Mezi dlouhodobými záměry je uveden program obnovy vesnice. Zde si dovolím upozornit na jeden specifický problém v pohraniční oblasti. V těchto, dlouhou dobu devastovaných vesnicích, po odsunu Němců byly založeny státní statky jako východisko k zajištění zemědělské výroby, z větší části na opuštěné půdě. Trvalo to dvě generace než se u původních osídlenců vytvořil těsnější vztah k obývanému území, kde se dnes již cítí jako doma. Z tohoto důvodu vidím potřebu promyšleně propracovat přístup k privatizaci státních statků s přihlédnutím k tomuto osídlení.
Podle statistických údajů je dnes každý státní statek zadlužen zhruba částkou 24 miliony korun. Jde o zvláštní druh úpravy privatizace a podpory státních statků a hospodaření v těchto oblastech. Ve své důsledku jde o to, aby se z dřívějších zemědělských dělníků na státních statcích mohli stát akcionáři, mající zájem o aktivní rozvoj nových zemědělských podniků a tím i celé pohraniční oblasti, jak to zemědělská politika má v úmyslu.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Smělíkovi. Předávám slovo panu poslanci Kozánkovi, připraví se pan poslanec Květ.
Poslanec Petr Kozánek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, mám jen malou připomínku k tomuto materiálu a návrh na změnu unesení.
Před krátkou dobou jsem se dozvěděl, že v České republice byla dosud privatizována pouze jedna mlékárna. Stalo se tak po velmi tuhém boji jednak s regionálním odborem zemědělství a se samým ministerstvem zemědělství. Tento fakt monopolu a monopolního postavení potravinářského průmyslu, který houževnatě brání ministerstvo zemědělství, považuji za fakt natolik ostudný, že pochybuji o oprávněnosti obsazení ministerského křesla a o fungování ministerstva jako takového.
K návrh u usnesení mám tuto připomínku. K bodu 14 na poslední straně rozšířit úkol:
Vláda ČR připraví informaci, kolik bylo privatizováno - původní text je obchodně provozních jednotek, navrhuji, aby to bylo doplněno o slovo výrobních - patřících do resortu ministerstva zemědělství do 30. 9. 1991 s tím, že budou vypočítány podle jednotlivých odvětví s podrobnější specifikací, např. podle procenta objemu výroby z celkového objemu odvětví.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kozánkovi. Předávám slovo panu poslanci Květovi. Připraví se paní poslankyně Hofrová.
Poslanec Jan Květ: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, vrátil bych se krátce k připomínce výboru pro ochranu životního prostředí a urbanismus, k tisku 386, který se týká ekologické funkce zemědělství. Zdánlivě vypadá jako jakási omezující připomínka z ekonomického hlediska, nebo ozdoba, ale není tomu tak. Je naprosto funkční a má pozitivní ekonomický dopad.
Je třeba se zeptat, co zemědělství v tržním hospodářství nabízí jako zboží, za které je třeba platit, a tak zemědělcům uhradit jejich namáhavou práci. Je tohoto zboží dost, neboť od racionálního zemědělství provozovaného s ohledem na místní ekonomické podmínky a potřeby společnost očekává zejména tyto produkty, požitky a služby:
na prvním místě produkci, podle místních podmínek a úrodnosti půdy, definovanou dostatečným množstvím a širokým sortimentem zdravých a nezatížených potravin v přiměřené ceně. Ale to není zdaleka vše, co od zemědělství očekáváme. Očekáváme udržovanou, čistou a podle zcela lokálních ekonomických podmínek rozrůzněnou zemědělskou krajinu, která není vylidněna. Od zemědělství očekáváme udržování ekologické stability krajiny, to je rozptýlené zeleně, lesíků atd. Očekáváme čistou a nezávadnou vodu, odtékající z obdělávaných ploch nebo z nich prosakujících do zásob podzemní vody. Nakonec, ale nikoli na posledním místě, očekáváme obývané a obyvatelné vesnice, které budou vybaveny patřičnou infrastrukturou, budou spojeny dostatečným množstvím komunikací, to, že celý venkov bude nadále funkční.
Toto vše tvoří komplex základních služeb, které pro celou společnost zajišťuje zemědělství. Je v zájmu společnosti tyto služby zemědělcům zaplatit tak, aby se jim vyplatily.
