Česká národní rada 1990 – 1992

Z tohoto titulu si potom dovolím navrhnout určitou změnu usnesení. A ještě jednu otázku: Pan kolega Hájek, společný zpravodaj, tedy vysvětloval systém první valorizace. Já skutečně žádám tady vysvětlení, jakým způsobem bude tato valorizace ve zdravotnictví, ve školství a v kultuře provedena. Odmítám hlasovat o tom, aby se opět provedla plošná valorizace, zcela plošná valorizace, aby opět Okresní ústavy národního zdraví, - abych mluvil přesně a adresně, - prošustrují peníze a ty OÚNZ, které šetří, aby dostaly opět méně. (Potlesk.)

Proto mi dovolte přednést dva pozměňující návrhy: Dovolte mi, abych navrhl doplnění toho usnesení o bod III nebo II, - nevím, jak je to koncipované, to bych potom poprosil kolegu Hájka, - který by zněl:

"Doporučuje vládě České republiky,

1. aby soustředila svoji kontrolní činnost k tomu, aby se dále nezvyšovala dynamika výdajů".

Zdůvodnění: Samozřejmě, že vím, že nemůže vláda ovlivnit velmi výrazně snižování dynamiky příjmů, to je pochopitelné, to chápu. Ale já jsem tedy skutečně neslyšel nikdy nic, co by vedlo k opatření na určitou úsporu prostředků. Jestliže se rozvolní Okresní ústav národního zdraví, tak z toho chci vidět výsledky, peníze. A to musí být ve státním rozpočtu. Já naštěstí odpověď zrovna na zdravotnictví vím, protože pan ministr Bojar navrhuje skutečně 600 miliónů úspor, což kvituji kladně. Ale já to nevidím nikde v žádném opatření. A za druhé

"2. Aby předložila České národní radě řešení případného schodku rozpočtu".

Děkuji.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ledvinkovi. Stačil pan společný zpravodaj oba návrhy zaznamenat?

Uděluji slovo panu poslanci Homolovi, který je posledním z písemně přihlášených.

Poslanec František Homola: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, zpráva o hospodaření se mi zdá být zcela reálná, protože vystihuje naše ekonomické trendy. Vím, že tendence ke schodkovosti, která tady byla neznačena, je zrovna tak reálná. Závisí od toho, zda naše příjmy do konce roku budou uspokojeny v té výši, jaká se plánuje, nebo nebudou? To je otázka, kterou bychom tady měli rozdebatovat.

Osobně vidím, že současná předložená valorizace je předložena jako minimální, tzn. věcné výdaje v té výši, kterou státní rozpočet je schopen uspokojit. Mám pouze připomínky k valorizaci mezd. Zdá se mi, že těch 250 miliónů, které jsou vyhrazeny na valorizaci celkem, je rozděleno poněkud... Pardon, trochu více, ale o tom nechci mluvit, pouze mám dotaz na hodnotu 170 miliónů, tzn. pro ostatní odvětví, kde se domnívám, že některé položky jsou neúměrné potřebě. Naproti tomu okresní a obecní úřady jsou podle mého názoru jasně znevýhodněny. prosím, aby rozbor této položky byl poslancům předložen podrobněji. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Homolovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Lom a vidí, že se hlásí pan poslanec Čech.

Poslanec Petr Lom: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, k návrhu ke státnímu rozpočtu se musím vyslovit z hlediska poslance i zdravotníka, který se zdravotnictvím zabývá. Promiňte mi proto prosím, že budu mírně zaujatý. V tomto bodě je to úloha rozporuplná a nejen já, ale při rozhodování o této otázce všichni poslanci se ocitáme v určitém střetu povinností. Základní povinnost poslance nám bezesporu káže, abychom nepřipustili deformaci rozpočtu, nepřipustili negativní bilanci schodku a zejména nepřipustili posílení inflačních tendencí a už vůbec ne jakékoliv ohrožení ekonomické reformy.

Z tohoto hlediska jednoznačně musíme návrhy odmítnout. Poukázat na zodpovědnost vlády, na zřejmý nedostatek koncepčního uplatňování dostatečně efektivních restriktivních opatření, na nevyužití možných navrhovaných úsporných řešení.

