Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Marvanové. Hlásí se ještě někdo. Pan poslanec Krčma.

Poslanec Ladislav Krčma: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, nemám v podstatě žádné připomínky k návrhu zákona o České televizi, ale chtěl bych upozornit na jinou závažnou okolnost, to znamená vysílání federálního rozhlasu. /Místopředseda Malík: mluvíme o televizi, pane poslanče./

Já na to navážu. Podle známých skutečností je slovenských koncesionářů 22,3% českých 77,7% Vysílacích časů ve federální televizi je 40% slovenských a 60% českých. Přitom slovenské národnosti, Slováků je asi 30%. Z toho plyne, že jsme v určitém nerovnoprávném postavení a navrhuji proto panu ministru kultury, aby při prosazování českých zájmů byl trochu vůči federálnímu vysílání důslednější.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak. Ještě paní poslankyně Marvanová.

Poslankyně Hana Marvanová: Navrhla jsem ve svém prvním vystoupení hlasovat o mém procedurálním návrhu ještě před ukončením rozpravy doporučit rozpočtovému a kontrolnímu výboru, aby se sešel a řešil otázku koncesionářských poplatků.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji za připomínku. Mám vás tady poznamenanou, chtěl jsem o tom mluvit.

Čili, dávám nyní hlasovat o tom, zda se má rozpočtový a kontrolní výbor sejít nad otázkou poplatků za televizi.

Kdo je pro to, ať zvedne ruku. 64.

Kdo je proti? 8.

Zdržel se hlasování? 21.

Je nás málo - 93.

Prosím poslance, kteří jsou venku...

/poslanci přicházejí/

Už je nás určitě dostatek.

Dávám znovu hlasovat o návrhu paní poslankyně Marvanové, aby se sešel rozpočtový a kontrolní výbor za účelem projednání poplatků za televizi.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 75.

Kdo je proti? 9.

Kdo se zdržel hlasování? 22.

Děkuji, návrh paní poslankyně Marvanové byl přijat. Končím rozpravu.

/Projevy nesouhlasu./

Poslanec Jiří Novák: Žádal jsem, aby se sešel v přestávce ústavně právní výbor s ohledem na rozpor, který vznikl mezi výkladem zákona mezi mnou a paní poslankyní Marvanovou a abychom zaujali k této situaci stanovisko.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Čili, je zde návrh pana předsedy ústavně právního výboru, aby zaujal k přednesení návrhu paní poslankyně Marvanové stanovisko. Čili se sejdete také.

Dávám hlasovat: Kdo souhlasí s tím, aby se také ústavně právní výbor zabýval těmito otázkami. 68.

Kdo je proti? 6.

Kdo se zdržel hlasování? 24.

Nehlasovali všichni.

Poslanec Vojtěch Dohnal: Pane předsedající, vážení přítomní, domnívám se, že o tom, zda se sejde nebo nesejde ústavně právní výbor, se vůbec nemusí hlasovat. Je zde časový prostor na jednání předchozího jmenovaného výboru tak, ať se sejde kdo chce a nemusí se o tom hlasovat.

Poslankyně Daniela Kolářová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, dostala jsem včera do rukou dopis, který je adresován jak Federálnímu shromáždění, respektive předsedovi a k nám přišel také vlastní, z Bratislavy od ředitele Slovenského rozhlasu, který tento problém, o kterém se tady dohadujeme přesně zmiňuje a prosí federální vládu o vyřešení, protože vyhláška federálního ministerstva spojů č. 51/1958 Sb. je v kompetenci resortu federálního ministerstva spojů a je potřeba, abychom vlastně naším usnesením uložili vládě nebo kontrolnímu a rozpočtovému výboru, aby se touto normou zodpovědně zabýval a přizpůsobil ji těmto novým zákonům, které vznikly. Protože vlastně to absolutně nefunguje a není možno koncesionáře kontrolovat, zda mají přístroj a zda platí a vyvodit z toho také represivní opatření. Například uvádí, že BBC má instituci kontrolorů, kteří ze zákona mají právo zjistit, zda je rozhlasový a televizní přijímač přihlášen a zda se za něj řádně platí. Například nezaplacená měsíční splátka se sankcionuje pokutou ve výši celoročního koncesního poplatku. To na doplnění. Ale myslím si, že bychom měli vlastně uložit vládě, aby toto vyřešila, protože bez toho bychom to nemohli do tohoto zákona zapracovat, a nebo mimo.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Kolářové. Odhlasovali jsme si, že rozpočtový a kontrolní výbor se tím bude zabývat a prosím také výbor ústavně právní, aby se nad tím dále zamyslel.