Proto považuji za poněkud zavádějící a jednostranné hovořit stále jen tak, jako by šlo o něco co není rentabilní, jestliže mluvíme o subvencích nebo kompenzacích, které připadají v úvahu zejména u zemědělců hospodařících za ztížených podmínek pro intenzivní výrobu, např. v horských oblastech nebo v pásmech hygienické ochrany vod, nebo na málo úrodných půdách. Připadá mi, že by bylo záhodno termíny "subvence" a "kompenzace" nahradit neutrálním pojmem, který by v sobě nenesl náboj, že jde o něco mimořádného. Je to zcela normální platba za zboží, které jsem vyjmenoval a které nám ve svých službách zemědělství nabízí. Jestliže je nezaplatíme, dopadneme daleko hůře a nastanou celospolečenské ztráty finančně převyšující platby, které zemědělcům za tyto služby poskytneme.
I když produkce potravin může být zdánlivě ztrátová, zpravidla určitě nebude ztrátový provoz ani u těch zemědělských hospodářství, která v produkci potravin rentabilní nejsou, jestli že jim zaplatíme řádně za ostatní služby, které toto zemědělství poskytuje.
Je třeba konečně přiznat zemědělství víceúčelovost, tak jako je uznávána u lesů. A za veškeré funkce, které zemědělství plní v naší krajině, je třeba zemědělcům řádně zaplatit. Pak odpadnou starosti o kompenzace. Myslím, že se důchodová situace zemědělství dostane pak na slušnou úroveň.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Květovi, předávám slovo paní poslankyni Hofrové, připraví se pan poslanec Stibic.
Poslankyně Jarmila Hofrová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych vás seznámit se situací zemědělských podniků okresu Vsetín. Ukazují nám v praxi výsledky dosavadního uplatňování scénáře ekonomické reformy v zemědělství. Ve výrobním procesu se projevuje pokles výroby. Hromadí se odbytové problémy, důchodová situace je nepříznivá a většina zemědělských družstev se dostala do finanční krize. Zemědělská družstva k 30. září letošního roku vykazují ztrátu 80 227 000 korun. V porovnání se stejným období minulého roku se výsledek hospodaření výrazně zhoršil, neboť v roce 1990 byl dosažen zisk ve výši 78 482 000 korun. Z podnikového hlediska je vykázán nepatrný zisk u tří zemědělských družstev z šestnácti. Většina zemědělských družstev není v současné době schopna vytvořit prostředky na prostou reprodukci. Příčinou této situace je kromě cenových a nákladových faktorů výrazné snížení objemu dotací, zvýšení úroků z úvěrů a především snížení poptávky zvláště u některých zemědělských produktů.
Zemědělci reagují na danou situaci. K přizpůsobení zemědělských podniků na tržní podmínky bylo provedeno následující:
k stejnému období minulého roku poklesly výkony o 22,1 procenta. Došlo k útlumu přidružené výroby, která byla v podmínkách zemědělských družstev v okresu Vsetín rozhodující pro tvorbu zisku. Do 30. září letošního roku odešlo ze zemědělských družstev celkem 1 269 pracovníků, což činí 17,1 procenta ze stavu k 1. lednu letošního roku.
To společně s uvedeným snížením výkonů způsobilo snížení objemu vyplácených mzdových prostředků celkem o 29 milionů 860 tis. Kčs, tj. o 17,9 procenta. Odbytovým potížím se částečně přizpůsobila živočišná výroba. Byl snížen prodej mléka o 17,9 procenta, jatečního skotu o 5 procent, prasat o 9,6 procent, rovněž byly sníženy početní stavy skotu. K 30. září letošního roku v porovnání ke stejnému období loňského roku jsou stavy nižší. U skotu celkem o 11,8 procenta, z toho krávy o 9,4 procenta.