Z druhého hlediska, z hlediska poslance, který denně přijímá petice a rezoluce poukazující na skutečný reálný krizový stav v nemocnicích, který existuje již nyní, na nedostatek léků, prostředků na zdravotnickou techniku, investiční výdaje, ale do konce i na základní provoz zdravotnických zařízení, se jeví situace jinak. Z tohoto pohledu nemohu nevidět tisíce nemocných a tisíce zdravých, kteří se nemocnými teprve zítra stanou a mohou nalézt nemocnice a lékaře s prázdnýma rukama.

Mohu dokumentovat explozivní nárůst výdajů ve zdravotnicí, který zejména v tomto přechodném období nebylo možno v takové výši očekávat, nárůst ceny léků o 600 a více procent a jiné doložitelné údaje.

Při svém obtížném rozhodování jsem se radil s mnoha experty, zda tato úprava může posílit inflační jevy nebo zda může jakkoliv zbrzdit či ohrozit či negativně působit na ekonomickou reformu. Z těchto dvou hledisek se mně dostalo vysvětlení, že se jedná o mikroobjem, který nemůže mít skutečný efektivní dopad na tyto hrozivé jevy.

Položil jsem též otázku ministru Špačkovi, zda vláda bude moci získat prostředky jiným způsobem. Ministr Špaček mně odpověděl, že nikoliv a dovolím si ho požádat, aby znovu ujistil toto plénum nebo aby vysvětlil, jaké kroky bude moci vláda podniknout, když úpravu neschválíme.

Obtížně chyb mohl odůvodnit nemocným, proč nenalézají pomoc. Nechci tuto otázku nikterak dramatizovat nebo nikterak posouvat do emotivní roviny. Naopak, domnívám se, že se tato otázka nalézá čistě v technické rovině zdravotníků, kteří se dívají na tyto otázky jinak.

Promiňte, že mluvím pouze o zdravotnictví, ale považuji náklady na zdravotnictví za absolutně společenskou prioritu. Nejprve musíme žít, abychom mohli naplňovat další společenské úkoly. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Lomovi. Nyní udělím slovo panu poslanci Čechovi, připraví se pan poslanec Zajíček a potom pan poslanec Dušek Pavel.

Poslanec Vladimír Čech: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych velice poděkovat kolegovi Ledvinkovi za inspirativní a kvalitní projev. Při jeho projevu jsem si uvědomil to, co kolega Ledvinka nakousl. Vznáším návrh, aby před hlasováním o takto nesmírně závažném bodu programu bylo jednání přerušeno a sešly se politické kluby, aby celou záležitost projednaly. Myslím si, že bez toho nemůžeme dospět k závěru, za který bychom se nemuseli stydět a pod který se můžeme s plnou odpovědností podepsat.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji za tento návrh, Pane poslanče, domníváme se, že kluby se sejdou polední přestávce, tak jsme si to říkali ráno a bylo by vhodné využít toho času i k tomu, co jste navrhoval. Domnívám se, že bude velice užitečné, když diskusi vyslechneme pokud možno celou a ještě než zasednou kluby bych rád udělal malou inventuru, abychom všechny návrhy, které tu zazněly, mohli nějakým způsobem v klubech projednat. Tak bych si představoval proceduru. Pan ministr Horálek se hlásí do rozpravy, takže nejdříve pan poslanec Zajíček, poté pan ministr.

Poslanec Stanislav Zajíček: Pane předsedající, dámy a pánové, také zareaguji na projev poslance Ledvinky. Pan poslanec řekl, pokud jsem mu dobře porozuměl, že předložená zpráva vlády neobsahuje návrh na řešení eventuálního schodkovitého rozpočtu. Avšak na str. 15 se vyskytují dva stručné návrhy. Oba dva jsou zastřešeny tím, že finální rozhodnutí týkající se rozpočtu, budou muset samozřejmě vycházet z koordinovaného přístupu ke všem třem rozpočtům. Dále se zde praví, že jsou navržena dvě řešení. Zaprvé účast federálního rozpočtu na krytí případných schodků rozpočtů republik, za druhé návrh na řešení případného schodku státního rozpočtu formou emise státních cenných papírů. Já bych v této souvislosti prosil pana ministra Špačka, aby ve své řeči, kterou bude pronášet při zhodnocování naší debaty, pohovořil důkladněji právě o obou návrzích těchto opatření a zhodnotil především, které z nich je reálnější a co bude v praxi znamenat, pokud bude přijato. Eventuálně u toho prvního návrhu, to znamená účast federálního rozpočtu, zda by nás mohl seznámit s tím, v jakém stádiu jsou jednání o ev. krytí republikových rozpočtů z přebytků federálního. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Ledvinka.

