Česká národní rada 1990 – 1992

Takže dávám hlasovat o tom, kdo souhlasí s takto navrženým programem, ať zvedne ruku. 127 poslanců vyjádřilo souhlas.

Prvním bodem je

Odůvodněním předloženého vládního návrhu pověřila vláda České republiky ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj Karla Dybu, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR Karel Dyba: Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno, nejprve bych rád blahopřál Sněmovně k perfektnímu načasování projednávání tří zákonů, - toto je první z nich, - protože dnes je svaté Barbory a jak jistě víte, to je patronka horníků a dělostřelců (potlesk) a v jednom z těchto zákonů, který přijde později, skutečně o výbuchy a ohňostroje také jde.

Předkládám nejprve v této sérii tří zákonů, které spolu souvisí, vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu.

Nutnost novelizace zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a Českém geologickém úřadu vyplývá ze změn v politickém a hospodářském uspořádání státu. Předkládaný návrh, jak už jsem naznačil, je nedílnou součástí soustavy geologických a horních předpisů, jejichž novely budou po tomto návrhu novely následovat, jde o tisky 418 a 419.

Na společném postupu při novelizaci všech těchto předpisů se dohodly ústřední orgány státní správy, mezi které jsou rozděleny příslušné kompetence zákonem ČNR č. 575/1990 Sb., a to ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, ministerstvo životního prostředí a Český báňský úřad.

Úprava tohoto zákona o geologických pracích byla trochu komplikovanější s ohledem právě na rozdělení kompetencí na tomto poměrně malém úseku státní správy, kde vzniknou dva ústřední orgány a jen na okraj pro Vaši informaci, - geologický výzkum se podílí na celkovém finančním objemu geologických prací asi pěti procenty, - to je ta působnost ministerstva životního prostředí, - úsek geologického průzkumu, který je v působnosti ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj, je ten zbytek.

Samozřejmě mnohem důležitější, než je otázka kompetencí, je právě novela zákona o geologických pracích, která musí přizpůsobit znění zákona mechanismům tržního hospodářství. Čili jde především o to umožnit podnikatelskou aktivitu právnickým a fyzickým osobám v oblasti geologických prací, a to se umožňuje úpravou oprávnění vykonávání těchto prací, zejména se upouští od zvláštního aktu udělování oprávnění k výkonu geologických prací právnickým a fyzickým osobám a toto oprávnění je spojeno s osvědčením odborné způsobilosti fyzické osoby, která je pak odpovědna za odborný výkon geologických prací.

Ve vztahu k hornickému podnikání se považuje za důležitou úpravu vztahů mezi Českou republikou jako vlastníkem nerostného bohatství a podnikatelem, kterému bude uděleno oprávnění s tímto nerostným bohatstvím hospodařit. Tento vztah se upravuje pro oblast vyhledávání a průzkumu tzv. výhradních ložisek nerostů a návrh novely nově vytváří instituci umožňující plynulou vazbu mezi prováděním geologických prací a využíváním zásob nerostů těmito pracemi zjištěných. Jde například o stanovení průzkumného území, kterým se udělí výhradní právo vyhledání a průzkumu ložisek v určitém vymezeném území, v určité době a na určitý nerost. Toto právo pak zakládá přednostní nárok na udělení báňského oprávnění, tak jak je to v civilizovaných zemích zvykem.

Předkládaná úprava je zamýšlena jako dílčí novelizace, podotýkám: dílčí novelizace, spíše s krátkodobou platností, protože se počítá s tím, že během rozumného období, ale zřejmě to bude otázka roku, možná i déle, bude vypracována nová úprava, která bude koncipována jako jediný republikový horní zákon, který shrne veškerou horní a geologickou problematiku. Bude se tady muset hodně navazovat na příslušné předpisy v EHS a zřejmě v konzultaci s příslušnými orgány s ohledem na jistou budoucnost této oblasti. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím společného zpravodaje výborů ČNR pana poslance Viktora Dobala, aby nám odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů.

