Čtvrtek 10. října 1991

Poslanec Petr Kraus: Názor pana poslance Šumana je mi velice sympatický, ale mám obavy z toho, že je zde nebezpečí z prodlení, protože termín pro předkládání privatizačních projektů v první vlně privatizace je k 31. říjnu t.r. Právě proto je tam uveden bod, ve kterém žádáme o vynětí z první vlny privatizace.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji za toto upřesnění. Domnívám se, že návrhy pana poslance Kužílka i pana poslance Šumana nejsou v tak zásadním rozporu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Myslím, že jeden nevylučuje druhý.

Nejprve dám hlasovat o návrhu pana poslance Kužílka. (S faktickou poznámkou se hlásí poslanec Květ.)

Prosím pana poslance Květa, aby se ujal slova.

Poslanec Jan Květ: Prosím ověřovatele hlasování, aby se ujali své funkce.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Prosím ověřovatele pana poslance Balcárka a paní poslankyni Stiborovou, aby se ujali své funkce a zkontrolovali hlasování. Dávám hlasovat o návrhu pana poslance Kužílka, který navrhl, aby projednávání tohoto bodu bylo přerušeno a aby sněmovna požádala národohospodářský výbor o názor na navrhované usnesení.

Prosím ještě poslance Šumana, aby přednesl faktickou poznámku.

Poslanec Vladimír Šuman: Omlouvám se za další vystoupení, ale protože argumentace o procedurálním návrhu, která nemá být vedena, byla taková, že by mohla ovlivnit některé poslance, aby spíše hlasovali pro první a nikoliv pro druhý návrh, nezbývá mi než uvést tuto faktickou skutečnost. Žádám pana ministra Ježka, pokud se mýlím, aby mě opravil, ale v uvedeném měsíci by se v privatizaci nic nestalo. Tím, že se udělají privatizační projekty, se nic nestane, bude-li následně rozhodnuto Českou národní radou a potom navrženo a ministerstvem privatizace rozhodnuto jinak, protože privatizační projekty budou upraveny, nebudou realizovány a podobně, protože privatizace jako taková začíná probíhat až později. Nehrozí tady tudíž, že by se v tomto měsíci něco stalo. Pane ministře, mám pravdu? (ministr Ježek: ano)

Prosím proto, abyste při hlasování zvážili i tuto okolnost.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Effenberger a dále pan ministr Kubát, který má při vystoupení přednost. Prosím proto pana poslance, aby se svou připomínkou počkal po vystoupení pana ministra Kubáta.

Ministr zemědělství ČR Bohumil Kubát: Jde mi o to, abychom vysloveně neblokovali privatizaci. Ze zákona samozřejmě vyplývá, že kdokoliv má možnost předložit jakýkoliv konkurenční privatizační projekt. Jestliže tudíž resort vypracoval jakýsi vzorový návrh, podle kterého by bylo možné postupovat, a to s tím, že bere v úvahu všechny čtyři privatizační metody, proč bychom se měli něčeho obávat?

Stejně poslední slovo jako vždy bude mít ministerstvo pro privatizaci. Čili proběhne posouzení všech konkurenčních projektů, všeho co se sejde a zcela jednoznačně bude tato věc posuzována. To, že existují státní lesy, na tom jsme se všichni usnesli a o tom není spor, že tedy 55 zůstane státních. Je tedy jasné, o čem se bude hovořit. Jestli proběhne někde prodej nějakému sedlákovi, to je věc další, ale v tom gró budeme mít část lesů státních, protože nám záleží i na všech ostatních funkcích lesa. V podstatě se tedy o nic nejedná, jde pouze o vysvětlení si toho, že privatizace může zde probíhat jako kdekoliv jinde.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi, s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Effenberger.

Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové, pokud se týče návrhu pana poslance Kužílka, chtěl bych informovat jeho i sněmovnu, že národohospodářský výbor je o celém problému zevrubně informován z předchozích sezení a jednání. Zbývá tedy jenom maličkost, nalézt pana poslance Ledvinku a není třeba, aby se výbor kvůli této věci znovu scházel.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji za tuto poznámku. Myslím, že stejně musím dát hlasovat o návrhu pana poslance Kužílka.

Kdo tedy souhlasí s tím, abychom projednávání tohoto bodu přerušili a požádali národohospodářský výbor o vyjádření k navrhovanému usnesení ať zvedne ruku. 69.

Kdo je proti? 10.

Kdo se zdržel hlasování? 42.

Návrh pana poslance Kužílka byl přijat.

Tím se obracím na členy národohospodářského výboru, aby využili polední přestávky k tomu, aby se sešli a zaujali k navrženému usnesení stanovisko.

Hlásí se ještě pan poslanec Kužílek.

Poslanec Oldřich Kužílek: Pane předsedající, já se domnívám, že zazněl další procedurální návrh, podle dalšího paragrafu jednacího řádu č. 22, odst. 3, že Česká národní rada se také může usnést do kdy má příslušný výbor stanovisko vydat. Pokud tedy návrh zazněl, mělo by se o něm hlasovat. Návrh zněl: do příští schůze České národní rady.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: D obře. Hlásí se pan poslanec Wolf s faktickou poznámkou.

