Podobný požadavek jsem - a nejen já - uplatnil na únorovém zasedání České národní rady a konečně neodchyluji se se svým návrhem od záměrů vlády, kde se ve třetím odstavci na str. 19 uvádí: K odstranění těchto disfunkcí je nutno přijmout krátkodobá opatření v rámci perspektivního konceptu ekonomické reformy. Nepožaduji tedy nic jiného, než konkretizaci v obsahu a čase a pokládám to za správné.
Dovoluji si ještě požádat vládu, aby při formulování konkrétních kroků neopomněla hledisko demografické, tedy vedle ekologických, krajinotvorných, výrobně ekonomických a sociálních funkcí zemědělství zvýraznit funkci stabilizační, tedy zjednodušeně řečeno, vytvořit podmínky pro život na vesnici.
A na závěr ještě krátkou poznámku k návrhu usnesení, jak je předloženo. Zaprvé podporuji bod IV a V návrhu týkající se urychlení nezbytných legislativních prací, které zásadně ovlivní další vývoj transformace zemědělství.
Zadruhé navrhuji dále požádat vládu, aby zabezpečila kontrolu efektivnosti využití dotací, které jsou poskytnuty konkrétním fyzickým či právnickým osobám v resortu zemědělství.
Já jsem se úmyslně vyhnul ekonomickým, provozním, vztahovým i ostatním aspektům nesprávné vládní politiky vůči zemědělství. To nechť učiní ti moji kolegové, kteří jsou erudovanější než já. A já také dobře vím, že na každý odborný ekonomický argument je možné vznést stejně účinný protiargument.
Za důležitější jsem totiž považoval v současné situaci to, aby vláda řekla jasně a přesně své kroky, které povedou ke zmírnění necitlivě uplatněných zásad ekonomické reformy vůči zemědělství.
Děkuji vám.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Matějkovi. Zaznamenal jsem v jeho vystoupení několik pozměňujících návrhů. Chtěl jsem požádat, aby byly předány panu zpravodaji. Děkuji. Pan poslanec Meier, předávám mu slovo a připraví se pan poslanec Kapusta.
Poslanec Josef Meier: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci! Většina z nás jistě považuje zemědělství za významný úsek našeho národního hospodářství. Toto odvětví se každého z nás dotýká jako konzumenta a spotřebitele výrobků, které produkuje. O výše uvedeném nás přesvědčují i časté interpelace poslanců, které se týkají zemědělské problematiky.
Posuzujeme dnes průběh ekonomické reformy zemědělství. Mám za to, že ekonomická reforma zde probíhá asi stejným způsobem jako v celém našem národním hospodářství. Prognózy pro letošní rok říkaly, že celá řada podniků průmyslových, stavebních, zemědělských a jiných nepřežije tvrdé podmínky nastoupené ekonomické reformy. Zatím bankrot postihl jen několik zemědělských podniků, není ještě konec roku, asi jich bude více. V jiných resortech je podniků, které přicházejí do likvidace, daleko více.
V žádném případě tím nechci říci, že ekonomická reforma zemědělství probíhá uspokojivě, potřebnou rychlostí a že už dochází k transformaci zemědělských podniků.
V letošním roce bylo očekáváno, že mimo jiné dvě zákonná opatření výrazně ovlivní naplňování ekonomické reformy v zemědělství. V prvé řadě to měl být v květnu schválený zákon o půdě a jiném zemědělském majetku. Tento zákon měl zahrnovat jak restituci majetku, tak i transformaci družstev. Všichni víme, že 21. května FS schválilo restituci, transformace družstev byla vypuštěna.
Proces schvalování zákona o půdě byl dlouhý a obtížný, ale konečně v květnu spatřil světlo světa. Nebyl dokonalý, ale byl. V tomto zákoně je uvedeno, že národní vlády připraví prováděcí nařízení, kde mimo jiné se stanoví výpočet výše náhrady za živý a mrtvý inventář. Ptám se vlády, jak je možné, že pět měsíců po vydání zákona nejsou prováděcí nařízení. Jsem zasvěcen do této problematiky. Oprávněné osoby namítají: tenkrát nám to ukradli během několika hodin, dnes na to, abychom to dostali zpět, nestačí ani půl roku.
