Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Já bych se chtěl zeptat pana poslance Chutného, zda-li se domnívá, že ze schůze zpravodajů by mohl vzejít případně jiný návrh než na jeho osobu.

Poslanec Antonín Chutný: Na mojí domněnce asi nezáleží.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Takže se vás táži, zda-li jste ochoten navrhnout někoho z této skupiny zpravodajů.

Poslanec Antonín Chutný: Já si myslím, jestli je ta připomínka pana poslance Payne tak případná.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Já se obávám, že ano.

Poslanec Antonín Chutný: Tak nechť promluví jednací řád.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pan poslanec Bezděk, pan poslanec Štindl.

Poslanec Josef Bezděk: (z pléna - z místa stenografa nesrozumitelná připomínka).

Poslanec Karel Štindl: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové. Kromě tohoto zádrhelu je tu ještě jedna věc, že mám na stole pracovní podklad pro poslance České národní rady k jednání bodu pořadu, takže skoro navrhuji, aby se skupina zpravodajů sešla ke krátké schůzce a dohodla problém, kdo bude zastupovat společnou zprávu a to by umožnilo také sejít se klubům a posoudit význam tohoto dokumentu, který jsme dostali na stůl.

Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Čili pan poslanec Štindl má procedurální návrh přerušit projednávání tohoto bodu, přestávky využít k tomu, aby se sešla skupina zpravodajů a k tomu, aby poslanecké kluby projednali doplněk tak jak byl předložen. Pan poslanec Bezděk se hlásí.

Poslanec Josef Bezděk: (z pléna) Já trvám na svém návrhu a doporučuji aby se o tom dalo hlasovat.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Váš návrh směřuje k panu poslanci Chutnému, v této chvíli nejsem schopen mu cokoli přikázat. Faktickou pan poslanec Svoboda.

Poslanec Ivo Svoboda: Možné by bylo, kdyby se pan poslanec Chutný vzdal zpravodajství, ale nicméně to neřeší náš problém ustavení nového zpravodaje.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji, pan poslanec Šuman, pan místopředseda Kalvoda.

Poslanec Vladimír Šuman: Já chápu snahu pana poslance Bezděka tu věc řešit způsobem, který navrhl, ale je to absurdní.

Ten důvod proč nemůže být on tím zpravodajem není v tom zdali je tam napsán, ale zda byl spolutvůrcem - v tom se neslučuje ta funkce. Touto formální, řekl bych, promiňte, v tomto případě obezličkou, to skutečně řešit nelze.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šumanovi, prosím pana místopředsedu Kalvodu.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dámy a pánové, moje poznámka bude opravdu jen faktická. Problém tkví v tom, co řekl pan poslanec Chutný, nechť promluví jednací řád. Já se přiznám zcela otevřeně, že ho nemám po ruce a nemám ho v paměti beze zbytku. Domnívám se, že tam není stanoven přísný výsledný zákon, že navrhovatel nesmí být zpravodajem, ale z logiky té věci je to zcela evidentní. Role zpravodaje jak ve výboru tak na plénu spočívá v nezbytně nutné jisté opozici vůči nějakému materiálu. Ta opozice musí být dána i tím, že ten člověk nesmí být poznamenán tvorbou nějakého textu, nějaké materie. Já bych tu otázku však nevyhrocoval a domnívám se, že řešení se rýsuje. V polední pauze nebo v krátké přestávce, která by se konala teď, by se konala porada zpravodajů a mohl by být skutečně vybrán kterýkoliv jiný ze zpravodajů výborů a tuto roli zde patrně sehrát.

To navrhuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Kalvodovi. Už nikdo se nehlásí s faktickou poznámkou. Mně nezbývá nic jiného než dát hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Štindla, který navrhuje - já to zopakuji ještě jednou - aby projednávání tohoto budu bylo přerušeno, aby se sešla skupina zpravodajů, určili nového zpravodaje a aby toho času bylo využito též pro schůze klubů.

Dávám hlasovat, kdo s návrhem pana poslance Štindla souhlasí, nechť zvedne ruku. 106. 106 poslanců souhlasí.

Kdo je proti? 8.

Takže návrh byl přijat, takže projednání tohoto bodu odložíme, zdá se, že nemáme mnoho štěstí při projednávání návrhu tohoto ústavního zákona. Pro návrh pana poslance Štindla využijeme polední přestávky.

Dalším bodem jsou

Ještě se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Chutný, tak mu dávám slovo.

