Místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J.
Kasal, Z. Malík, J. Vlach a 155 poslanců.
Za vládu České republiky: místopředseda
vlády J. Stráský, ministr životního
prostředí
I. Dejmal, ministr zemědělství B. Kubát,
ministr vnitra T. Sokol, ministr financí K. Špaček,
ministr zdravotnictví M. Bojar, ministryně obchodu
a cestovního ruchu V. Štěpová, ministr
státní kontroly I. Němec.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, vážení členové vlády,
milí hosté, dovolte mi, abych zahájil přerušené
jednání 24. schůze ČNR a všechny
vás přivítal.
V pátek 15 listopadu jsme se rozešli při projednávání
XXVI. bodu pořadu - "Odpovědi členů
vlády na interpelace, otázky a podněty poslanců".
Předtím jsem přerušili do příští
schůze ČNR projednávání části
zprávy o činnosti předsednictva ČNR
týkající se jednání s předsednictvem
SNR. Protože přerušením této schůze
jsme získali čas k prostudování příloh,
které jsme k tomu obdrželi, doporučuji pokračovat
ještě na této schůzi v projednávání
výsledků společného jednání
předsednictev obou národních rad. Přitom
tento bod navrhuji projednat jako první.
Dále bych si dovolil navrhnout několik dalších
doplnění programu.
Za prvé to bude jeden velice stručný bod:
Vzhledem k tomu, že jsme při některém
z minulých jednání uvolnili paní kolegyni
Moserovou z funkce předsedkyně výboru, ale
neuvolnili jsme ji jako členku výboru, což
výboru poněkud komplikuje situaci, ale domníváme
se, že je to stručná formalita. Berte to jako
návrh na doplnění programu.
Pak bych vám chtěl vysvětlit, k čemu
jsme došli a co souvisí s tím, jak budou za
sebou následovat další schůze. Jak si
jistě vzpomínáte, máme v Jednacím
řádu nové ustanovení o tom, že
společná zpráva zpravodajů musí
být předložena poslancům 24 hodin před
zahájením schůze. Jak si asi také
uvědomíte, obdrželi jsme od vlády některé
závažné návrhy zákonů
zoufale pozdě a příslušné výbory,
jako např. výbor - zjednodušeně řečeno
zdravotnický a sociální bude muset projednat
ve velice krátkém časovém termínu
tak závažné zdravotní kodexy nebo normy,
jako je zákon o zdravotním pojištění
nebo návrh zákona o Všeobecné zdravotní
pojišťovně.
Pokud bychom chtěli zahájit příští
schůzi skutečně v úterý a projednat
tyto zákony, a jejich projednání je bohužel
nutné vzhledem k tomu, že by měly nabýt
účinnosti od 1. ledna příštího
roku, tak by se musela společná schůze zpravodajů
sejít v neúnosně krátkém termínu.
Proto navrhuji takové technické řešení,
abychom nyní akceptovali rozšíření
programu ještě této schůze o některé
další body s tím, že by to neznamenalo
rozšíření dnešního programu
jednání. Dnešní jednání
by skončilo poté, co zvládneme to, co musíme
zvládnout. V úterý 3. prosince bychom zahájili
naše jednání projednáváním
těch bodů, které byly původně
navrženy do programu příští schůze,
tuto schůzi bychom skončili v úterý
3. 12. odpoledne a ve středu ráno bychom zahájili
jednání další schůze. Tato varianta
umožní, abychom získali rozumný čas,
který je nutný proto, aby se mohla porada zpravodajů
sejít v únosném čase. Neznamená
to nic jiného, než tuto formální změnu.
V některých klubech toto bylo projednáno
a bylo to akceptováno a my jsme se k tomu dnes na předsednictvu
jenom v takovém neformálním jednání.