Dámy a pánové, chtěla bych vás zároveň upozornit, že v rámci našeho podhorského okresu došlo ke značně složité situaci i v chovu ovcí pro okres charakteristického, především v důsledku snížení nákupní ceny skopového masa a ovčí vlny. Jak ze strany zemědělských družstev, tak soukromých zemědělců a ostatních chovatelů ovcí není zájem o udržení stávajících stavů a zemědělská družstva uvažují s úplným zrušením chovů ovcí. Ovce byly vždy v tomto podhorském okresu chovány a je nutno, aby ministerstvo zemědělství ČR změnilo dotační politiku a dále poskytovalo na chov ovcí přiměřené dotace. Pokud tomu tak nebude, nebudou se vypásat louky a stráně, tam se nedostane žádná mechanizace. Dojde tím k porušení ekologické rovnováhy v této krajině i s možností její devastace. Závěrem bych chtěla říci i to, že nejnovější opatření vlády jsou pro zemědělské podniky hospodařící ve ztížených výrobních podmínkách nedostatečné. Zemědělským podnikům v našem okrese se nepodařilo ani za cenu výrazného snížení materiálových a výrobních nákladů vyrovnat se drastickým snížením dotací o více než 56 procent v porovnání s rokem 1990.
Je jednoznačné, že v podmínkách, kdy je radikálně snížena kupní síla obyvatelstva a uplatňována liberalizace cen s mono polním postavením většiny zpracovatelů zemědělské produkce si za této situace, až již jsou státní nebo družstevní organizace, či soukromníky - sami nepomohou. Jsem přesvědčena, že je nutno rozhodnout, a to z pohledu zda vůbec mají zemědělské podniky v horských či podhorských podmínkách existovat. Je nutno stanovit i v zájmu stability trhu potravin pro zemědělce alespoň rámcově výrobní kvóty a garantované ceny základních zemědělských produktů pro období alespoň 2 - 3 let.
Dále je životně důležité dát do souladu relace nákupních cen zemědělské produkce s cenami výrobních prostředků a služeb pro zemědělské podnikání vůbec. V souvislosti s tím doporučuji také řešit daňové odvody zemědělských podniků do státního rozpočtu. Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Hofrové. Předávám slovo panu poslanci Stibicovi, připraví se pan poslanec Moskal.
Poslanec ČNR Jaromír Stibic: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážená sněmovno, já považuji za podstatný přínos věci způsob, jakým zprávu o agrárním programu projednal náš, národohospodářský výbor a vážím si usnesení, které přijal. Při této příležitosti chci opět prohlásit to, k čemu mnozí politici či lidé odmítají přijít na chuť, totiž, že do zemědělství se protíná více tlaků a ostřejších, než do jiných odvětví. Nebudu tady zdržovat, upozorním jen opět na tu velikou odlišnost té časové dimenze, která má strašný vliv u zemědělství a na to, že se velmi vážně nebo povážlivě zpozdila legislativa. To je vidět na tom značném zpoždění transformačního zákona, který se nesmírně podepisuje nesmírnou měrou na těch těžkostech, který by jinak, kdyby byl schválen, tak by se byly řešily věci daleko snadněji.
Zpoždění legislativy se u nás projevilo třeba na osudu pozemkového fondu. Pozemkový fond byl na Slovensku už dále schválen v rámci zákona o pozemkových úřadech a pozemkových úpravách a už po několik měsíců tam může fungovat. U nás ne, což se pociťuje jako vážná díra v soustavě institucí, které mají vlastně uskutečňovat nebo provádět restituce apod.
Já se tady chci zmínit o tom, že ministerstvo zemědělství mělo patrně mlhavou koncepci, pokud jde o pozemkový fond. Protože my jsme se velice aktivně zajímali už od května, jak to s tím bude. Ale legislativa ministerstva byla připravena ten legislativní návrh podat, ale odviselo to od stanoviska pana ministra, které vlastně stále nebylo. Už dávno bylo mnoho řeší kolem koncepcí a zemědělci při každé příležitosti kladli výtky, že ministerstvo nemá koncepci. A pan ministr vždy prohlašoval velmi suveréně, že koncepci má. Jde o to, co nazýváme koncepcí. Jestli je to nějaký rozbor současné situace, což ministerstvo umí vynikajícím způsobem, musím opět tady chválit, že to provedli na vysoce profesionální úrovni a bezvadně. Ale toto není ještě koncepce. Na základě rozboru nebo analýzy nějaké situace je možno postavit nebo nutno postavit koncepci, což je nějaká cesta, nějaké způsoby řešení a protože se nepohybujeme v oblasti starých direktivních praktik, je to nastínění nějakých ekonomických nástrojů, pomocí nichž se bude toto odvětví ovlivňovat.