Za daného stavu ovšem neuzavírám rozpravu, přerušíme jednání, protože také zpravodaj si vyžádá delší čas na zpracování (šum) - prosím pan poslanec Výborný.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane místopředsedo, dámy a pánové, nesmírně nerad, nemohu ovšem souhlasit s názorem, že není třeba hlasovat o tom, zda se sejde nebo nesejde ústavně právní výbor. O tom tato sněmovna musí hlasovat. To nelze vyřídit ani prohlášením místopředsedy, který předsedá schůzi, a dokonce ani prohlášením předsedy ústavně právního výboru. Tady byl vznesen poslancem Novákem návrh podle § 22 odst. 1 jednacího řádu, aby ústavně právní výbor zaujal stanovisko k pozměňovacím návrhům. A sněmovna musí bez rozpravy rozhodnout, zda o to ústavně právní výbor požádá, nebo nepožádá. Ale bez rozhodnutí sněmovny my nemáme o čem rokovat. My jsme usnesení přijali a usnesení je známé.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji, hlasování proběhlo, chyběl nám jeden hlas. Jsou tady všichni poslanci, doufám, opakujeme tedy hlasování o tom, zda se má tedy ústavně právní výbor sejít a zabývat se těmito otázkami, o které je tady určitý spor.

Prosím, kdo je pro to, aby se ústavně právní výbor sešel? 87.

Kdo je proti? 13.

Návrh byl přijat. Přerušíme schůzi, ale dříve ještě žádám pana ministra, zda se chce k připomínkám nějak vyjádřit. Nechce, až potom. Jaký čas budete potřebovat na zpracování připomínek?

Poslanec Oto Pruša: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, čekám na uzavření rozpravy, abych byl vyzván, abych se vyjádřil. Počítám s tím, že budu chtít požádat sněmovnu o 60timinutové přerušení, aby se sešel garanční výbor. Doporučoval bych tedy sladit to, co zde bylo řečeno, s mým požadavkem.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Nemohu uzavřít rozpravu, když jsme pověřili výbory, aby jednaly.

Byl vyžádán čas 60 minut, už zasedáme velmi dlouho, tedy přerušujeme schůzi do půl osmé.

Poslanec Oto Pruša: Jestli mohu, měl jsem na mysli 60 minut po ukončení rozpravy, poněvadž nechci potom kvůli dalším pozměňovacím návrhům žádat, aby se znovu sešel garanční výbor. Teď dejme tedy čas na to, co se odhlasovalo, že se sejdou dva výbory, zejména ústavně právní. To souvisí přímo s naším rozhodováním. Pak je další otázka dalšího přerušení pro zasedání garančního výboru až po uzavření rozpravy.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji, přerušuji na 60 minut schůzi, aby se mohly sejít příslušné výbory a projednat to, co jim bylo uloženo. Sejdeme se tedy v 19 hodin.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Dámy a pánové, budeme pokračovat v našem jednání. Před přestávkou jsme odhlasovali, že rozpočtový a kontrolní výbor podá své stanovisko k projednávanému zákonu, pokud jde o poplatky za televizi. Prosím mluvčí ho - paní kolegyni Kolářovou, aby byla tak laskava a přednesla stanovisko rozpočtového a kontrolního výboru.

Poslankyně Daniela Kolářová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno. Usnesení rozpočtového a kontrolního výboru k problematice poplatků z televizních a rozhlasových přijímačů zní:

Na základě doporučení České národní rady se rozpočtový a kontrolní výbor ČNR zabýval problematikou poplatků z televizních a rozhlasových přijímačů. Po rozpravě rozpočtový a kontrolní výbor ČNR

I. Navrhuje České národní radě rozšířit program 24. schůze o projednání návrhu na usnesení České národní rady k problematice poplatků za používání televizních a rozhlasových přijímačů.

