Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr financí ČR Karel Špaček odpověděl na interpelaci poslanců Vladimíra Čecha, Josefa Pavely a Josefa Bezděka ve věci tíživé hospodářské situace krytých koupališť a bazénů. V tisku 288 je uvedena pod označením 19.102. Odpověď pana ministra Špačka byla již dříve předložena jako tisk 288 D.

V této věci byl zároveň interpelován také ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka, který rovněž zaslal poslancům svou odpověď jako tisk 288 E.

Záležitost jsme projednávali na 20. schůzi, ale nedokázali jsme přijmout konkrétní usnesení. Ptám se proto zástupce interpelujících, zda by se mohl k celé věci vyjádřit tak, abychom mohli přijmout konkrétní usnesení.

Poslanec Josef Bezděk: Jménem představitelů konstatuji, že odpověď máme považovat za nedostačující, tudíž nesouhlasíme.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Pan poslanec vyjádřil jménem interpelujících nesouhlas s odpovědí. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se hlásí do rozpravy? /Nikdo./ Děkuji. Rozpravu uzavírám a navrhuji toto usnesení:

"Česká národní rada nesouhlasí s odpovědí na interpelaci, uvedenou ve sněmovních tiscích 288 D a 288 F."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku? 55. Děkuji.

Je někdo proti? 2.

Zdržel se někdo hlasování? 26. Děkuji.

Konstatuji, že nejsme usnášeníschopni. Žádám pracovnice Kanceláře, aby přivolali další poslance do sněmovny.

Hlásí se pan poslanec Bezděk, kterému dávám slovo.

Poslanec Josef Bezděk: Po konzultaci s panem premiérem, panem ministrem financí a dalšími, akceptujeme odpověď na naši interpelaci jako vyřízenou.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Zástupcem interpelujících nám byla podána informace, že souhlasí s odpovědí. Navrhuji proto toto usnesení:

Česká národní rada souhlasí s odpovědmi na interpelaci uvedenými ve sněmovních tiscích 288d a 288e.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 109.

Kdo je proti? Nikdo.

Tento návrh byl přijat. Interpelaci můžeme považovat za vyřízenou.

Dovoluji si nyní navrhnout přesun vyřízení zbývajících ústních interpelací na příští jednání České národní rady. Pan poslanec Guži se hlásí s faktickou poznámkou.

Poslanec Zdeněk Guži: Dával jsem přihlášku ohledně písemné odpovědi na interpelaci, ale zatím jsem nedostal slovo.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Tato interpelace ještě nebyla projednávána. Šlo o interpelaci, která se týká poslanců, kteří nejsou přítomni, a proto jsem je vyřadil, jde např. o pana poslance Tatára, Kozla a celou řadu dalších, protože sněmovna se pak většinou dostane do patové situace a není schopna bez vyjádření interpelujícího přijmout usnesení. O této proceduře jsme se dohodli již na minulých schůzích. Proto jsem postupoval tímto způsobem. (Poslanec Guži: Žádám o projednání této interpelace.) Jde zde žádost pana poslance, abychom projednali tuto interpelaci.

Ministr vnitra České republiky Tomáš Sokol odpověděl na interpelaci skupiny poslanců Milana Tatára ve věci přijetí činných opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví občanů romské národnosti - tisk 340. Odpověď se předkládá jako tisk 340a. Pan poslanec Tatár není přítomen, předám slovo k vyjádření panu poslanci Gužimu, který se vyjádří za skupinu interpelujících.

Poslanec Zdeněk Guži: Pane předsedající, dámy a pánové, velice se omlouvám, ale závažnost této interpelace, kterou jsme dávali, je velmi akutní, zejména v poslední době, a proto je nutné na tuto odpověď reagovat a přijmout určité stanovisko.

V úvodu odpovědi na interpelaci adresované panu ministru vnitra České republiky chci omluvit poslance Baloga a Giňu, kteří jsou na jednání a připravují se na konferenci o lidských právech a dále poslance Tatára, který řeší situaci v Teplicích a Ústí n/Labem.

Nyní v samotné odpovědi je nutné se pozastavit u některých pasáží a hledisek věcné argumentace v obsahu odpovědi pana ministra vnitra Dr. Sokola. Chceme zdůraznit, že výraz "hrozba" v odpovědi pana ministra, je více než nadsazená a je zcela neadekvátní formulacím našim z mnoha důvodů oprávněných záměrů. V předkládané interpelaci romských poslanců rozhodně nevyzníval duch momentálních nálad a emocí, ale má své racionální pojetí, vycházejíce přitom z mnoha konkrétních událostí fyzických střetů mezi národnostně rozdílnými skupinami obyvatel.

Paradoxem je, že na jedné straně jsme ochotni tvrdit, že diktátorský režim umocnil skrytě existující rasismus a na straně druhé pokrytecky popíráme logickou konsekvenci, že po pádu stranického despotismu přešel z latentní podoby do podoby otevřené existence rasismu. Takovéto tvrzení o neexistencí rasismu je v rozporu se společenskou vazbou v přechodu ze starých do kvalitativně nových poměrů, které tento fenomén musí provádět a nést s sebou.

Nově se rozvíjející demokratické principy, institutární mechanismy ještě nepředurčily to, že budeme mít úplně lidi. Považuji za špatné tvrzení to, že obsahová náplň této interpelace zužuje či snad dokonce zatemňuje variabilitu romského problému pouze na vztah ras a tím i vylučuje možnost tohoto řešení. Je to právě naopak. Základním předpokladem potencionálních podmínek při řešení národnostních podmínek nikdy nemůže být vztah rasové nesnášenlivosti, zloby či nenávisti, které se stále šíří a v konkrétnější míře projevují i verbálně hrubými činy porušování zákona a ústavní Listiny lidských práv a svobod. Nemůže být pravda, že verbální projevy antagonismu nacionálně militantních skupin nejsou nebezpečné, neboť ty projevy v počáteční fázi vytvářejí živnou půdu pro otevřenou agresivitu neboť jsou stavěny na prakticky kolektivní viny a jestliže se některý neromský občan je ochoten dívat na všechny romské občany jako zločince tak v tom nevidíme žádnou oprávněnost k něčemu a k čemusi, ale jako projev občanské stupidity a z toho se rekrutující vlny rasismu.

Opatření, jež by měla eliminovat opakující se útoky různých band na romské občany, nejsou v otázce řešení problému této komunity jako sekundární záležitost, ale za daného stupně poznání je to prioritní záležitost týkající se bezpečnosti všech občanů.

Skutečným zatemňováním a brzdou je pokrytecké přehlížení hrozící závažnosti stavu situace, ve které se nachází společnost, kdy Romové žijí ve strachu z napadení skiny, už také ženy a děti, děti se bojí chodit do škol. A neromští občané ze strachu z napadení některými agresivními Romy. Šílený, ale v podstatě velmi nebezpečný stav věci. Většinou jde o připravované akce jako např. akce "300" nebo připravovaná akce na 15.10.1991 k k výročí Hitlera.

Nedávná sobotní událost v Teplicích a Ústí nad Labem, kdy už dokonce stovky skinů organizovaně s fašistickými hesly napadly obyvatele romského původu, což zcela nevyvratitelně svědčí o hrozném stavu věci z hlediska bezpečnosti všech občanů. Konstatujeme, že na základě skutečných poznatků ze všech událostí se projevilo to, že na co jsme upozorňovali v interpelacích dříve, je rasismus.

Ptám se kolik Romů bude zabito než si uvědomíme, že projevy rasismu zde jsou a musíme je řešit. Doufáme, že tato interpelace nebude jedna z těch, které se váží v České národní radě na kila, ale že se stale podnětem, na který občané čekají. My žádáme od ministerstva vnitra České republiky a vlády opatření věcného charakteru, nikoli hypotetickou a planou politickou rétoriku, která nic neřešila a neřeší.

Závěrem konstatujeme, že s odpovědí pana ministra vnitra dr. Sokola nesouhlasíme a nepřijímáme ji. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji za toto stanovisko. Otevírám rozpravu k této interpelaci. Kdo se hlásí do rozpravy?

Pan poslanec Body.

Poslanec Ladislav Body: Vážený pane předsedající, vážené paní a pánové, slyšeli jsme reakci na interpelaci pana ministra vnitra. Vcelku souhlasím s tím, co kolega Guži přednesl. Skutečně ne náhodou jsem se ptal premiéra vlády zda byla obsahem včerejšího jednání vlády i tato otázka. Pan premiér mi tady sdělil, že ano, že k tomu vláda zaujala stanovisko a myslím, že by bylo rozumné a asi státnické, abychom si počkali, aby nám třeba zítra pan premiér předložil stanovisko - zda to bude možné - ze včerejšího jednání vlády k této otázce.

Konzultoval jsem dneska tuto otázku s ministrem vnitra a generálním prokurátorem, znám jejich názory. Skutečně se připravuje řešení v tom smyslu, že generální prokurátor k tomu zaujme tvrdé stanovisko, stejně jako ministr vnitra a věřím, že to bude zřejmě účinné, protože i vláda o které si myslím, že je demokratická, se k tomu demokraticky postaví.

Čili můj názor je ten, že odpověď pana ministra je staršího data. Věci se vyvíjejí jinak a zřejmě i reakce vlády bude jiná než v této interpelaci.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Bodymu, ještě se hlásí někdo do rozpravy k této interpelaci? Prosím pan poslanec Holomek.

Poslanec Karel Holomek: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, chci se věcně držet odpovědi na interpelaci obsažené v tisku 340A a tu je třeba se podívat na tuto záležitost ze dvou pohledů.

Interpelace zní "ve věci zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví občanů romské národnosti". První otázka tedy je, zda je možno zpochybňovat funkci ministra vnitra jako ochránce naší bezpečnosti - obecně vzato. Domnívám se, že na tuto otázku je nutno odpovědět kladně. Z veškerých reakcí, které byly zatím učiněny vyplývá, že vláda činí veškerá možná opatření k tomu, aby bezpečnost občanů zajištěna byla. Zda se to daří dokonale či nikoli, je samozřejmě otázka, ale to nemůže být předmětem zpochybňování funkce ministra jako ochránce bezpečnosti občanů. Konec konců i reakce pana premiéra z dnešního dopoledne o tom svědčí.

Druhá otázka, která je v této odpovědi obsažena je poněkud vážnější a mohli bychom o ní polemizovat. Totiž zdá se - v té odpovědi zcela jednoznačně je napsáno, cituji "nebo celá závažnost problému je snižována na pouhé verbální projevy odporu vyvolané spíše sociálním antagonismem než projevy rasové nesnášenlivosti". Vy dobře znáte polemiku, kterou jsem tady vedl několikrát s panem ministrem Sokolem a víte dobře, že v tomto směru jsme si nerozuměli. Vždycky jsem prohlašoval, že nebezpečí rasové nesnášenlivosti tady je a že je tou pravou příčinou této nesnášenlivosti a zdá se, že poslední vývoj mi zcela dává za pravdu. Vidím, že i pan ministr Sokol v této otázce změnil své stanovisko. Bohužel pan ministr tady není a já se otážu pana premiéra zda je tomu tak. Opakuji - jde o to, zda pan premiér může odpovědět na otázku, zda pan Sokol změnil názor na to, že projevy nesnášenlivosti o kterých již delší dobu hovoříme a které konec konců vy ústily asi před dvěma měsíci ve známé usnesení České národní rady, na které si všichni pamatujete, již pokládá za velmi nebezpečné rasové projevy. (Premiér se přihlásil o slovo.) Na základě této odpovědi pak mohu učinit ještě další závěr.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Holomkovi, předávám slovo panu premiérovi.

Předseda vlády Petr Pithart: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, jedině okolnost, že vláda včera ukončila svoji schůzi po 11.00 hod., t.j po 13ti hodinách jednání způsobila, že nebylo přijato stanovisko vlády. Bylo verbalizováno ve vzrušené debatě. Já jsem vám ráno oznámil, že jsme včera večer konstatovali, že nemáme sílu na to, abychom tak závažnou věc hodinu před půlnocí zformulovali, ale že jsme si uložili, že do pátku toto stanovisko bude známo. Stanovisko - domnívám se - je hotovo, ale já vám ho nemohu přečíst, protože ho teď odsouhlasila polovina vlády per rollam, která není navíc naprosto perfektní. Spoluautorem je pan ministr Sokol a chci vás ujistit, pane poslanče, že nejen pan ministr Sokol, ale že celá vláda tentokráte mluví o rasismu a o krocích, které je třeba učinit vůči projevům rasismu. Ale bylo by to nefér vůči těm členům vlády, kteří neměli možnost nám odsouhlasit tento návrh, abych vám ho přečetl. Jenom chci říci to, co jsem vlastně už naznačil dopoledne, že dokonce se domníváme, že budeme možná muset hledat takové změny právního řádu, které vybočí z našich ustálených představ. Tak daleko došly naše úvahy.

Šlo zejména o to, kdy může policie zakročit, v situacích různých výstražných průvodů atd., které z posledních dnů známe.

Takže zítra v ranních hodinách vláda toto stanovisko dodá, a protože i vy jste se rozhodli zaujmout své stanovisko, já jsem pevně přesvědčen, že s vaší podporou, s vámi - abych tak řekl v zádech si troufneme na kroky, na které jsme si ani v myšlenkách patrně do této doby netroufli. Situace si to vyžaduje. (potlesk)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu premierovi, dále se opětovně hlásí do rozpravy pan poslanec Holomek.

Poslanec Karel Holomek: Jenom pokračuji, protože na moji otázku bylo odpovězeno odpověď a já konstatuji, že za této situace nemíním nikterak zpochybňovat kvalifikaci ministra vnitra, jako ochránce bezpečnosti i Rómů (potlesk).

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Mám dotaz znovu na zástupce interpelujících, protože projednáváme konkrétní interpelaci, jestli si přeje nějakým způsobem nás informovat o změně stanoviska, příp. na konci té rozpravy, abychom mohli interpelaci vyřídit.

Poslanec Zdeněk Guži: Dámy a pánové, nesmírně si vážím toho, co k tomu vláda doposud zejména v poslední době udělala. Projednává se však odpověď ministra vnitra, tisk 340, kterého jsme upozorňovali několikrát, co se v ČSFR děje, nereagoval, nebo nechtěl slyšet.

Z těchto důvodů s odpovědí na interpelaci nesouhlasíme.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Chce ještě někdo vystoupit v rozpravě? Rozprava nebyla ještě uzavřena. Není tomu tak, rozpravu tedy uzavírám a předkládám ČNR tento návrh usnesení:

ČNR nesouhlasí s odpovědí na interpelaci, uvedenou ve sněmovním tisku 340A.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 7

Kdo je proti? 38

Tento návrh nebyl přijat.

Dovolte abych vám předložil alternativní návrh. ČNR souhlasí s odpovědí na interpelaci, uvedenou ve sněmovním tisku 340A.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku! 83.

Kdo je proti? 3.

Děkuji tento návrh byl přijat.

Nyní mi dovolte, abych přešel ještě k jedné naléhavé a stručné záležitosti, tj. interpelace poslance A. Procházky. Ministr spravedlnosti ČR Leon Richter odpověděl na interpelaci A. Procházky na ministra spravedlnosti a na ministra financí ČR ve věci rehabilitovaných osob. V předkládaném tisku je uvedena pod označením 22/105. Odpověď se předkládá jako tisk 382C. Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou. Předávám mu slovo.

Poslanec Antonín Procházka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Děkuji, že jsem byl ještě připuštěn, nechci zdržovat toto naše dnešní jednání ale vzhledem k tomu, že budu celý listopad na léčení, přece jenom bych se chtěl vyjádřit.

S odpovědí pana ministra spravedlnosti ČR ve všem a zásadně souhlasím, neboť ještě doplnil toto své písemné stanovisko svým dopoledním vystoupením.

Jedna věc ovšem v této odpovědi je zavádějící a to jsou čísla, která hovoří o odškodnění a o celkových částkách, které byly rehabilitovaným poskytnuty. Je totiž faktem, že pro ministerstvo spravedlnosti, pokud odsouhlasí co do nároku i výše požadavek rehabilitovaného, tím pro něho de facto odškodnění končí. Je to předáváno dál k realizaci provádění těchto plateb, což už jde jinou cestou přes ministerstvo financí a potom na Investiční banku. V době, kdy jsem podával tuto interpelaci, - od té doby jsem neměl možnost dál to zjišťovat - však nebyl proplacen jediný dlužný úpis.

Je škoda, že tady není pan ministr Špaček, mohl by krátkým vystoupením otázku ozřejmit, abychom mohli tuto mou interpelaci uzavřít. Protože tady není a pokud by někdo nevysvětlil tento zřejmý rozpor, nemohu s touto odpovědí souhlasit nikoli ve vztahu k panu ministru spravedlnosti, ale ve vztahu k ministru Špačkovi.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Procházkovi. Otevírám rozpravu k této interpelaci. Hlásí se někdo do rozpravy? Nikdo. Rozpravu končím. Jsem na rozpacích, co mám navrhnout a jak rozdělit obsah interpelace na dvě části. To asi nejde.

(Připomínka z pléna: navrhuji přerušit projednání.)

Děkuji za pomoc, nemám jinou možnost. Odkládám tuto interpelaci k projednání na příští schůzi.

Nyní mi dovolte, abych přešel k procedurálnímu návrhu, který zazněl, to je odsunout vyřízení zbývajících ústních interpelací na příští schůzi ČNR a pokračovat v projednávání dalších bodů náročného programu.

Kdo souhlasí s tímto procedurálním návrhem, ať zvedne ruku. 100.

Kdo je proti? 1.

Tím jsme uzavřeli projednávání tohoto bodu programu. Můžeme přistoupit k projednávání dalších bodů programu.

Dalším bodem programu je

Prosím pana premiéra, aby nám podal požadovanou informaci k tomuto bodu.

Předseda vlády Petr Pithart: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, včera jsem byl vámi vyzván, abych ještě na této schůzi podal ČNR informací o koncepci výstavby orgánů místní správy v České republice. Předpokládám, že vás tato koncepce zajímá zejména v souvislosti s usnesením vlády č. 292 přijatým dne 21. srpna t.r.

Reformu místní správy chápeme jako kontinuální proces, který je trvalou charakteristikou všech rozvinutých demokracií. Koncepce, kterou vláda schválila, vytváří - a to prosím podtrhuji pouze základnu pro další vývoj v této oblasti. Koncepce dává pode našeho názoru dostatečný prostor pro taková řešení, která budou na základě získaných zkušeností a poznatků shledána optimální.

Reforma místní správy v našich podmínkách předpokládá konstituování reálné územní samosprávy a výkonné racionální a odborně zdatné státní správy, přičemž územní samospráva přísluší originálně především obci. Ostatní územní samosprávy by měly být od obecní samosprávy odvozeny. Naproti tomu státní správa originálně přísluší státu a stát přenáší část výkonu státní správy na obce. Rozsah i obsah samosprávy může být vymezen pouze zákonem a konkrétní činnost samosprávních orgánů může být upravena pouze obecně závaznými právními předpisy vydanými na základě zmocnění zákona a v jeho mezích. Podobně je tomu u výkonu státní správy. Z tohoto základního východiska vláda vycházela při stanovení harmonogramu legislativních prací nutných k realizaci koncepce výstavby orgánů místní správy, kdyby bylo stanoveno pořadí návrhů zákonů předpokládaných vládou k následnému projednání v ČNR.