Já bych tady vybral křiklavý případ, na který jsme upozorňovali v tomto senátu už od minulého roku, a to je přebytek hovězího masa, o kterém ministerstvo vědělo už loni v létě, že dojde ke strašnému přetlaku hovězího masa. Neboli podle mého názoru bylo povinno zpracovat nějakou koncepci, jak se bude toto řešit. Důsledek byl pro zemědělské výrobce tragický. A toto já musím vytýkat panu ministrovi, protože takováto systémová opatření a nástroje, to ministerstvo neprosadilo, aby tento přebytek hovězího masa byl řešen bez újmy těch výrobců, k čemuž ale potom skutečně došlo, Ti zemědělci byli nuceni prodávat za žebrácké ceny o nějakých garantovaných cenách - to byl sen. Tento fond tržní regulace je hluboce nevyčerpán a zemědělci mají hluboké ztráty.
To se týkalo i soukromých zemědělců. Mohli jsme číst řadu článků v novinách, kde soukromník úplně zoufale klade otázku, jak to, že by takto doběhnut či podveden a připraven o veliké peníze. To je příklad, zda byla nebo nebyla koncepce.
Osud soukromých zemědělců vůbec je chmurný. Chtěl bych se zeptat pana ministra, koho on vlastně chtěl podpořit? Zemědělská družstva rozhodně ne, to bylo známo od počátku. Tedy ani ty soukromé zemědělce ne? Nějaké dotace byly, ale jak byly zaměřeny, to se pak stalo předmětem kritiky. Zatím se zdá, že on chtěl podpořit pouze vlastníky půdy hájené tím slavným uskupením 3 T, z nichž 90 % hospodařit nebude, ale stále usilují o to, aby nad rámec restituce získali co nejvíce majetku.
Chtěl bych ještě zabrousit do takového oboru, který s tím zdánlivě nesouvisí, a to k personální politice pana ministra zemědělství. Chtěl bych říci, že vzbuzuje úžas, že pan ministr jmenuje do funkce náměstka bývalého aktivního komunistu, zatímco nekomunisty postižené režimem (např. ředitel personálního odboru Nikodým a ředitel regionálního odboru v Českých Budějovicích Šimek) odvolává. Také jsou dohady, proč rezignoval náměstek Kolařík, kterého jsme si mezi kolegy velice vážili. Asi to nebylo jen ze zdravotních důvodů. Velmi by mě zajímalo, zda chce pan ministr i do budoucna tímto způsobem postupovat.
Závěrem bych chtěl vyjádřit jednu úvahu - po všech zkušenostech i po dnešním dni asi nebude mnoho poslanců, kteří pochybují, že pan premiér měl věcné důvody k odvolání pana ministra Kubáta.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Stibicovi. Jako poslední se do rozpravy k bodu Zpráva o postupu ekonomické reformy a hospodářské situaci v zemědělství přihlásil pan poslanec Moskal. Předávám mu slovo.
Poslanec Václav Moskal: Pane předsedající, dámy a pánové! Dovolte mi krátký příspěvek, který se týká především chovu skotu. K 1. 11. 1991 bylo 1 056 000 kusů krav. Poněvadž stav krav v soukromém podnikání se nesleduje, pracovníci ministerstva odhadují, že těch je asi 20 000 kusů.
Všeobecně je známo, že chod dojnic značně poklesl. V roce 1990 se zapustilo o 45 000 jalovic méně a v roce 1991 se počítá až o 80 000 kusů jalovic méně k zapuštění.
To souvisí s tím, co jsme se dozvěděli z rozhlasu a televize, že evropská společenství mají poskytnout 150 mil. dolarů Polsku, Československu a Maďarsku na dodávky potravin do SSSR. Našemu zemědělství připadá 50 milionů.
Chtěl bych se zeptat ministra zemědělství, jak dalece je zajištěna výroba zemědělských produktů pro tuto kvótu ES, nebo jak odhadujeme, kolik milionů dolarů nám uteče tím, že nezajistíme tento export a jak dalece je řešena problematika chovu skotu, jestliže nebude zajištěna dostatečná reprodukce a dostatek výroby mléka a hovězího masa.
