Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Piverkovi. Chce některý z pánů ministrů nebo členů předsednictva vlády odpovědět místo pana ministra Ježka? (Nikdo.) Budeme muset tudíž váš dotaz tlumočit panu ministru Ježkovi zřejmě ještě jednou.
Nyní prosím pana poslance Kříže,
aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Čapek.
Poslanec Karel Kříž: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejsem ekonom, ale přesto mi dovolte uvést poznámku, která se týká ekonomické reformy i České vlády.
Asi před třemi měsíci při jedné televizní debatě pan ministr Klaus bohorovně a s úsměškem odmítal námitky oponentů, které mířily na zadluženost československých podniků. Později na jednom grafu ukazoval, že situace není znepokojivá. Taková zadluženost už tu byla před lety, uváděl, všechno je vlastně normální a vyvíjí se podle předpokladů.
Před několika dny pan ministr po zasedání finanční rady stejně elegantně oznamoval, že pro oddlužení podniků bude věnována nemalá částka - 50 miliard korun.
Dalo by se to snést, kdyby pan ministr Klaus někdy uměl říci, že se mýlí. On se však nikdy nemýlí.
(Potlesk.)
Mýlí se ti druzí, a to jsou nepřátelé. Dokonce jsou to nepřátelé československé demokracie jako například sociální demokraté. A nepřáteli jsou přirozeně i lidé z Občanského hnutí. Jejich námitky známe, už dvacet měsíců hází reformě klacky pod nohy. Mimo jiné hovoří i o platební neschopnosti podniků - ďáblové.
Všechno je tedy normální, předpokládané, jenom tu nepředpokládaně, pozvolna naplňuje politické ovzduší nová disciplína - Klausova demonologie. Nepřátelé, ovádi a zmije, jak jsem se dočetl dnes v Občanském deníku.
Před několika dny si vzal na mušku pan místopředseda Stráský dva ministry Občanského hnutí. Ministr Špaček obstál, prozatím. Ministr Vrba je však zlý muž.
Ptám se trochu zvědavě: Kdo bude tím zlým z ministrů Občanského hnutí příště.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Křížovi. Přeje si některý z členů vlády k této záležitosti vystoupit? (Nikdo.) Prosím proto pana poslance Čapka, aby se ujal slova.
Připraví se paní poslankyně Čechová.
Poslanec Miroslav Čapek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegové, kolegyně, připojuji se k názoru pana poslance Piverky, pokud se týká projednávání československo- německé smlouvy.
V souvislosti s interpelacemi, které jsem podával na Českou vládu a s odpověďmi, které jsem na tyto interpelace dostal, se chci dotázat, kdy bude nám, poslancům, respektive České národní radě, předložen text této smlouvy, protože bych byl velice nerad, kdybych si text smlouvy musel přečíst v novinách.
Domnívám se, že jako nejschůdnější by bylo, kdyby na příštím plenárním zasedání České národní rady bylo jedním z bodů projednání či rozprava k této smlouvě s tím, že se domnívám, aby se zdůvodněním nebo s výkladem k této smlouvě vystoupil pověřený člen vlády.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci za tento podnět. Myslím si, že
nyní není vhodná chvíle, abychom toto
zahrnuli do konkrétního usnesení. Pokud budete
shodného názoru v závěru schůze,
myslím, že byste svůj podnět měl
přednést ještě jednou, abychom formou
usnesení tuto záležitost iniciovali. O slovo
se dále přihlásil pan ministr Dyba, který
bude reagovat na příspěvek pana poslance
Kříže.
Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR Karel Dyba: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, v žádném případě zde nestojím proto, abych obhajoval pana ministra Klause. Myslím, že nejvhodnější by bylo, kdybyste ho pozvali do sněmovny, aby tyto záležitosti vysvětlil. Ve vystoupení pana poslance Kříže však byly dvě nebo tři drobnosti, které podle mého názoru stojí za vysvětlení, abychom všichni věděli, o čem mluvíme, když už přistupujeme k mikrofonu.