Já improvizuji v nastalé situaci, takže se
chci zeptat, je-li mé vysvětlení jasné,
protože chci pokračovat tím, že bych navrhl,
abychom tak jak bylo původně plánováno,
v úterý 3. prosince projednávali volbu kandidátů
soudců Ústavního soudu, návrh předsednictva
ČNR na zkrácení zákonných lhůt
a některé další body, které bude
možno v úterý projednat, ale aby to bylo ještě
na této schůzi, tzn. na 24., z těchto technických
důvodů.
Takže mi dovolte, abych v tomto okamžiku navrhl rozšíření
programu této schůze o několik dalších
bodů. Další bod, o který navrhuji doplnit
program této schůze je volba kandidátů
ústavního soudu.
Další bod je návrh předsednictva České
národní rady na zkrácení lhůty
k projednání návrhů zákonů
a pak se domnívám, že by bylo rozumné
doplnit ještě zprávu o činnosti předsednictva
České národní rady až do toho
data, kdy bude pokračovat jednání této
schůze. Navrhuji doplnit tyto tři body plus bod,
který se týká uvolnění z práce
ve výboru paní kolegyně Moserové.
Teď se chci zeptat, zdali jsou z pléna ještě
nějaké další návrhy nebo doporučení?
Faktická poznámka, pan kolega Ortman, prosím.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
místopředsedo, vážení kolegové,
já se domnívám, že bychom měli
učinit postup, který považuji za správný,
a to aby se k této otázce vyjádřilo
předsednictvo. Pokud vím, na předsednictvu
se o této otázce nehovořilo, žádný
závěr učiněn nebyl a teď tu formulujeme,
které body se zařazovat budou, považoval bych
za rozumnější, kdyby se v této věci
vyjádřilo předsednictvo a dalo návrh
sněmovně. Navíc se obávám,
že ve vztahu k volbě soudců ústavního
soudu se dostáváme z hlediska materiálů
do problémů s jednacím řádem
a tímto návrhem nezískáme, domnívám
se, téměř nic. Takže bych se přimlouval
za to, abychom tuto otázku posoudili na krátké
schůzi předsednictva, která může
být v kterékoliv přestávce a věnovali
se teď normálnímu programu.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji, zaznamenávám to jako procedurální
návrh, aby se v blíže neurčenou chvíli
sešlo předsednictvo, aby projednalo tyto procedurální
návrhy.
Je to procedurální návrh, já tedy
o něm dávám hlasovat, neprodleně.
Ptám se, kdo je pro tento návrh tak, jak ho formuloval
pan kolega Ortman. Prosím zvedněte ruku, kdo jste
pro tento návrh. 71. Děkuji.
Kdo je proti? 11. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? 38. Děkuji.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat. Znamená
to, že se v přestávce dnešního
odpoledního jednání sejde předsednictvo
a že se bude zabývat touto technicko-organizační
záležitostí.
Nyní vám musím položit dalších
několik otázek. Myslím, že se tím
nevylučuje to, abychom hlasovali o návrhu na doplnění
programu. Zeptám se takto - kdo souhlasí, aby pořad
zbývající části 24. schůze
byl rozšířen o pokračování
přerušeného jednání té
části zprávy o činnosti předsednictva
ČNR, která se týká jednání
předsednictev národních rad ve dnech 11.
a 12. listopadu 1991 podle sněmovního tisku 474
včetně příloh a aby tento bod byl
zařazen jako první, ať zvedne ruku. 113. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl přijat.
Dalším návrhem je, abychom doplnili program
o odvolání paní poslankyně Jaroslavy
Moserové z členství ve výboru ČNR
pro vědu, vzdělání a kulturu.
Kdo je pro toto doplnění, ať zvedne ruku. 130.
Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.
Než začneme projednávat bod pořadu,
který se týká jednání předsednictev
národních rad, je ještě nutné,
abychom revokovali usnesení č. 283 ze 14. listopadu
1991, ve kterém jsme se rozhodli projednat tuto část
zprávy na příští schůzi
České národní rady. Proto vám
navrhuji přijmout toto usnesení:
Česká národní rada revokuje své
usnesení č. 283 ze 14. listopadu 1991.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku. 104. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
I tento návrh byl přijat.