Poslanec Viktor Dobal: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych na začátku vyjádřil určitou, řekněme prosbu, o shovívavost k nám, protože zřejmě s panem ministrem Dybou se dostaneme do Guinessovy knihy rekordů, protože jsem v této sněmovně ještě neviděl, že by se za sebou projednávaly tři zákony, které jsou proto tři, - jak říkal pan ministr, - protože vlastně upravují jednu věc. Sice upravují jednu věc, ale byly vytvořeny v minulosti.

Nejdříve bych se zaměřil na zákon o geologických pracích, jehož démoničnost právě spatřuji v tom, že byl vytržen uměle z horního zákona a upraven zvlášť. Dovolte mi, protože vám budu dělat průvodce všech tří zákonů, abych se v některých pasážích zmínil o některých obecnějších věcech.

Především se vám přiznávám, že jsme si uvědomil při přípravě těchto zákonů, jak velkou pravdu má pan Fridrich Hayek, když za vážné ohrožení svobody společnosti označil splynutí dvou úkolů v jednom zastupitelském sboru, což je naše situace: za prvé formulovat pravidla společného jednání a za druhé řídit vládnutí, zasahovat do tohoto vládnutí. Toto je věc, která i ve svobodné společnosti vede nezbytně k tomu, že se postupně přemění spontánní řád této společnosti v určitý totalitní systém provozovaný ve službách nějaké koalice organizovaných zájmů. Geneze právě tohoto zákona byla přesně tato: nějaká skupina si usmyslila, že si potřebuje zřídit zákon, že potřebuje petrifikovat své určité mocenské postavení a byla zřízena a vytržena z horního zákona část, která se týkala geologie.

Pokud se podíváme, jedná se o novelu. Tato novela samozřejmě musí být v dané situaci provedena, protože nebyl čas a nebyl zatím ani prostor k tomu, aby se vytvořil nový horní zákon. Dívejme se na to, že tedy opravdu upravuje něco, co je dočasné. Pozůstatky minulých dob můžeme spatřovat v tom, - a dělá to určité potíže, - že geologické práce rozdělujeme na výzkum a průzkum. Domnívám se, že bych mohl nabídnout téměř Nobelovu cenu tomu, kdo by tuto hranici dokázal přesně a smysluplně definovat. Myslím, že tato hranice se velmi těžko určuje a většinou se určuje podle nějakého konkrétního zájmu. Ve světě je běžné, že tyto věci de facto splývají.

Tento zákon projednávaly tři výbory: ústavně právní, výbor pro životní prostředí a urbanismus a národohospodářský výbor. Z těchto výborů a z projednávání v těchto výborech vznikla společná zpráva a vznikly připomínky, které nebyly zahrnuty do společné zprávy. Ukázalo se, že praxe, kterou jsme zavedli, díky tomu hektickému tempu, kterým přijímáme zákony, totiž praxe, že projednávané zákony procházejí jen některými výbory, činí potíže už vlastně při sestavování společné zprávy, protože většinou existují proti sobě přinejmenším dva názory. Pokud tyto názory jsou protichůdné, pak se dost těžko hledá nějaké spravedlivé řešení.

Nicméně předložím sněmovně společnou zprávu - já nechci udělat nic jiného než to, že bych se chtěl omluvit za chyby, které bohužel se nám do této společné zprávy dostaly. Jsou většinou formálního charakteru. Pokud byste byli tak hodní a vzali si k ruce společnou zprávu - tisk 486 -, pak nám vypadlo v bodu 22 ve druhém řádku toto: "... právnické osobě, pověřené ministerstvem ..." vypadla tam tedy ta dvě slova "právnické osobě", takže bych vás prosil, kdybyste si laskavě tuto opravu ve společné zprávě udělali, je to tisková chyba.

Druhá věc, která se nám bohužel stala, je, že jsme se spletli v číslování odstavců, takže v článku II se změna týká dosavadního odstavce 2, ale my jsme napsali odstavce 1. Proto by bylo nejjednodušší provést úpravu tak, že nazveme odstavec 1 odstavcem 2, a tím bude změna provedena.

Nejedná se o nic jiného, než o provedení přečíslování.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane poslanče, hovoříte o bodu 22?

