Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Němečkovi. Nemám žádnou další písemnou přihlášku do rozpravy. Hlásí se ještě někdo do rozpravy. (Nikdo.) Rozpravu končím.
Nyní bych vám, vážené kolegyně, vážení kolegové navrhl další postup. Domnívám se, že bude potřebný určitý časový prostor ke zpracování sumy pozměňovacích návrhů, nebo můžeme hlasovací proceduru zahájit okamžitě. (Nikoliv.) Prosím pana zpravodaje, aby se k této záležitosti vyjádřil.
Poslanec Jiří Dušek: Byly mi předloženy pozměňovací návrhy a potřebuji určitý čas k jejich zpracování. Jsou dosti zmatečné, ale hlavně se překrývají. Je potřeba je nějakým způsobem upravit a dát jim formu. Požaduji 20 - 30 minut, ale domníváme se, že pan ministr by mezitím mohl odpovědět na dotazy, které zde byly vzneseny. Ty má připraveny.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Navrhuji, aby se pan společný zpravodaj po skončení rozpravy ihned ujal svého úkoly, tzn. připravit hlasovací proceduru. Předávám slovo panu ministru Kubátovi.
Ministr zemědělství a výživy ČR Bohumil Kubát: Dámy a pánové, pokusím se některé dotazy zodpovědět, vysvětlit, příp. si dovolím odbočit do některých úvah.
Především bych chtěl říci, že mě skutečně nesmírně mrzí, že sněmovna je prázdná. Musím se přiznat, že mě to mrzí i ve vztahu k mým kolegům, protože jsem předpokládal, že dnes tady budeme obhajovat vládní politiku zemědělství, nikoliv politiku Kubáta. Budiž.
Dále mě mrzí, že jsme se zúčastnili celé řady nejrůznějších jednání, kdy v nejrůznějších výborech jsme předkládali agrární program český, federální, kdy jsme rozebírali celou řadu nejrůznějších připomínek... Děkuji pane kolego. (Přichází ministr Sokol.) Když tato 3 - 4 hodinová jednání, na kterých jsem samozřejmě byl osobně přítomen, jsme končili, zůstávali tam 3, 4 věrní poslanci, se kterými jsme diskutovali.
Myslím, že tak jak jste zde všichni uvedli, zemědělská politika je zcela nepochybně nesmírně významná, nesmírně důležitá, už proto, že se jedná o výživu národa, dále i proto, že v zemědělství se prolíná výsledek hospodaření všech možných dalších resortů.
Vážení, výsledky dnešního zemědělství jsou takové právě proto, že vlastně zemědělství zametalo v minulosti kdejaký nešvar, kdejaké mínusy, kteréhokoliv jiného resortu. Jestliže jsme měli neprodejné nákladní automobily, např. LIAZy, dostali zemědělci subvenci, dostali miliony a za ně náklaďáky nakoupili. A resort zemědělství byl slavný. O tom, jak vypadá naše technika, přístup ostatních resortů, obalová technika, potravinářská technika atd., se nemusíme bavit, to jsou výrobky, které pro nás vyrábějí a připravují ostatní resorty.
Zemědělství tudíž až dosud zametalo. Nyní zametat přestává a chtěli bychom být sami hrdými sedláky a věci nazývat pravými jmény. Proto budu nadále ve svém vystoupení takto pokračovat.
Hovořilo se zde o kompetencích. Kompetence musí být v zemědělství především federální a dále republikové. Dnes jsme zde strávili celý den nad různými úvahami, které souvisejí s kompetencemi.
Musím říci, že první kompetence jsme si naprosto jedno značně s mými kolegy, tzn. s ministrem zemědělství a ministrem lesního hospodářství, ujasnili prakticky před rokem v Piešťanech. Shodli jsme se, vypracovali jsme shodné materiály, které jsme společně podepsali, které však vzápětí neplatili. Za posledních cca 14 dnů jsme vypracovali celkem 5 elaborátů, které jsme si před různými jednáními faxovali, podepisovali, a to za účasti federálních orgánů, ministerstva zemědělství Slovenské republiky i ministerstva našeho.