Jistě, v zákoně je uvedeno, že záleží na dohodě povinné a oprávněné osoby. Ale většinou k dohodě nedojde a pak povinná strana konstatuje: Počkáme si tedy na prováděcí vyhlášky. Ty nejsou a postup restituce je pak daleko pomalejší, oprávněné osoby jsou roztrpčené, neklid panuje samozřejmě i u zemědělských podniků.
Žádám vládu, aby byl výše uvedený problém urychleně vyřešen. Netýká se to jen živého a mrtvého inventáře, který nelze prokázat, ale i mrtvého inventáře, který je dokladován, ale není stanoveno, jak přepočítávat na současný stav i finanční náročnost. Je třeba dát jasná pravidla při naplňování zákona o půdě.
V této souvislosti mi dovolte uvést jednu skutečnost. Do této doby hospodaří asi pět tisíc soukromých zemědělců. Jistě velká část z nich by uvítala, kdyby jim někdo poskytl v těžkých začátcích nějakou radu. Doporučuji ministerstvu zemědělství ČR, aby usilovalo o to zřídit při každém regionu nebo lépe v okresech, kde je v průměru 70 soukromě hospodařících rolníků, odbornou poradenskou službu pro začínající soukromé zemědělce.
Druhé zákonné opatření, které se očekávalo, měl být zákon o transformaci družstev. Už tady o tom bylo hovořeno. Bohužel do dnešního dne tento zákon nemáme a podle zpráv poslanců FS pravděpodobně ho nespatříme ani do konce roku. To považuji za velký nedostatek. Poslanci ve FS mnohdy schvalují méně důležité zákony. Opět mi připadá, že není velký zájem, aby už byl na světě.
Dámy a pánové, má-li dojít konečně k ráznému kroku, k naplňování ekonomické reformy, musíme především změnit vlastnické vztahy u stávajících zemědělských organizací. To znamená, musíme provést transformaci družstev a privatizaci ostatních státních organizací zemědělského sektoru. Je to třeba ovšem provést co nejrychleji.
Stávající zemědělské podniky stále v socialistické podobě jsou většinou řízeny lidmi, kteří je řídili i za minulého režimu, většinou ve stejném rozsahu, ale i struktuře. Dá se říci, mnoho se v těchto podnicích nezměnilo. Po transformaci podniků dojde jistě k výměně lidí, kteří řídí tyto podniky. A to je velice žádoucí. Zcela jiní lidé se dostanou i do představenstev zemědělských družstev. Lze předpokládat, že i zastoupení zemědělců třeba v Rolnicko-družstevním svazu, jiných svazech, Agrární unii apod. bude zcela jiné než to dnešní. Budou to skuteční zástupci všech forem hospodařících rolníků.
Kdo dnes za zcela jiných podmínek než za socialismu zemědělce reprezentuje? Jsou to mocní minulého režimu, ať se to týká Rolnicko-družstevního svazu, Agrární unie atd. Týká se to i zemědělské strany. Ti všichni vědí, že po transformaci zemědělských podniků málokdo z nich asi zůstane ve funkci. Proto různé nátlakové akce, šíření poplašných zpráv atd.
Uvedu jednu skutečnost. Ještě nedávno tvrdili tito tzv. reprezentanti zemědělců, že přebývá 300 tisíc tun hovězího masa a 1 mld. litrů mléka. Dnes se ukazuje, že tyto údaje byly nepravdivé. Například u masa se vyvezlo asi 150 tisíc tun. Další není. Kam se asi podělo? Podobná situace je u mléka. Dnes už se prognózuje, že výroba mléka bude asi taková, jaká bude jeho potřeba. Někde už jsou dokonce signály, že mléka bude nedostatek.
Dámy a pánové, na závěr svého vystoupení chci opět připomenout urychlenou potřebu transformace podniků. V podnicích je veliká nejistota, neinvestuje se a to se může negativně projevit v budoucnosti. V podnicích, kde bude zprůhledněn majetek, bude jistě daleko větší motivace pro dosahování dobrých výsledků.