II. Doporučuje České národní radě přijmout usnesení následujícího znění:

Česká národní rada doporučuje vládě České republiky, aby v dohodě s vládou České a Slovenské Federativní Republiky vy. řešila problém stanovení a vybírání poplatků za používání televizních a rozhlasových přijímačů v souvislosti se zřízením České televize a Českého rozhlasu, které mají být příjemcem těchto poplatků.

III. Zmocňuje poslankyni Kolářovou, aby návrh na usnesení České národní rady přednesla v plénu České národní rady.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Nyní bych rád slyšel stanovisko výboru ústavně právního. Prosím pana předsedu Nováka, aby byl tak laskav.

Poslanec Jiří Novák: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, abych nebyl obviněn, že jakkoliv ovlivňuji sněmovnu, omezím se pouze na výsledky hlasování v ústavně právním výboru k pozměňovacím návrhům, které byly vzneseny poslanci k § 11 vládního návrhu. Chci ovšem zdůraznit, že jsme se nezabývali věcným posouzením těchto návrhů, ale pouze ústavně právní problematikou.

Pro návrh, zda pozměňovací návrhy poslanců Bendy, Röschové a Vorlové jsou v rozporu s ústavním rozdělením kompetencí mezi ČSFR a republikami hlasovali pro 3 poslanci, proti 5 poslanců, 4 se zdrželi hlasování.

Pro návrh, zda pozměňovací návrhy poslanců Bendy, Röschové a Vorlové jsou v souladu s ústavním rozdělením kompetencí mezi ČSFR a republikami hlasovalo pro 6 poslanců, proti 6 poslanců. Znamená to tedy, že žádný z návrhů nezískal potřebnou většinu hlasů.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu předsedovi ústavně právního výboru, prosím pan ministr Uhde žádá o slovo.

Ministr kultury ČR Milan Uhde: Pane místopředsedo, dámy a pánové. Sám složitý výsledek, který tady pan poslanec tlumočil přede mnou, svědčí o tom, jak složitá je problematika, zásad ní problematika, kterou má toto plénum rozhodnout. Já v tuto chvíli nemohu nic jiného než připomenout tu intenci vládního návrhu, která říká, že je vhodné, aby úprava České národní rady byla v souladu s úpravou, kterou nastolil zákon federální. K tomu chci dodat, že si myslím, že stojí za to zvážit i praktickou stránku věci. Není pochyb o tom, že Slovenská televize i federální televize využívají maximálně možnosti zveřejňovat reklamy a tržit za to finanční prostředky. Zbavíme-li striktním způsobem Českou televizi této příležitosti, myslím, že bychom o tom měli důkladně přemýšlet. K ničemu jinému ostatně nemám ani právo vás vyzývat než právě k tomuto. Všechno ostatní se domnívám, že je věcí podrobného, detailního posouzení. Já jsem chtěl vy tknout tento problém jako stěžejní. Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministrovi. Já jsem neohlásil uzavření rozpravy. Prosím paní poslankyně Ryšlinková.

Poslankyně Jana Ryšlinková: Chtěla bych se přihlásit do rozpravy. Během zasedání našeho rozpočtového výboru jsme se také tázali představitelů právníků, kteří mezi námi byli, na problém jaksi slovní, který tady zmínila paní poslankyně Marvanová. Chtěla bych seznámit sněmovnu s tím, co jsme se dověděli.