Především je potřeba rozlišovat mezipodnikovou zadluženost, což je něco jako platební neschopnost podniku, o které bylo několikrát hovořeno. Tato platební neschopnost dosahuje určité sumy. Tato suma tady už skutečně v minulosti byla. Není tudíž třeba znehodnocovat některé výroky, které v jistých souvislostech někde zazněly. Musíme přesně vědět, o čem hovoříme. To je první záležitost.
(Potlesk.)
Opakuji, že je zásadní rozdíl mezi platební neschopností podniku a zadlužeností, tak je chápána v posledním usnesení, o kterém finanční rada hovořila. K tomu chci říci toto. Od začátku všichni zodpovědní ekonomové věděli, že tady určitý problém je, že tak jako jsme z minulosti zdědili skrytou inflaci a když se uvolnily ceny, objevila se otevřená inflační vlna, vzestup cen, tak jako v minulosti byla skrytá nezaměstnanost a nyní se stává otevřenou, tak je tady ještě z minulosti skryto něco, s čím bylo třeba a je nutno se vypořádat. To je velmi obtížný a složitý problém, na to existují různé názory a já jsem vždycky patřil k těm tvrdším, protože jsem si myslel, že nelze v určitých věcech jednoznačně povolit. Jsou zde jiní ministři mezi námi, kteří zastávali jiný názor na tuto věc. Tedy na vysvětlenou. Vždycky všichni zodpovědní ekonomové věděli, že to tady je. Diskuse k těmto věcem se vracela neustále, ale něco jiného je věc diskutovat, a něco jiného je nalézt řešení věci tak, aby to bylo neinflační, aby to nebylo na úkor budoucnosti, nebo na úkor zadluženosti této republiky. To je velmi zodpovědná činnost, která vyžaduje neustálé rozvažování a přemýšlení. Zároveň je tu obrovský morální hazard této operace, protože se může stát, že za půl roku zde bude znovu zadluženost, zděděná, špatná o které mluvím, protože se nově vytvoří, protože banky, které nejsou ještě soukromé, budou moci půjčovat do špatných podniků. Tyto staré dluhy jsou jiná věc, o tom jednala finanční rada, která je orgánem, který bývá často napadán, naprosto neprávem, protože podle mého názoru je to jeden z orgánů, který funguje na velmi odborné úrovni a kde dochází k velmi odborné diskusi i k federálním problémům, týkajících se financí. A tento orgán doporučil určité řešení této věci, se všemi problémy, které to může zahrnovat.
Uvedená věc nemá dobré řešení, jenom špatné řešení, podle mého názoru, a to, které bylo zvoleno, je jedno z těch nejméně špatných. Tolik na vysvětlenou.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Dybovi. Prosím paní poslankyni Čechovou,
aby se ujala slova.
Poslankyně Heda Čechová: Pane předsedající, dámy a pánové, je to už trochu delší doba, co jsem zde podávala interpelaci na pana ministra Kubáta - jednalo se o rozhodnutí ve věci transformovat mlékárenský průmysl České Budějovice, státní podnik na státní akciovou společnost. Protože moje interpelace byla ve formě dopisu, požádala jsem před prázdninami o odložení. Také proto, že mi pan ministr pozdě odpověděl, chtěla jsem prokonzultovat jeho odpověď na vznesené námitky, o což mě jihočeští zemědělci požádali. Ráda bych vás nyní seznámila s odpovědí jihočeských zemědělců, kteří mi píší:
"Vaším prostřednictvím se veřejnost dozvěděla názor a stanovisko zemědělců celého jihočeského regionu k řešení privatizace provozu potravinářského průmyslu. Nyní k odpovědi ministra zemědělství ing. Kubáta na vaši interpelaci:
V odpovědi pan ministr neuvádí, že již
daleko před uzavřením akciové společnosti
Jihočeské mlékárny, žádali
zemědělci, sdružení ve Svazu zemědělců
Šumavy pana ministra, aby tyto kapacity potravinářského
průmyslu byly převedeny pro potřeby zemědělské
prvovýroby. Prakticky na žádost Svazu zemědělců
Šumavy ministerstvo zemědělství odpovídajícím
způsobem nereagovalo. Jestliže pan ministr zdůrazňuje,
že v dalším postupu privatizace je zásadní
postup k prvovýrobcům zachován, musíme
zcela odpovědně konstatovat, že tomu tak není.