Ještě pár slov k úloze ministerstva zemědělství. Pracovníci, kteří dnes řídí podniky, jsou stále v zajetí centralistického způsobu řízení z minulosti. Neustále volají po určitých direktivách, chtějí podrobný agrární program. Musíme si už konečně zvykat, že úloha ministerstev bude neustále klesat, až bude mít úlohu podobnou, jakou mají ministerstva v západních zemích.
Děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Meierovi. Dávám slovo panu posl. Kapustovi, připraví se pan poslanec Soural.
Poslanec Jaromír Kapusta: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci! Současná situace v zemědělství je charakterizována souběhem podmínek dříve uplatňovaného administrativně direktivního systému řízení a nových opatření podle konceptu radikální ekonomické reformy.
Na jedné straně působí ekonomická struktura zemědělství koncentrovanými velkými podniky, neúměrná velkovýrobní základna v prvovýrobě a ve zpracovatelském průmyslu vedoucí k vysoké fondové, ale i energetické náročnosti, ale i k vysoké úvěrové zadluženosti a k odpisovému zatížení zemědělských podniků, administrativně vytvořená monopolní struktura dodavatelských a odběratelských odvětví, obchodu, ale i finanční sféry, nedostatečné racionální rozmístění zemědělské a potravinářské výroby bez odpovídajícího zřetele na půdní a klimatické podmínky, regionální zvláštnosti a vztah k odbytišti.
Na druhé straně se projevuje zavádění ekonomické reformy s časovými disproporcemi při realizaci kroků a opatření, při existenci právní nejistoty, důsledků zpoždění výkladu legislativní úpravy vlastnických vztahů k půdě a ostatnímu zemědělskému majetku, absenci konkurenčního tržního prostředí v souvislosti se zpožděním privatizačního a demonopolizačního procesu v zemědělství, ale i v navazujících odvětvích, pozdní vyhlášením pravidel hospodaření v roce 1991, zejména tržní regulace zemědělských produktů a dotační politiky.
Výslednicí těchto aspektů je dnešní krizový stav v zemědělství. S odbytovou krizí zemědělské produkce a potravin, vzniklé omezením vnitřní poptávky po potravinách v důsledku růstu cen neefektivního exportu na zahraniční trhy všech významných agrárních komodit.
Odbytová krize je dále ovlivňována a násobena i celkovou restriktivní politikou státu při snížení dotací téměř o jednu třetinu a zejména monopolním bezohledným chováním dodavatelů, vstupů do zemědělství a finančních institucí. Zemědělská prvo výroba se proto jeví jako nejslabší článek agrárního průmyslového komplexu, který nemá možnost monopolní obrany.
Růst maloobchodních cen potravin spočívá v monopolu zpracovatelů a obchodu, kteří do cen zahrnují plné zpracovací náklady a mimořádně vysoké obchodní rozpětí. V důsledku toho roste i objem zisku těchto organizací ve srovnání se srovnatelným obdobím minulého roku. O to více se na druhé straně prohlubuje ztrátovost zemědělské výroby.
Musím objektivně říci, že toto vše se stejně týká i soukromě hospodařících rolníků, kteří nemohou v tomto období, kdy potřebují investovat do rozvoje, v této konkurenci obstát.
Několik kritických připomínek k předloženému materiálu tisk 386.
Materiál na straně 1 - 16 konstatuje skutečný stav vývoje zemědělství, ne jako hodnocení agrárního programu, který v pod statě v I. pololetí 1991 neexistoval. Je zde tudíž hodnocen náhodný vývoj vztahů mezi resortem zemědělství a vládními orgány.
Za současné ekonomické situace zemědělství, především soukromé, nelze ponechat jen vliv tržních vztahů, viz nepoměr mezi zemědělskou prvovýrobou a zpracovatelským průmyslem. Dokladem je katastrofální ekonomický vývoj v zemědělství, viz materiál str. 12, 17 a 18.
Nereaguje se na požadavky zemědělství, agrární program tedy nebyl diskutován se zástupci zemědělců.