Poslanec Viktor Dobal: Nikoliv, hovořím o článku II.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Ano, jde o článek II na straně 2 společné zprávy. Už tomu rozumím. Děkuji.

Poslanec Viktor Dobal: Tam bychom tedy doplnili tuto větu: "Stávající odstavec 1 se označuje jako odstavec 2". Jde o pouhé přečíslování, kterým napravíme toto opomenutí, věcně se jinak nic nemění.

Nyní bych se stručně zmínil o těch připomínkách, které do společné zprávy zahrnuty nebyly. jsou to připomínky související s § 17, kde je názor národohospodářského výboru tento paragraf z tohoto zákona vypustit, zatímco proti tomu stojí názor výboru pro životní prostředí, který máte ve společné zprávě uveden. Další úpravy, které nebyly do společné zprávy zahrnuty, samozřejmě úzce souvisejí s tím ponecháním nebo vypuštěním § 17. Pokud jsme se rozhodli ponechat ve společné zprávě § 17, nebyly tyto úpravy provedeny. Pokud by to ovšem někdo navrhnul a sněmovna vypustila § 17, budou se muset některé tyto připomínky akceptovat.

Já bych rád na tomto místě - poněvadž se jedná o bod přece jen trošku závažný - chtěl vás seznámit alespoň trochu s problémem, o který tady jde.

Především mohu zdůvodnit - možná špatně, ale ponechám to zástupcům životního prostředí, kteří to zdůvodní lépe - pojímání geologie jako součásti ekologie, součásti životního prostředí, což se domnívám, že je naprosto v pořádku a z tohoto pojímání se zde také vychází.

Úkol, který geologická služba by měla splňovat z pohledu životního prostředí, je vytvářet určité databáze, které by byly součástí mnoha jiných databází, kterých by se používalo pro vytváření rozhodnutí a získávání informací o zátěžích krajiny apod. V podstatě jde o ta data, která potřebuje životní prostředí ke své práci. Ale nepotřebuje ovšem jenom toto.

Postoj, který zaujal národohospodářský výbor, vycházel zhruba z těchto premis.

1. My se domníváme, že spíš by to patřilo do kompetenčního zákona, protože se zřizuje orgán státní správy Státní geologická služba České republiky, to znamená, že by to mělo být upraveno spíše zákonem České národní rady o opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky, než v tomto speciálním zákoně. To je jedna věc. Druhá věc je, že se petrifikují určité instituce, které nevím nebo můžeme se alespoň domnívat - jestli budou splňovat všechny požadavky, které bychom na Státní geologickou službu chtěli mít. O Státní geologické službě si dovolím vám ještě něco říci zvlášť.

Domnívám se, že úkolem Státní geologické služby by mělo být provádět systematickou a permanentní inventarizaci geologického prostředí a veškeré poznatky okolo této problematiky archivovat.

Druhým takovým úkolem je zajišťovat pro stát expertní službu ohledně surovinových zdrojů, zdrojů vody, problémů spojených s geologickým prostředím.

A třetím takovým bodem, který by sem také patřil, je sledovat geologickou problematiku v zahraničí a provádět jakousi expertní službu i v takovém ohledu, jako např. jsou pohyby cen surovin, trh surovin apod., které jsou nezbytné k určitému druhu rozhodování.

Státní geologickou službu má každý stát. Velké státy, jako např. Německo, Francie, Velká Británie atd., mají ohromné služby, malé státy mají malé služby. Ale není to dáno jenom velikostí nebo počtem obyvatel, nýbrž je to také hodně dáno rozlohou země. Tak např. Finsko, které má relativně málo obyvatel, ale má velkou zemi, má relativně velkou geologickou službu.

Obvykle je Státní geologická služba organizována pod vládou buď přímo, nebo pod něčím takovým, jako je ministerstvo veřejných prací, jak tomu bylo před válkou i v Československu. Ve Spojených státech amerických je to pod orgánem, který je něco takového, jako je ministerstvo vnitra.