Kompetence jsou tudíž samozřejmě závislé na otázce státotvorné a na federaci jako takové.
K projednávání federálního agrárního programu, který je pro mě závazný, protože jej schválila federální vláda, pokud nedojde ke změně, beru ho jako hotový a závazný, si dovolím říci zhruba nejvýznamnější strategické body, které jsou v kompetenci federace:
- řízení společného jednotného vnitřního trhu potravin,
- jako společný problém vidíme stanovení prahu potravinové bezpečnosti, tzn. celkového objemu produkce potravin, o kterém jste tady v podstatě hovořili. Mělo by to být asi 80 % naší minulosti. Hovoří se o tom, že by to mělo být zhruba 80 % vyrovnané poptávky při současných cenách, tzn. že nikolik 80 % ve vztahu k minulosti,
- dále se hovořilo o společné ochraně jednotného trhu, tzn. celní ochraně, protože musíme ochraňovat naše zemědělce a naší produkci potravin před přísunem skutečně levných potravin ze zahraničí,
- dále je za strategickou záležitost považován jednotný dohled na důchodový stav v našem zemědělství, a to jak ve Slovenské republice, tak v České republice, protože z toho je potřeba skutečně vyvozovat politiku úvěrovou, úrokovou, dále jednotná subvenční pravidla a jednotnou subvenční politiku.
Je nutné, aby toto bylo v obou republikách shodné, protože jinak vyvoláme přesuny lidí, přesuny zemědělské produkce, což je samozřejmě nežádoucí.
Tolik ve stručnosti k základním kompetencím. Mnozí z vás byli přítomni nedělního jednání zde v České národní radě, kdy probíhala příprava na jednání se slovenskými představiteli. Hovořilo se o tom, že obecná legislativa, obecné zákonodárství by měly být v kompetenci federace, např. transformační zákon, zákon o půdě, veterinární předpisy atd., zatímco dílčí, výkonné prováděcí předpisy by si měly stanovovat jednotlivé republiky samy, a to už i proto, že existují určité rozdílnosti v přístupu a v řešení jednotlivých problémů a vůbec i v samotné problematice v jednotlivých republikách.
Dovolím si brát postupně jednotlivé příspěvky. Pan poslanec Matějka pravil, že vláda prakticky pro zemědělce neudělala nic. Já s tím v zásadě nemohu souhlasit, protože to, co jsme tady před několika měsíci říkali jako součást agrárního programu, jako vládní politiku, jako cíle, které si vláda zadala, tak to, když je teď splněno, tak je nám buď vyčítáno, nebo je nám řečeno, že jsme se dostali někam jinam, kam jsme nechtěli apod. Prosím, uvědomme si, že jednak federální a jednak v součinnosti s tím česká vláda zajistila odčerpání zemědělských přebytků.
Víte dobře, že už v létě jsem hovořil o tom, že letní nátlakové akce, které byly v červenci, v srpnu vyvolány, jsou v oblasti mléka zbytečné, že přebytek mléka je kolem miliardy, 800 mil. litrů, to, co se říkalo, nebyla pravda. Projevilo se to už tím, že v září jsme začali export mléka, intervenční nákupy omezovat. Sem do sněmovny jsem se dostavil z jednání zakládajícího se Federálního fondu tržní regulace a informoval jsem vás, že jsem odmítl podepsat výnos tenkrát pana náměstka Adamce, kde bylo řečeno, jakým způsobem bude zvýšena nákupní cena na 5,40 Kčs. Jasně jsem vás tady tenkrát informoval, moje názory jsou staré dnes čtyři měsíce a jsou vám velmi dobře známé. To, že jsem měl pravdu, jednoznačně dokazuje to, že vyhodnocení ke 30. září jasně ukázalo, že přebytek mléka tak velký není. Na pátečním jednání Federálního fondu tržní regulace jsme zcela zastavili veškeré vývozy včetně sušeného mléka, protože tyto nátlaky byly z toho důvodu, aby různé obchodní organizace měly profit, aby vydělávaly, aby v podstatě přelily státní peníze, dotační peníze do svých kapes.