Do dnešního dne s námi, tedy s prvovýrobci
o budoucím propojení akciové společnosti
Jihočeských mlékáren nikdo nejednal.
Rovněž nikdo nejednal o případných
restitučních nárocích původní
družstevní společností s ručením
omezeným z které dnešní provoz Jihočeských
mlékáren Prachatice vznikl. S panem ministrem souhlasíme
v názoru, že naše požadavky můžeme
uplatnit předložením tzv. konkurenčního
privatizačního projektu, což tedy učiníme.
Nemáme však žádné garance, že
požadavky prvovýrobců budou v další
části privatizace takto respektovány".
Tolik odpověď jihočeských zemědělců.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Čechové. Slova se ujme pan
ministr Kubát.
Ministr zemědělství ČR Bohumil Kubát: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, nevím pomalu co bych již na to řekl, protože toto je lež. A již mě tato věc, která se zde vleče, naplňuje značnou nervozitou, protože se mi zdá, že příliš mnoho času ztrácíme na projednávání věcí, které jsou naprosto jednoznačné. Tak, jak jste dostala moji odpověď, jak jste si jí vyžádala během prázdnin, že si jí prověříte, byl jsem během prázdnin já osobně na jednáních nejen jihočeských, ale i budějovických zemědělců, celého tohoto regionu, to znamená tří okresů byli tam ředitelé státních statků, předsedové družstev, soukromí rolníci - a naprosto jednoznačně jsme tam jednali o těchto záležitostech, kde bylo všechno vysvětleno. Seděl jsem tam s potravinářským náměstkem, s ekonomickým náměstkem, jednání trvalo asi 4 hodiny. To, že někdo odcházel neuspokojen, především ředitelé statků a sem tam některý předseda družstva s tím, bohužel, nemohu nic dělat. Jednoznačně jsme se soukromníky dospěli k zcela jednoznačnému souhlasu, že tato akciovka je stoprocentní státní akciový podnik, to znamená, že jsme provedli úplnou deetapizaci a na ní navazuje vlna privatizace, to znamená, že jsou připravovány privatizační projekty. Jednotliví ředitelé i ředitelé jednotlivých závodů předkládají své konkurenční projekty - podle zákona každý má možnost předložit konkurenční projekt.
Probíhala během posledních 14 dnů celá řada dalších jednání, na 15. a 16. jsou připravována další jednání, kde budou konkretizovány oficiální privatizační projekty - samozřejmě, že je tam počítáno i s příslušným objemem pro soukromě hospodařící rolníky a předpokládáme, že tento majetek jim podržíme. Toto jsou zase jednání s panem ministrem Ježkem.
Nezlobte se tedy, buďto jste byla mylně informována, nebo to byl nějaký záměr, ale toto je lež a zásadně toto stanovisko odmítám. Bylo by dobře, kdybyste se mohla 15. a 16. vy osobně tohoto jednání zúčastnit - zajistím vám dopravu, protože tam pojedou moji experti z ministerstva. (Poslankyně Čechová: kde to bude?) V Českých Budějovicích. Zavolejme si 15. ráno, kdy bude odjíždět auto, můžete tam s mými lidmi odejet, abyste věděla, jaké věci tam naše ministerstvo předkládá.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Kubátovi. Prosím, aby se ujal slova
pan poslanec Smělík.
Poslanec Zdeněk Smělík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno. Schválením zákona č. 284 z letošního roku o pozemkových úřadech a pozemkových úpravách jsme vytvořili předpoklady pro uplatnění zákona o půdě č. 229 federálního do praxe.