Poslanec Karel Ledvinka: Pokud jsem řekl cokoli jiného, než naše usnesení, tak se omlouvám.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji za upřesnění. Prosím pana poslance Duška. /Projevy nesouhlasu./ Promiňte, omlouvám se, pane ministře, máte přednost.

Ministr práce a sociálního věcí ČR Milan Horálek: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, jak víte, došlo po ročním fungování Rady sociální dohody - která má významné zásluhy o zachování sociálního smíru, o to, že není v ekonomice a ve společnosti ještě hůř - k její rekonstrukci, je Radou hospodářské a sociální dohody po změně statutu a je také povinnost voleného předsedy této rady informovat parlamenty o tom, jaká jsou stanoviska k některým klíčovým otázkám, mimo jiné také k této.

Tyto otázky byly podrobně a rozsáhle projednávány. Strana zaměstnavatelů našla celou řadu důvodů, k tomu, že se nečiní dost včasná opatření zejména ze strany bankovního systému atd. k oživování růstu tam, kde je to efektivní, strana zaměstnaných, reprezentována příslušnými svazy, konstatovala, že se neplní generální dohoda, že hluboký pokles reálných mezd, v podstatě trojnásobný, než jaký byl v generální dohodě zapsán pokles reálných mezd na úrovni 30 %, podseknul domácí poptávku a vyvolává nezaměstnanost v mnohem větší míře, než jak se očekávalo, že všechny tyto procesy jsou sice sledovány, je snaha o jejich jisté ovlivnění, nicméně ze všech těch procesů byla oceněna jen aktivní úloha zaměstnanosti, její politiky. A když se tážete, čím vláda přispívá na kontech úspor pro tuto valorizaci, tak vám říkám, že nejméně dvě a půl miliardy Kčs v rozpočtových položkách, které jste schválili, aby mohly být provedeny valorizace důchodů, sociální péče a toho všeho ostatního.

Pokud jde o některé otázky zde vznesené, zejména týkající se zdravotně postižených občanů, tam, jsme dokonce sáhli k administrativním opatřením, která začínají přinášet své první výsledky, růst nezaměstnanosti se povedlo za poslední měsíc alespoň zastavit. Celkově nyní obdržíte čísla, kde zjistíte, že z úrovně, na níž měly být náklady 4,5 miliardy zhruba na tuto oblast, máme vyčerpáno zhruba l,2 miliardy, tudíž bude zde markantní úspora touto aktivní činností služeb zaměstnanosti. Potřebné prostředky na sociální dávky i na navrženou valorizaci mezd jistou úspornou politikou - ale aktivní, kdy se neoslabovala tvorba zdrojů - vytvořeny jsou. Padá zde otázka, jaká byla i v Radě hospodářské a sociální dohody: Co se stane, bude-li rozpočet mírně schodkový? (Moc schodkový být nemůže, protože jsme už v listopadu.) Osobně si myslím, že nebude schodkový. Že zbytečně zde v tomto směru máme obavy, protože ten pokles mezd je úžasně hluboký. Tato strana skutečně přispěla k tomu, že přes v podstatě probíhající recesi v ekonomice nedochází k nákladově inflačnímu typu vývoje. Ale co by se stalo, kdyby byl mírně schodkový? Samozřejmě ministr financí nám dá odpověď lepší. Stane se to, co dělají všechny vlády v Evropě každý rok, že si musí půjčit u bank, aby příští rok se to snažily vrátit. Nebo-li nám v tomto směru jakási katastrofa vůbec nehrozí. To my máme ideu přebytkovosti rozpočtu. Kde je ta největší míra nejistoty?

Největší míra nejistoty je v tom, že příjmy našeho rozpočtu, tvořeny odvody daní z mezd, jsou tímto více postihnuty, zatímco příjmy federálního rozpočtu, tvořené převážně příjmy z daní z obratu - a ty ceny vybuchly mnohem více, než byly jakékoli předpoklady nás, co jsme reformu koncipovali - jsou v jiné rovině. Je snadné otevřít si první memorandum pro Světovou banku a přečíst, že jsme uvažovali s 25 až 30 % mírou, ale ne s 50 %, na které jsme. Ta míra vybuchnutí se projevila samozřejmě ve vyšším čerpání příjmů federálního rozpočtu z daně z obratu, takže tam jsou přebytky. Přes aktivní politiku zaměstnanosti, kterou jsme dělali, příjmy z daně ze mzdy a z parafiskálu nenabíhají, protože je zde tento problém, který se dá tím ekonomickým útlumem označit. Toto všechno mnohem rozsáhleji Rada hospodářské a sociální dohody probírala. Odbory nakonec při jednáních ustoupily od dříve slíbených - ze strany zaměstnavatelů i vlády - a zapsaných věcí.

