Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážení kolegové, sněmovní tisk pod č. 429 i vystoupení ministra financí České republiky pana Špačka dokumentují rozpočtový stav České republiky za první tři čtvrtletí tohoto rozpočtového roku. Je zřejmě možné konstatovat tu skutečnost, že oficiálně vyslovované prognózy o očekávaném průběhu realizace rozpočtu na druhé pololetí t.r. se ukázaly jako chybné.

Vláda České republiky při návrhu první změny rozpočtového zákona mírně nadhodnotila jednorázový efekt nárůstu příjmů z počátku tohoto roku, a to prakticky u všech rozhodujících příjmových zdrojů, nejmarkantněji však u výnosu daně a odvodu ze zisku.

Ani v posledním čtvrtletí t.r. nelze totiž očekávat náhlé zotavení příjmové strany rozpočtu a v tomto směru je tedy předložená zpráva zcela reálná, podle mého názoru mírně optimistická. Druhý cenový nárůst v potravinách neumožní ani zřejmě tradiční příjmové efekty tzv. vánočního trhu. Stále rostoucí nákladovost výroby, za leden až srpen 1991 je to +7,7 %, při její klesající rentabilitě za totéž období, pokles o 33,1 %, potvrzuje, že není reálná šance ani na zlepšení u výnosů z daní a odvodů ze zisku podniků, naopak ve vztahu k sílícím tlakům na mzdy je možné očekávat zmírnění daňového a odvodového propadu proti alikvótě z tohoto titulu, na druhé straně to však může znamenat akceleraci na nástup na inflační spirálu.

Na straně výdajů je dnes prakticky nemožné dalším krácením eliminovat tendence k celkové schodkovosti rozpočtu. Navrhovaná druhá valorizace je podle mého názoru v oblasti veřejných výdajů minimální, znamená určitou dramatickou průchodnou variantu především v oblasti zdravotnictví a školství. Na druhé straně si však musíme uvědomit, že půjde o vysoké vyhospodaření těchto odvětví ve věcných výdajích, což spolu s nárůstem mzdových výdajů až v samotném závěru roku znamená schodkové zatížení rozpočtu pro rok 1992.

Již při schvalování státního závěrečného účtu za předchozí rok jsem z tohoto místa řekl, že rozpočtová rozvaha je jen pouho pouhou průsečnicí hospodářských a sociálních procesů a návazná rozpočtová opatření mohou pouze mírnit nebo naopak prohloubit jejich rozpory. Za zcela logické bych tedy považoval takový návrh opatření, která po předcházející analýze mohou oživit příjmovou stranu státního rozpočtu.

Vzhledem k faktoru času, tedy necelých dvou měsíců, do konce rozpočtového roku je však zcela namístě, a považuji to od vlády za seriózní, že jsou ve zprávě uvedeny náměty na variantní řešení případného červeného rozpočtového salda. Za zcela zásadní považuji urychlené dořešení volných zdrojů u titulu Transgas, včetně řešení dalších koordinačních i delimitačních problémů ještě v letošním roce. Vláda by neměla připustit možnost odročení těch otázek až do fáze tzv. finančního vypořádání v rámci závěrečného účtu republiky.

V tomto smyslu chci upozornit i na tu skutečnost, že tyto nedořešené otázky mohou značně komplikovat návrh rozpočtového zákona na rok 1992.

A ještě jednu otázku na závěr. Vláda musí zaručit věcnou opodstatněnost při rozdělování valorizovaných rozpočtů a nepřipustit stav, že posilování rozpočtu do míst okresů i k jednotlivým rozpočtovým subjektům bude probíhat podle jejich finančních zůstatků k určitému datu. Rozpočtové potíže nelze řešit na účet těch, kteří zodpovědně hospodaří a ví, že rozpočtový rok má plných 12 měsíců.