To, co dnes tady máme, totiž oddělení archívu, což je vlastně ten Geofond, od vlastní geologické služby, je opravdu rarita. Proto je nutno tady vytvořit určitý informační systém, a ty se dneska budují v napojení na geografické informační systémy.

Nyní bych vám chtěl krátce říci, jak geologická služba vypadala.

Byla v Československu založena v roce 1919, kdy byl založen Státní geologický ústav. Tento ústav existuje dodnes, jmenuje se Český geologický ústav, ale jeho problematika je mnohem chaotičtější, mnohem rozplizlejší a plní pouze část toho, co bychom nazvali geologickou službou. Přiřazení Českého geologického ústavu pod ministerstvo životního prostředí je poněkud zvláštní. Nebudu komentovat, čím asi mohlo být způsobeno.

Geologická služba by měla mít asi to postavení, jaké má geodetická služba, hygienická služba, hydrometeorologická služba a podobné služby.

To jsou asi tak základní ukazatele, ze kterých vychází národohospodářský výbor. Jde samozřejmě o otázky národohospodářské. Domníváme se, že tato služba, pokud by měla být vytvořena, pak by měla být vytvořena asi na úrovni řekněme sto, maximálně sto padesáti zaměstnanců, s rozpočtem nějakých 30 mil. Kčs, který by bohatě toto pokryl, aby tato služba zajistila uvedená pro stát důležitá data a informace, jejich inventarizaci, archivaci apod. Všechny ostatní věci, které se týkají výzkumu a toho, co bychom pod to zahrnuli, by měly být předávány na různé výzkumné ústavy, především na univerzity, jak je to ve světě zvykem.

Tím by byla zaručena určitá soutěživost v této oblasti, určitá pestrost nabídek a možnost vybírání konkursem a možnost, aby ten, kdo konkurs vyhraje, si mohl vybírat své spolupracovníky, a vybíral by si určitě ty, s kterými daný úkol vyřeší optimálně. Toto jsem vám chtěl dát jako určité základní informace o tom, jak by ta geologická služba měla vypadat. Na závěr své zpravodajské zprávy bych doporučil, abychom projednávali novelu tohoto zákona ve znění společné zprávy a abyste byli tak laskavi a případné připomínky, návrhy, pozměňovací návrhy, které budou delšího rozsahu, dávali písemně. Požádal bych pana předsedajícího, aby otevřel rozpravu k novele tohoto zákona.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu společnému zpravodaji, poslanci Dobalovi. Na jeho doporučení otevírám rozpravu. Do rozpravy se prozatím přihlásili písemně tři poslanci. Pan poslanec Budinský, kterého prosím, aby se ujal slova. Připraví se paní poslankyně Vorlová, třetím přihlášeným je pan poslanec Žižka.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážení členové vlády. Moje připomínky se budou týkat toho, co zde řekl společný zpravodaj, uplatnění některých připomínek, které schválil národohospodářský výbor, a dalších připomínek, které by mohly zákon poněkud vyjasnit. V úvodu bych se přimlouval za to, aby všechny tři novely zákona byly vydány v jednom výtisku Sbírky, tak, aby se zjednodušila práce lidí, kteří musí s těmito třemi zákony denně pracovat a jsou z nich pravidelně přezkušováni.

K mým návrhům: V tisku 413 navrhuji vypustit bod 3 a bod 4. Zdůvodnění k bodu 3: bod 3 je obsažen v původním znění zákona v § 2 odst. 1 písm. a) Protože pravděpodobně nemají všichni původní zákon před sebou, přečtu § 2 odst. 1 písm. a): Zkoumání hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení geologické stavby území a jejich zákonitostí. K bodu 4, který navrhuji vypustit, to ustanovení je velmi nejasné a může zakládat nežádoucí pojmové rozšiřování geologických prací i na stavební práce, metrologii apod. Protože ochrana horninového prostředí proti kontaminaci se může týkat i izolace nádrží, pak by takové práce mohly být označeny za geologické práce a podléhaly by režimu tohoto zákona. Věcný obsah tohoto ustanovení patří spíš do zákona o ekologickém dozoru.