V § 10 odst. 1, písm. a) tohoto navrhovaného zákona se používá slova: Poplatek z televizních přijímačů. To slovo poplatek samozřejmě je správně použito v tom smyslu, že lze takovéto slovo na tomto místě použít, ale jak v novém federálním zákonu z 30.10. 1991 o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tak i ve vyhlášce z roku 1985, na kterou se tento zákon odvolává ve vyhlášce 51, se používá pojem sazba za používání přijímačů myslí se tím televizních a rozhlasových. Proto si dovoluji sněmovně navrhnout, aby přijala nebo podpořila návrh paní poslankyně Marvanové v tom, abychom používali toho termínu, který je vlastně naposledy v legislativních úpravách používán a aby § 10 odst. 1, písm. a) zněl: Výnos ze sazeb za používání - a nadále, už to tam je - televizních přijímačů atd.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Ryšlinkové. Ještě se hlásí pan poslanec Dudešek. Připraví se pan poslanec Koháček.

Poslanec Petr Dudešek: Pane předsedající, vážená sněmovno, jen zpřesním, co jsem před chvílí navrhoval. Navrhoval jsem v § 13 doplnit text v odst. 1. Odstavce 2 a 3 nejsou součástí mého návrhu, ty jsem pouze přečetl. Takže toto na zpřesnění.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Dudeškovi. Vyzval jsem teď pana poslance Koháčka a připraví se paní poslankyně Marvanová.

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, zazněla tady řada slov, která se týkají toho nejožehavějšího problému zákona, který se týká oblasti reklamy. Teď zde zazněla z úst pana ministra určitá analogie s federální televizí a se Slovenskou televizí, které patrně vy užijí maximálně sazby na vysílání reklam, které jim umožňuje federální zákon. Pokud jde o Slovenskou televizi, podle vyhlášení řady představitelů slovenské reprezentace mám dojem, že tam je spíš ta tendence udělat všechno pro to, aby konkurenční duální vysílání na Slovensku nebylo. Je to možná můj dojem, ale takto já ho z vystoupení těchto představitelů mám.

Domnívám se, že česká společnost, respektive společnost České republiky, přesněji řečeno, spíš od nás požaduje to, abychom umožnili této nejdůležitější součásti sedmé velmoci konkurenci. Víme všichni, že stojíme na prahu budování demokracie. Myslím, že většina z nás si uvědomuje, že tu demokracii tady zdaleka ještě nemáme a že speciálně na tomto našem dvouletém parlamentu závisí, jaké základy položíme. A o tom, že televize má pro veřejnost největší význam, že to je největší prostředek, který působí na veřejné mínění lidí, asi tady nikdo z nás nebude pochybovat. Domnívám se,- že vytvoření duálního systému televizního vysílání by pro nás mělo být i otázkou budování demokracie v této zemi. Pokud se my dohodneme na tom, že veřejně právní - budu ji tak nazývat, i když to není přesný právní termín - veřejně právní České televizi dáme k dispozici možnost vysílat reklamu, když už jí zároveň každý z nás, kdo vlastní televizní přijímač odevzdává koncesionářské poplatky, když jí dáme tuto možnost, tak zároveň při nejmenším velice ztížíme, já se spíš domnívám, že znemožníme, právě vznik tohoto duálního vysílá ní, t.zn. vysílání nezávislých organizací, které by mohly jak ve zpravodajství, tak ve skladbě programu konkurovat této veřejně právní televizi, což by mělo i zpětnou vazbu na tuto veřejně právní televizi, a což by bylo, myslím, ke spokojenosti našich občanů. Zvláště tedy zdůrazňuji tu roli informační. Pokud tady bude konkurenční informace v televizi jako - znovu opakuji - v nejvýznamnějším masmédiu, tak myslím, že i postup demokracie bude u nás daleko významnější. Znovu opakuji - dovolíme-li reklamu státní nebo veřejně právní televizi, tuto možnost, pokud ji vůbec nezablokujeme, tak ji při nejmenším naprosto silně zpomalíme, protože tyto nezávislé organizace nemají a nebudou mít jiný zdroj příjmů než příjmů právě z reklamy, tu a tam z nějaké ho vlastního výrobního programu.

Děkuji vám za pozornost.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Koháčkovi a prosím paní poslankyni Marvanovou.