Vážení kolegové, byl jsem pověřen rozpočtovým a kontrolním výborem, abych vás k tomuto tisku seznámil s návrhem na usnesení, které doporučuje tento výbor sněmovně ke přijetí, právě v tisku 429. Domnívám se, že jste všichni obdrželi písemný podklad, přesto bych na závěr svého expozé přečetl tento návrh na usnesení:

První bod je doporučující - doporučujeme České národní radě přijmout usnesení následujícího znění: Česká národní rada I. konstatuje, že

l. ve druhé polovině t.r. dochází ke snížení dynamiky rozpočtových příjmů,

2. že vláda navrhla druhou valorizaci státního rozpočtu republiky ve výši 3 miliardy 606,3 miliónů Kčs,

3. že vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu je rizikový ve vztahu k dodržení

salda příjmů a výdajů stanoveného zákonem č. 594/90 Sb.,

II. souhlasí s provedením valorizace výdajů státního rozpočtu republiky podle předloženého návrhu vlády České republiky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Josefu Hájkovi a otevírám k tomuto bodu rozpravu, do níž se zatím při hlásili 3 poslanci - pan poslanec Andrle, paní poslankyně Kolářová, pan poslanec Effenberger. Jako první se ujme slova pan poslanec Andrle, připraví se paní poslankyně Kolářová.

Poslanec Antonín Andrle: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, zákonem ČNR č. 313 z července t.r. byly převedeny podniky na vybraných daních z místních rozpočtů do státního rozpočtu ČR a nahrazeny neúčelovou dotací. Při zdůvodnění tohoto zákona byl jako hlavní důvod uváděn propad v naplňování příjmů z těchto daní u některých okresů vlivem změny sídla plátců daní. Jako klad tohoto zákona bylo uváděno rovnoměrné plnění a záruka splnění odsouhlasené celkové částky. Věřím, že většina okresů to uvítala a s tímto počítala.

Na str. 8 zprávy je uvedeno, že dochází ke zlepšení situace v místních rozpočtech v úhrnu 6,7 miliardy. Z toho důvodu přistoupilo ministerstvo financí k časové regulaci poskytování záloh dotací v závislosti na vlastních příjmech.

Pokládám za nutné takto postupovat proto, že tím se pomáhá tomu, kdo nechce nebo neumí hospodařit.

Usnesením vlády České republiky ze dne 14. června 1991 číslo 200 byly provedeny věcné úpravy státního rozpočtu o 14 miliard. Rozdělení této částky bylo provedeno na 21. schůzi České národní rady 11. července. Podle usnesení k tomuto bodu byl zpracován ministerstvem financí přehled rozdělení valorizovaných výdajů na školství a zdravotnictví. Je třeba uvést, že částka na jednoho obyvatele v českých a moravskoslezských okresech je ve prospěch moravskoslezských okresů asi o 80 miliónů vyšší.

Dále z tohoto materiálu vyplývá podhodnocení školství a zdravotnictví zásahem okresních shromáždění oproti předpokladu ministerstva financí, rovnající se úrovni roku 1990. Ve školství je to částka 300 miliónů ve prospěch jiných kapitol a ve zdravotnictví 400 miliónů. Ptám se: Bude navrhovaná valorizace vyrovnávat i tuto částku? Bude počítat s těmi částkami, kdy si okresní shromáždění dala víc na tato zdravotnická a školská zařízení? Za spravedlivý vidím postup jako při první valorizaci. Rovněž navrhuji, aby byla ČNR informována o částkách na jednotlivé okresy pro porovnání s minulou valorizací. Je to obdobný návrh, jako u první valorizace.

Jak víte, neschválili jsme tisk ČNR č. 459, ve kterém se zkracuje lhůta na projednání rozpočtu na 6 dnů. Situace je ještě horší, než minulý rok. Na 21. schůzi jsme dali za úkol ministerstvu financí, aby urychleně předložilo návrh pravidel pro uspořádání rozpočtových vztahů mezi státním rozpočtem a rozpočty okresů pro rok 1992 tak, aby pokrytí potřeb okresů bylo v co nejvyšší míře objektivizováno. Mohu říci, že ministerstvo financí usilovně na této metodice pracuje. Vychází z kritérií a údajů projednaných s přednosty okresních úřadů a na této metodice pracovali nezávislí experti a odborníci z těchto oborů. Stav těch to prací na konci října a začátku listopadu je asi takový:

Byl vypracován harmonogram, ve kterém jsou uvedeny ve vrchní části okresy podle kritérií, které byly v minulých letech i v letošním roce nadfinancovány, ve spodní části ty, které byly nedofinancovány. Samozřejmě v tom dochází k určitým korekturám, protože docházejí připomínky z okresů a je pozoruhodné, pokud se to nějakým způsobem nezmění, tak v rámci nedofinancovaných částek jsou převážně moravskoslezské okresy. A částky nadfinancované - týká se to neinvestičních výdajů - jsou převážně u českých okresů. Čili pokud by se vycházelo z tohoto diagramu, jaký je stav na začátku listopadu, tak neinvestiční výdaje na jednoho obyvatele jsou naprosto stejné v českých okresech i v moravských. Není důvod nikoho zvýhodňovat, a myslím si, že pokud by fungoval nezávislý kontrolní orgán, tak by k tomu docházet nemělo. Je to dědictví z minulého režimu. Říkám vám to proto, že budeme mít jen 6 dnů na projednání rozpočtu. Čili přistupujme k tomu jako ekonomové, nestranicky a respektujme rovnoprávnost a spravedlnost! Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Andrlemu, prosím, aby se ujala slova paní poslankyně Kolářová.

Poslankyně Daniela Kolářová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, chtěla bych podat návrh do usnesení k této záležitosti. Prosím, budu, doufám, že mi porozumíte.

Vláda České republiky vzala svým usnesením č. 295 ze dne 21. srpna 1991 na vědomí mimo jiné hodnocení situace a výhled finanční pozice organizací odvětví kultury v 2. pololetí 1991, který vypracovalo ministerstvo kultury. Vzhledem k tomu, že odvětví kultury bylo zcela opomenuto při rozdělování doplňkových příjmů státního rozpočtu provedeném v závěru l. pololetí 1991, jímž byly především saturovány zvýšené potřeby odvětví školství a zdravotnictví, jsme nuceni znovu upozornit na stávající stav, kdy se dostávají některé organizace v oblasti kultury do kritické situace.

Proto navrhuji do usnesení doplnit: na straně 12 v tomto zeleném materiálu je bod "Kultura". Navrhuji doplnit za odstavec "Na věcnou valorizaci sociálního charakteru v odvětví kultury v zařízeních České katolické Charity se navrhuje zvýšit objem prostředků na věcné výdaje o částku 17 miliónů korun..." a pokračuji: "...pro ostatní organizace odvětví kultury se navrhuje zvýšit objem prostředků o částku na věcné výdaje 399 miliónů 146 tisíc korun." Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Kolářové. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Effenberger a při praví se pan poslanec Budínský.

Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové, požadavek vlády na valorizaci rozpočtů, který vyplývá z jistého deficitu, pokládám za oprávněný a jsem připraven hlasovat pro příslušné usnesení, které nám bylo předloženo rozpočtovým a kontrolním výborem.

Pan ministr se zmínil o jistých příčinách tohoto stavu a já bych se chtěl jenom krátce dotknout jednoho bodu v tomto usnesení, a to je první odstavec. Bod 1, které říká v druhé polovině tohoto roku dochází ke snížení dynamiky rozpočtových příjmů. Pan ministr hovořil o neplnění odvodů nebo zisků z daně z obratu, ale já myslím, že je k tomu potřeba říci alespoň několik slov navíc.

Obávám se, že tato situace je nezaviněná českou vládou a Českou republikou, v podstatě má svůj základ v nezdravé koncepci rozpočtové, ve filozofii rozpočtu, který je založen jakožto rozpočet výdajový, takže de fakto hospodařící subjekt neví, co bude mít k dispozici, i když své závazky a povinnosti plní co nejlépe. Konkrétně tedy, existuje-li právě onen společný zdroj, který svým rozsahem přesahuje 200 miliard a který je naplňován právě oněmi přínosy daně z obratu a odvody ze zisku podniků, a je-li řečeno pouze schéma pro jeho dělení, avšak nic o jeho naplňování, pak to znamená, že může dojít k té situaci, ke které skutečně došlo, že např. jedna republika ve svém rozpočtu je ovlivňována tím, jak do tohoto společného "kotle", - já bych to na zval jakousi "táborskou kádí", do které dává prostě ten, kdo má, - přispívá strana druhá. A tato situace konkrétně nastala. Protože strana druhá přispívá tak, jak přispívá, tedy málo, tak potom těch 40 %, která odebírá český rozpočet, je samozřejmě částkou nižší, než se mohlo předpokládat.