Dále navrhuji k bodu 13 § 6 odst. 4 - první větu ukončit slovem "znalcem", dále již v té větě nepokračovat. Zdůvodnění: Znalec je také v případné geologické službě a zde by se umožňovalo úředníkům, pracovníkům geologické služby vystupovat jako znalci. Zaměstnání v geologické službě ministerstva životního prostředí by automaticky znamenalo, že tato osoba by fungovala jako znalec. K témuž bodu 13 § 6 odst. 4 navrhuji v poslední větě nahradit slovo "objednatel" slovem "zadavatel" protože to už je v zákoně vysvětleno legislativní zkratkou v § 4 odst. 1.

K bodu 14 § 7 odst. 1 - navrhuji vypustit konec věty v textu - v dohodě s ministerstvem životního prostředí. Odůvodňuji to tak, že by mezi ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministerstvem životního prostředí docházelo ke zbytečné administrativě.

Dále k bodu 7 § 3 odst. 4 navrhuji vypustit poslední větu - zdůvodnění zní: Odborné garanty stanoví ve smyslu § 3 odst. 4 prováděcí předpis a není třeba je v zákoně uvádět v závorce, protože to vymezení v závorce je pouze orientační a může zavádět. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Budinskému. Nyní bude hovořit paní poslankyně Vorlová. Připraví se pan poslanec Žižka.

Poslankyně Milada Vorlová: Vážení páni ministři, vážení poslanci a hosté, chtěla bych, abyste se zamysleli nad dvěma slovy, z nichž jedno má být v novelách, které teď budeme projednávat, nahrazeno druhým nebo vypuštěno. Vyskytuje se to ve všech třech geologických zákonech, bohužel jednací řád neumožňuje, abych ve věci vystoupila jednou, ale budu muset vystoupit třikrát, pak už bez zdůvodňování. Chápu, že novely zákonů se tvoří proto, aby se rychle odstranily věci a vztahy, které v nových podmínkách přestávají existovat, ev. jednotlivá slova, která už ztratila obsah. Souhlasím s tím, že ze zákonů mizí slovo "socialistický" a je mi pochopitelné, že se například ochrana ve veřejném zájmu nahrazuje ochranou plynoucí z nějakého zákona. To je správný směr. Konkretizace. Někde se zase snažíme o počeštění textu s přemírou cizích slov. Avšak nahrazení slova "racionální" slovem "hospodárný" není tohoto druhu. Nejedná se o prostý překlad, nebyl by k tomu ani důvod, protože slovo racionální je natolik vžité, že už je stejně srozumitelné jako odpovídající slovo "rozumný". V těchto třech zákonech je tato záměna použita tolikrát, že by se dalo říci, že je to frontální útok na rozum, který by měl naopak vždy stát u všeho lidského konání. Zamysleme se nad rozdílem obou slov. Je zde výrazný významový posun. Hospodárný je konkrétnější než racionální, znamená ale zúžení tohoto slova. Racionální je pojem širší, racionální přístup v sobě zahrnuje i hospodárnost, ale naopak ne každé hospodárné řešení je i racionální. V bývalém režimu se často stávalo, že právě ty pasáže v zákonech, které byly správné, se v praxi nenaplňovaly. To ale není důvod, abychom je bezmyšlenkovitě škrtali. Spíš bychom měli význam těch slov naplnit. Nevzdávejme se rozumu. Nevyměňujme komplexnost lidského rozhodování, v němž jsou i argumenty ne snadno vyčíslitelné, za podřízenost počítači, do něhož vložíme čísla a neomylná čísla nám také vypadnou. Možná, že kdyby se skutečně uplatnila racionálnost a ne jen těžařská hospodárnost, mohl dosud stát nad pražským Prokopským údolím románský kostelík svatého Prokopa, nebyl by ohrožen zámek Jezeří v Krušných horách, možná že by dominanta nad Bruntálem - kostel Panny Marie dnes nestál na okraji propasti groteskního půlkopce, možná by dosud existoval starý Most a třeba by odpadly i donedávna se vlekoucí spory o Chabařovice.