Chtěl bych říct jenom tolik, že tato zpráva byla vypracována k 31.8. Některé zásadní body, zásadní stanoviska byla jako pololetní rozbor a navíc byla poté co vlastně nebyla přednášena v září, tak byla začátkem října aktualizovaná o některé údaje z poslední doby. Na stránce 19 a 20 jsou obecně řečeny jakési úvahy jak bychom chtěli jednak jako vláda a jednak jako resort pokračovat v řešení zemědělské problematiky. Velice stručně bych si dovolil tyto dvě stránečky poněkud konkretizovat.
Chtěl bych říct v první řadě, že otázka a situace našeho zemědělství teď záleží na urychleném provedení privatizace nejen družstev, kde čekáme na transformační zákon, ale současně i státních statků a zpracovatelského průmyslu. Propojení zpracovatelského průmyslu se zemědělskou prvovýrobou považujeme za velmi závažné a proto jí věnujeme maximální pozornost především v jednání s resortem pana ministra Ježka.
Chtěl bych říci, že dále prosazujeme a budeme prosazovat specielně v zemědělství přímé prodeje, přestože i vládní materiály, které prošly vládou a jsou dále upravovány ve vládě, hovoří o tom, že tento druh privatizace by se nyní měl maximálně omezit a měli bychom přecházet na aukce a na normální velkou privatizaci. Přesto se domnívám, že právě jedna ze specifických záležitostí našeho zemědělství je v tom, že bychom měli pokračovat v přímých prodejích především nemovitostí, tzn. různých rodinných domků, některé techniky, strojů apod. Je to, domnívám se, velmi závažné.
Další věc, na které dále trváme a nebudeme z ní ustupovat, jsou blokační paragrafy, jak co se týká státních podniků, tak družstev, protože vlastně tyto blokační paragrafy, které byly bohužel přijaty až vlastně na přelomu května a června v zákoně o půdě umožňují to, aby majetek těchto zemědělských podniků se dočkal privatizace u jednotlivých pracovníků zemědělství a obyvatelů našich vesnic.
Dále bych chtěl upozornit na materiál, který je velmi rozsáhlý a který nyní budeme předkládat do vlády, a sice je to materiál, který pojednává o odstranění bariér soukromého podnikání. Pan ministr Špaček vás už informoval o vyhlášce, kterou se bude provádět financování pozemkových úprav, která je v připomínkovém řízení rozeslaná z ministerstva financí.
Dále spolu s ministerstvem financí připravujeme další vyhlášku, která odpovídá § 16 zákona o půdě o oceňování nemovitostí. Ta je prakticky též už připravena k připomínkovému řízení.
Dále máme hotov u vyhlášku k § 20, což je o oceňování živého a mrtvého inventáře a na základě toho jeho paušálního navracení, což je nesmírně důležité. Tato vyhláška se nám vrátila z připomínkového řízení, čili ji dopracováváme a budeme jí nyní schvalovat.
Už na našem ministerstvu došlo ke schválení prováděcí vyhlášky k pozemkovým úřadům nebo k zákonu o pozemkových úřadech a pozemkových úpravách, který již byl rozeslán.
Spolu ve spolupráci s panem místopředsedou Stráským a panem ministrem Špačkem jsme už vyřešili dosti závažný problém, který se týkal uzavírání pronájmů a dalších hospodářských smluv, zejména co se týká zemědělských statků, protože zákon o půdě vlastně státní statky vyloučil z pozice majitele a vlastně nemohly státní statky podepisovat pronájmy a další hospodářské smlouvy s jednotlivými zájemci z řad soukromých podnikatelů. Proto po proběhnuvších jednáních bylo přijato opatření, že do vytvoření pozemkového nebo půdního fondu budou touto činností pověřeny finanční odbory okresních úřadů. Tato záležitost je už též vyřešena vyhláškou, je podepsaná a je tedy dořešená a měla by vyřešit celou řadu problémů v zemědělské výrobě.
Dále jsme projednali otázku daňových úlev, protože vládou procházely zásady zákonů o daních. Byla to daň silniční, dědická daň, daň z nemovitostí, daň ze zisku apod. Ve všech těchto místech, tak jak jsme přislíbili, byly zapracovány do zásad velmi značné úlevy pro jednak zemědělské a jednak lesnické stroje, prakticky počínaje nulovou daní až asi po 50%. Čili dá se říci, že sleva činí 50-100% podle jednotlivých oblastí.