Nedostatečně je řešen vývoz přebytků potravin z ČSFR i celní ochrana trhu, a to i přes částečné opatření. Je nevyjasněnost v prováděcích předpisech, obnovy vlastnických vztahů, schází prováděcí předpisy, jsou nejasnosti v postupu ocenění, jsou nejasnosti v prokazování vneseného či odňatého majetku apod.
Ukazuje se nutnost zavedení jistého rozsahu garantovaných cen zavedením objektivního objemu výroby. Je nutno odmítnout možnosti existence zemědělství bez dotaci en block za existence nárůstu cen všech stupů.
Zemědělství se dotuje ve všech vyspělých státech světa. Např. ve Švýcarsku je to 72 %, v Rakousku 44 %, v Anglii 35 % a v USA 27 %.
Předložený tisk na str. 19 - 20 konstatuje záměry, které neodpovídají na výše definované problémy. Apeluji a žádám proto pana předsedu vlády a ministra zemědělství, aby byl předložen otevřený, jasný postup agrární reformy s likvidací toho, co je pro společnost nepotřebné. K tomu by prospělo:
1. urychlení procesu transformace,
2. urychlené zpracování všech potřebných legislativních předpokladů.
Závěrem: Dosavadní postup ekonomické reformy nevytváří podmínky, v nichž by trh provedl žádoucí diferenciaci podnikové sféry na podniky schopné nejen přežití, ale i dynamického rozvoje, a na podniky oprávněně odsouzené k zániku. Stav ohrožení platí prakticky pro všechny.
Znovu opakuji, že z těchto důvodů je nezbytné přijmout ve vládě České republiky program agrární politiky pro nejbližší období do roku 1993, který napomůže restrukturalizaci a systémovému přechodu zemědělství do podmínek tržního hospodářství.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kapustovi. Předávám slovo panu posl. Souralovi. Připraví se pan posl. Janeček.
Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v souladu s dobrou tradicí této sněmovny se pokusím být maximálně stručný a proto mi dovolte uvést dvě poznámky a jedno stručné zdůvodnění návrhu na doplnění usnesení.
Poznámka první: Počátkem roku jsme zde v rámci projednávání programového prohlášení vlády podrobili vcelku ostré kritice zemědělskou politiku. Pan premiér Pithart tehdy dokonce reagoval na tuto kritiku slovy, že z ní vyvodí důsledky, nikoliv deklarativní.
Plynuly měsíce a na našich stolech přibývalo interpelací, kde poslanci upozorňovali na vážné dopady v zemědělství, množily se protesty zemědělců. Bohužel musím konstatovat, že ke změnám zásadního charakteru nedošlo. Vláda nenašla účinné recepty k tomu, aby tendencím v zemědělství, které považujeme za nepříznivé, účinně čelila.
Dovolím si poznámku, že kdybych se pokusil vyjádřit nespokojenost, se zemědělskou politikou vlády způsobem, který tu minulý týden demonstroval pan kolega Payne, zcela jistě bych přišel o hlasivky. Toho se nedopustím, to nepatří k mým povahovým rysům, pouze se omezím na konstatování, že už zpráva, kterou jsme měli v rukou, obsahuje dostatečné množství informací, které plasticky ukazují, že stav zemědělské výroby je značně vážný.
Poznámka druhá: Negativní důsledky zemědělské politiky vlády se samozřejmě projeví v různých regionech s různou intenzitou. V některých oblastech mají skutečně devastující výsledky kroky, které byly doposud udělány. K těmto regionům osobně řadím např. okres Bruntál.
Proč volím tento příklad? Je to oblast, která prošla zajímavým historickým vývojem a není tudíž vinou těch, kteří v zemědělství pracují zde, že zemědělská výroba se zde prakticky realizuje pouze ve státních statcích. A tyto státní statky se skutečně dostaly v současné době do velice těžko řešitelných problémů. Uvedu několik čísel.
Jestliže ještě k 30. 9. 1990 vykazovaly zisk ve výši 244 mil. Kčs, pak ke stejnému datu letošního roku nalezneme v bilanci podniků zemědělské prvovýroby přes 262 mil. Kčs ztráty.
Ve výsledku hospodaření tedy došlo ke zhoršení cca o 500 mil. Kčs. Podotýkám, že zemědělské podniky oproti minulému roku snížily materiálové náklady o 15 %, finanční náklady poklesly o 14 %, mzdové a ostatní osobní náklady dokonce o 18 %.
