Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně ČNR D. Burešová, místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J. Kasal a Z. Malík a 161 poslanců.

Za vládu České republiky: ministr zemědělství B. Kubát, ministr vnitra T. Sokol, ministr spravedlnosti L. Richter, ministr státní kontroly I. Němec.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Vážené poslankyně, vážení poslanci, milí hosté, zahajuji přerušené jednání 23. schůze ČNR a všechny vás srdečně vítám.

Prosím skrutátorky, aby spočítaly účast ve Sněmovně. (101) Konstatuji, že jsme schopni usnášení, ačkoli podepsáno na prezenční listině je 115 poslanců.

Než si dovolím seřadit pořadí jednotlivých bodů, které máme dnes projednat, požádal místopředseda Kasal o krátké vystoupení.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane předsedající, dámy a pánové, nerad bych zaváděl nějaký nový zvyk, abychom zasedání ČNR zahajovali čtením zpráv Československé tiskové kanceláře, nicméně se domnívám, že to, co Československá tisková kancelář uveřejnila a co se objevilo v dnešním tisku, zasluhuje, abych se k tomu alespoň dvěma větami vyjádřil.

Jedná se o to, že mimoparlamentní sněm žádá zrušení občanské Demokratické strany, Občanského hnutí, Občanské demokratické aliance a mezi signatáři této listiny se vyjímá název Československá strana lidová. Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vás požádat, abyste přijali na vědomí skutečnost, že Čs. strana lidová není členem mimoparlamentního sněmu, nikdy nebyla a nikdy být nemůže, protože jsme parlamentní strana. Navíc se včerejšího zasedání tohoto bohulibého orgánu nezúčastnil nikdo, ani jako pozorovatel nebo jako zpravodaj. Závěrem chci říci, že jestliže Čs. tisková kancelář chce tímto způsobem vrážet klín mezi demokratické struktury tohoto státu, tak je třeba se vážně zamyslet nad tím, jak a proč je takto řízena. (potlesk)

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu místopředsedovi Kasalovi. Dovolte, abych krátce připomenul, jaký pořad nám ještě zbývá.

Na návrh pana poslance Kelnara byl rozšířen pořad o změnu usnesení ČNR č. 156 k obsahu práce vyšetřovací komise ČNR pro otázky lustrací.

Na návrh pana poslance Gjuriče jsme souhlasili s rozšířením pořadu o stanovisko ČNR na podporu vlády ČR ke zlepšení bezpečnostní situace v ČR s tím, že návrh tohoto stanoviska nám připraví výbor petiční, pro právní ochranu a bezpečenost.

Na návrh pana poslance Kalufse, který tlumočil stanovisko rozpočtového a kontrolního výboru, jsme rozšířili ještě pořad o návrh na zpracování kontrolního systému zajišťujícího kontrolu velké privatizace od samého počátku.

Doporučuji vám tedy následující postup: Jako první pracovní bod pro tento den by mohl být projednán návrh pana poslance pana Miroslava Wolfa na předložení zprávy o ekonomické reformě v lesním hospodářství.

Dalším bodem by byl návrh pana poslance Kelnara na změnu usnesení ČNR č. 156 ze dne 14. 5. 1991 k obsahu práce vyšetřovací komise ČNR pro otázky lustrací.

Dalším bodem, jehož projednávání bylo přerušeno, je návrh skupiny poslanců ČNR I. Svobody a dalších na vydání ústavního zákona ČNR, kterým se zřizuje Nejvyšší kontrolní úřad ČR podle sněmovních tisků 362 a 406. Podotýkám, že vzhledem k současnému stavu je zcela iluzorní se tímto bodem zabývat, což doufejme, že se v průběhu tohoto dne změní.

Dále by následovaly tyto body pořadu:

Kontrola usnesení ČNR č. 187 z 20. schůze ČNR ke zprávě ministra vnitra ČR o bezpečnostní situaci v ČR. Jde o návrh poslance Ratiborského.

Návrh stanoviska ČNR na podporu vlády ČR ke zlepšení bezpečnostní situace v ČR, podle návrhu poslance Gjuriče.

Návrh na zpracování kontrolního systému zajišťujícího kontrolu velké privatizace od samého počátku, podle návrhu poslance Kalfuse.

Zpráva o činnosti předsednictva ČNR za dobu od 11. září do 7. října 1991 podle sněmovního tisku 395, jejíž projednávání jsme také přerušili.

Doporučuji, abychom se věnovali takto seřazeným bodům pořadu tohoto dne.

Projednávání dnešního prvního bodu pořadu

bylo přerušeno s tím, aby mohl zaujmout stanovisko národohospodářský výbor - rozprava k tomu ukončena nebyla. Prosím tedy zástupce národohospodářského výboru, aby ČNR sdělil své stanovisko.

