Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Jaroslav Koráb: Jsem spokojen pouze s tou čtvrtou částí, pardon pátou, pátým bodem, což je metodický návod k povolování soukromého podnikání občanů v oblasti zdravotnictví.

Tam pan ministr Bojar odpověděl v celku uspokojivě.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Korábovi, prosím, aby tady posečkal, protože bude třeba, aby formuloval jednotlivé dotazy. První dotaz je podle mého názoru, abych to formulovala přesně - zda bude včasně předložen návrh o zdravotnickém pojištění. Je to tak? Byl byste tak laskav, možná, že by bylo lepší, kdybyste si stoupl k řečništi a přesně formuloval body, jak následovaly za sebou. První bod. Prosím technická.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážená sněmovno, já prosím za prominutí, ale jestli se mohu jako jedna ze skupiny vyjádřit, tak nejsem spokojena. Vláda se dopustila zkrácení termínu, atd. jak tady bylo sděleno. Čtrnáct dní na požádání pro zakázku, kterou vydalo ministerstvo zdravotnictví, původně týden, nesvědčí o velké přípravě. Bod číslo dvě, to je otázka ekonomického postavení zdravotníků. Zdravotnictví vzhledem k ostatním sociálním skupinám stagnuje. To víme všichni, o tom netřeba hovořit. Nedávno jsme probírali platy soudců. To znamená, kdo křičí, dostane, kdo nekřičí a pracuje, nedostane, nebo jak? Dále. U bodu tři nejsem spokojena proč byla blokována valorizace. Mě to není jasné i přes vysvětlení pana ministra. Další metodický návod, který byl vydán, který byl upraven, byl vydán potom další. V našem okrese i v různých jiných okresech přesto všechno vysvětlení stále trvají na tom, že zdravotnictví nesmí podnikat, ať už jde o řadové pracovníky, nebo ředitele OÚNZ.

Tady je úplně jasné, to co se stalo u té moravské národnosti, že metodický pokyn zůstává v platnosti a proto žádáme v této interpelaci, aby byl prohlášen za neplatný. Proto nesouhlasím ani s jedním bodem, děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Mazalové a prosím, aby pan poslanec Koráb nyní přesně specifikoval jednotlivé body interpelace, abych mohla o každém z nich dát hlasovat.

Poslanec Jaroslav Koráb: Paní předsedkyně, v rámci časové úspory vás žádám, abyste mi dovolila jako poslanci projednávání tohoto bodu přerušit. V naší skupině se domluvíme, zda odpověď pana ministra byla pro skupinu navrhovatelů uspokojivá a o tomto problému můžeme hlasovat později.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám hlasovat o tom, zda přerušíme projednávání tohoto bodu, což doporučuji. Prosím, abyste hlasovali o tom, zda přerušíme projednávání tohoto bodu, abychom umožnili panu poslanci Korábovi a ostatním navrhovatelům poradit se.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. 86.

Kdo je proti? 18.

Kdo se zdržel hlasování? 2.

Děkuji. Konstatuji, že návrh na přerušení projednávání tohoto bodu byl přijat.

Domnívám se, že během dnešního dne tato záležitost měla být vyřešena. Prosím pana poslance Korába interperenty, aby se odebrali k poradě. Děkuji.

Budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Váchalové, kterou prosím, aby se ujala slova. Prosím jednotlivé poslance, kteří mně podávají své interpelace písemně, aby uvedli, k čemu se tyto interpelace váží. Ministři se totiž občas vzdálí a já podle obsahu interpelace mohu průběh našeho jednání řídit, aniž bych jednání zdržovala.

Poslankyně Anna Váchalová: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové.

Podávám interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta, ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj Karla Dybu, ministra financí Karla Špačka a ministra pro životní prostředí Ivana Dejmala. Interpelace je ve věci přijetí nejen dlouhodobých opatření, ale též bezodkladných řešení neúnosné situace v obcích před hraničními přechody v Západočeském kraji.