Stejně významné daňové úlevy jsou i u dědických daní, protože v rámci restitucí a v rámci privatizace předpokládáme, že celá řada majetků, především budov, bude děděna, bude převáděna např. z otců, dědů na syny atd. Čili při této obrovské hodnotě těchto statků, které se budou v rámci reprivatizace vracet, činí daně někdy až milionové částky. Čili prakticky obyčejný smrtelník nemá šanci tuto daň zaplatit. Proto, aby nedocházelo opět k problémům v této situaci, tak jsme zařadili toto podstatné snížení.
Stejně tak se v souvislosti s daněmi uvažuje i na federální úrovni o dalších opatřeních pro zlepšení situace zemědělců v odpuštění, příp. podstatném snížení parafiskální daně z mezd, čili je to další krok, který by vedl k podstatným úsporám v zemědělství.
Dále bych chtěl informovat o tom, že nedávno byl ve Federálním shromáždění schválen Federální fond tržní regulace. Zítra dopoledne máme další sezení rady Federálního fondu tržní regulace. Tak jak jsme to vlastně prosazovali už na minulé schůzce, o které jsem vás minule informoval, budeme dále pokračovat v omezení vývozu, zejména mléka a mlékařských výrobků, másla apod., které budou nakupovány do federálních hmotných rezerv tak, aby v zimních měsících mohly sloužit k vyrovnávání objemu tohoto zboží na trhu tak, aby zemědělci v podstatě nemohli tyto produkty předražovat. Čili dochází vlastně k odnětí intervenčních příspěvků na nákupní cenu a dochází ke snížení vývozu, který je pro republiku prodělečný.
Proto opět zdůrazňuji, že je potřeba dostat naše zemědělství do takového stavu, abychom byli schopni na exportu vydělávat a pak nám nebude nic bránit v tom, abychom výrobu podstatně zvýšili.
Dále bych chtěl říci, že právě teď vlastně probíhá příprava nových dotačních pravidel tak, abychom pro rok 1992 měli přesně stanoveno, do kterých oblastí budeme schopni dát dotace a abychom byli schopni dotace dát co nejúčelnějším způsobem.
Jako další výhoda, o které se jedná a opět bude zítra předmětem jednání Federálního fondu tržní regulace, je otázka doporučení "zelené nafty", která by především se měla uplatňovat pro zemědělskou veřejnost formou daňové úlevy. Nebyla by to tedy rozdílná cena při nákupu, ale normované množství spotřeby by zemědělci vlastně dostávali formou daňové úlevy na konci roku při vyrovnání.
Takže tolik aktuální a konkrétní informace o tom, co nyní v těchto dnech probíhá v rámci opatření pro zlepšení finanční situace zemědělských podniků.
Chtěl bych říci, že tak, jak zde bylo vyzdviženo to, kolik podniků má zisk, kolik podniků nemá zisk, chtěl bych vyzdvihnout z této zprávy jednu oblast údajů, že totiž ta péče o hospodářská zvířata a o rostlinnou výrobu se v podstatě nikterak progresivně nezvětšuje, dochází dokonce k podstatnému zvýšení úhynů, např. u telat je to 48%, u krav je to 45%. Čili dá se říci, že přestože se podniky nalézají ve svízelné finanční situaci, dovolují si obrovské ztráty. Takže situace, přestože se jedná o finanční tlak, se nikterak progresivně nezlepšuje a nakonec už jste ze sdělovacích prostředků slyšeli můj názor a moje stanovisko, že bohužel v mnoha případech je to vlastně úmysl, aby došlo k zadlužení zemědělských podniků, aby nakonec došlo k zastavení majetku za ty různé úvěry, které si berou zemědělské podniky od bank a tak svým způsobem hrozí i třeba až zablokování privatizace. Čili to jsou věci, kterým se snažíme čelit. Jednak jsme se jimi zabývali na jednání Hospodářské rady a budeme v tom samozřejmě pokračovat.
Čili asi tolik jako aktuální doplňky
ke zprávě, kterou máte na stole a prosil
bych členy národohospodářského
výboru, aby vás seznámili se stanoviskem.
Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu ministrovi zemědělství
a prosím, šlo o odpověď pánů
poslanců Procházky, Cabala, Kelnara a Stibice? (ministr
Kubát: ne) Takže tady máte ještě
jednu interpelaci později. Národohospodářský
výbor se ústy svého poslance Jiřího
Duška přihlásil, takže prosím poslance
Duška.
Poslanec Jiří Dušek: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, děkuji za udělení slova. Rád bych vás požádal, abyste byli tak laskavi, já se vám omlouvám za národohospodářský výbor, že vám byla předložena zpráva v úterý v tisku, jak byla předložena, ale došlo tam k některým technickým doplněním, kdybyste byli tak laskavi a sledovali poctivě text, jak byl předložen. Jsou tam minimální úpravy, aby to dalo řádný smysl, je třeba, abyste to pozorně sledovali.
Národohospodářský výbor usnesením č. 104 ze dne 7.10.91 ke zprávě o postupu ekonomické reformy a hospodářské situaci v zemědělství vlády ČR tak, jak bylo předloženo tiskem č. 386, předkládá:
Na základě usnesení ČNR z 21. schůze
10. července 1991 předložila vláda ČR
výše uvedenou zprávu tisk 386, kterou národohospodářský
výbor projednal na svých zasedáních
ve dnech 1.10.91 a 7.10.91. Národohospodářský
výbor ČNR po vyslechnutí výkladu zástupce
předkladatele ministra Kubáta 1.10.91 a náměstka
ministra ing. Václava Čiháka 7.10.91, zpravodajské
zprávy poslance Jiřího Duška, po povšechné
a podrobné rozpravě:
I: doporučuje ČNR vzít zprávu o postupu
ekonomické reformy a hospodářské situaci
v zemědělství na vědomí a současně
žádat českou vládu, aby
1. urychleně rozpracovala materiál federální
vlády o transformaci agropotravinářského
komplexu do podmínek České republiky
2. doplnila materiál o konkrétní opatření
vlády ČR na řešení důchodové
situace podniků
3. aktualizovala předloženou zprávu o výsledky
vykázané v období 3. čtvrtletí
1991, připravila informaci o číselném
údaji kolik hektarů půdy obhospodařuje
3.400 soukromých zemědělců, kterým
byla poskytnuta dotace do 30. 9. 91
4. iniciovala u vlády ČSFR urychlené dopracování
zákona o transformaci družstev a jeho předložení
Federálnímu shromáždění
5. předložila urychleně ČNR k projednání
návrh zásad zákona o pozemkovém fondu
6. národohospodářský výbor
doporučuje ČNR vzít na vědomí
informaci české vlády o plnění
opatření vlády ČR k řešení
současných problémů v zemědělství
a na trhu potravin z jednání vlády ČR
ze dne 30. 1. 91 s následujícími připomínkami:
a) k bodu č. 12: Vláda ČR připraví
návrh na organizaci privatizačního procesu
zpracovatelských podniků s možností
využití všech fondů k postupné
kapitálové přeměně na privátního
majitele,
b) k bodu č. 14: Vláda ČR připraví
informaci, kolik bylo zprivatizováno obchodně provozních
jednotek patřících do resortu ministerstva
zemědělství ČR do 30. 9. 91
II. zmocňuje předsedu výboru a zpravodaje,
aby usnesení předložili schůzi ČNR.
Tolik usnesení národohospodářského výboru ČNR č. 104.
Podrobná zpráva byla předložena a rozpracována
panem ministrem Bohumilem Kubátem a byla prodloužena
o působnost z 30. 9. až do současného
stavu.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
S technickou připomínkou se hlásí
pan poslanec Sojka.
Poslanec Tomáš Sojka: Vážená
paní předsedkyně, dámy a pánové,
domnívám se, že na programu našeho plenárního
zasedání je v tuto chvíli bod odpovědi
na interpelace. Domnívám se, že vystoupení
pana ministra Kubáta včetně pana poslance
Duška tomuto bodu neodpovídá. Domníval
jsem se, že je to tak závažná tematika,
že bude samostatná na plénu a že bude
o to rozšířen bod programu. Nemohu s tímto
vystoupením souhlasit
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci. Pan ministr Kubát odpovídal
na interpelaci, která odezněla v létě.
Domníval se, že sněmovna přivítá,
jestliže zprávu podá urychleně. Pan
poslanec Ledvinka za národohospodářský
výbor ho kdysi svým způsobem urgoval. Tato
poznámka je jinak správná. Když už
jsme o této tematice začali mluvit, je pan poslanec
Ledvinka s odpovědí pana ministra Kubáta
spokojen?
Poslanec Karel Ledvinka: Mohu mluvit jen za hospodářský výbor. Hospodářský výbor s ní spokojen je, protože k tomu přijal usnesení. Přesto se však domnívám, že kolega Sojka má pravdu v tom, že se sněmovna usnesla na základě požadavku pana poslance Kříže, že tato tematika musí být řešena samostatným bodem.
Protože však navazuje na všechny možné
interpelace z léta, doporučuji, abychom tuto přednesenou
zprávu vzali na vědomí a vrátili se
k ní na příští plenární
schůzi. Nic jiného mi nezbývá konstatovat.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji za návrh procedury.
Prosím pana poslance Stibice s faktickou poznámkou.
Poslanec Jaromír Stibic: Dovoluji si upozornit,
že návrh usnesení byl zpravodajem přečten
nepřesně. Pokud jde o zákon o pozemkovém
fondu, je přesné znění návrh
zákona nikoli zásad.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dohodli jsme se o jiné proceduře. Vracím se zpátky k tomu, co přednesl pan poslanec Ledvinka. Dávám o tomto jeho návrhu hlasovat.
Kdo je pro návrh pana poslance Ledvinky, ať zvedne ruku? 76.
Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.
Zdržel se hlasování? 11.
Kdo z poslanců nehlasoval? 23.
Děkuji. Zjišťuji, že nejsme schopni usnášení. Prosím, aby se poslanci, kteří se zdržují na chodbě, dostavili do sněmovny. V případě, že do pěti minut nebudeme usnášeníschopní, přeruším schůzi tím, že budeme patrně pokračovat v sobotu.
S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec
Hájek.
Poslanec Josef Hájek: Paní předsedkyně,
vážení kolegové, doporučil bych,
aby se zopakoval předmět, o kterém hlasujeme.
Souhlasím s tím, co řekl pan poslanec Ledvinka,
až na úvodní preambuli, že cosi bereme
na vědomí. Bylo by dobré, kdyby před
opakovaným hlasováním pan poslanec Ledvinka
jednoznačně navrhl, zda hlasujeme o proceduře,
o tom, že se k této problematice vrátíme
a zařadíme ji na program jednání příští
schůze nebo jestli tady bereme cosi na vědomí.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Pane poslanče, protože hlasujeme hned, je zřejmé, že jde o procedurální návrh. Hlasujeme pouze o té části návrhu pana poslance Ledvinky, že se k věci vrátíme ne příští schůzi.
Kdo je pro tento návrh pana poslance Ledvinky? 100.
Kdo je proti? 1.
Návrh byl přijat.
Dříve než předám řízení
schůze panu místopředsedovi Vlachovi, chtěla
bych upozornit poslance z Klubu OH z popudu pana poslance Pospíšila,
že dnešní seminář Klubu OH se s
ohledem na časový skluz, do něhož jsme
se dostali, se nekoná. Děkuji vám za relativně
ukázněné postoje a předávám
řízení schůze panu místopředsedovi
Vlachovi.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Pan ministr Vrba odpověděl na ústní
interpelaci poslance Juliuse Jančáryho. Domnívám
se, že tento bod už byl projednán, šlo o
tisk 382. Nyní k naléhavým interpelacím.
Je zde ještě neuzavřená záležitost
z 20. schůze ČNR, kde jsme se jako sněmovna
nebyli bohužel schopni dopracovat žádného
stanoviska a věc je třeba uzavřít.
A to tím spíše, že interpelace byla sněmovnou
uznána za naléhavou. Mám na mysli odpovědi
a stanoviska, která došla k naléhavé
interpelaci od poslance Luďka Fendrycha ve věci předávání
prodejen do ekonomického pronájmu. V tisku 283 je
tato interpelace uvedena pod označením 18.108. Odpověď
ministryně obchodu a cestovního ruchu, Vlasty Štěpové
a ministra pro správu národního majetku a
jeho privatizaci Tomáše Ježka byla předložena
jako sněmovní tisk 283 A. Na 19. schůzi jsme
projednávání odpovědi na žádost
poslance Fendrycha odložili vzhledem k tomu, že některé
věci byly tehdy ještě v šetření.
K interpelaci se také písemně vyjádřil
první náměstek ministra státní
kontroly ČR Pavel Hussar. Jeho odpověď se přikládá
jako tisk 283 B. Myslím také, že některé
informace k věci dostal od zmíněného
ministerstva státní kontroly České
republiky přímo pan poslanec Fendrych. Ve 20. schůzi
jsme tuto záležitost obsáhle projednávali,
ale nepodařilo se nám při hlasování
vyjádřit ani souhlas ani nesouhlas. Posledně
jsme záležitost neprojednávali vzhledem k nepřítomnosti
pana poslance Fendrycha. Pokusíme se tedy tuto záležitost
ukončit dnes. Ptám se pana poslance Fendrycha, zdali
uplynulý čas přispěl k vyjasnění
záležitosti a zda můžeme nyní tuto
naléhavou interpelaci řádně uzavřít.
Prosím, předávám mu slovo.
Poslanec Luděk Fendrych: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
vážená vládo. Na Vaši otázku,
pane místopředsedo, zda uplynulý čas
přispěl k vyjasnění stanoviska, mohu
odpovědět kladně ovšem proto, že
čas se nachýlil natolik, že problematika mojí
naléhavé interpelace již přestala být
aktuální a navíc předmětná
záležitost byla vyřešena v intencích
mojí interpelace. Mohu tedy konstatovat, že interpelace
byla úspěšná a naléhavost interpelace
byla nabíledni. Odložení projednávání,
či zaujetí stanoviska, o které jsem požádal
sněmovnu na následné 19. schůzi ČNR
bylo oprávněné, neboť v té době
byly skutečně některé záležitosti
v šetření, což jsem ostatně na
20. schůzi ČNR objasnil a uvedl ve svém stanovisku
k písemné odpovědi ministryně Štěpové
a ministra Ježka. Jen pro ujasnění celé
problematiky, velice stručná rekapitulace. 14. května
t.r. při pokračování 18. schůze
ČNR jsem podal interpelaci, kterou sněmovna přijala
jako interpelaci naléhavou. Důvodem byla skutečnost,
že veřejná obchodní společnost
BELURA měla dostat do ekonomického pronájmu
devět vytypovaných nejlukrativnějších
prodejen potravin v okrese Olomouc, z toho je osm přímo
ve městě Olomouci a jedna ve Šternberku, s
praktickou výukou učňů, tedy s tzv.
břemenem, tedy chcete-li se závazkem, a to na základě
dohody uzavřené 26. 4. zde na půdě
České národní rady mezi ministrem
Ježkem a ministryní Štěpovou a jejím
náměstkem na straně jedné a zástupce
BELURY na straně druhé, zprostředkované
předsedou výboru církevního a humanitárního
panem poslancem Antonínem Procházkou. Poněvadž
praktická výuka učňů byla zajištěna
a finančně uhrazena podnikem Potraviny do konce
roku, tak jako všechna léta minulá, nebylo
tedy nutné, ani logické, aby tyto prodejny se závazkem
byly dány do ekonomického pronájmu veřejné
obchodní společnosti BELURA.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Pane poslanče promiňte, zvažte (hluk v
sále), pro kolegy, kteří považují
toto vystoupení za příliš obsáhlé.
Ke každé interpelaci poté, co je odpověď,
nezlobte se, k tomu se otevírá rozprava, toto musíme
akceptovat jako vystoupení v rozpravě, pak teprve
po uzavření rozpravy se budeme ptát toho,
co interpelaci podal, zda souhlasí nebo ne. Prosím.
Poslanec Luděk Fendrych: Děkuji. Já bych jen chtěl připomenout, že já rozhodně nepatřím mezi ty, kteří často rádi a dlouze vystupují. Budu pokračovat.
Tyto prodejny se závazkem byly dány do ekonomického
pronájmu BELUŘE, či komukoliv jinému.
Právní důvod byl nepochybně jiný.
BELURA se jistě dostala do platební neschopnosti
a nutně potřebovala mít zajištěný
vyšší finanční obnos pro další
podnikání. To jako hypotézu mohu uvést,
současná situace to potvrzuje. Navíc bylo
jasné, že tyto prodejny s břemenem budou dány
do velké privatizace ještě tento rok.