Než přistoupíme k projednávání
daného pořadu, chtěl bych vám ještě
sdělit jednu informaci o činnosti předsednictva
ČNR.
Dnes odpoledne předsednictvo ČNR vyslechlo informaci
premiéra pana Petra Pitharta a ministra financí
Karla Špačka o přípravě státního
rozpočtu České republiky ve vztahu k přípravě
rozpočtů federálního a slovenského.
Informace navazovala na jednání, které se
uskutečnilo v Bratislavě v úterý 19.
11. t.r. O tom pravděpodobně všichni víte
ze sdělovacích prostředků.
Předsednictvo ČNR přerušilo dopoledne
projednávání rozpočtu, protože
zanedlouho měla začít tato schůze
ČNR. Pokračovat v jednání bude předsednictvo
ČNR po skončení dnešního jednání
projednáváním tohoto bodu a předpokládá
se, že pan ministr financí by pravděpodobně
příští týden navštívil
schůze poslaneckých klubů, aby tam podal
příslušnou informaci. Potom by se tím
měla zabývat Česká národní
rada na některé z příštích
schůzí. Nyní přistoupíme k
projednávání schváleného pořadu.
Odsouhlasili jsme doplnění jednotlivých bodů.
Domnívám se, že vzhledem k tomu, že jde
o pokračování schůze, není
třeba schvalovat program jako celek a můžeme
přistoupit k projednávání bodu programu,
jehož projednávání bylo přerušeno,
a to je zpráva o činnosti předsednictva ČNR
za období od 5. do 13. listopadu 1991 podle sněmovního
tisku č. 474.
Projednávání tohoto bodu pořadu, jak
už jsem konstatoval, jsme ve čtvrtek 14. listopadu
přerušili v průběhu rozpravy na návrh
poslanců, aby všechny podkladové materiály
projednaly nejprve poslanecké kluby. Připomínám,
že první část zprávy týkající
se pravidelných bodů jednání předsednictva
ČNR jsme již schválili. Doporučuji proto
pokračovat v rozpravě s tím, že by slovo
dostali nejprve zástupci poslaneckých klubů.
Současně doporučuji, aby přípravou
návrhu usnesení k této části
bylo pověřeno politické grémium, tzn.
představitelé poslaneckých klubů.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Ne.) Má někdo jiný návrh na způsob
pokračování v jednání? (Ne.)
Není tomu tak.
Můžeme tedy pokračovat v přerušené
rozpravě. Prosím nejprve zástupce poslaneckých
klubů. Písemně zde není přihlášen
nikdo. Prosím tedy, aby vystoupili zástupci jednotlivých
poslaneckých klubů. Kdo se hlásí jako
první? Pan poslanec Volák, předseda poslaneckého
klubu ODS.
Poslanec Stanislav Volák: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, dámy a pánové, dovolte, abych
vás seznámil se stanoviskem klubu Občanské
demokratické strany k návrhům předloženým
předsednictvem Slovenské národní rady
při jednání předsednictev ČNR
a SNR v Papírničkách ve dnech 11.
- 12. listopadu 1991: Klub Občanské demokratické
strany nedoporučuje novelizaci článku 142
ústavního zákona č. 143/1968 Sb. Připravovaná
dohoda o společné zákonodárné
iniciativě národních rad vůči
Federálnímu shromáždění
vychází z platného ústavního
stavu a tudíž novelizaci uvedeného článku
nevyžaduje. Z návrhu článku 142 lze
jednoznačně odvodit, že obsahově by
šlo o uzavření státní smlouvy,
tedy smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou,
což klub Občanské demokratické strany
nepovažuje za přípustné, má-li
být zachována federace jako jeden subjekt mezinárodního
práva.