V každém případě, co se týče prodeje másla, mléka, některých sýrů atd., zajistili jsme to, co umožnilo zvýšení, zotavení nákupní ceny, tzn., že dnes zemědělci prakticky veškeré mléko prodávají za 5,40 Kčs, prodávají ho na úkor mlékáren, nikoliv na úkor státní dotace, čili dosáhli jsme toho tržního prostředí.
Můžeme se teď dohadovat, jakým způsobem toto mělo vliv na zvýšení ceny másla, mléka, potravin. Vážení, sami jste zde řekli, že ceny potravin se zvýšily o 1/4. Teď si tady můžeme rozebírat, kolikanásobně se zvýšily ceny nejrůznějšího průmyslového zboží. A v podstatě vám řeknu, že tady z vašich poslaneckých vystoupení jednoznačně vyplývá rozpor. Jedni mně vyčítáte, že prodejná cena potravin se příliš zvýšila, druzí říkáte, že se zvýšila tak málo, že zemědělci stále příliš levně prodávají. Čili, prosím vás, je nutné hledat určitou cestu, je nutné hledat východisko, aby cena potravin byla natolik přijatelná, aby trh tyto potraviny kupoval a aby nedošlo k poklesu spotřeby potravin tak, aby to pocítil zemědělec v tom, že se mu sníží odbyt. To je záležitost zpracovatelského průmyslu, to je záležitost, aby zpracovatelé zkoušeli spotřebitele, aby hledali tu cenu, za kterou je ten či onen výrobek ještě prodejný a přitom aby byl rentabilní pro výrobce. To je začátek záležitosti tržního mechanismu a tržního prostředí.
Pan poslanec Matějka zde dále hovořil o otázce nespokojenosti se zemědělskou politikou. Samozřejmě, že v našem zemědělství je celá řada nejrůznějších zájmových skupin. Nebudu zde marnit čas tím, abych vyjmenoval všechny skupiny, při přípravě zákona o půdě, při přípravě zákona transformačního jsme se snažili na nejrůznějších jednáních toto rozvrstvení udělat co nejpečlivěji, abychom věděli zhruba, jaké zájmové skupiny jsou, abychom věděli, kterým všem skupinám by zákon měl nějakým způsobem vyhovět. Je naprosto logické, že celá řada skupin v zemědělství musí projevovat nespokojenost se zemědělskou politikou, a je to v podstatě dokladem toho, že tato zemědělská politika je skutečně reformní. Protože jednak ředitelé a jednak předsedové družstev a celá řídící špička si je naprosto vědoma toho, že při realizaci ekonomické reformy v zemědělství prostě definitivně přijde o svá výnosná místa, na která si za desetiletí prostě zvykli.
Bohužel celá řada lidí, těch obyčejných, pracovitých, při politice, kterou tito lidé uplatňují venku na vesnicích při tom zastrašování, začíná mít zcela neopodstatněně z této zemědělské politiky také strach. Pak je samozřejmě celá řada těch, kteří se vezli, kteří v zemědělství denně pracovali 4 - 5 hodin maximálně a ještě pracovali špatně - ti také definitivně přijdou o ty svoje 3 - 4 - 5tisícové platy, protože prostě ze zemědělství budou muset odejít. Ti, kteří v něm zůstanou a kteří se stanou nositeli ekonomické reformy, budou na sebe muset brát osobní riziko, podnikatelské riziko, budou ručit svým majetkem a je jasné, že i oni určitým způsobem z toho třeba mají obavy. Pro tuto skupinu, která ponese osobní riziko, která bude také nejvíce osobně zainteresovaná, jsem ochoten dělat to, co dělám, prostě se maximálně snažit ji uspokojit. To je více méně odpověď panu poslanci Stibicovi.
To, že všechny výhody, které se snažíme pro tuto skupinu získat, včetně transformačních zákonů, zákonů o půdě atd., že tyto věci jdou nesmírně pomalu, to rozeberu velmi detailně za chvíli.
Pan poslanec Meier hovořil zde o oceňování majetku - to je ta ministerská vyhláška k zákonu o půdě. K zákonu o půdě jsme byli povinni vydat několik prováděcích vyhlášek.