To je problém, který budeme asi řešit při očekávaném rozpočtovém klání, které nás čeká na příští schůzi, a protože vím, že pan ministr Špaček má v této věci jisté návrhy a připravuje o. patření, doufám, že s nimi budeme seznámeni co nejdříve, abychom onu rozpočtovou záležitost mohli připravit co nejlépe.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Effenbergerovi. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Budinský. Připraví se poslanec Dušek Pavel.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená Česká národní rado, předložená zpráva vlády o vývoji finančního a rozpočtového hospodaření ČNR za 1. - 3. čtvrtletí je velice stručná, neposkytuje plný obraz skutečnosti. Považuji, aby vláda doložila, jaká provádí opatření proti snižování příjmů státního rozpočtu z oblasti odvodu z objemu mezd, daní ze mzdy a dalších vlastních příjmů. Je nezbytné doplnit zprávu o přehled výsledku kontrol prováděných finančními úřady a ředitelstvími a o zprávu o opatřeních, o postizích uplatněných při zjištěných nedostatcích. Ve zprávě chybí podrobné vyjádření výdajů podle jednotlivých kapitol rozpočtu a chybí zde vyjádření výdajů okresních rozpočtů okresních úřadů a dalších místních rozpočtů. Jsem si vědom napjatostí v rozpočtech některých zdravotnických a školských zařízení, zejména na nižší úrovni. V rozpočtové sféře stále převládá centralismus, to, pod čím chápeme centralismus, který na jedné straně umožňuje plýtvání a na druhé straně jsou ústředními orgány přezírány potřeby nejnižších článků. Veškeré požadavky je nutno řešit po důkladné rozvaze, restrukturalizaci rozpočtů, ale při zachování principu přebytkovosti rozpočtů. Proto mí dovolte předložit návrh na doplnění usnesení.

Za body 1 a 2 navrhuji doplnit bod 3 - Česká národní rada žádá doplnit zprávu o informaci o opatřeních na úseku kontroly a o podrobný přehled výdajů za 1. - 3. čtvrtletí podle kapitol rozpočtu a přehled výdajů místních rozpočtů. Doplnit usnesení o bod 4 - Česká národní rada trvá na zachování principu přebytkovosti rozpočtu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Budinskému. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Pavel Dušek. Připraví se pan poslanec Janeček.

Poslanec Pavel Dušek: Vážená sněmovno, vážená vládo, dovoluji si podat návrh na to, jak ušetřit, jak ušetřit něco peněz státní pokladny a jak ušetřit podle mého soudu více blamáže.

Předvčerejší odpoledne jsem strávil na federálním ministerstvu práce a sociálních věcí, na své letošní 24. oficiální mezi resortní poradě na téma zaměstnávání těžce zdravotně postižených. Předmětem jednání byla kontrola plnění postupu a opatření k vytvoření vhodných podmínek pro zachování ekonomické aktivity občanů se změněnou pracovní schopností i existenci podniků je zaměstnávajících, které společně přijaly federální i republikové resorty v červnu t.r.

Úkoly uvedeného materiálu byly k dnešnímu dni splněny z 28 %. Asi to není mnoho. Avšak na obranu exekutivy lze na druhé straně konstatovat, že komplexní program péče o invalidy v podmínkách rozvinutého socialismu přijatý v roce 1984 byl splněn jen na 20 %, tedy o plných 8 % méně. Provozovny zaměstnávající převážně zdravotně postižené občany potřebovaly v letošním roce především finanční podporu na překlenutí druhotné platební neschopnosti. Rozdíl mezi pohledávkami a závazky po lhůtě splatnosti je totiž u nich zhruba ve výši 120 miliónů. Pro takto aktivní podniky by tato podpora vyřešila jejich obtíže do příštího roku, od kterého by měl vstoupit v platnost nový systém jejich financování. Jenže v době přebytkového státního rozpočtu neshledávalo ministerstvo financí toto řešení optimálním. Nyní zdá se - po předvčerejší poradě své záporné stanovisko přehodnocuje. Rozpočet však již přebytkový není. Zůstává otázka, co učinit. Některé provozovny už podporu nepotřebují. Nepotřebují ji proto, že již k dnešnímu dni neexistují. Těm zbývajícím může být pomoženo návratnou finanční výpomocí, podloženou jejich pohledávkami u odběratelů.