Chtěl bych poukázat na to, že v důsledku poklesu stavu dojnic může nastat situace, že budeme platit dráže mléčné výrobky anebo i hovězí maso v příštím roce. Několikrát jsem již poukazoval na to, že regenerační interval chovu skotu je dlouhý, můžeme počítat pět let, a tedy tento moment těžko budeme moci řešit okamžitě. Může se to projevit nejen v příštím roce, ale i v roce 1993.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu posl. Moskalovi. To byl poslední příspěvek do rozpravy. Ještě se hlásí pan posl. Hofhanzl, uděluji mu slovo.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážení kolegové poslanci, vážené poslankyně! Činí mi obzvláštní potěšení pozorovat, jak se poslanci strany, která podle mého mínění způsobila krizi našeho zemědělství, strefují do pana ministra Kubáta.
Páni kolegové, centralizací a převedením celého zemědělství na velkovýrobní způsoby hospodaření byla způsobena v našem hospodářství jedna z největších krizí do budoucnosti. Doufám, že se mnou nebude mnoho poslanců z této sněmovny polemizovat v tom, že naše potraviny jsou nezdravé a jejich výroba nadměrně nákladná.
Včera jsem měli v Telči návštěvu členů kanadského parlamentu. Při pohledu na zabahněné dno vypuštěných telčských rybníků se mě kanadská poslankyně, když jsem jí řekl, že do rybníků jdou odpady z celého města, zeptala, zda někdo vyšetřil obsah škodlivých látek v mase v nich pěstovaných ryb. Když jsem jí vysvětlil, že ne, že to zatím nikoho nezajímalo, nevěřícně kroutila hlavou.
Doufám, že se mnou nikdo v této sněmovně nebude polemizovat, když řeknu, že v průběhu 40 let došlo na vesnici k vyhubení hospodářů. Byla zničena základní struktura vesnice. Z lidí na vesnici byli uděláni z převážné většiny zemědělští nádeníci, z předsedů družstev a zemědělské nomenklatury se mezitím stala šlechta.
Chtěl bych se zeptat všech dnešních kritiků, kteří trhají dnes ministra zemědělství na kusy, jakým mávnutím kouzelného proutku chtějí vyřešit tento těžký problém, který budeme řešit nejméně po dobu jedné generace.
Jestli si myslíte, že dnešní krize se dá řešit tím, že dnešní družstva a statky přetrvají v nezměněné podobě nebo že dnešní nomenklatura se plynule stane vlastníky a statkáři, jste na omylu, pánové.
Naše země se otevřela a bude muset otevřít světu a tím i světovému zemědělskému trhu. Nebo chcete krizi zemědělství odložit, aby krach byl pak ještě větší? Pánové, nezlobte se na mne, ale jsem nucen říci, že nezodpovědně blábolíte.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi. Přihlásil se ještě pan kolega Němeček. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Rudolf Němeček: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové!
Nepřipravil jsem si nijak dlouhý referát na téma zemědělské politiky, projednává se zde v podstatě pololetní zpráva. Uvedl bych několik čísel za tři čtvrtletí ze statistického úřadu.
Česká republika ve výrobě mléka dosahuje 85,5 % indexu, kdy rok 1990 ve stejném období byl 100. Jestliže ke stejnému období, tzn. k 30. 9., bylo u nás méně o 272 577 ks skotu, z toho 129 180 krav, pak je to v intencích, které naznačil pan ministr.
Jestliže ale došlo ke zvýšení stavu vepřů ve výkrmu o 186 tis. celkem, vyplývá z toho, že se nezvýší nároky na objemné krmivo, ale na krmivo jadrné.
Nyní z bleskovky jednoho družstva. Cituji: "Vzhledem k příznivým výsledkům ve sklizni a prodej potravinářského obilí a vyšší skutečné úspoře rozhodujících nákladů rozhodlo představenstvo družstva vyplatit ve výplatě za měsíc září členům zálohy na roční výsledkové prémie v nákladu družstva (dřívější podíly). Základem pro výplatu jsou skutečné odměny bez dovolené a ostatní překážky v práci za 8 měsíců. Na tuto základnu a využití koeficientu osobního hodnocení a délky členství bude v zemědělském družstvu v průměru vyplaceno 20 Kčs na 100 Kčs odměn. Rozdělena bude částka 800 tis. Kčs.
Vidíte, že sněmovna prořídla, což je jenom ukázkou toho, kolik lidí zajímá zemědělská problematika. Jak vážná je ale situace, o tom si tady pouze říkáme, hlavně si říkejme pravdu.
Děkuji za pozornost.