Předně to byla prováděcí vyhláška k pozemkovým úpravám, kterou jsme již vydali, podepsal jsem ji a prakticky od října je v platnosti. Dále se jedná o oceňování majetku. To, že 5 měsíců po schválení zákona o půdě není tato vyhláška dosud hotová, skutečně není naší vinou, protože to, co jsme měli připraveno, se zdálo federálnímu ministerstvu financí příliš výhodné, že bychom zemědělcům vraceli příliš mnoho peněz. Zasáhlo by to samozřejmě do rozpočtů, a proto jsme byli nuceni tuto vyhlášku několikrát přepracovávat. Konečně jsme se shodli jak s FMF, tak s českým ministerstvem financí, připravili jsme podle mého názoru velmi dobrý materiál, který už prošel hospodářskou radou a bude příští týden schvalován ve vládě.
Jen pro vaši informaci, jedná se o oceňování majetku formou vzorce, máme to graficky znázorněno, máme zjištěno a skutečně propočítáno, že majitelé, resp. vlastníci půdy do dvou hektarů prakticky neměli žádný velký majetek, takže, abych tak vulgárně řekl, prostě kosu, hrábě a trakař jim prostě proplácet nebudeme. Ti, kterým se vrací méně jak dva hektary, tedy nedostanou nic. Pak postupně se suma na hektar zvyšuje až zhruba na úroveň kolem 500 - 100 ha, protože u těchto hospodářů bylo nejvyšší zatížení strojním parkem apod., potom přes 100 ha a více se suma zase postupně snižuje. Čili na tomto propočtu se shodly veškeré zainteresované organizace.
Co se týče další prováděcí vyhlášky - ohodnocování nemovitostí, na ní pracuje pouze ministerstvo financí, protože spadá do jeho kompetence, zatím to nebylo ani rozesláno k připomínkovému řízení, na ministerstvu financí se na tom stále pracuje.
Otázka provádění školení, různých rad, publikací atd. Snažili jsme se na ministerstvu dělat, co se dá. Vyšlo několik publikací, vydali jsme několik brožur, spolupracujeme s odboráři, kteří nám velmi rychle vydávají některé naše metodické pokyny. Chtěl bych tady říct v podstatě to, co tady říkal pan Meier. Podtrhnul bych, že v mnoha pohledech (uvedl jsem to už v úvodním slově) revoluce na venkov bohužel ještě nedošla a z toho svým způsobem lze vyvozovat i některé problémy, se kterými se tam potýkáme.
Pan poslanec Kapusta hovořil o nedostatečném vývozu. Já nemohu s tímto názorem souhlasit, protože nelze hovořit o tom, že bychom nezajistili dostatečný vývoz masa, mléka atd., protože prakticky hned v září byl zastaven vývoz másla, podstatně omezen vývoz sýrů a mléčných produktů. Teď minulý týden v pátek na jednání v Bratislavě jsme na radě Federálního fondu tržní regulace prakticky pozastavili vývoz hovězího masa.
Nedá se říci, že vývoz by byl nedostatečný. Prováděli jsme jej tak, aby došlo k vyrovnání spotřeby a poptávky. Nikde nebylo řečeno a zásadně se proti tomu ohražuji, že by mělo dojít k omezení nebo k úplnému zastavení dotací do zemědělství. Naprosto souhlasím s názorem a je to můj názor, že všude ve světě se zemědělství dotuje. Nevidím důvod, proč bychom k těmto dotacím přistoupit neměli. V letošním roce jsme měli 7 miliard na dotace, pro příští rok budeme nárokovat o dvě miliardy Kčs více, protože předpokládáme, že se v příštím roce plně rozběhne transformace a budou obrovské náklady na realizaci transformace. Proto budeme požadovat v rozpočtu o dvě miliardy Kčs více a bude na vás, vážení poslanci, kteří jste tyto připomínky zde vznesli, abyste nám jako resortu je pomohli obhájit při schvalování rozpočtu právě tady ve sněmovně.