Souhlasili s minimální valorizací pro rozpočtovou s příspěvkovou sféru ve výši jednorázového přídavku 1 100 korun a tím není naplněna vůbec platná generální dohoda. Opět dochází u nás k situaci, které si nesmírně vážím, a která je pro postup reformy mnohem významnější, než si kdokoliv chce přiznat, protože jsme to neprožili, tzn. že půjdeme dál bez stávek, za sociálního míru, bez demonstrací a máme stále ještě šanci nemít větší ztráty na příjmové straně rozpočtu. Protože kdyby to mělo u nás vypuknout, tak jak je to v sousedních zemích, tak je příjmová strana rozpočtu úplně zhroucená. Jedna šikovně zvolená stávka, jíž se zúčastní poměrně málo lidí vědomě, a většina se bude muset přidat, protože nebude něco jezdit, něco se dodávat, něco odvážet, taková stávka stojí za 3 - 4 dny přes 10 miliard. Proto jsem vás chtěl s těmito věcmi seznámit, že po jednání v Hospodářské radě vlády, několikerém, ve vládě, několikerém, v Radě hospodářské a sociální dohody, několikerém, by bylo trochu nespravedlivé si myslet, že jsme úsporné zdroje nenašli. My jsme našli všechno aktivní, co se dělat dalo. Za to třeba těm, co to udělali, spíš poděkovat, než snad vyslovovat něco jiného. Protože já jsem zde ty miliardy uváděl. To je práce tisíců lidí, kteří přinutili lenochy k práci. A vám je jasné, že jestli my jsme 60 tisíc míst vytvořili a neplatili jsme podpory, takže z mezd tam vyplacených, jsme znovu 20 procent dostali do rozpočtu. Stejně tak z těch 880 miliónů, jestli jsem ekonom, tak vám tvrdím, že je do vánoc 25 % zpátky v rozpočtu, protože lidi si koupí něco na vánoce, ale z toho odvedou dvacetiprocentní daň z obratu, a 10-ti nebo 15-tiprocentní daň z této mzdy do našeho rozpočtu. A proto vám na závěr také musím říci, že při nerovnovážnosti všech těchto aktiv, v nichž je česká vláda nesporně na prvním místě přece čtete noviny a víte, že dávky a všechno, o čem my tady jednáme, bylo ve Slovenské republice dávno vyplacené. Tam je valorizováno již od září. A že my jsme takhle zdrženliví, že my jsme několikrát měřili, než předkládáme tento návrh. Ale také Rada hospodářské a sociální dohody požaduje, aby při finančním vyrovnání státního závěrečného účtu za celou federaci k rozdělení příslušného přebytku došlo na základě poměru, jak která republika do něho přispěla. Děkuji vám. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Horálkovi, prosím pana poslance Pavla Duška, aby se ujal slova a připraví se poslankyně Kolářová.

Poslanec Pavel Dušek: Chci už jen odpovědět panu poslanci Zajíčkovi na jeho dotaz a zdůraznit znovu, že tady nejde o výdaj v pravém slova smyslu.

Ad 1: Pohledávky podniků činí 120 miliónů korun. Můj návrh podpory činí 75 miliónů a já věřím, že 75 miliónů za 120 miliónů bude státem vymoženo i při úplném bankrotu dlužníků.

A potom ad 2, že úspora vlastně vznikne díky nevyplacení peněz, které by byly vyplaceny na podporách a dávkách ze zákona po ztrátě pracovních příležitostí.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Duškovi a prosím, aby se ujala slova paní poslankyně Kolářová.