Prvním říjnem letošního roku
vznikl nárok na navrácení majetku včetně
jeho užívání a z toho také vyplývá,
že podle námi schváleného § o úhradě
vzniklých nákladů státem na identifikaci
pozemků, vytyčování pozemků,
nákladů na zpřístupnění
pozemků, ochrany půdy, včetně návrhů
na jednoduché a obecní pozemkové úpravy,
stát bude hradit na základě vyhlášky
ministerstva financí o financování těchto
nákladů. Vzhledem k tomu, že jsme v současné
době v přípravě rozpočtu na
rok 1992 a náklady na pozemkové úpravy budou
po několik let představovat stamiliónové
částky, táži se, proč v současné
době ještě nebyla vydána tato vyhláška,
protože se bude jednat skutečně o nezanedbatelné
dotace ve státním rozpočtu na rok 1992. Pokud
pan ministr není přítomen, prosím,
zda by mohl některý odpovědný člen
vlády odpovědět.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Smělíkovi. Chce prosím někdo odpovědět? Je to moje vina, protože já jsem se domníval, že budeme dopoledne projednávat ústavní zákon. Protože pan ministr Špaček musel odejet do Benešova, ptal se mě, které dvě hodiny by nebyly nezbytně nutné, aby zde byl. Domníval jsem se, že to budou dvě hodiny do oběda a že po obědě bude následovat bod, který projednáváme, interpelace, takže jeho přítomnost bude nezbytná. Proto nepřítomnost pana ministra Špačka beru na sebe. Pokusím se, aby panu poslanci Smělíkovi odpověděl.
Nyní se slova ujme pan poslanec Štindl.
Poslanec Karel Štindl: Vážený pane
místopředsedo, vážená vládo,
vážené dámy a pánové,
mám dotaz, snad jednodušší. Mám
připravenou interpelaci ve věci Národní
knihovny. Bude to vlastně moje první interpelace
za dobu co jsem v parlamentu. Možná, že to může
vypadat i divně. Než ji podám rád bych
znal odpověď na otázku. Při šetřeních,
která jsem prováděl se mi dostalo od vedení
Národní knihovny informace, že komplexní
řešení jejího problému je zařazeno
mezi priority vlády České republiky. Můj
dotaz tedy spočívá v tom, zda je to pravda
a co konkrétně to pro Národní knihovnu
může v nejbližší době znamenat.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Štindlovi. O slovo se hlásí pan
ministr Uhde.
Ministr kultury ČR Milan Uhde: Pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, děkuji poslanci Štindlovi za jeho vskutku konciliantní a věcný přístup, protože se domnívám, že informací, kterou mohu podat se jeho interpelace případná buď omezí nebo se popř. stane zbytečnou. Neznám pochopitelně její intence.
Připravili jsme pro českou vládu obsáhlý materiál, který popisuje havarijní situaci v Národní knihovně, ale navrhuje i určitá řešení. Jednak řešení blízké budoucnosti resp. okamžité řešení, a jednak řešení pro budoucnost vzdálenější. Ve stručnosti mohu říci, že návrh okamžitého řešení předpokládá, že by česká vláda okamžitě uvolnila 53 mil. korun, které by odstranily tu nejnaléhavější a nestrašnější součást havarijní situace Národní knihovny.
Materiál se s Národní knihovnou probírá, Národní knihovna s ním souhlasí. Těch 53 mil. je částka, ke které jsme dospěli po vzájemné dobré dohodě, nikoli nátlakové, nýbrž v dobré dohodě. Jsem přesvědčen, že česká vláda, která je ostatně na projednávání této situace připravena předběžně, materiál schválí a že bezprostřední špatné pocity konkrétního ohrožení tam budou odstraněny. Materiál, který počítá s dlouhodobější perspektivou, je záležitost, která se týká stavby nové budovy Národní knihovny. To pochopitelně není věc, která se dá řešit ze dne na den, ale vzhledem k tomu, že při projektu byly už vykonány určité práce průzkumné, domníváme se, že jeho schválení není otázkou dlouhé doby.
Jestli toto vysvětlí některé aspekty
vaší případné interpelace, byl
bych upřímně rád. Děkuji vám
za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministrovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec
Zajíček, připraví se pan poslanec
Květ.