Byla zde řečeně otázka objemu prodeje atd. Základem je, aby naše zemědělská výroba dosáhla podstatného zlevnění. Hovoříme o tom, že se zdražuje 70 procent vstupů do zemědělství. Přesto se domnívám, že s těmito vstupy lze lépe hospodařit, lze jich spotřebovávat na zemědělskou výrobu daleko méně. Právě proto je třeba tuto zemědělskou výrobu zlevnit. Dostanu se k tomu i v rámci zaměstnanosti, v rámci počtu pracovních sil. V okamžiku, kdy se naše zemědělská výroba rozumně přiblíží ev ropské obchodní ceně, pak bude možné ji pouze drobnými dotacemi, jak se postupně mění a vlní tato cena, dorovnávat pružnou dotací a zajišťovat dostatečný odbyt. Naši zemědělci pak budou moci vyvážet a budou mít zajištěnu prosperitu a zisky. Ovšem uvědomíme-li si, že zhruba padesát procent každé ceny musíme dorovnávat, aby náš výrobek byl prodejný ve světě, tak potom každý vývoz je prodělkem. Nelze se takto jednoznačně dívat na otázku vývozu.
Poslanec Soural hovořil o situaci na Bruntálsku. Nemá smyslu to zde rozebírat příliš široce. Dovolím si říci, že by stálo za to, aby navštívil např. zemědělské oblasti ve Švýcarsku v Alpách, které jsou v daleko vyšších nadmořských výškách, mají daleko těžší výrobní podmínky, a přitom tam zemědělství plně vzkvétá. Domnívám se, že je to věc každého odpovědného řídícího pracovníka. Jestliže státní statky jsou dnes prodělečné, jestliže mají obrovské problémy, mají je proto, že za dva roky neprovedly žádná opatření k tomu, aby změnily technologii výroby, aby výrobu zlevnily a aby zvýšily produktivitu práce a aby mohly uvést svou výrobu na zcela jinou úroveň. Prakticky po dvou letech, kdy vysvětlujeme co je potřeba udělat, jakým způsobem je třeba změnit technologii, v těchto oblastech se nic nestalo. Pak ovšem každý zodpovědný pracovník nese odpovědnost za svůj podnik. Tady zůstává další otázka, zda, kde a v jakých konkrétních případech je úmyslem řídících pracovníků, aby podniky co nejdříve zkrachovaly, aby se staly buď obětí zahraničních firem, nebo aby se staly snadnou kořistí za nízké finance nejrůznějších skupin v těchto oblastech se vyskytujících. Je to závažná záležitost. Velice často nejrůznější odvolání ředitelů jsou inspirována právě zjištěním této skutečnosti.
Paní poslankyně Janů se ptala, jak byly rozdělovány dotace. Dotační a subvenční metodika byla projednána ministerstvem zemědělství a ministerstvem financí. 5. prosince loňského roku byla schválena vládou a byla na ni vydána poměrně obšírná brožurka. Jsem schopen vám ji třeba zítra dodat, abyste si ji mohla prostudovat. Je možno si potom pohovořit o této věci detailně. Totéž se týká systému podávání žádostí na dotace.
Otázka rozdělování dotací v jednotlivých regionech byla řešena dotační komisí, kde jsme zajišťovali, aby zde byli přítomni jak pracovníci statků, družstev, tak soukromí zemědělci, příp. pracovníci našeho ministerstva. Dotace, které přesahovaly částku 5 milionů korun, byly přidělovány dotační komisí u nás na ministerstvu jako centrální dotační komisí. Dotační pravidla na příští rok se připravují. V prvním kole jsme je na poradě vedení neschválili. Přepracovávají se a budou záhy předkládána jak hospodářské radě, tak vládě. Pracujeme na nich společně s ministerstvem financí.
Pan poslanec Stibic. Tlak na zemědělce je vyšší než čas umožňuje adaptaci. Řada podniků se za dva roky nepohnula o milimetr, z toho plynou jejich problémy. Existuje řada podniků, které přešly na jinou technologii, přešly na jiný způsob obchodování. Byť je jich málo, přežívají, dokonce i prosperují.
O otázce kompetencí jsem hovořil.
Rovněž jsem hovořil o otázce rentability vývozu. Bude to záležitost usnesení.
Nezlobte se, ale odmítám tady předkládat podnikové rozbory. Bylo řečeno, že by vláda měla dopracovat rozbory podniků, jejich hospodaření atd. Nevím, jak tomu mám rozumět. Jakýsi komplexní rozbor našeho zemědělství samozřejmě, ale abychom se zabývali jednotlivými podniky, to nelze. Nemluvě o tom, že otázka prosperity je otázka každého hospodáře a každého vedení podniku, není to vůbec záležitost ministerstva. Nás musí zají mat komplexní situace v zemědělství. Tady bych položil otázku, do jaké míry my, podle nového pojetí a podle ekonomické reformy, máme kompetence direktivně řídit jednotlivé zemědělské podniky. Je to věc zásadně podniků, nikoli věc ministerstva. To, abychom rozepisovali direktivně příkazy, kdo co kde udělá, tím bychom zemědělství brzdili a celý proces jenom zhoršili.
Pan poslanec Stibic se vrátil ve svém druhém vystoupení k záležitostem legislativním. Otázka pozemkového fondu a vůbec otázka zákona o půdě. Několikrát jsem to ve sněmovně říkal, odpusťte, kdo to uslyšíte znovu. Ona zavrhovaná skupina 3T a naše ministerstvo, kteří velmi úzce spolupracujeme, vycházela z říj nového usnesení okresních zemědělských rad Občanského fóra. To, jak jsme se dohodli v říjnu na sněmu zemědělských komisí OF, tak jsme realizovali zákon o půdě, tak jsme jej navrhovali a na přelomu listopadu a prosince předložili včetně transformace. To, že z toho vznikl onen bastard, který byl v květnu schválen ve Federálním shromáždění, za to nemůžeme. I to, že byla oddělena transformace, na to jsme upozorňovali, a říkali jsme, že to nemůžeme dopustit. Že k tomu došlo, následky vidíme teď.
Co se týče pozemkového fondu. V našem zákoně o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech pozemkový fond byl. Na základě vystoupení poslanců ČNR byl oddělen z pozemkového zákona, pozemkový fond byl neustále projednáván mezi pracovníky našeho ministerstva, mezi pracovníky ministerstev pro privatizaci a tady zainteresovanými poslanci ČNR.
Podstatně proti vůli poslanců České národní rady jsem podepsal tuto mojí ministerskou verzi a asi před měsícem jsem ji poslal do vlády. Protože jsem konstatoval, že už déle nelze protahovat jednání mezi zemědělskou komisí a mezi ministerstvem a že prostě předkládám naši ministerskou variantu. Nechť je pak upravena zde ve sněmovně při jejím projednávání. Pane poslanče, nezlobte se, ale bylo to tak. Svým právním oddělením jsem byl informován, že s verzí, kterou podepisuji, nesouhlasíte jako poslanci, přesto jsem ji do vlády odeslal. Ve vládě již byla projednána a byla odeslána sem do České národní rady. Nechť poslanci o ní rozhodnou zde při projednávání.
Chtěl bych v podstatě drze říci, že naše agrární koncepce nemůže bohužel rozhodovat o tom, jakým způsobem budou hlasovat poslanci v České národní radě, tak o řadě zákonů především ve Federálním shromáždění. Protože to, co se stalo především se zákonem o půdě, to jak byl oddalován a jak byl vlastně potom zdeformován, za to skutečně nemůžeme. Chtěl bych říci, že těchto zkušeností jsem využil při transformačním zákonu a naprosto kategoricky jsem se postavil proti vládnímu znění transformačního zákona při projednávání minulý týden před 10 dny, České hospodářské radě a české vládě, protože i s panem ministrem Dlouhým jsme se dohodli, že po zkušenostech se zákonem o půdě nechceme dopustit, aby docházelo k předložení dvou oponentních návrhů a že je nutno dobrat se v předkládaném návrhu ke kompromisnímu návrhu.
Dále pan poslanec hovořil
o přebytku hovězího masa. Opět mi
nezbývá než říci, že v tom
okamžiku, kdy budeme schopni naše přebytky, které
máme prodávat za solidní světové
ceny, nemám nich proti tomu, aby naše zemědělství
produkovalo stále více, lépe a radostněji,
protože z toho poplynou naše zisky.