Poslankyně Daniela Kolářová: Také bych chtěla replikovat panu kolegovi. Myslím si, že všichni, kdo v této sněmovně sedí, jsou si vědomi toho, že kultura může samozřejmě vykazovat příjmy a já jsem o to požádala dokonce Statistický úřad, aby mně takový materiál vypracoval. Bohužel ho v tomto okamžiku nemám. Nemám ho ani z ministerstva kultury. Chápu, že je to chyba. Ale na druhou stranu jsem chtěla otevřít rozpravu k odvětví kultury proto, že skutečně bylo slíbeno v první vlně valorizace, že bude pamatováno na zvýšení vstupů energie, cen za vodu, teplo, elektřinu a v tomto okamžiku skutečně podporuji to, aby se touto záležitostí zabývaly politické kluby, protože si myslím, že postavení kultury je politická záležitost.

Samozřejmě nemohu říci, kolik vydělávají kina za ten či onen film, ale na druhou stranu se nedomnívám, že např. turistický ruch je založen na tom, že by někdo jezdil obdivovat naši ekonomiku, že zrovna turistický ruch a návštěva památek je jedním z přínosů a kulturního bohatství tohoto státu, na kterém cosi vydělává. Potažmo, nevydělává na tom jenom odvětví kultury, ale restaurace, hotely atd., atd. To jsou prostě spojité nádoby problémů a je potřeba se na ně takhle dívat. A druhá věc: Když nebudou valorizovány alespoň částečně nebo někde v minimalizované podobě provozy, a to se netýká jenom kin a divadel. jsou to muzea, archivy, knihovny, provozy, kde je potřeba udržovat stálou teplotu, aby se exponáty, knihy nebo obrazy nezačaly ničit a ztrácet hodnotu, - pak je to věc politické úvahy, protože pakliže se rozhodneme, že o to nemůžeme pečovat a zavřeme to, tak pracovníci v kultuře sice budou mít valorizované platy, ale zavřou se divadla, kina, koncertní sály, muzea a galerie.

Čili to je ta otázka, kterou jsem tady záměrně chtěla otevřít a ráda bych, aby se jí sněmovna v těchto intenzích zabývala, tře ba v politických klubech. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Kolářové. Dále se hlásí pan poslanec Ratiborský.

Poslanec Tomáš Ratiborský: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, vzhledem k rozvíjející se diskusi navrhuji, abychom tento zelený materiál, který jsme dostali tento týden, vrátili zpětně do výborů a projednali to ve výborech, protože myslím, že tato diskuse se točí v kruhu a nenacházíme řešení.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Je to návrh procedurální, nicméně vzhledem k závažnosti situace bych si dovolil požádat o názor k tomuto návrhu pana poslance Ratiborského zřejmě pana ministra, protože čas kvapí.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan poslanec Ledvinka tady prohlásil, že je poněkud smutný. Já musím říci, že jsem také smutný. Řeknu vám proč. Nikdo z diskutujících nepostřehl, že česká vláda je o čtvrt roku napřed při hodnocení rozpočtového hospodaření. My jsme se vám snažili dát analýzu z dostupných pramenů co nejdříve, abyste byli co nejlépe informováni, abyste mohli na základě toho právě rozhodnout o problémech, které nás tíží a které jsou nesporné. (Potlesk.)

Čili tím právě plním svůj slib, který jsem tady dal, že o všech zásadních věcech, o kterých vláda má rozhodnout, se vždycky radíme s vámi. A musím říci, že i s výborem se všemi věcmi týkajícími se finančního hospodaření jsme v úzkém sty ku.

Právě proto dostáváme na stůl takovýto materiál, abyste mohli rozhodovat včas a ne na základě výsledků 1. pololetí. Všimněte si, že v jiných parlamentech se ještě projednávají zprávy za 1. pololetí, tohle je zpráva už za tři čtvrtě roku. Předpokládám, že se na řečniště vrátím ještě po přestávce, kdy si to všechno uspořádáme, ale pokud jde o základní otázku, pochopitelně zastáváme tvrdou restriktivní politiku. Je to nesporné, ale musím říci, že bohužel i z řad poslanců dostávám řadu návrhů na zvýšení rozpočtových výdajů pro nejrůznější účely, přičemž vím, že tyto účely jsou správné, že z věcného hlediska na jednotlivých místech jsou skutečné problémy. Jsou tam problémy např. s vodou, jsou tam problémy nejrůznějšího druhu. Problém je divadlo v Opavě a řada dalších věcí, které jsou nezbytné. Ale vzhledem k tomu, že na to nejsou peníze, musíme tyto věci odmítat.