Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Vopěnkovi. Prosím pana poslance Květa, aby se ujal slova a připraví se paní poslankyně Vorlová.

Poslanec Jan Květ: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci, se svým dotazem a podnětem se obracím na pány ministry životního prostředí, zemědělství, a pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Dotaz vychází z iniciativy české sekce Čs. Ramsarského výboru. Úkolem tohoto výboru je napomáhat tomu, aby ČSFR a ČR plnily podmínky Ramsarské konvence na ochranu mokřadních ekosystémů mezinárodního významu, mezi něž bylo zařazeno i mnoho našich rybníků. Další rybníky jsou součástí velkoplošných nebo maloplošných chráněných území České republiky. Mokřady a v tom i rybníky - byť jde o ekosystémy vytvořené lidskou činností - patří k základním článkům kostry ekologické stability naší krajiny.

V současné době jde o ochranu této funkce našich rybníků v souvislosti s jejich probíhající privatizací. Jsou již téměř vypracovány privatizační projekty na ty rybniční plochy a další státní majetek, který po splnění restitučních nároků zůstane v užívání státních podniků Státního rybářství. Jde většinou o první vlnu velké privatizace. Velkou část privatizačních projektů vypracovávají dnešní podniky Státního rybářství, obdobně jako je vypracovávají dnešní podniky Státních lesů pro lesy, jak jsme dnes slyšeli. Součástí rybářských privatizačních projektů je převedení vlastnických práv k rybníkům na akciové společnosti. Pokud k tomu dojde, je třeba zásadním způsobem rozhodnout o tom, jak budou zabezpečeny zájmy ochrany přírody a ochrany vod v nových podmínkách. Jsou rozpory mezi zákony vodohospodářskými a zákony regulujícími rybniční hospodářství jako součást zemědělské výroby. Zákon o ochraně přírody dosud není schválen, jsou zcela zastaralé a nepoužitelné statuty rezervací, není vytvořen ani mechanismus prosazování zásad ochrany lokalit podle Ramsarské konvence, nepoužitelné jsou i zřizovací výnosy chráněných krajinných oblastí.

Jakmile přejdou vlastnická práva k rybníkům na privatizované podniky Státního rybářství, bude prakticky nemožné za stávající legislativní situace v ochraně přírody docílit jakýchkoliv pozitivních změn. Zdá se dokonce, že prosazení zásad ochrany přírody bude obtížné i v případě, kdy souběžně s požadavky na omezení hospodaření na rybnících budou nabízeny určité kompenzace. Navíc bude omezena, ne-li zrušena, možnost provádět na rybnících jakékoliv asanační a ochranářské zásahy. Bude obtížné, stejně jako dosud, uplatňovat zákonné normy, týkající se čistoty vody.

Jaké jsou možnosti řešení této situace?

1) Přestože zřejmě nemůže být zásadních námitek proti tomu, aby většina rybníků přešla do soukromých rukou, je zcela nesporné, že rybníky v přírodních rezervacích by měly být zásadně pod správou státní ochrany přírody. Není možné, aby jeden subjekt rybníky vlastnil a druhý mu určoval, jak na nich hospodařit. Tento bod nemůže řešit nikdo jiný, než po stránce legislativní Česká národní rada a v případě zapracovávání do konkrétních privatizačních projektů ministerstvo životního prostředí České republiky ve spolupráci s ministerstvem zemědělství. V případě, že legislativní proces bude zpomalen, je jedinou možností, jak podchytit privatizaci rybníků v rezervacích právě zapracováním zásad ochrany přírody do privatizačních projektů. Pokud tento základní krok zanedbáme a ztratíme čas, budou všechny další kroky k efektivnější ochraně rybničních ekosystémů nesrovnatelně obtížnější, ne-li neuskutečnitelné.

Můj dotaz na oba ministry zemědělství a životního prostředí se týká toho, jak tato záležitost je zabezpečena?