Klub ODS zároveň upozorňuje na to, co z návrhu
článku 142 vyplývá, tedy, že
by poslanci Federálního shromáždění
byli při přijímání ústavy
vázáni obsahem smlouvy mezi oběma republikami
o zásadách ústavy. Tento postup považuje
klub ODS za zcela nepřijatelný, neboť tím
je de fakto popřena legitimita nejvyššího
zákonodárného orgánu federace při
přijímání federální
ústavy.
2) Klub Občanské demokratické strany má
za to, že účinnost ústavy přijaté
Federálním shromážděním
může být podmíněna souhlasem
obou národních rad.
Za třetí klub ODS považuje na přijatelné,
aby v nové ústavě společného
státu byla přijata varianta dvoukomorového
Federálního shromáždění,
jehož druhá komora by byla složena paritně
ze zástupců zvolených v České
republice a ve Slovenské republice v přímých
volbách a ve které by při přijímání
ústavních zákonů platil zákaz
majorizace.
Za čtvrté klub ODS je ochoten i nadále jednat
o podobě ústavních orgánů,
která by zaručila fungování společného
státu.
Děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Volákovi a vyzývám
zástupce dalšího klubu, aby vystoupil v rozpravě.
Pro vaší informaci mám zde dvě přihlášky
do rozpravy poslanců, ale ne jako vystoupení jménem
klubů. Kdo se dál hlásí do rozpravy?
Pan kolega Kalvoda, prosím. Dávám mu slovo.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
já se stručně vyjádřím
jménem klubu ODA k tomu, k čemu se kluby zavázaly
se vyjádřit při dnešním pokračování
přerušené rozpravy, k bodu zpráva o
činnosti předsednictva.
Pokud jde o návrh postupu, spočívající
v novelizaci článku 142 odst. 1 ústavního
zákona 143 z roku 1968 Sb., v úplném znění,
pak klub ODA odmítá tento návrh tak, jak
byl podán předsednictvem Slovenské národní
rady.
Pokud jde o projekt druhé komory federálního
parlamentu, spočívající ve federální
radě, klub ODA konstatuje, že tento projekt byl součástí
komplexního řešení společného
návrhu obou národních rad tak, jak byl uvažován,
z iniciativního legislativního návrhu a byl
uvažován dalšími procedurálními
i věcnými komponenty. A proto pokud jednání
nedošlo dál, než tam, kam došlo, pak se
klub ODA k tomuto návrhu věcně nevyjadřuje,
avšak podotýká, že věcně
se kloní k přímo volené druhé
komoře federálního parlamentu. Děkuji.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu místopředsedovi Kalvodovi,
kdo se dál hlásí do rozpravy? Jménem
poslaneckého klubu - prosím, pan kolega Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Chtěl bych se vyjádřit
jménem našeho poslaneckého klubu, tedy klubu
KSČM. Náš klub vychází ze základní
premisy, že všechny kroky národních rad
musí být činěny v mezích ústavnosti.
Konstatujeme, že návrh předložený
předsednictvem Slovenské národní rady
vybočuje z rámce platného ústavního
stavu, neboť Federální shromáždění
se vzdalo své základní ústavodárné
funkce.
Dále bychom se chtěli vyslovit k druhé věci,
to znamená k otázce struktury parlamentu. Domníváme
se, že nelze tuto otázku posuzovat jen podle názvu,
ale podle způsobu tvorby kompetencí. Z tohoto pohledu
se vyslovujeme, aby byla otázka struktury parlamentu federálně
řešena dvoukomorově, to znamená s variantou
senátu, kterou jednoznačně upřednostňujeme
před variantou nepřímých voleb, tedy
variantou federální rady. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu kolegovi Ortmanovi, prosím, kdo
se dál hlásí do rozpravy? Pan kolega Výborný,
jménem klubu KDU.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
dámy a pánové. Především
bych chtěl připomenout, že jménem klubu
KDU dokonce i s návrhem usnesení vystoupil při
minulém jednání tohoto pléna předseda
klubu a místopředseda České národní
rady poslanec Jan Kasal. Opakuji, že klub poslanců
Křesťanské a demokratické unie nesouhlasí
s tím, aby smlouva - dohoda mezi národními
radami měla charakter státní smlouvy. Proto
také nesouhlasím s tím, aby byla inkorporována
do ústavy, neboť by to znamenalo, že by se stala
trvalým zdrojem práva. Věcně se zatím
nevyjadřujeme k případné novele článku
142, ústavního zákona č. 143 z r.
1968 Sb., neboť zastáváme názor, že
novelizace tohoto federálního ústavního
zákona je především a výlučně
záležitostí Federálního shromáždění.
V každém případě trváme
na tom, že by bylo užitečné, správné
a pro společný stát jedině možné,
aby se tvorba ústavy vrátila na půdu Federálního
shromáždění. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Výbornému. Kdo se
dál hlásí do rozpravy? Pan kolega Žák,
jménem klubu Občanského hnutí.
Poslanec Václav Žák: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, předtím než se zmíním
o návrhu usnesení klubu Občanského
hnutí, tak bych rád zrekapitulovat proces, na jehož
konci, zdá se, dnes stojíme.
Při prvním setkání předsednictev
České a Slovenské národní rady
ve Žďáru nad Sázavou byl dohodnut postup
tvorby federální ústavy pomocí takzvané
komise deset - deset - čtrnáct, to znamená
komise, která obsahovala deset členů ze Slovenská
rodní rady, deset z České národní
rady a čtrnáct poslanců Federálního
shromáždění. Tato komise začala
pracovat, ale neváhám říci, že
byla naprosto impotentní. Ta komise byla týmem paralelně
mluvících členů, kteří
nenašli v podstatě ani v jednom bodě souhlasné
stanovisko. Zaznívaly tam naprosto paralelní informace,
takže zformulovat politické zadání pro
tvorbu ústavy tato komise nebyla schopna.
Na základě reflexe stavu činnosti komise
předložil pan prezident Havel komisi návrh
ústavy, ačkoliv mohl pomocí své zákonodárné
iniciativy to učinit rovnou Federálnímu shromáždění,
tak ho předložil této komisi. Avšak situace
v práci komise se nezlepšila ani potom, co měla
k dispozici text, nad kterým by mohla pracovat. Na základě
toho se rozběhla politická jednání,
upozorňuji politická jednání mezi
představiteli stran a mezi ústavními činiteli,
jejichž výsledkem posléze bylo prosazení
konceptu smlouvy nebo dohody mezi národními radami
o zásadách budoucí ústavy federace
s tím, že se vlastně máme soustředit
na problém kompetencí a všechny ostatní
části už jsou vyřešeny v návrhu
federální ústavy, který byl připraven
experty.
K tomuto kroku byly národní rady vyzvány
samotným Federálním shromážděním
a Federální shromáždění
se ještě nedávno, myslím 9. října
ve svém usnesení obrátilo na národní
rady, aby urychlily proces tvorby dohody, a tím otevřely
cestu přijetí ústavy společného
státu. Jednání předsednictev byla
tři.
Jednání v Bratislavě bylo čistě
informativní jednání, ve kterém neexistoval
v podstatě žádný písemný
dokument, který by sloužil jako podklad pro jednání.
Jednání ve Štiříně se
odehrálo na podkladě dvou rozdílných
textů, které vypracovaly separátně
česká a slovenská strana. Česká
strana vycházela z návrhu expertů, který
obsahoval systemizovanou úpravu dnešního ústavního
stavu a slovenská strana předložila variantní
návrh, který obsahoval návrhy jednotlivých
politických stran, protože na jednotném textu
předsednictvo slovenské strany se nebylo v daném
čase schopné dohodnout.