické osoby budou vykonávat. To jenom
prosté dáváme na vědomí. Protože
ty činnosti shodně s panem ministrem životního
prostředí považuji za nesporné, za nezbytně
nutné, aby se vykonávaly. Uvažte sami, zda
je nutné v tom zákoně mít konkrétní
jméno té organizace. Jestli se sněmovna takto
rozhodne, že tam má být konkrétní
jméno, je to její právo a já samozřejmě
to budu akceptovat. Jen chci říci, že argumentace,
která naznačuje, že by snad - kdyby tam byla
obecnější formulace - nebyly chráněny
zájmy životního prostředí, že
tu považuji za z mého hlediska nepřípustnou.
Já sám tady žiji a chci, aby tady bylo životní
prostředí naprosto v pořádku. Několik
dalších poslanců se k tomu vyjadřovalo,
čili myslím, že to nemusím zopakovat.
Všichni další pak hovořili k § 22
nebo § 17. Já dávám skutečně
k úvaze sněmovně, aby rozhodla o těchto
věcech. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministrovi za závěrečné slovo
a nyní se chci zeptat pana společného zpravodaje,
zdali si chce vyžádat určitý čas
na přípravu vystoupení, nebo zdali je připraven.
Je připraven, výborně. Takže prosím
službu, aby provedla sčítání
poslanců ve sněmovní síni. Poslance,
kteří se nacházejí ve vestibulu prosím,
aby se dostavili do sněmovny, abychom mohli přistoupit
k hlasování o pozměňovacích
návrzích. Pan ministr Dejmal - pane ministře
máte slovo, takže pan společný zpravodaj
ještě chvilku posečká.
Ministr životního prostředí ČR
Ivan Dejmal: Vážená paní předsedkyně,
vážený pane předsedající,
vážená sněmovno. Já bych tady
rád uvedl na pravou míru tu otázku bodu 22
§ 12. Tím, že nebude jmenován Geofond
jako organizace, kterou je to třeba dávat, jako
organizace, která je příjemcem těchto
povinných informací, pak bude přerušena
kontinuita, protože dosavadní zákon v podstatě
pověřoval tento Geofond shromažďováním
těchto informací. Nevím, proč se chceme
handrkovat o to, jestli tam bude řečeno, že
to má být pověřená organizace
nebo ne. Ta organizace je, má kontinuitu a tyto údaje
schraňuje. Je to skutečně obstrukce, za kterou
je něco mnohem víc a mnohem delšího,
o čem teď musím k vám jako sněmovně
promluvit. Je to spor, do kterého nechce zasahovat, který
mne je cizí a který je dán. Je to spor mezi
dvěma skupinami geologů, které byly organizovány
- jedni na Českém geologickém úřadu
a druzí na Ústředním geologickém
ústavu a celá geologická veřejnost
se dělila na tyto dva tábory v Čechách.
Organizace Geofond, která shromažďuje tyto informace,
se ocitla v kompetenci ministerstva životního prostředí
a myslím, že velmi právem. O jejím významu
a významu shromažďování informací
jsem tady mluvil, ale to je mimo kontext, podotýkám
mimo kontext těchto sporů. Trvám na tom,
že tuto organizaci potřebuje ministerstvo životního
prostředí a resort životního prostředí
vůbec, aby existovala, aby shromaždovala tyto informace
a aby to byla tato organizace, která to má, aby
to nebyla porušena kontinuita a aby nevznikla nějaká
další organizace, která ode dneška bude
pokračovat a sbírat informace jinač a za
jiným účelem a jinde.
Tato věc skutečně neřeší
žádný spor, jak se domnívaly různé
skupiny, které stály za přípravou
zákona. Tam není v žádném případě
sebemenší stranění jedné či
druhé straně v tomto sporu. Je to zájem životního
prostředí, který mě vede k tomu, abych
trval na tom, že je nezbytné, aby Geofond pokračoval
ve shromažďování těchto informací.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Dejmalovi. Pokud se nepletu, do rozpravy se nikdo
nepřihlásil, takže druhou část
rozpravy tímto končím a prosím pana
společného zpravodaje, aby se ujal své povinnosti.
Poslanec Viktor Dobal: Dříve, než bych
postupoval podle toho, přeci jenom budu trochu reagovat
na to, co jsme slyšeli teď, protože jsem měl
takový dojem a já jsem měl původně
představu, že pokud změním dikci na
"pověřenou právnickou osobu", že
de facto mluvíme o Geofondu, že nemluvíme o
ničem jiném, že vlastně se jenom vyjádří
něco, aby tam nezůstaly názvy, které
se třeba za půl roku nebo za pár měsíců
změní a aby to bylo obecněji formulováno.
To byl jediný důvod a trošku ta panika, která
tam nastává je pro mě nepochopitelná,
protože odstavec dvě jasně stanoví,
že budou zpřístupněné bezplatně
orgánům státní správy, což
samozřejmě orgány jsou a myslím si,
že tady se nemusíme obávat o to, že by
kontinuita a archivace dat nepokračovala. Neobviňoval
bych pana ministra Dybu, že by rozpustil Geofond a začal
budovat nějakou jinou pověřenou osobu, která
by vyhodila nasbíraná data. To bych opravdu takhle
nerad viděl a nerad bych, aby se to takhle stavělo.
Tady šlo skutečně jenom o to, to nějak
čistěji vyjádřit.