Z uvedeného jasně vyplývá, že zemědělské podniky, v daném případě státní statky, skutečně svými vlastními silami nejsou schopny situaci, do které se dostaly, zvládnout. Dovoluji si apelovat na vládu, aby se pokusila hledat účinný mechanismus, jak v těchto specifických případech pomoci podnikům hledat řešení.
Podtrhuji to o to více, že se objevují tendence opouštět tyto regiony, dochází k vysídlování a z vnitropolitických a snad i s určitou nadsázkou z mezinárodně politických důsledků tento trend nepovažuji za šťastný.
Závěrem předkládám návrh na doplnění usnesení.
V bodě 3., části a, navrhuji doplnit v poslední větě formulaci, cituji: "a o tom, jak efektivně jsou tyto dotace využívány". To logicky z formulace vyplyne.
Za bod 3. navrhuji zařadit bod 4. tohoto znění: "Vyhodnotila dosavadní zkušenosti z využívání ekonomických pronájmů půdy a výrobních prostředků v zemědělství". Další postup zdůvodním.
Nevím, jaké máte zkušenosti vy, ale často se setkávám z informacemi, které naznačují, že kolem ekonomických pronájmů je značné množství nejasností, jsou kolem toho, doslova se dá říci, i určité pověsti apod. Myslím, že tento problém by vláda měla vzít v úvahu a poněkud podrobněji se problematikou ekonomických pronájmů a jejich vyhodnocením zabývat.
Děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Souralovi. Předávám slovo panu poslanci Janečkovi, připraví se paní poslankyně Janů a pan poslanec Stibic.
Poslankyně Ivana Janů: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám jenom několik stručných otázek na pana ministra, které směřují do oblasti dotační politiky, čili strana 4. Zajímalo by mě, jaká pravidla platila pro rozdělování částky jedné miliardy pro 3.400 soukromě hospodařících rolníků. V podstatě to vypadá - mechanicky přepočteno - na průměr 294 tis. na jednoho rolníka. Vím, že tímto způsobem se to nerozdělovalo, chtěla bych vědět, jaká platila pravidla. Moje druhá otázka je, zda ministerstvo zemědělství sledovalo či kontrolovalo vyřizování žádostí o dotace na jednotlivých regionech a s jakým výsledkem? Konkrétně mě zajímá region Praha-západ, Podskalská ul., odkud mám konkrétní stížnosti. Moje třetí otázka vyplývá z uvedených dvou, s jakými dotacemi je počítáno pro příští rok pro ty, kteří podali žádost včas a podle pokynů regionu a nic nedostali pro vyčerpanost zdrojů. Jinak se připojuji k tomu, co bylo řečeno panem poslancem Meierem, že problémy s vracením půdy podle zákonné úpravy jsou nesmírné a že v této oblasti je velké množství stížností. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Janů, předávám slovo panu poslancovi Stibicovi. Připraví se pan poslanec Čundrle.
Poslanec Jaromír Stibic:
Vážený
pane předsedající, vážení
páni ministři, vážená Sněmovno,
dovolím si přednést stanovisko klubu poslanců
OH k předloženým zprávám a usnesením.
Z předložené zprávy vyplývá,
že míra ekonomického tlaku na zemědělství
není v souladu s potřebou vytvoření
časového prostoru, který je nezbytný
k tomu, aby se výrobci adaptovali. Proto došlo k velmi
výraznému zhoršení důchodové
situace většiny zemědělských
podniků, které skončí své hospodaření
v tomto roce vysokou ztrátou. Poslanci klubu OH jsou přesvědčeni,
že v tomto trendu nelze pokračovat i v příštím
roce. Je nezbytné urychleně formulovat východiska
a přijmout taková systémová opatření,
která citlivě vymezí ekonomický tlak
na zemědělství tak, aby zemědělské
podniky, které pro adaptaci vytvoří předpoklady,
byly rentabilní. Proto doporučujeme plénu
ČNR schválit usnesení navržené
ve společné zprávě, tisk 452, s těmito
doplňky: