Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Karel Ledvinka: Pane předsedající, členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, opět musím konstatovat, že mi je smutno z toho, že včera k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu zasedají šestkrát kluby, k rádiu a televizi třikrát kluby, a my mimochodem uděláme našim daňovým poplatníkům dluh tři miniardy Kča a klub ani neví, že taková věc nastala. To je pro ně šok. Ale to je moje osobní vyjádření. Myslím si, že v klubech se má dělat politika a že toto je politika. Já mám ale konkrétní věci. Já postrádám, jakým způsobem - a chci znát odpověď na otázku - bude česká vláda řešit tento schodek?

(pokračuje Ledvinka) (pokračuje Špaček)

Právě proto dostáváme na stůl takovýto materiál, abyste mohli rozhodovat včas a ne na základě výsledkků 1. pololetí. Všimněte si, že v jiných parlamentech se ještě projednávají zprávy za 1. pololetí, tohle je zpráva už za tři čtvrtě roku. Předpokládám, že se na řečniště vrátím ještě po přestávce, kdy si to všechno uspořádáme, ale pokud jde o základní otázku, pochopitelně zastáváme tvrdou restriktivní politiku. Je to nesporné, ale musím říci, že bohužel i z řad poslanců dostávám řadu návrhů na zvýšení rozpočtových výdajů pro nejrůznější účly, přičemž vím, že tyto účely jsou správné, že z věcného hlediska na jednotlivých místech jsou skutečné problémy. Jsou tam problémy např. s vodou, jsou tam problémy nejrůznějšího druhu. Problém je divadlo v Opavě a řada dalších věcí, které jsou nezbytné. Ale vzhledem k tomu, že na to nejsou peníze, musíme tyto věci odmítat.

Pokud jde o úhradu schodku, to je informace pro následující jednání v klubech, ty kluby, které nás pozvaly a které se sešly k této problematice, projednaly tuto problematiku za mé osobní účasti, jde o klub ODS a OH, ještě jeden klub se sešel, tam byl pokud vím náměstek Gruner, pokud se další kluby chtějí sejít teď, samozřejmě je navštívím a problematiku jim vysvětlím; pokud jde o úhradu schodku, postupujeme přesně podle rozpočtových pravidel. Samozřejmě že rozpočet je sestavován tak, že vychází z určitého ekonomického odhadu příjmů a velmi tvrdě omezuje výdaje. Princip je omezovat výdaje a příjmy se na základě nejrůznějších analýz v podstatě vypočítávají. Není vinou vlády, že došlo k většímu hospodářskému poklesu, než jsme očekávali. Nedá se např. odhlasovat ve sněmovně, že nesmí být vyšší hospodářský pokles naž 10 %. Můžeme to odhlasovat? K čemu by takové hlasování bylo? I to rozpočtové hospodaření je živý organismus během celého roku, které velmi pečlivě neustále analyzujeme a přicházíme s návrhy na řešení. To se právě stává v tomto okamžiku. Víme, co s tím rozpočtovým schodkem udělat. Rozpočová pravidla to dokonce říkají. Předpokládají takovou situaci, protože rozpočet se plní až do 31. 12. Na základě toho, jak ty rozpočty dopadnou, jsou čtyři možnosti. Zaprvé že překalkulujeme celou rozpočtovou soustavu jako celek, jako jsme ji kalkulovali na začátku při sestavování rozpočtu. Zadruhé rozpočtová pravidla připouštějí použití státních cenných papírů. Zatřetí máme ještě rozpočtové rezervy z minulých let, to jsou ony 2 miliardy 100 miliónů Kčs, které můžeme použít k úhradě tohoto eventuálního schodku. Neříkám, že rozpočtový schodek skutečně vznikne, i když tendence k tomu směřují. Ale není to tak, že

(pokračuje Špaček)

bychom o něm mohli hovořit v nějaké skutečné výši a že skutečně nastane. Myslím si, že patrně budeme muset to nějakým způsobem řešit, zdá se že část se vyřeší v rámci rozpočtové soustavy jako celku, dále těmi směnkami, další možnost je použití prostředků z minulých let. Samozřejmě není možné si na schodek půjčovat v zahraničí, protože to by byla nejhorší úhrada rozpočtového schodku, která by fakticky zatěžovala velmi nepříjemně celou naši ekonomiku. Tolik úvodem k některým problémům. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Špačkovi. Dámy a pánové, procedura by teď vyžadovala, aby se slova ujal společný zpravodaj. Já bych si dovolil navrhnout změnu. Já si myslím, že k projednání v klubech budeme potřebovat ne vyslechnout zde souhrn pozměňovacích a doplňovacích návrhů, ale bylo by určitě vhodnější, kdybychom návrhy měli písemně. Chci se proto zeptat pana společného zpravodaje, zdali by bylo možno - protože kluby budou jednat i o dalších záležitostech - během půl až jedné hodiny za pomoci pracovníků Kanceláře zesumarizovat doplňující návrhy a k jednání klubů připravit souhrnný materiál. Byl bych rád, kdybyste se k tomu mlhl vyjádřit.

Poslanec Josef Hájek: Domnívám se, že těch návrhů, protinávrhů, rozšiřujících návrhů nebylo mnoho. Myslím si, že kdyby měl možnost pan ministr vystoupit se závěrečným expozé, tak na část vystoupení poslanců, která byla určitou úvahou, zamyšlením, dotazem, ani tak návrhem, by dokázal odpovědět a tyto připomínky by se do toho soupisu psát nemusely. Já rozumím otázce pana místopředsedy tak, že bych v čase, který je dán k dispozici, sepsal ta vystoupení - v pokud možno ce nejpřesnější dikci - která mají charakter klasického pozměňovacího návrhu. To by potom bylo možné. Chtěl bych se zeptat, jestli bude stenografický záznam. (V potřebné době nebude k dispozici.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Já se musím zeptat sněmovny, co o tom soudí? Ve smyslu návrhu pana poslance Čecha, který požadoval, aby před přijetím usnesení byla záležitost projednána v klubech, se domnívám, že v případě, kdybychom projednání odsouhlasili, bychom uvítali tento materiál, pokud by byl pan poslanec Hájek ochoten ho připravit. Další návrh, který zde zazněl, je od pana poslance Ratiborského, abychom projedávání tohoto bodu pro tuto schůzi přerušili do příští schůze ČNR a celý materiál znovu projednali ve výborech a v klubech. Prosím, pan ministr Špaček.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Já jsem zapomněl odpovědět na tuto otázku. Doporučoval bych, aby se projednala a odsouhlasila tato věc na tomto zasedání vzhledem k tomu, že tady hrozí nebezpečeí z prodlení, a to urychlení, o kterém jsem mluvil, že jsme to zpracovali a stálo nás mnoho námahy, by faktcky přišlo vniveč, protože u těch jednotlivých organizací k těm problémům dochází už dnes, už teď před rozdělením prostředků je zapotřebí ještě určitý čas na technické věci, když by to bylo na příštím zasedání, předpokládám, že by to bylo začátkem prosince, účinnost toho by byla velmi malá, protože ty organizace by se do konkrétních problémů skutečně dostaly. Já bych doporučoval tuto otázku rozhodnout na této schůzi. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi. Jsem teď v situaci, kdy mi nezbývá nic jiného, než dát hlasovat o návrhu pana poslance Čecha.

Kdo souhlasí s tím, abychom tento materiál, návrh na usnesení projednali ještě v klubech a vrátili se k němu ještě na této schůzi, ať zvedne ruku. 95.

Kdo je proti? 3.

Kdo se zdržel hlasování? 16.

(pokračuje Kasal)

Takže návrh pana poslance Čecha získal podporu. Pan poslanec Pospíšil se hlásí s faktickou poznámkou.

Poslanec Petr Pospíšil: Vážený pane místopředsedo, dovolte ovšem, abych požádal pana ministra Špačka, aby v této chvíli, než se rozejdeme do klubů, odpověděl na dotazy, které zde byly položeny.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji za tento návrh. Dám o něm hlasovat.

Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Pospíšila, ať zvedne ruku! 66.

Kdo je proti tomuto návrhu? 1.

Kdo se zdržel hlasování? 36.

Takže jsme odhlasovali, že před tím, než se rozejdeme do poslaneckých klubů, vyslechneme odpovědi pana ministra na dotazy, které zazněly ve vystoupení jednotlivých poslanců.

Mimistr financí ČR Karel Špaček: Děkuji za udělené slovo. Já bych stručně reagoval, tak, jak jednotliví diskutující tady vystupovali, podle svých poznámek, které tady nám. Kdybych, prosím vás, to nezodpověděl tak, jak to bylo myšleno, prosím, abyste se mně ještě dotázali.

Pan poslanec Andrle zejména říkal, že by nemělo docházet k tomu, že ti, co dobře hospodaří, vlastně budou znevýhodněni proti těm, kteří hospodaří špatně a ti dostanou peníze navíc. S tímto já plně souhlasím. Samozřejmě, z rozpočtového hlediska ministerstvo financí řeší jenom ty globální částky, zatímco konkrétní rozdělení budou provádět jednak příslušné resorty a jednak okresní úřady. Je nesporné, že my musíme usilovat o to, aby takto se stalo, přestože máme - a to podtrhuji - nedobré zkušenosti. Když se na některé okresní úřady dostanou peníze, tak je okresní úřady mohou použít ne přesně na ty účely, na které jsme zamýšleli. Je to fakticky v jejich pravomoci, protože si mohou přesunout finanční

(pokračuje Špaček)

prostředky. Tato otázka se objevila už několikrát. My zdůrazníme okresním úřadům a resortům, ministerstvům, při rozpisu těchto částek, zejména na která odvětví jsou tyto prostředky určené. A dále druhá zásada, která tady zazněla, myslím několikrát, že nemají být zvýhodňováni ti, kdo špatně hospodařili. To myslím, že je nesporné. S tím plně souhlasím. V praxi samozřejmě jistě se přijde na případy, kdy se to prakticky ani nezabezpečí.

Jinak tedy byla informace o částkách na jednotlivé okresy; to můžeme dát, protože to budeme provádět, pokud to odhlasujete. Já bych to dokonce dal do návrhu usnesení. Tak bychom vám to potom dali k dispozici, protože se to bude skutečně podle jednotlivých okresů rozdělovat, takže tato informace, pokud je pro vás účelná, je vám samozřejmě k dispozici a můžete ji dostat.

Co tady říkal pan poslanec Effenberger, s tím plně souhlasím. Je to tak, že do toho "společného kotle", jak já říkám, relativně do něj dáváme více prostředků, než Slovenská republika; oproti rozpočtu, upozorňuji, protože už v rozpočtu to bylo nějakým způsobem stanoveno, ale proti rozpočtu při skutečném plnění se tam z České republiky dává více. Pochopitelně, to jsou ty věci sporné, o kterých se neustále diskutuje; budí to zlou krev. My nyní při rozpočtových pracích se snažíme najít jiným způsob, ale zdá se mi, že přece jenom, když ty všechny cifry dáme dohromady, jak abychom vůbec mohli sestavit rozpočet, zjevně budeme muset použít ten "společný kotel", tzn. co je v platných rozpočtových pravidlech dneska, s těmi zásadami, o kterých jsem již mluvil, také jste je slyšeli od pana ministra Klause; to znamená, jsou tady některé společné výdaje, to jsou ty výdaje občanské solidarity, výdaje, které by měly být jednotné v obou republikách, zejména v té soiciální oblasti. A dále je tady okruh výdajů, který by měl být tak velký, na kolik si jednotlivé republiky vydělají, přičemž okruh sporných příjmů zůstává stále velký. Okruh sporných příjmů, kde je pochybnost, komu je vlastně přisoudit, dělá zhruba 20 miliard korun. Není to tedy částka zanedbatelná a není možné na této částce zastavit rozpočtové práce a přijít s tím, že rozpočty nejsou hotové a zastavit financování ekonomiky.

Takže o rozpočtech - o tom se ještě dovíte - budou ještě další jednání. Rozpočet podle těchto harmonogramů máte dostat 25. listopadu, takže tam se tyto diskuse potom budou odehrávat.

(pokračuje Špaček)

K panu poslanci Budínskému: Já také souhlasím, s tím, že vycházíme z toho, že rozpočet má dodržovat své plánované proporce, ale samozřejmě, stěží to můžeme odhlasovat z důvodů, o kterých jsem tady mluvil. My se můžeme např. dohodnout, že ekonomický pokles nebude větší než 10 %. Když to odhlasujeme, tak jaký to má význam? Ekonomika jde někdy jinak, než je naše přání.

Jinak, pokud jde o stručnost té zprávy, to jsem se chtěl s vámi dohodnout. Protože jakmile se dá zpráva dlouhá, všichni kritizují, že zpráva je dlouhá, nepřehledná, "kdo má všechno číst". Když se dá zpráva krátká, tak se kritizuje, že zpráva je krátká. Myslím, že základní informace, které potřebují poslanci ČNR pro své rozhodování, jsou v našem materiálu přehledně uvedeny. Pokud budou u vás názory jiné, můžeme tu zprávu všelijak doplnit, rozšířit, dát tam další cifry podle vašeho přání. Jestli to tak je a odsouhlasíte to, my vám samoržejmě tyto materiály dáme. Já bych ale spíš doporučoval, aby tato podrobná diskuse o hospodaření podle jednotlivých kapitol se odehrála až při státním závěrečném účtu, kdy budme mít k dispozici celý rok, protože nezaponeňte, že vývoj jednotlivých kapitol je nerovnoměrný během roku. V některých kapitolách výdaje probíhají v jednotlivých čtvrtletích různým způsobem, např. použití zemědělských dotací má samozřejmě určitý cyklus apod.

Takže bych doporučoval tuto podrobnou diskusi podle jednotlivých kapitol potom odehrát ve výborech při státním závěrečném účtu za rok 1991. Výsledky kontrol, které požadoval, mu samozřejmě mohu dát, stejně tak postihy; to vše máme evidováno. Takže tyto věci, jestliže se dají do usnesení, vám můžeme dodat.

(pokračuje Špaček)

Když pan poslanec Dušek mluvil o 75 miliónech, já jsem se nad tím zamýšlel. On to charakterizoval jako návratnou výpomoc. Ta návratná výpomoc musí mít nějaký začátek a konec. Potřeboval bych vědět, jestli by to bylo možno splatit ještě do konce března, tuto návratnou výpomoc, doporučoval bych, aby se to tam zařadilo, aby se o to nezvyšovala částka výdajů, odsouhlasili byste, že se má poskytnout přechodná výpomoc (pro pořádek). Jsme ochotni to udělat, aby vaší organizaci, podnikům ve vaší sféře se pomohlo, považuji to za důležité. Jestliže to vyplývá z druhotné platební neschopnosti, považuji za svou skoro povinnost podnikům tohoto typu pomoci. Jestliže nebudete mít námitky, buď to dejte do usnesení nebo já prohlašuji, že přímo bych to tímto způsobem, s vaším vědomím, provedl.

Pan poslanec Janeček - daň z nerealizovaného zisku. Zisk se odvádí tak, že každý podnik má příjmy a výdaje, z toho se vypočte zisk. Problém vzniká někdy z toho, když si podniky mezi sebou nezaplatí. Pak ten zisk jakoby nebyl vůbec realizován. K tomu zatím dosavadní účetní evidence nepřihlíží. V různých státech je to uspořádáno různě. Je to věc různého výkladu toho, co to je zisk. V učebnicích je, že výpočet zisku se může provádět nejrůznějším způsobem. Podívejte se na tu poslední učebnici, která teď vyšla, tam je to zrovna popsáno. U nás je to na základě předpisů o účetní evidenci, jak se zisk vykazuje. Je to rozdíl mezi tržbami a náklady. Přičemž samozžejmě ty tržby nemusí být zaplaceny. To je druhý problém.

Sociální zabezpečení - o tom mluvil pan ministr Horálek. Ta otázka byla zodpovězena.

Dotaz pana poslance Ledvinky jsem myslím zodpověděl.

Pokud jde o případný schodek - vláda musí navrhnout České národní radě, jak se uhradí. Jsou to možnosti, které jsou v souladu s rozpočtovými pravidly. To se tedy řeší. Stejně tak bych opakoval názor pana poslance Andrleho, neprovádět plošnou valozizaci. S tím plně souhlasím. Aby se nezvýhodňovali ti, kteří špatně hospodaří. Dále se doporučuje vládě, aby se kontrolní činnost zaměřila na to, aby se nezvyšovala dynamika výdajů. Výdaje probíhají podle rozpočtu. Myslím si, že by se to mohlo formulovat tak, že vláda nemá dělat žádné další výdaje, v tomto smyslu jsem to pochopil. Ujišťuji vás, že vláda nepomýšlí na žádné další výdaje. Je to jenom tato valorizace, kterou doporučujeme na základě rozboru některých potřeb, které jsou neodvratné podle nás. Jinak žádné další výdaje nechce provádět. Stejně tak bych doporučoval to řešení případného schodku - zatím nemohu říci,

(pokračuje Špaček)

jak to skutečně dopadne v rámci státního závěrečného účtu. Já bych to doplnil - jestli by pan poslanec Ledvinka se mnou souhlasil - aby bylo jasně řečeno, kdy se to má provést.

Pan poslanec Homola hovořil o ostatních odvětvích pokud jde o valorizaci mezd. Já to mám podle jednotlivých položek, i malých, nechtěli jsme zatěžovat ten materiál, je to u mne k dispozici. Pokud to chcete vědět všichni, mohu vám to rozdat. Pokud to chce jenom pan poslanec Homola, mohu mu to okamžitě dát, mám to sebou.

Pokud jde o vystoupení pana poslance Loma, já mám stejné vnitřní rozpoložení jako on. Zastávám politiku tvrdého restriktivního rozpočtu, který nám podle mého soudu přináší výsledky v tom, že inflace se zastavila. V žádném případě bych nebyl pro opatření, která by znamenala zlom v této politice. Musím ale na jedné straně vážit nezbytné potřeby, které tady nesporně jsou, na druhé straně je v restriktivní politice určitá hranice, za kterou v žádném případě nemůžeme jít. Ale vzhledem k rozsahu tohoto opatření nejde o změnu rozpočtové politiky. Je to skutečně tak, jak říkal a zjevně se radil s lidmi, kteří tomu rozumí, že řád toho skutečně není tak, že by to znamenalo nějaké rozpoutání inflačního vývoje. Nezapomeňte, že např. ty rozpočtové organizace ty výdaje stejně musí udělat. Např. musí nakoupit uhlí. To si nikdo nevezme na sebe, že v nemocnici nebude topit. Jestliže nemá peníze, tak prostě ten účet nezaplatí. Nic jiného neudělá. Sice odloží jakoby ten výdaj, ale fakticky to znamená jenom zvyšování platební neschopnosti v ekonomice a nepořádek. (Poslanec Lom: Penalizace.) Ano, říkám to penalizace, nepořádek v ekonomice. Dovolím si říci, že i když by se to neodsouhlasilo, tak ten výdaj fakticky vznikne. Nepochybuji o tom, že žádný ředitel školy si nevezme na sebe, že by zavřel školu kvůli tomu, že nemá uhlí. Nebo že nezaplatil poplatky za elektřinu. Má to také souvislost se zavedením pořádku do platebních styků v ekonomice.

Zajímavé v diskusi bylo u pana poslance Loma, že zdravotnictví je absolutní priorita. Jsem trochu na rozpacích, kde vlastně ty prioryty jsou. Já kladu zdravotnickou sféru na jedno z prvních míst. Pan ministr Vopěnka by zjevně velmi zdůrazňoval školství. Ve vládě byla o těchto prioritách diskuse, co je vlastně největší priorita v tomto momentu; jestlipak víte, které odvětví to vyhrálo? Nebylo to zdravotnictví. Nebylo to školství. Byla to policie. Je to bezpečnost v tomto státě. Aby každý občan mohl vyjít na ulici, aniž by byl ohrožován na životě. Samozřejmě to je priorita krátkodobá, předpokládám, že bezpečnostní situaci

(pokračuje Špaček)

zlepšíme, ale v určitém momentu se ty priority různým způsobem mění. Všechny jsou důležité a zdravotnictví považuji za jednu z prvních. Ale i ostatní odvětví jsou důležitá. Vy se k nim dostanete při projednávání rozpočtu. Na základě výsledků vašeho jednání, vašeho hlasování jednotlivá odvětví dostanete do příslušného pořadí.

Pan poslanec Zajíček říkal, co je reálnější, o tom federálním rozpočtu, kde to je reálné. Zatím federální rozpočet má přebytek skoro 14 miliard Kčs. Je nesporné - kdyby do konce roku to zůstalo, nepochybuji vůbec o tom, že by došlo v rámci celé rozpočtové soustavy k vyrovnání, protože celková rozpočtová soustava má plánovaný přebytek 8 miliard, není žádný důvod k tomu, aby ten rozpočet byl konstruován tak, že federální rozpočet má vysoký přebytek a rozpočty republikové byly schodkové. To by nemělo žádnou logiku. Předpokládal bych, že by se to pak vyrovnalo. Ovšem ani já dnes nemohu říci, jak federální rozpočet dopadne. Jsou tady např. požadavky zemědělců. Dokonce jsem se dozvěděl z novin, že federální vláda doporučila republikovým vládám, aby uvažovaly o možnosti zrušit odvody z mezd u zemědělských organizací. Já jsem se to dočetl v novinách a řekl jsem si - kdo to zaplatí: Takovéto doporučení! Protože to je příjem republikových rozpočtů a dělalo by nám to jenom schodek v rozpočtu. To jsou doporučení, která bez peněz nemají žádný význam.

(pokračuje Špaček)

Celá ta rozpočová soustava zřejme se bude posuzovat potom koncem roku jako celek.

Ještě tedy je zajámavý názor paní poslankyně Kolářové o tom, že by se měla provést také věcná valorizace v oblasti kultury. Samozřejmě částka, kterou tady uváděla, je v každém případě nadměrná, to si tady z místa troufám říci. Ale uvažte, jestli na nějaké havarijní případy k nějaké menší částce, - o které zatím tedy nemohu nic říci, ale rozhodně na víc, než takových 70 miliónů nebo v tomto rozsahu, které by příliš nezměnily charakter celkové operace, - byste třeba nedali souhlas. V tom případě by se o tuto částku ta celková nejistota zvětšila. To plně ponechám na vaše posouzení. /Potlesk/

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Špačkovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Budinský.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážení kolegové, jenom bych chtěl zareagovat na komentář pana ministra, který při zmínce o mém návrhu, že ČNR trvá na principu přebytkovosti rozpočtu, že je to něco - nemohu to citovat samozřejmě přesně - jako bych chtěl odhlasovat stav hospodářství či hodnotu poklesu. Ten princip je velice jednoduchý. Pouze bych ho ilustroval na tom, na co všichni myslíte: je možné sníst tolik polévky dole v jídelně, kolik je tam uvařeno. Jsou státy, které mají princip přebytkovosti nebo rovnovážnosti rozpočtu také v ústavě.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji za faktickou poznámku, paní poslankyně Vorlová rovněž s faktickou poznámkou.

Poslankyně Milada Vorlová: Pan ministr nám v úvodu povolil, že pokud zapomene odpovědět na některou otázku, abychom mu to připomněli.

Pan poslanec Janeček poukázal na náročný sociální program na Slovensku a tázal se, co udělá česká vláda, aby tento sociální program nebyl vyrovnán na účet českého rozpočtu. Jinými slovy - kdyby bylo možno rozpouštět z federálního rozpočtu, aby to bylo v poměru správném.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Vorlové. Hlásí se pan ministr Uhde, takže mu uděluji slovo. S faktickou poznámkou se hlásí také pan ministr Horálek, takže nastává zajímavá situace; ale ministři mají právo na faktické poznámky.