2) Dalším zásadním opatřením, které je v současné době aktuální, je přepracování a urychlené projednání statutů přírodních rezervací, zřizovacích výnosů chráněných krajinných oblastí a "dotažení" dalších kroků potřebných k uzákonění skutečné ochrany nejcennějších rybničních lokalit. Je nutné projednat i tyto návrhy na místní a regionální úrovni. Definitivní připomínkové řízení a přehlášení statutů i výnosů však musí provést opět ministerstvo životního prostředí. Přitom všechny práce by měly být ukončeny do konce tohoto roku, aby se dopad nových ochranných režimů promítl i do procesu privatizace rybníků. Tento dotaz ke druhému bodu, směřuji na pana ministra životního prostředí s otázkou, jak tato práce pokračuje?

A doplňující otázku mám na pana ministra zemědělství.

Kolik se připravuje alternativních privatizačních projektů v rybářství, tj. jiných, než těch, které připravují současné závody Státního rybářství.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Květovi. Ptám se pánů ministrů, zda-li si přejí odpovědět. Takže pan ministr Dejmal se ujme slova.

Ministr životního prostředí ČR Ivan Dejmal: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, otázka mokřadů je opravdu velice vážnou otázkou naší rybniční sítě. Naše ministerstvo připravuje vlastní akci v této věci - program revitalizace říčních systémů, který zahrnuje i pramenné oblasti a mokřady. Tolik k tomu, co připravujeme.

Vlastní ochrana, která by vyplývala z Ramsarské úmluvy, u nás zatím nepřichází v úvahu, protože Československo k Ramsarské úmluvě dosud nepřistoupilo (poslanec Květ - přistoupilo!), ale ne k jejímu provádění. Prováděcí předpis Ramsarské úmluvy ratifikační musí být projednán na úrovni federace, kde musí být zohledněny i dopady do ekonomické oblasti.

Další zákonná ochrana, která přichází v úvahu, je až nový zákon o ochraně přírody, kde jsou mokřady a vybraná rybniční síť, která by byla zahrnuta do kostry ekologické stability, by potom byla chráněna jako zvláště chráněné území a z tohoto titulu by požívala ochrany.

Totéž se týká i druhé otázky, kdy tedy bude možno přehlásit rezervace a chráněné krajinné oblasti. Statut směřující ke jejich zpřísnění, umožní až nový zákon o ochraně přírody, který by měl být předložen možná ještě v prosincovém zasedání ČNR. Co se týká požadavků na to, aby majitelem rybníků v chráněných krajinných oblastech a v přírodních rezervacích se stala státní ochrana přírody, tato otázka je otázkou majetkovou, protože státní ochrana přírody nevlastní žádné peníze, za které by si mohla od vlastníků, kterým budou třeba vráceny rybníky v restituce apod, koupit. Pokud jsou to rybníky ve státním vlastnictví, a těch není mnoho, pak je to věc jiná. Potom je možno uvažovat o převodu, ale zase hospodaření na rybnících, byť jsou na nich vyhlášeny rezervace, je hospodářská činnost, kterou se státní ochrana přírody nezabývá. Tu otázku by bylo pak třeba řešit po právní stránce.

My jsme k tomu zatím nepřistoupili, nemáme ještě schválen nový zákon o ochraně přírody, který by to umožňoval.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Dejmalovi, pan ministr Kubát nechce v tuto chvíli odpovídat, takže to bude odloženo, prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Vorlová, připraví se pan poslanec Žák.

Poslankyně Milada Vorlová: Vážené dámy a vážení pánové, obracím se se svým dotazem na pana ministra životního prostředí. Ještě než byl ve funkci ministra, dostali jsme - členové výboru pro životní prostředí - informaci, že plánovaný průplav Odra - Dunaj byl zamítnut a že tedy toto nebezpečí nehrozí. Na našem posledním výjezdním zasedání našeho výboru pro životní prostředí a urbanismus jsme se mimo jiné zúčastnili také besedy s vedoucími referátů životního prostředí okresních úřadů v Severomoravském kraji a byli jsme upozorněni, že územní plány v této oblasti dosud drží územní rezervu pro tento záměr průplavu.

Táži se proto, kde vznikla nějaká informační bariéra, že to nedošlo až do území, o které se jedná, toto upuštění od záměru výstavby tohoto průplavu a jestli v tomto ohledu došlo k nějaké změně.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Vorlové, slova se ujme pan ministr Dejmal.

Ministr životního prostředí ČR Ivan Dejmal: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, ministerstvo životního prostředí posuzovalo projekt předložený akciovou společností Ekotrans Moravia na vybudování průplavu Odra - Dunaj - Labe. Tento projekt nebyl shledán se zájmy životního prostředí, tak jak byl navržen, ani jeho dodatečná úprava nebyla shledána dostatečnou pro to, aby bylo možno konstatovat, že projekt není v rozporu se zájmy ochrany životního prostředí. Projekt byl takto námi hodnocen a zamítnut mimo jiné i z ekonomických důvodů.

My jsme se vyjadřovali ke konkrétnímu projektu. Trasa kanálu je chráněna permanentně od konce minulého století a vynětí chránění této trasy si vyžaduje mnohem delšího řízení a celkem jiné diskuse, nežli diskuse nad konkrétním projektem.

Trasa kanálu je chráněna, tato ochrana je zároveň vždycky znovu potvrzována ve státním vodohospodářském plánu, kde by vynětí z ochrany jisté řeky pro možnost plavebního využití muselo být jinak doloženo nežli tím, že stavba je v rozporu se zájmy životního prostředí, protože dá se stavět tak, aby to nebylo. Nebyl to případ projektu, který nám byl předložen. Samozřejmě, že je možné otevřít diskusi o tom, zda je či není třeba chránit dále tu to trasu, zda se rozhodneme definitivně nikdy v žádném případě takový kanál nestavět, ale ta diskuse by se odehrávala mimo možnost našeho ministerstva, protože ta úvaha by byla typu hospodářského.

Naše ministerstvo může vstupovat do této problematiky jedině nad konkrétním projektem, protože není nikde řečeno, že zplavnění řeky nutně musí být v rozporu se zájmy životního prostředí. Tolik k této věci.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Žák, připraví se pan poslanec Dohnal.

Poslanec Václav Žák: Vážený pane předsedající, vážená vládo, to je také moje premiéra v této části jednání, ještě jsem nikdy nepodával interpelaci a nepodávám ji ani teď je to spíše podnět pro vládu.

Chtěl bych se napřed krátce zmínit k problematice, o které hovořil ve svém vystoupení pan ministr Dyba. Pan ministr Dyba, myslím si, vysvětlil ten problém zadluženosti velice dobře, myslím si, že také nastínil, v čem je problém toho, proč zvolené řešení je jedním tím možná nejméně rizikovým z těch špatných. Problém je v tom, že neexistuje privátní bankovní sféra.

Myslím, že to je skutečně velmi vážný problém, který by se měl řešit proto, protože tato operace, která je jednou z mála šancí, jak podnikové sféře pomoci, neskončila fiaskem.