Poslankyně Hana Marvanová: Pane předsedající, vážení poslanci, já bych jenom ráda doplnila svůj návrh o drobný pozměňovací návrh, který s tím souvisí. Navrhla jsem v § 3 vypustit písmeno c, již to nebudu zdůvodňovat. Ale pokud by byl přijat tento můj návrh, tak by bylo zapotřebí upravit také § 13, odst. 3, a to tak, že by se vypustila slova na konci tohoto odstavce "s vy jímkou oprávnění podle písm. c. Nemůžeme se samozřejmě od volávat na něco, co bychom vypustili.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Marvanové. Ptám se, chce ještě někdo vystoupit v rozpravě? Prosím, pan poslanec Šuman.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážení přátelé, dovolte mi jen glosu. Já se připojuji k tomu, co tady říkal pan poslanec Koháček s jedním požadavkem. Jste tady někteří z vás, kteří jsou pro to, aby byla zachována možnost reklamy ve veřejně právní instituci - České televizi. Otázka první zní: Domníváte se, že je za potřebí, aby vznikly nezávislé televize u nás v České republice? Za druhé. Pokud ano, domníváte se, že trh reklamy může být takový, že budou konkurence schopné té státní televizi, které do volíte vést reklamy? A za třetí, pokud oni nemohou uspět díky rozsahu vysílání České televize, z čeho budou financovány, jak budou financovány. Dejte teď prosím někdo, kdo je zastáncem, tyto tři odpovědi do souladu. B uďte tak laskavi, pokuste se nás přesvědčit, že je nesprávné, aby byla ta televize nezávislá, nebo je možné, aby existovala i když bude mít státní televize reklamy. Děkuji. (Potlesk).

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Do rozpravy se přihlásil pan místopředseda České vlády Milan Lukeš.

Místopředseda vlády ČR Milan Lukeš: Pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych ocenit, vlastně i za sebe sama to, jakou pozornost věnujeme televizi v tomto sále i v předpokoji. (Potlesk). Někde je to ovšem ve vzájemném rozporu, řekl bych, ale snad to dáme dohromady. Chtěl bych se vyjádřit k otázkám, které položil pan Šuman. Je asi obtížné na to definitivní odpovědi, ale přece jenom něco bych chtěl říci.

Co se týká legislativní stránky věci, asi je rozporná. Chci vás informovat, pokud jde o stanovisko České vlády, že dnes při příležitosti projednávání poslanecké iniciativy zákona o Českém rozhlasu a televizi se ztotožnila se stanoviskem legislativní rady s tím, že tyto otázky spadají do působnosti federace a že jsou předmětem úpravy federálního zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Já osobně zastávám názor, nebo se kloním k těm, kteří by si přáli, abychom tam, kde to není nezbytné, se nerozcházeli s federální normou nebo s federálními zákony. Zdá se mi, že to má i některé praktické a politické důvody.

Je pravda, že na druhé straně, jak správně upozornil pan poslanec Koháček, existuje rozdílná politika české vlády a slovenské vlády v této oblasti, i když kontrasty nejsou tak artikulované, ale že ze strany české vlády a ze strany této sněmovny zcela nepochybně existuje vůle zabezpečit duální systém, kterážto vůle na slovenské straně je provázena určitými pochyba mi. Musím dodat, že pochybnosti nejsou prosty jisté relevance. My také budeme čelit určitému nebezpečí komercializace v této oblasti, které z duálního systému vyvěrá. To si nelze zastírat. Sladit potřeby ne státní, ale veřejnoprávní instituce a komerčních nezávislých stanic není lehké. Mně osobně se zdá, že na tuto záležitost federální norma pamatovala rozdílnou kvotací. V tuto chvíli nikdo z nás nemůže odhadnout šíři trhu reklamy, ale zdá se mi, že bychom jednali dosti ukvapeně, kdybychom za situace, jaká je po komerční stránce i pro českou televizi po stránce ekonomické, ji odkázali jen do labilní sféry koncesionářských příjmů, které v této chvíli nelze přesně odhadnout a vkládali tam veškerou důvěru.

Nezdá se mi, že bychom tak jednali v zájmu rozvoje českého podnikání, nezdá se mi, že bychom se vystříhali v této oblasti akutního nebezpečí komercializace, nezdá se mi, že by třeba německá televize veřejnoprávní trpěla tímto nebezpečím.