Poslanec Antonín Chutný: Pokud se pamatujete, paní poslankyně a páni poslanci, kdo jste zpravodaji jednotlivých výborů, tak bych vás prosil, abychom se sešli v místnosti č. 106.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Jistě jste, dámy a pánové, nepřehlédli, že pravidelný bod pořadu interpelace, otázky a podněty poslanců na členy vlády jsme rozdělili na dva body. Prosím proto, abychom přesně rozlišovali, ve kterém bodu pořadu si budeme přát vystoupit. Po přednesené otázce či podnětu se vždy dotáži osloveného ministra, zda si přeje reagovat ihned nebo na příští schůzi ČNR, nebo zda záležitost projedná s příslušným poslancem osobně.

Jako první se přihlásil k tomuto bodu pan poslanec Fejfar. Prosím, dámy a pánové, abyste své přihlášky dělali písemnou formou a označili, zda se jedná o dotaz, protože pokud dostanu přihlášku do diskuse, ve které je uvedeno pouze jméno, tak nevím, do kterého bodu ji mám zařadit. Nyní má slovo pan poslanec Fejfar.

Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, napsal jsem do přihlášky, že se jedná o dotaz, takže bych se chtěl zeptat vlády České republiky, zda a kdy a jestli vůbec hodlá předložit České národní radě návrh zákona o konfliktu zájmů. V případě, že to z jakýchkoliv důvodů kompetenčních není možné, ptám se, jestli česká vláda bude navrhovat federální vládě, aby tak učinila a aby navrhla zákon o konfliktu zájmů.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji, domnívám se, že to je dotaz, který směřuje na pana premiéra. Odpovídat bude pan ministr Richter.

Ministr spravedlnosti ČR Leon Richter: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vláda má za to, že v případě zákona o konfliktu zájmů by se mělo jednat o zákon federální. V této věci byly navázány nezbytné kooperační vztahy s federální vládou a na tomto návrhu zákona se zatím pracuje. Je to pochopitelně zatím jenom v počátečním stádiu, ale o intencích tato sněmovna pochybovat nemusí.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Richterovi, spokojenost na obou stranách? Nyní bych prosil paní poslankyni Kolářovou, aby se svými dotazy obrátila na členy české vlády a připraví se pan poslanec Šimeček.

Poslankyně Daniela Kolářová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, mám dotazy na dva pány ministry, ale dotaz, týkající se kulturní oblasti, směřuje k celé české vládě.

Chci se zeptat pana ministra kultury české vlády, zda předloží sněmovně koncepci české kultury a mechanismů, jakými ji hodlá převést a ochránit před prakticky totálním zánikem.

Druhý dotaz je zcela konkrétní a směřuje k panu ministrovi Kubátovi, chci se zeptat, v jaké stavu je slíbený zákon na ochranu zvířat a proti jejich týrání.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Kolářové a chtěl bych se obrátit na službu, aby vyhledali příslušné ministry, kteří jsou jistě v budově, zdali by mohli být účastni našeho zasedání.

Táži se pana ministra Uhdeho, zdali chce odpovědět ihned. Ano, takže mu dávám slovo.

Ministr kultury ČR Milan Uhde: Chci odpovědět na první část tohoto dotazu, protože jej pro sebe dělím logicky na dvě části. Připravuji materiál, který je v závěrečné fázi, musí projít samozřejmě oponenturou vnitřně v ministerstvu i vně s některými partnery. Tento materiál se nazývá "Kultura a stát ve svobodné společnosti" a má splňovat to, co poslanci i široká veřejnost po ministerstvu kultury požadují jako koncepci kultury a koncepci práce ministerstva. Jsem přesvědčen, že během listopadu by tento materiál mohli poslanci dostat do rukou poté.

Ale musím reagovat i na to, co pro sebe definuji jako druhou část dotazu. O zániku české kultury musím paní poslankyni říkám, že nevím o ničem takovém, co by zakládalo zánik české kultury, a z toho také můj materiál bude vycházet.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Uhdemu, prosím pana ministra Kubáta, aby odpověděl na druhý dotaz paní poslankyně Kolářové.

Ministr zemědělství ČR Bohumil Kubát: Pane předsedající, vážená sněmovno, zákon na ochranu zvířat je už podán ve vládě, čili předpokládám, že během týdne až 14 dnů bude schválen ve vládě a bude předložen v ČNR. Ke zdržení, které tam vzniklo, došlo z toho důvodu, že, jak jistě víte, speciálně tímto problémem se zabývá celá řada různých spolků, velmi nám pomáhala strana lidová, zejména z Liberce, kteří ještě, abych tak řekl, za totality mně podporovali v těch různých snahách, čili na všechna tato místa jsme rozeslali návrh zákona v té podobě, jak byl předán do vlády. Chtěl jsem, aby v té úplně poslední formě ještě znovu prošel všemi institucemi, aby nikdo nám nemohl říci, že něco bylo vyškrtnuto naším legislativním odborem. Asi před 14 dny jsme měli poslední společnou schůzku, byly tam ještě nějaké připomínky z Akademie věd kolem laboratorních zvířat, jedna drobná připomínka od lidovců a potom se zapracováním těchto drobných připomínek byl tento zákon odeslán na Úřad vlády, takže teď bude zařazen do programu a velice rychle předložen České národní radě.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Kubátovi, prosím pana poslance Šimečka.

Poslanec Josef Šimeček: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové a kolegyně, dovolte mně, abych se obrátil na ministra spravedlnosti, event. financí a snad i na ministra pro správu národního majetku.

Jen velmi nerad připomínám závažnou skutečnost a jen velmi nerad se vracím k tomu, co jsem více než před rokem již jednou urgoval.

Téměř všichni političtí vězni byli ze zákona rehabilitováni, nicméně téměř nikdo nebyl odškodněn. Veřejnost by ovšem měla vědět, že nejde o odškodnění, ale o vyplacení zadržených mezd. Částka 2.500 Kčs za odkroucený měsíc byla směšná kdykoliv před tím a nyní dík 50ti procentní inflaci je přímo pobuřující, stejně jako skutečnost, že konfederace bývalých muklů tone v dluzích za nebytové prostory, světlo a otop. Z původních 230 tis. odsouzených v procesech 50tých let je nás asi desetina. Nad tak malou skupinou obyvatelstva je možno mávnout rukou. Obávám se, že nedbalý a ledabylý přístup k věci ze strany vlády, resp. vedoucích resortů, ministrů, tuto skupinu lehce nažene do náruče panu Sládkovi. Nezlobte se, ale zdánlivě nezanedbatelná skupina bývalých muklů má dosud vliv, jejich synové a vnuci dnes vstupují do politiky jako radikálové a mohou přispět k nárůstu extremismu ve společnosti. Kdybych byl škodolibý, mohl bych být spokojen, přátelé z původního Občanského fóra. Mám však spíš strach a jsem plný obav, abychom nebyli z cesty právního státu, z cesty demokratického vývoje natlačeni do příkopu.

Nakonec malou perličku. Rozsudkem z 3.1.1953 jsem byl zbaven majetku mimo jiné - čtvrtiny rodinného domku. Pokud se dožiji, v dohledné době doufám, že mi za tu čtvrtinu vyplatí stát náhradu 1.560 Kčs.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šimečkovi. Jednalo se o podnět. Chce se k tomu vyjádřit někdo z členů vlády? Pan ministr Richter. Potom se připraví pan poslanec Piverka.

Ministr spravedlnosti ČR Leon Richter: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, protože chápu vystoupení pana poslance Šimečka v širších souvislostech a protože mám za to, že do jisté míry je tato záležitost řešena v mé odpovědi na interpelaci, kterou zde při minulém plénu přednesl pan poslanec Procházka, rád bych odkázal na věcný obsah toho, co jsem panu poslanci Procházkovi odpovídal. Je to obsaženo ve sněmovním tisku č. 382C s tím, že tato odpověď ještě nebyla sněmovnou projednávána meritorně a stanovisko k ní zaujato nebylo. Nicméně rád bych řekl tolik, a to je to meritum, co vyplývá z mé odpovědi, že pokud se týká mne nebo ministerstva, za které odpovídám, jsme si vědomi nesmírné závažnosti a odpovědnosti za odškodnění těch, kteří byli rehabilitováni. Protože se veškerá řešení a opatření, která jsme zatím v této věci přijímali včetně vytvoření detašovaných pracovišť, postupného rozšiřování počtu pracovníků, nesetkalo s žádoucím účinkem pro velké množství okamžitě uplatňovaných nároků, nezbývá v této věci pro mne nic jiného než na podkladě rozboru této situace, který je dokončen, požádat českou vládu o zohlednění tohoto mimořádného stav u v personálním zabezpečení této agendy. Tato zpráva je nyní dokončena, bude předložena v nadcházejících dnech české vládě a budeme požadovat mimořádný souhlas s dočasným zvýšením pracovních sil. Jakékoliv jiné řešení momentálně by bylo neefektivní. Mám tím na mysli event. další rozšiřování sítě detašovaných pracovišť. Je to jistý nedostatek existující zákonné úpravy, ale nemám zato, že by tento nedostatek bylo možno řešit změnou zákona, nehledě k tomu, že by to bylo i zdlouhavé.

Závěr v této věci pokud se týká odškodnění je tento:

S vědomím naprosté naléhavosti učiníme veškerá opatření v oblasti zabezpečení dostatečného počtu pracovních sil, které by tuto agendu vyřizovaly a to i za cenu přijetí mimořádného opatření. Včera např. Česká vláda, když se zabývala úsekem mimosoudních rehabilitací, souhlasila s tím, aby každý kdo je ochoten tuto agendu vyřizovat mohl tak činit i při pobírání svého starobního důchodu. Obdobné opatření bylo Českou vládou přijato i na úseku těchto soudních rehabilitací.

Mohu vás ale, bohužel, ubezpečit, že ani toto zatím mimořádné opatření se nesetkalo s adekvátním ohlasem u těch potencionálních uchazečů o vybavování této agendy. Pokud se zde pan poslanec Šimeček zmiňoval o svém konkrétním případu, byl jsem rád, že jsem ho včera mohl informovat o tom, že jeho záležitost byla ministerstvem vyřízena a ukončena. Otevřena zůstává do jisté míry otázka dluhopisů. Režim dluhopisů je upraven vládním nařízením federální republiky č. 539/90. Je pravda, že při vydávání těchto dluhopisů federální vláda neobdržela zmocnění v zákoně 119 z loňského roku o případné valorizaci těchto dluhopisů, což se momentálně zdá být největším problémem, protože ty částky, které jsou v současné době postiženým přiznávány, a protože jsou tyto dluhopisy splatné v období 10ti let, mohou se jevit dnešní přiznané částky pří běžné úrokové míře 5% ročně jako částky, které jsou postupně vývojem indexu životní úrovně znehodnocovány. Pokud by vznikl oprávněný názor, že tato situace je neúnosná, pak se domnívám, že by nápravu bylo možno dosáhnout pouze novelizací zákona 119/90 o soudních rehabilitacích.

Měl jsem tento týden jednání s představiteli Konfederace politických vězňů. Na tomto jednání jsme se dohodli o přijetí některých společných opatření, která by umožnila urychlené vyřizování jednotlivých případů, těch, kteří se právem domáhají svého odškodnění. Jde zejména o případy těch osob, které byly postiženy během výkonu vazby nebo výkonu trestu na svém zdraví. Těch je velice mnoho a případné odkazování těchto osob na soudní uplatňování jejich nároků, při němž by znaleckým důkazem byl zjišťován stupeň poškození na zdraví a tedy i výše nároku z toho vyplývající, by bylo příliš zdlouhavé. Proto jsme se dohodli na řešení, které vyhovuje existujícím právním předpisům a tento proces neprodlužuje na tolik, aby bylo nutno odkazovat na soudní spory.

Tato iniciativa, která byla projevena ze strany Konfederace politických vězňů je významná, a myslím, že dohoda, kterou jsme v této záležitosti dosáhli, bude jedině ku prospěchu všech těch, kteří byli nejvíce nespravedlivými rozsudky v minulosti postiženi.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Richterovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Piverka, připraví se pan poslanec Kříž.

Poslanec Walter Piverka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové! Smlouva mezi Spolkovou republikou Německa a Českou a Slovenskou Federativní republikou o dobrém sousedství a přátelské spolupráci je parafována. Některé záležitosti, zvláště majetkoprávní, nebyly do smlouvy pojaty. Znamená to, a bylo to z obou smluvních stran potvrzeno, že bude třeba k některým otázkám se vrátit.

Je proto třeba, aby se i Česká vláda k tomu, je-li tu politická vůle řešit tyto záležitosti, ať už v kladném nebo negativním smyslu vyjádřila. Mám proto dotaz na ministra Ježka, zda se v rámci privatizace počítá s tím, aby se sporné objekty do privatizace nedostaly a nezkomplikovaly pozdější řešení.

Dále mám dotaz na Českou vládu, zda a jak hodlá řešit problém občanů České a Slovenské Federativní Republiky německé národnosti, kterým bylo vráceno občanství, kteří se však nestali právoplatnými občany proto, že jejich majetkové poměry nebyly vzaty v úvahu a jsou tedy de jure stále ve výkonu trestu. Jde o trest odnětí majetku na základě příslušnosti k německé národnosti.

Vede to i k takovým absurdním případům, že těm, kterým majetek odebrali, je tento majetek v rámci restituce vrácen, původním majitelům, také občanům tohoto státu, nikoliv. Je tu zcela jasný právní rozpor.

(Potlesk.)