Chtěl jsem se zmínit o situaci v informační politice české vlády. Informační politika každé vlády, myslím tím sběr informací a provoz státních informačních systémů, je klíčovou věcí pro její existenci. Informace a informační systémy jsou nervy, kterými vláda dostává informace, kterými dostává podněty pro to, aby mohla správně, včas a kvalifikovaně rozhodovat. Úroveň informačního systému může ovlivnit i strukturu a organizaci státní správy, protože pomocí informačních technologií je možné řídit tzv. flat modely, tzn. modely, kde centrum řídí velkou řadu podřízených jednotek, jako např. teď vláda, která řídí okolo 80 okresů. Není kvůli tomu třeba budovat hierarchickou strukturu, ale je potřeba mít informaci zajištěnou potřebnými nástroji informační technologii. Neříkám, že se vláda chová k tomuto problému macešsky, nechová, existuje Komise pro státní informační systém při ministerstvu hospodářství, ale je to komise při resortním ministerstvu. Problém informatiky je v tom, že prochází všemi resorty, tzn. je třeba mít místo, z kterého je třeba určité věci nařídit. Těžko může resortní komise ovlivňovat pracovníky jiných resortů, vůči nimž nemá žádný přímý vztah. Přimlouval bych se za to, aby vláda zvážila, že by se problematikou informatiky zabýval jeden z místopředsedů, který by byl také vedoucím této Komise státního informačního systému a zabezpečoval by, že by se problémy, na které komise ve své práci narazí, dostávaly urychleně a neprodleně na jednání vlády. Například poslední problém z včerejšího jednání spočívá v tom, že ministerstvo financí, (tím ho neobviňuji, ministerstvo financí má omezené fondy,) ale neuvolnilo "n" miliónů korun, asi 20 až 30 na vyčištění registru obyvatel. Registr obyvatel je centrálním registrem, předpokladem pro to, aby se např. rozběhl daňový systém. Pokud nebudeme mít k dispozici kvalitní bezchybné 4 základní registry, tak se nám může jenom snít o tom, že nám bude například fungovat daňový systém. Takže to jsou natolik vážné problémy, pokud peníze uvolněny nebudou, vážně to ohrožuje možnost odstartování nového daňového systému od 1. 1. 1993.

Ještě jednou, prosil bych, aby vláda zvážila svůj postoj k této problematice, aby problémy komise se dostávaly rychle na pořad jednání vlády, a aby vláda rozhodovala o situaci, která v této oblasti je velmi naléhavá.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Žákovi za tento podnět, prosím aby se slova ujal pan poslanec Dohnal.

Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, ve svém bydlišti v Trutnově mám starou sousedku, o které nevím, zda byla či nebyla spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Nevím to o ní proto, protože komise 17. listopadu v tomto směru o ní žádné sdělení neučinila. Také toto sdělení neučinila komise 17. listopadu o bývalém místopředsedovi federální vlády Valešovi. Proto mě velice překvapilo, když ministr české vlády Igor Němec před týdnem ve čtvrtek sdělil na veřejnosti v Plzni, že bývalý ministr Valeš odstoupil ze své funkce z důvodu pozitivní lustrace. Jsem přesvědčen o tom, že pan ministr Němec si tento závažný údaj nevymyslel. Proto se pana ministra Němce táži, který orgán nebo osoba mu sdělily, že bývalý ministr Valeš byl pozitivně lustrován. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Dohnalovi. O slovo se přihlásil ministr Němec.

Ministr státní kontroly ČR Igor Němec: Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych odpověděl na tento dotaz, i když jsem si vědom, že je to mé první vystoupení na této ctěné půdě. Musím s politováním konstatovat, že vystoupím právě v této věci. Toto jsem uvedl na mítinku v Plzni, protože tento fakt zazněl na otevřeném jednání branně bezpečnostních výborů FS. Byli tam tehdy i novináři. Toto je má odpověď bez ohledu na to, co proběhlo v televizi.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Němcovi.

Dámy a pánové, blíží se již 12,30 hod., doba, kdy jsem si myslel, že bychom se mohli rozejít k obědu. Ještě tak ale nečiňte. Rád bych předal slovo panu ministru Bojarovi, který by se obrátil se zajímavou informací k nám, poslancům.

Ministr zdravotnictví ČR Martin Bojar: Pane místopředsedo, dámy a pánové, ctěné publikum. Bude to z jiného soudku. Dovolím se na vás obrátit s pozváním, aby jak dámy a pánové a i novináři na chvíli zapomněli na spory i na to, co se tady odehrává a věnovali 15 až 20 minut starostem prozaičtějším. Kolegové a spolupracovníci z Rady pro výživu a z národního centra pro podporu zdraví si dovolují pozvat vás všechny na ochutnávku ne předvolebního guláše, na to je ještě čas, ale zdravé výživy, kterou vám nabízíme v rámci projektu Linie. Mnozí z vás jsou každou chvíli tázáni svými voliči na to, co se změnilo a co se změní ve zdravotnictví.