Celá věc má ještě jednu zřetele hodnou stránku. Tato podpora je i v případě její částečné návratnosti levnější než částky, jež by byly po zrušení těchto provozoven vyplaceny jejich bývalým pracovníkům z prostředků zaměstnanosti a dávek sociální péče.

Sečteno a podtrženo můj návrh tedy zní: Posílit výdaje o 75 miliónů jako návratnou finanční výpomoc podnikům zaměstnávajícím převážně zdravotně postižené občany. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Duškovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Janeček. Připraví se pan poslanec Zajíček jako poslední z písemně přihlášených.

Poslanec Josef Janeček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Mám dvě otázky. Jednak by měl zajímalo, zda-li pod pojmem tzv. daně ze zisku se jedná o daň i z nerealizovaného zisku. Což je pojem, který se dříve vyskytoval, jestli to ještě platí. Druhá otázka, která s předcházející nesouvisí, je tato: Všem nám je známo, že Slovenská republika zvolila velice nákladný systém sociálního zabezpečení. Chtěl bych vědět, co udělá česká vláda pro to, aby toto odčerpávání nešlo na úkor českého rozpočtu.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Zajíček, připraví se pan poslanec Ledvinka.

Poslanec Stanislav Zajíček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi jenom jednu stručnou poznámku. Paní kolegyně Kolářová, pan kolega Dušek navrhli určité posílení výdajové stránky rozpočtu České republiky. Já se obávám, že ten rozpočet představuje váhy, kde není možné na jedné misce přidat nebo ubrat a na druhé straně neudělat tutéž operaci se závažím. Jestliže navrhujeme valorizaci na výdaje v odvětví kultury, to znamená v nevýrobní sféře, nutně zároveň náš návrh musí obsahovat i návrh, jakým způsobem posílit příjmovou stránku rozpočtu, aby se ty peníze mohly objevit na druhé straně u kultury. Mám pocit, že bez úvah tohoto typu se při debatě kolem rozpočtu nemůžeme obejít. Prosil bych tedy paní kolegyni a pány kolegy, kteří navrhují taková opatření, zda by mohli dodat ještě k tomu nějaký jejich návrh na posílení té příjmové stránky rozpočtu, ev. na nějaké opatření, které by posílilo příjmovou stránku, aby mohly být realizovány výdaje, které navrhují a proti kterým pochopitelně v rovině návrhů nelze nic mít. Děkuji za pozornost. (Potlesk.).

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Ledvinka. Připraví se pan poslanec Homola.

Poslanec Karel Ledvinka: Pane předsedající, členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, opět musím konstatovat, že mi je smutno z toho, že včera k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu zasedají šestkrát kluby, k rádiu a televizi třikrát kluby, a my mimochodem našim daňovým poplatníkům dluh tři miliardy Kčs a klub ani neví, že taková věc nastala. To je pro ně šok. Ale to je moje osobní vyjádření. Myslím si, že v klubech se má dělat politika a že toto je politika. Já mám ale konkrétní věci. Já postrádám, jakým způsobem - a chci znát odpověď na otázku - bude česká vláda řešit tento schodek?

Vypůjčíme si z federální vlády? Dá nám federální vláda ze svého přebytku? Vypůjčíme si od slovenské vlády? /Smích, potlesk./ Čili na to bych chtěl znát skutečně odpověď. Asi si budeme muset vypsat směnky. Nedá se nic dělat, přepokládám, že tomu tak bude. Tak na to ale musíme být připraveni a musíme o tom hlasovat!