Poslanec Stanislav Zajíček: Vážený pane předsedající, vážená česká vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přispěl také do debaty s malým podnětem, který se bude týkat českého učitelstva. Nedávno proběhla tisková přestřelka díky zvýšení učitelských platů na Slovensku. Nicméně nahlédneme-li do statistických tabulek velmi lehce zjistíme, že ani zvýšením platů na Slovensku ani slovenští ani čeští učitelé nedosahují svými průměrnými platy průměrného platu v České republice. Jsou zkrátka hluboko pod celostátním mzdovým průměrem. Myslím si, že je docela samozřejmé, že v podmínkách, které nazýváme nové, klademe zvláště na učitele docela jiné nároky. Je to naprosto v pořádku a já v tomto okamžiku oceňuji postoj učitelstva, že se nerozhodlo k protestním akcím a ke stávkám. Pokud vím, tak se ke stávkové pohotovosti za zvýšení platu přihlásily asi dvě školy, kterých se stejně nikdo nepolekal.
Myslím si, že se nabízejí určitá řešení, která by mohla pomoci učitelům, aniž by to zatížilo státní rozpočet.
1. Domnívám se, že bychom se měli pokusit umožnit učitelské veřejnosti volný vstup do státem dotovaných kulturních institucí. Mám na mysli muzea, galerie, výstavy, popř. vstup do divadel a na koncerty. Jednak tak kulturní podniky získají početné propagátory a republika tak může odstranit drobnou zaostalost za evropským standardem. Pokud je mi známo, někteří z učitelů při svých cestách do zahraničí používají průkazky, které jsou vydávány na základě mezinárodní konvence a vstupují s nimi do tamních muzeí a galerií. Jedná se samozřejmě o reprografie těchto skutečných průkazek, učitelé si je pořizují o své újmě. Nemohou dostat tyto průkazky od mezinárodních institucí proto, protože jsme doposud na svém území nezavedli takové zvyklosti.
2. Myslím si, že bychom mohli zavést pedagogickým pracovníkům určitou slevu na dráze a event. na autobusech. Za první republiky měli dokonce možnost i zpáteční jízdenky pro celou rodinu 1x za rok. Tenkrát samozřejmě také byli hůře placeni než státní zaměstnanci, ale ne tak špatně jako dnes.
Dále si myslím, že by bylo dobré vypracovat systém podmínek pro udělování definitivy učitelům, kteří se ve školství osvědčili. Tak by se učitelstvu dal podnět, pokud by existovaly platové diference výrazné v jednotlivých platových třídách, dal by se výrazný podnět pro to setrvávat v tomto stavu a koneckonců se v něm během let nějak pohybovat.
Přijetím těchto podnětů by
mohla vláda dát najevo především
dobrou vůli a zlepšit tak postavení českého
učitelstva nikoli na úkor státního
rozpočtu.Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Zajíčkovi. Ministr školství,
mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka
se přihlásil o slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Vopěnka: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, k tomu bych chtěl říci toto. Vláda si je pochopitelně vědoma situace ve školství co se týče zaostávání platů proti ostatním kategoriím podobným a v této věci dělá vskutku co může. Minulý čtvrtek na zasedání s odbory jsme se dohodli, že tuto věc budeme řešit maximálním svým úsilím. Vypadá to zatím takto: jestliže bude přebytek ve státním rozpočtu, v pokladně za měsíc září, nebude žádný problém a valorizace proběhne normálně. Jestliže nebude přebytek, budete o tom rozhodovat vy, v této sněmovně patrně na příštím zasedání, protože to už překračuje možnosti vlády.
Co se týče návrhů pana poslance, jsou to návrhy zajímavé. Já sám na ně nemohu odpovědět. Na první dva vůbec ne. Myslím si, že vstup do kulturních památek apod. by se musel rozhodnout jednáními s ministerstvem kultury a pochopitelně s ministerstvem financí, protože to něco stojí, když se odpustí vstupenky.
Sleva na dráze: to také bohužel nemáme, není to v mé pravomoci, může se o tom jednat, možná, že by to byl dobrý podnět pro odbory.
A k té poslední věci, k definitivě, řeknu něco, co může opět přihnat učitele pod moje okna. Pane poslanče, my nejdříve potřebujeme definitivu zrušit, protože ona nyní je a teprve potom ji dobrým učitelům dát.