Mou povinností je neustále zdůrazňovat, že daleko nejjednodušším způsobem, jak změnit zdraví tohoto národa, je vsadit a prevenci, na změnu životního stylu. Shodneme se v tom, že jednou z příjemných, možná velice důležitých činností, které někdy podceňujeme, je jídlo. V oblasti zdravé stravy prokazatelně dluží jak Česká republika, tak Slovenská republika a vlády těchto republik obyvatelstvu nesmírně mnoho. Chápejte pozvání na krátké setkání s pracovníky jak centra, tak s představitelem Rady pro výživu jako výzvu. Uvědomte si, že platí nad vší pochybnost poučka: Řekni mi jak jíš a já ti povím jakou nemoc dostaneš.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: O slovo se přihlásil pan ministr Kubát.

Ministr zemědělství ČR Bohumil Kubát: Vážená sněmovno, prosil bych, abyste nebrali příliš vážně tyto provokace, abyste pomáhali našim zemědělcům všude, vždy a při každé příležitosti likvidovat přebytky.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Než se rozejdeme, mám 2 krátké zprávy. Pan poslanec Sapák se obrací ke všem poslancům, zvoleným v Jihomoravském kraji, aby se teď zdrželi pod novinářským balkonem.

Pan poslanec Chutný žádá všechny zpravodaje z jednotlivých výborů, kteří byli zpravodaji k ústavnímu zákonu o nejvyšším kontrolním úřadu, aby se ihned sešli v místnosti 106.

Dále se na mne obrátil klub OF - nezávislí, že se sejde ve 12,45 hod. v místnosti 108b, klub ODS se sejde ve 13,30 za Státními akty, klub KDU ve 13,45 hod. v místn. 23.

S dalším oznámením vystoupí pan poslanec Pospíšil. Poslanec Petr Pospíšil: Žádám poslance a ministry OH o krátkou schůzku ve 12,50 v místnosti předsednictva ČNR.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Ještě vystoupí pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Zahraniční výbor je svolán na 14,00 hod.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Máme několik úkolů. Musí se sejít národohospodářský výbor, protože byl požádán sněmovnou o stanovisko, musí se sejít skupina zpravodajů a sejdou se kluby. Domnívám se, že bychom se měli sejít ve 14.30. Prosím o dochvilnost. Přeji dobrou chuť.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Paní poslankyně, páni poslanci, budeme pokračovat v jednání, které jsme přerušili před polední přestávkou.

Jako další se přihlásil do diskuse pan poslance Jiří Dušek, připraví se pan poslanec Body.

Dále jsou do rozpravy přihlášeni poslanci Syka, Nerad, Sojka, Gjurič, Kolmistr.

/Poslanec Dušek není přítomen/.

Vzhledem k tomu, že pan poslance Dušek není přítomen, přišel o pořadí. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Body, připraví se pan poslanec Syka.

Poslanec Ladislav Body: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, mám dotaz na vládu, konkrétně na pana premiéra, případně i na ministra vnitra a generálního prokurátora.

Včera zasedala česká vláda a mě i jiné spoluobčany Rómy zajímá, zda a jaké závěry případně opatření vláda přijala k probíhajícím událostem mezi skiny a Romy a zda vláda skutečně hodlá účinně zabránit těmto nepokojům. Dále nás zajímá, jaké závěry z toho vyvodí generální prokuratura a ministerstvo vnitra.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Přeje si pan premiér odpovědět přímo, případně zda chce odpovědět pan ministr Sokol. /Ministr Sokol není přítomen./

Předseda vlády Petr Pithart: Vážená sněmovno, vláda včera skutečně zařadila mimo program projednání bezpečnostní situace, a to speciálně z hlediska neklidu nebo nepokojů, které už nemůžeme označit jinak, než jako rasistické. Vláda si vyžádala během dne zpracování písemné zprávy, která jí byla doručena a v pozdních večerních hodinách došla k určitým závěrům, které nestačila zformulovat v usnesení, protože jednání vlády bylo ukončeno po 23. hodině.