Poslanec Jiří Dušek: Národohospodářský výbor zaujal stanovisko k předloženému materiálu pod bodem 106 ze dne 10. října 1991 k návrhu výboru pro životní prostředí a urbanismus na vydání usnesení ČNR o ekonomické reformě v lesním hospodářství.

Národohospodářský výbor doporučuje vládě ČR vyjasnit, co je obsahem státního vlastnictví základního lesního půdního fondu čl. 10 Ústavy ČSFR.

2. Předložit ČNR koncepci hospodaření v lesích ve vazbě na připravovaný lesní zákon.

3. Na základě vymezení podle bodu 1 a koncepce podle bodu 2 stanovit rozsah neprivatizovatelné části základního lesního půdního fondu a souvisejících činností.

4. Vyhradit si schválení privatizačních projektů státních podniků státní lesy v souladu s! 10 zákona 92 z roku 1991 Sb.

5. S ostatními body navrženého usnesení č. 104 výboru pro ochranu životního prostředí národohospodářský výbor nesouhlasí.

Tolik k předloženému materiálu. Toto je stanovisko a usnesení národohospodářského výboru České národní rady.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím pana poslance Duška, aby se posadil na místo poblíž mikrofonu. Rozprava ukončena nebyla. Písemně, pokud mám správné záznamy, se k tomuto bodu přihlásil poslanec Květ do rozpravy.

Poslanec Jan Květ: Vážený pane předsedající, páni ministři, kolegyně a kolegové. Jako člen výboru ČNR pro ochranu životního prostředí a urbanismus jsem hlasoval pro usnesení výboru č. 104 a doporučuji sněmovně jeho přijetí po úpravě navržené národohospodářským výborem s tím, že doporučuji ponechat jako bod pátý návrh, vyžádat si při svém rozhodování stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž.

Musím tentokrát však nesouhlasit s názorem pana ministra Kubáta, což se neděje často, že není nutné, aby tato sněmovna projednávala koncepci lesního hospodářství České republiky. Je to zejména proto, že lesy jsou především jednou z hlavních složek našeho životního prostředí. Přes všechny změny, které v nich během historie nastaly, jsou lesy ze všech našich ekosystémů nejblíže původnímu živému osídlení našeho území. Před nástupem zemědělské civilizace v neolitu lesy pokrývaly asi 98% našeho území, v době příchodu Slovanů to bylo přibližně 80% a jsme vděčni prozíravosti svých předků, že Česká republika a Československo dodnes patří k nejlesnatějším státům Evropy. Proto i náš přístup k jakékoli změně v lesním hospodářství si musí klást za hlavní cíl uchování nebo obnovu všech ekologických funkcí lesů - produkčních i mimoprodukčních.

Víme, jak nešetrně hospodařily a leckde ještě hospodaří závody Státních lesů v našich lesích. Hlavním cílem ekonomické reformy v lesním hospodářství musí být zabránění této škodlivé činnosti, na kterou veřejnost často poukazuje. Pro všechny důvody, které jsem dosud uvedl, je koncepce lesního hospodářství v České republice zásadní otázkou vnitřní politiky České republiky, a proto si zaslouží projednání v plénu České národní rady, jako si to zasloužila nebo zaslouží bytová, energetická nebo bezpečnostní politika vlády České republiky.

Usnesení našeho výboru vzniklo po konzultaci s národohospodářským výborem, a nyní je modifikované národohospodářským výborem s úpravou, kterou jsem uvedl na začátku. Svým obecným charakterem a obsahem nechává otevřenou cestu různým řešením privatizace lesního hospodářství v České republice, včetně námětů ministerstva zemědělství ČR.

Česká národní rada přijetím usnesení, jak je navrhl národohospodářský výbor a s úpravou, kterou jsem doplnil, neučiní nic jiného, než že umožní volnou soutěž a objektivní posouzení možností jak privatizovat naše lesní hospodářství tak, aby to našim lesům prospělo. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Dále se přihlásil do rozpravy pan poslanec Meier, prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Meier: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno. Klub KDU plně podporuje, aby v rámci velké privatizace byl privatizován majetek lesních organizací, který slouží jako přímý pro lesy. Mám na mysli například mechanizaci, dopravní prostředky, objekty dílen, skladů, lesních školek, obytné objekty apod. Odstátnění tohoto majetku jistě přispěje k hospodárnění činnosti na tomto úseku.

Mám otázku na pana ministra Kubáta: jak bude zajištěno, aby nedošlo k privatizaci majetku, který může podléhat restituci. Mám na mysli, jak jsem již uvedl, obslužný majetek, který náleží lesům, které budou navráceny obcím, církvím nebo soukromým osobám. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan ministr Kubát.

Ministr zemědělství Bohumil Kubát: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno. Jen velice stručně k otázce, která teď zazněla. Ve všech privatizačních projektech, které připravujeme - týká se to samozřejmě i potravinářských závodů nebo podniků, týká se to samozřejmě statků a také lesního hospodářství vždy musí ten, kdo předkládá privatizační projekt, přihlížet k případným možným restitucím. Čili u celé řady těchto objektů se ví, že ten či onen byl majitelem a zatím se buď přihlásil nebo se ještě nepřihlásil. Není tedy možné zprivatizovat něco o čem víme, že existuje nějaký žijící člověk, který by mohl projevit tento svůj zájem. To za prvé.

Za druhé - pro případ, že se dopustíme někde chyby, že se nenajde v dokladech bývalý majitel, případně člověk, který by mohl projevit nějaký zájem, tak se vždy podle rozsahu objektu, který se privatizuje, nechává určité procento pro případ potřebných restitucí - 3%, 5%, 10%, podle různého rozsahu. Toto nebezpečí v podstatě nehrozí.

Dále bych chtěl říci, že nelze zahrnout do této privatizace majetek, na kterém musí mít stát zájem, tzn. lesovny, hájovny, pro státní lesníky atd. Čili nehrozí nebezpečí, že bychom se mohli dopustit nějaké takové zásadní chyby. Tolik informace.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Hofhanzl.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno. Považuji za svou povinnost se vyslovit k organizaci Státních lesů České republiky a k privatizaci lesních závodů bývalých Státních lesů. Angažoval jsem se v projektu privatizace Státních lesů jako člen výboru pro životní prostředí a člen později ustavené komise pro privatizaci Státních lesů, a od samého počátku se snažil postihnout nezávisle rizika způsobu privatizace a zájmy obou stran zainteresovaných v tomto konfliktu.

Původní projekt privatizace prostřednictvím akciových společností, které by provozovaly praktickou zprávu a hospodaření v lesích České republiky, nebyl dobrý a podle mého mínění by měl neblahý vliv na stav lesů. Stejně tak projekt navrhované právnické osoby Státní lesy České republiky byl ve své původní verzi pouze - mohu-li tak říct - stafáží akciových společností, které by hospodářsky exploatovaly naším špatným hospodařením a exhalacemi již tak těžce postižené lesy.

Nebudu zde sněmovně líčit, jaké zájmy tuším za oběma protivnými projekty. Mohu však konstatovat, že konflikt byl věci prospěšný, a projekt organizace a správy státních lesů ČR se blíží přijatelné představě, ve které by mohla být zajištěna rovnováha mezi zájmy hospodářskými a ekonomickými. Považuji za mimořádně důležité, aby vláda dbala na to, aby hospodařící podniky současných státních lesů byly privatizovány podle různých privatizačních projektů, aby nevznikl monopol v hospodaření v lesích ČR.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Hlásí se do rozpravy ještě někdo jiný, pokud ne, tak bych ji uzavřel a dal bych slovo panu poslanci Wolfovi. Ještě bych si ověřil, zda se nehlásí ještě někdo do rozpravy. Právě se přihlásil pan poslanec Balcárek.

Poslanec Pavel Balcárek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, jenom, aby nebyl zapomenut můj dotaz, chtěl jsem upozornit, že v rozpravě jsem adresoval na pana ministra Kubáta dotaz. V těch materiálech, které máme na stolech, byl doporučován model, abychom se poinformovali více o modelu v Bavorsku, jak to tam funguje. Takže toto bych potřeboval zodpovědět, jak je to tam zařízeno.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Ptám se pana ministra Kubáta. Přeje si učinit osvětu o hospodaření v Bavorsku? Já ho k tomu nevyzývám, jen se ptám, jestli chce odpovědět.

Ministr zemědělství ČR Bohumil Kubát: Jen bych chtěl velice stručně. Zvažovali jsme jednak model bavorský, jednak jsme zvažovali model Badenska-Wirtenberska, dále jsme zvažovali celý model státní správy lesů v celém Německu. Samozřejmě, že jsme se učili i to, co zavádějí v nových spolkových zemích. Velmi úzce jsme diskutovali a mnohokrát jsme měli schůzky a můj náměstek plus specialisté z lesního odboru navštívili s panem Schwarzenbergem Rakousko a studovali tam společně rakouský model. Čili máme opravdu přehled, jak vypadají jednotlivé správy lesního hospodářství, dokonce zde byla díky ministerstvu životního prostředí návštěva z Kanady specielně z Qebeku, kde jsme v rámci ekologických jednání probírali i otázky správy lesů. Chci tím říci, že víme, jak to v které zemi vypadá. Faktem zůstává i to, že tento náš model je poněkud atypický, ale přesto za ním stojíme, protože to čtyřicetileté přerušení kontinuity státní správy v našich lesích nás staví do poněkud jiného postavení. Čili prosím neberte to tak, nechci tu rozebírat jednotlivé struktury a pavouky, tam dochází až ke čtyřstupňovému řízení státních lesů, čili nechci se tím zabývat, ale prostudovali jsme to a mnohým jsme se inspirovali.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Pokud se do rozpravy nehlásí již nikdo, pak bych rozpravu tím uzavřel a požádal pana poslance Wolfa, aby se k věci vyjádřil, v případě přednesl usnesení.

Poslanec Miroslav Wolf: Vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, dovolte mi, než přednesu návrh na usnesení tak, jak byl doporučen národohospodářským výborem po konzultaci s naším výborem, říci jen několik slov. Já jsem se ve svém včerejším projevu nezmínil o tom, že by vznikla nějaká nová právnická osoba - státní lesy České republiky. Ten původní záměr, tak jak přednesl pan poslanec Hofhanzl, byl pro nás opravdu nepřijatelný. Po včerejší konzultaci se zaměstnanci ministerstva zemědělství vidím, že tato koncepce prochází vývojem nadále a věřím tomu, že do 1. 1. 1992 se nám podaří najít opravdu takové řešení, které bude vyhovovat nám všem. Záměr nebo vůbec historicky zaběhnutý systém, tak jak byl v českých státních lesích - hajný, polesný, lesní správa a pravděpodobně něco nad ní, nějaké ředitelství apod. bychom měli dodržet. V současné době je to zamýšleno tím způsobem, že vzniká právnická osoba Státní lesy České republiky. Zatím se neví, zda by to měla být rozpočtová organizace nebo příspěvková organizace či forma státního podniku. Tato právnická osoba Státní lesy ČR by byla dále členěna na tzv. lesní správy, dalo by se tomu tak říci, které mají rozměr zhruba kolem 10 tis ha. Tyto desetitisícové celky by byly rozděleny v průměru asi na 4-5 dalších celků tzn., 2- 2, 5 tis. ha, kde by byl odborný lesní správce - ne hajný, ale byla by to úroveň asi dnešního polesného. Hajný v současné době, jak ho máme všichni zažitého, by měl být zaměstnancem akciové společnosti. Záleží, kdo co bude mít, jakou bude mít náplň práce, zda bude hospodařit v lese, bude vyznačovat apod. lesní odborný správce nebo hajný. To je myslím ještě otázkou diskuse a vývoje. Takže k té právnické osobě státní lesy asi tímto způsobem. Jinak je to podobný systém jako v Rakousku - pro pana poslance Balcárka.

Nyní mi dovolte říci ještě jednu věc. Privatizační záměr, tak jak je předkládán ministrem zemědělství i po konzultaci s řediteli, kteří již přecházejí na tento systém a nebo si ho připravují, i po jejich vyjádření. Já na to upozorňuji, já to nenapadám, pane ministře. Upozorňuji jen na to, že dojde k zachování nebo může dojít k zachování monopolu v lesním hospodářství s tím, že současný lesní závod bude privatizací přeměněn v akciovou společnost tak, že jeho funkce bude zachována nadále s tím, že se bude chovat jiným způsobem. Dojde tak ke snížení pracovníků atd. To je věc druhá. Privatizační závěr zní, aby ze státního podniku státní lesy vyšlo úplně něco jiného. Já s tím souhlasím, ale teď kladu otázku. Proč by neměly vzniknout akciové společnosti dopravců dřeva, proč by neměly vzniknout akciové společnosti těžebních středisek, proč by neměly vzniknout akciové společnosti lidí, kteří se budou zabývat pouze obchodem, údržbou atd. Proč budeme udržovat zase všechno dohromady. Je to otázka do diskuse. Věřím tomu, že během těch dvou měsíců dalších se to vyřídí.

Teď mi dovolte, abych se ještě vrátil k usnesení.

Osobně bych byl velmi rád, aby v části dvě původního usnesení výboru pro životní prostředí, v odstavci b), který zní: při svém rozhodování vyžádá si stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž - byl i přesto, že je to podle mého názoru samozřejmostí - v tomto usnesení zachován. Jinak souhlasím s tím vypuštěním bodu 4 v části I a místo slovo "ukládá" - "doporučuje". Takže jestli mohu přednést usnesení znovu, tak jak bylo navrženo národohospodářským výborem a námi a potom bychom se vrátili k jednotlivým připomínkám, jak byly předneseny poslanci nebo naopak?

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Já se domnívám pane kolego, že byste měl pro přehlednost přednést to usnesení, které navrhujete.

Poslanec Miroslav Wolf: Takže usnesení by mělo znít následovně. 1. ČNR doporučuje vládě ČR ujasnit, co je obsahem státního vlastnictví základního lesního půdního fondu dle článku 10 Ústavy ČSFR. 2. předložit ČNR koncepci hospodaření v lesích ve vazbě na připravovaný lesní zákon.