Věcná problematika mé interpelace je naprosto shodná s tím, s čím vystoupil poslanec Krasu v části Podněty, dotazy. Já však využívám práva interpelace z těchto důvodů.

Je známo nám, poslancům i obyvatelům, že se touto otázkou příslušné resortní orgány zabývají, že po návštěvě pana premiéra i ostatních členů vlády jsou připravována zásadní dlouhodobá řešení. Na nás se však zoufalí voliči obracejí a naléhají, aby vláda vytvořila okresním úřadům i obcím takové podmínky, které by jim umožnily přijímat neodkladná řešení v zájmu normálního života obyvatel v obcích, kterými nekonečné řady kamiónů projíždí k hraničním přechodům.

Zatím ani jeden z termínů přijatý k řešení této situace na různých úrovních nebyl splněn. Například v obci Česká Kubice, kde jsem osobně jednala, se jeví potřeba prostředků na vybudování provizorní vozovky v délce necelých 500 m mezi celnicí Folmava a touto obcí, což by výrazně pomohlo posílit hlavní příjezdovou komunikaci. Vždyť kamióny za průjezd naší republikou snad přece platí. Domnívám se, a samozřejmě nejen já, že je třeba tyto finanční prostředky směrovat tam, kde provoz těžké nákladní dopravy dělá největší škody.

Interpeluji proto pana předsedu vlády i jiné pány ministry, jaká opatření budou přijata k řešení této ne únosné situace. Děkuji vám za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Váchalové. Chce se některý z členů vlády k tomuto dotazu vyjádřit? /Nikdo./

Prosím proto pana místopředsedu Kasala, aby nám přednesl svou interpelaci.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Paní předsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předstupuji s touto interpelací na ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj pana ing. Karla Dybu, a to proto, že byly vyčerpány téměř všechny možnosti, jak tuto záležitost vyřešit jinou cestou.

Jsem si vědom, že tato interpelace není jednoduše řešitelná a má i s ohledem na současnou situaci a současný vztah České republiky a Slovenské republiky řadu zádrhelů. Přes neujasněnost kompetenčních vztahů do budoucna si myslím, že přece jen v současné době platí ještě určitá pravidla, a chceme-li se pokládat za právní stát, měla by být dodržována, respektive aspoň podle těchto pravidel bychom měli hledat odpovídající řešení. Uvedu to na příkladu, který je předmětem mé interpelace. Jde o problém delimitace podniků na část slovenskou a českou.

Z podniku Naftový a plynárenský průmysl Bratislava vznikl k 1. 4. 1990 delimitací podniku Slovenský plynárenský průmysl, Nafta Gbely, Moravské naftové doly Hodonín.

Podpis delimitačního protokolu byl oddalován pro nevyjasněnost až do 8. listopadu 1990, kdy Moravské naftové doly podepsaly delimitační protokol s výhradou, že Moravské naftové doly nepřebírají investiční úvěry za základní prostředky předané státnímu podniku Nafta Gbely ve výši 80,8 mil. Kčs poskytnutých komerční bankou Hodonín. Je to zcela logické, jedná se o zásadní záležitost.

I původní rozhodnutí federálního ministerstva hospodářství z 19. listopadu 1990, které stanovilo zásadu, že úvěry platí ten podnik, který provozuje stroje či zařízení, na něž jsou úvěry vázány. Námitky slovenské straně, pana ministra Belčáka o přibližně stejné úvěrové zatíženosti obou podniků nelze při rozdílném objemu i předmětu činnosti akceptovat.

Podle mého názoru zcela nešťastně a s porušením kompetencí do sporu vstoupilo federální ministerstvo hospodářství, které sdělením z 15. ledna letošního roku předává veškerý výkon funkcí zakladatele na ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky. Nicméně 15. března letošního roku ministr Dlouhý podepisuje spolu s ministrem hospodářství Slovenské republiky panem Belčákem delimitační protokol, kde v článku 9 ruší rozhodnutí z 19. listopadu 1990 o ukončení delimitace a řešení sporu, které předtím nerozhodlo ve prospěch slovenského podniku Nafta Gbely ani arbitrážní řízení v Bratislavě, ponechává řešení znovu na dohodě zainteresovaných státních podniků. Zdá se, že rozumná dohoda v současnosti už není možná.

A tak Moravské naftové doly Hodonín splácí úvěr za zařízení, která pracují u jiného podniku a v jiné republice, tedy na Slovensku. Splácí úroky z 80 miliónového úvěru - k dnešnímu dni zaplatili 9 miliónů a spor se vleče dále. Ví o něm dost lidí, vedou se jednání, ale výsledek přes jednoznačný názor, kde je právo, je v nedohlednu. Černý Petr 80 mil. Kčs zůstává tam, kde by být neměl. Žádám pana ministra Dybu, aby znovu prošetřil celou záležitost i ke vztahu k oběma vládám, tedy i k federální a slovenské a všech dosud učiněných rozhodnutí a jsem přesvědčen, že správné řešení nalezeno bude.

Mám za to, že řešení nelze oddalovat už proto, že i tento podnik připravuje intenzivně privatizaci a toto úvěrové zatížení na zařízení, které nevlastní a které provozuje někdo jiný, není vůbec zanedbatelný. Proces privatizace toto přinejmenším ztěžuje a komplikuje, nehledě k dalším negativním dopadům na podnik Moravské naftové doly Hodonín.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu místopředsedovi Kasalovi. Jako další s interpelací se přihlásil pan poslanec Dohnal, kterého zde nevidím, ztrácí tedy pořadí, také paní poslankyně Mazalová není zde přítomna, také ztrácí pořadí, prosím tedy pana poslance Moskala, aby vznesl interpelaci.

Poslanec Václav Moskal: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl interpelaci na pana předsedu vlády České republiky Petra Pitharta ve věci rozhodnutí přidělit část budovy ministerstva zemědělství ČR ministerstvu státní kontroly ČR.

Vláda České republiky uložila dle bodu č. 27 záznamu jednání dne 14.8. 1991 "ministerstvu zemědělství zajistit, aby v budově ministerstva zemědělství v Praze na Těšnově byly nejpozději do 1. 12. 1991 uvolněny potřebné prostory pro ministerstvo státní kontroly České republiky".

Reakce zemědělské veřejnosti na toto usnesení je jednoznačně negativní. Objevují se dokonce hlasy, aby se proti výkonu tohoto rozhodnutí podnikla protestní akce. Za politické situace dvacátých let se Agrární strana zasadila o to, aby byla budova ministerstva navržena nejen jako sídlo ústřední státního úřadu, ale také jako centrum nezbytných politicko- hospodářských služeb zemědělcům. Pro tento širší záměr také vymohla podíl zemědělské veřejnosti na financování stavby, a to z části poskytnutím vlastních prostředků, z části úhradou z výnosu hospodaření státních lesů a statků a konečně poskytováním materiálů produkovaných podniky agropotravinářského komplexu za režijní cenu.

Po kolaudaci stavby zde také již v předválečném období sídlili kromě zemědělských úředníků i reprezentanti zemědělců, což umožňovalo demokratické operativní konzultování státní správy s občany. Právě tak užívaly budovu různé organizace služeb zemědělcům. Snaha narušit tuto tradici se objevovala vždy v nejtěžších obdobích novodobé historie. Existují zprávy o úvahách německých okupantů budovu zabrat pro orgány jejich řízení válečného hospodářství. Další jsou informace o tom, že pro přenesení sídla ÚV KSČ byla kromě budovy ministerstva dopravy v užším výběru též budova ministerstva zemědělství.

Všechny tyto pokusy zůstaly u pouhých záměrů. Domněle racionální důvod, že nyní existuje přebytek místností po zrušení federálního ministerstva zemědělství ve skutečnosti neexistuje. Uvolněný prostor zaujala řada institucí a organizací služeb agropotravinářského komplexu, pro které je toto umístění, vzhledem k povaze jejich činnosti, nezbytné. Optimální je přitom nejen pro ně, ale i z hlediska operativnosti získávaní informací pro rozhodování ministerstva. Tím se prakticky rozbíjejí snahy navázat na tradici předválečného a předúnorového období. Nejde přitom jen o informační a hospodářské instituce, ale též o bezprostřední politicko-hospodářskou reprezentaci našeho i evropského agropotravinářského komplexu, jako např. o Mezinárodní družstevní unii, která uvažuje o přenesení některých svých orgánů, úzce navázaných na Evropské společenství k nám.

Zabrání části budovy pro potřeby jiného centrálního státního úřadu, jakkoliv potřebného, představuje zásah proti racionálním tradicím, na které by se mělo navazovat, proti majetku, který zemědělci právem považují za svůj a na jehož vytvoření se podílejí. Předpokládáme, že počet pracovníků ministerstva zemědělství bude postupně klesat, ale vzniknou další instituce, jako např. Správa pozemkového fondu a centrum pozemkových úřadů.

Zástupci zemědělců považují za správné a cílevědomé, aby se mohly do budovy ministerstva zemědělství naopak nastěhovat některé zemědělské instituce, jako např. mlékárenský průmysl, mlýnský a pekárenský průmysl, masný průmysl, Státní inspekce jakosti zemědělských a potravinářských výrobků, chovatelské svazy a další zemědělské organizace. Tím by se také uvolnily nebytové prostory, ale našly by se i prostory pro ministerstvo kontroly. Jsou tady ještě jiné budovy vhodné pro ústřední úřady, jako např. velká budova bývalého KNV, která se nabízí Praze 5.

Poslanci žádají pana předsedu vlády, aby česká vláda na svém jednání změnila ujednání - záznam č. 27 - ze dne 14. 8. 1991. Zabrání části budovy ministerstva zemědělství pro nezemědělský centrální úřad bude považováno za další krok proti zemědělcům.

Tuto interpelaci podepsalo 10 poslanců České národní rady.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Moskalovi. Jako další se přihlásil s interpelací pan poslanec Procházka.

Poslanec Kamil Procházka: Vážená paní předsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, Klub poslanců Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko, zastupovaný paní poslankyní Mazalovou a pány poslanci Andrlem, Balcárkem, Bezděkem, Dudeškem, Fendrychem, Foniokem, Havlíčkem, Homolou, Kačenkou, Kapustou, Krčmou, Kryčarem, Macháčkem, Malíkem, Procházkou, Průšou a Zemanem mě pověřil přednesením společné interpelace na ministra zemědělství pana Kubáta, ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci pana Ježka, ministra financí pana Špačka a předsedu vlády pana Pitharta interpelací vycházející ze zprávy vlády o postupu ekonomické reformy a hospodářské situaci v zemědělství a zabývající se současným stavem zemědělské výroby a konstatuje:

od uplatnění plošné liberalizace cen a restrikce dotací do zemědělství uplynulo již třičtvrtě roku a bylo dostatek času negativní dopad těchto opatření v zemědělských podnicích eliminovat nebo alespoň výrazně zmírnit. Poslanci HSD-SMS konstatují, že se tak ze strany ministerstva zemědělství a vlády České republiky nestalo a že zemědělství je nadále v kritické situaci.

Dále konstatují, že

1. Vládou předložené materiály o postupu ekonomické reformy a hospodářské situaci v zemědělství nejsou aktuální, protože obsahují údaje čtvrt roku staré a tudíž neorientují poslance potřebným směrem a nepostihují dostatečně současný stav.

2. Zemědělská prvovýroba je vysoce ztrátová, aniž by na této ztrátě měli zemědělci rozhodující podíl.

3. Zemědělská výroba s výjimkou chovu ryb a částečně chovu prasat je neúměrně vysokým vstupům a na druhé straně neúměrným ziskům zpracovatelských organizací vysoce nerentabilní. Přetrvávající monopol zpracovatelského průmyslu a prodejních organizací, dosahující vysokých a nezasloužených zisků, staví zemědělskou prvovýrobu do nerovnoprávného postavení.

4. Chybí promyšlená celní ochrana domácí zemědělské produkce v současném období přechodu na tržní hospodářství, ochrana dokonce chybí i proti spekulativním a nekvalitním dovozům.

5. Agrární program ministerstva zemědělství České republiky nepočítá s nepotravinovým využitím tzv. odložené půdy o výměře cca 1 mil. ha.

6. Celý resort ministerstva zemědělství zůstal nedotčen malou privatizací a o přípravě velké privatizace nebyly poslancům poskytnuty uspokojivé informace. Podíl soukromě hospodařících zemědělců na úseku zemědělské prvovýroby je zcela zanedbatelný a není vytvořen předpoklad pro podnikání soukromě hospodařících zemědělců.

7. Čerpání fondu tržní regulace není pod kontrolou zemědělské veřejnosti a dosavadní způsob rozdělování finančních prostředků nevzbuzuje důvěru prvovýrobců.

8. Agrární program a nástin agrární politiky je předkládán se značným zpožděním a s nedostačujícími konkrétními náležitostmi. Z toho vyplývá značná bezradnost zemědělců jak v letošním roce tak pro rok příští.

9. Celé řadě úseků zemědělské výroby hrozí pokles produkce např. při výrobě mléka a tím zásobování trhu z vlastních zdrojů pod úroveň doporučených dávek potravin.

10. Úvěrová politika bank přes dílčí zlepšení dostatečně nepodněcuje zemědělské podniky k rozvoji, nevede je ke snižování výrobních nákladů, což by ve svém důsledku mělo vliv i na snížení cen potravin. Naopak banka prostřednictvím svého zástavního práva obchází blokační paragraf s cílem získat do vlastnictví atraktivní zemědělské objekty. Tím je však současně vyřazuje z procesu privatizaci nebo transformace.

Klub poslanců Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko v České národní radě konstatuje, že zemědělství se stává stále více nerentabilním a tudíž neperspektivním oborem, což je z hlediska fungování tržní ekonomiky ve společnosti zcela nepřijatelné. Nemůžeme tedy očekávat výraznější zájem zemědělců o soukromé hospodaření, případě o privatizaci státních zemědělských podniků.

Proto žádáme vládu České republiky, aby urychleně zpracovala a předložila soubor systémových opatření, která mohou vyvést naše zemědělství z hluboké krize a vytvořit základ politické a hospodářské stability státu. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Procházkovi. Další se přihlásil pan poslanec Payne, není tu, ztrácí pořadí. Pak se hlásil do diskuse pan poslanec Dohnal, není tu a už jednou ztratil pořadí. Paní poslankyně Mazalová, není tu a ztratila pořadí po druhé. Tím bychom měli tento bod vyčerpán. Poslanci, kteří tady nejsou se zbavili možnosti interpelovat ministry. (Potlesk.)

(Hlas z pléna: Mám dojem, že se tito poslanci radí ohledně odpovědi pana ministra Bojara.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Jenomže my, právě teď, doděláváme tento bod a jsou to už poslední přihlášky do diskuse. Měla bych už teď přejít k odpovědím ministrů. Bylo by dobře, kdybyste pane poslanče mohl poprosit pana poslance Korába a všechny ty, kteří s ním interpelovali ministra zdravotnictví a pana ministra financí, aby se dostavili do jednací síně. Pokud nebudou sto nám dneska odpovědět, dám hlasovat o jednotlivých bodech ve sněmovně. (Hlas z pléna: nejsme usnášeníschopni.).

Prosím zároveň poslance, kteří se zdržují na chodbách, aby se dostavili laskavě do sněmovny. Nejsme schopni se usnášet a tím maříte čas svým kolegům, kteří na rozdíl od vás jsou svědomití. Dostavil se pan poslanec Payne. Táži se, i když ztratil pořadí, zda si přeje přednést svou interpelaci.