Poslanec Miroslav Wolf: Pan poslanec Kraus řekl jednou sněmovně, že jsme jednali v národohospodářském výboru. Prosil bych, pokud zde není předseda národohospodářského výboru, aby se k tomu vyjádřil např. místopředseda, ale aby sdělil to stanovisko, které jsme projednávali a které oni řekli při minulém sezení národohopodářského výboru.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Hlásí se pan poslanec Klimeš jako zástupce národohospodářského výboru.

Poslanec Stanislav Klimeš: Sdělil bych, že národohospodářský výbor je schopen dát po polední přestávce stanovisko. S materií jsme obeznámeni.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Domnívám se, že se s tím můžeme spokojit, chtěl bych se ještě obrátit na pana poslance Šumana - domnívám se, že návrh, který zde přednesl, bude moci zopakovat, pokud bude mít pocit, že vysvětlení národohospodářského výboru a stanoviska dalších diskutujících, kteří k této problematice jsou přihlášeni, nebude dostatečné.

Projednávání tohoto bodu je tedy přerušeno. Vrátíme se k němu dnes odpoledne nebo zítra v ranních hodinách. Projednávání přerušeného bodu začne tím, že vyslechneme stanovisko národohospodářského výboru.

Dámy a pánové, dalším bodem je

VIII.

Návrh skupiny poslanců České národní rady I. Svobody a dalších na vydání ústavního zákona ČNR, kterým se zřizuje Nejvyšší kontrolní úřad České republiky podle sněmovních tisků 362 a 406

Chci upozornit na to, že se jedná o ústavní zákon a k jeho přijetí je nezbytný souhlas všech poslanců. Doporučuji tedy, aby poslanci, pokud možno, setrvali během projednávání tohoto zákona ve sněmovně. Odůvodněním jím předloženého návrhu, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 362, byl skupinou poslanců pověřen pan poslanec Ivo Svoboda, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Ivo Svoboda: Dříve než se ujmu slova, požádal bych pana předsedajícího, aby sdělil stav přítomnosti zde v jednacím sále, třeba podle výsledků posledního hlasování.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Podle výsledků posledního hlasování je přítomno 121 poslanců.

Poslanec Ivo Svoboda: V tom případě bych chtěl požádat pana předsedajícího, aby pozastavil schůzi na několik minut a umožnil ostatním poslancům, kteří jsou v budově, a ne v jednací místnosti, aby se dostavili.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Je zde návrh, který budu respektovat - nyní je 10,27 h. a sejdeme se opět v 10,40 h. Do té doby přerušuji naše jednání.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Je přítomno 162 poslanců, prosím službu, aby provedla kontrolní součet přítomných. V případě, že se bude lišit více než o deset, prezenční listinu projedeme ještě jednou s tím, že na příštím předsednictvu z toho budeme muset vyvodit určité závěry. Takže prosím skrutátorky, aby přečetly součet. Nepochybuji o tom, že vaše rozpravy v této chvíli jsou nutné, nicméně uvědomme si, že tím zdržujeme 100-120-150 dalších poslanců.

Takže prosím poslance, kteří sedí, aby kritickým zrakem sledovali ty poslance, kteří mě pořád nerozumějí. Nevím, jestli se mám odhodlat k tomu, abych jmenovitě vyzýval poslance, aby zaujali svá místa, myslím si, že to není této sněmovny důstojné a že výzva předsedajícího by měla být dostatečným argumentem pro to, aby všichni přítomní tak učinili.

Chtěl bych se zeptat pánů poslanců, kteří stojí, jakým způsobem si představují, že skrutátorky mohou provést sčítání. Máte na to nějaký názor, pane poslanče? Děkuji.

Domnívám se, že právě je vhodná chvíle, abych předal slovo zástupci navrhovatele panu poslanci Svobodovi, aby odůvodnil předložený návrh.

Prosím pana poslance.

Poslanec Ivo Svoboda: Děkuji za slovo. Návrh ústavního zákona, tisk. 362, ve znění společné zprávy výborů, tisk 406, o zřízení Nejvyššího kontrolní úřadu České republiky je předkládán k realizaci usnesením předsednictva ČNR č. 128 ze dne 27. září roku 1990, jehož cílem je zřízení nezávislého kontrolní orgánu ve smyslu koncepce ČNR. Souhlasné stanovisko ke zřízení nezávislého kontrolního orgánu zaujala i vláda ČR, která na základě svého usnesení č. 69 ze dne 13. března 1991 zařadila do planu hlavních úkolů na první pololetí návrh zásad zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu ČR.

V průběhu uplynulého roku docházelo ze strany výkonných orgánů České republiky k průtahům v plnění uvedeného usnesení České národní rady a legislativní příprava zřízení nezávislého kontrolního orgánu byla na ministerstvu státní kontroly České republiky přerušena. Bylo to 11. října 1990 zcela v rozporu s usnesením předsednictva.

Tato situace a naléhavost urychleného zřízení nezávislého kontrolního úřadu, který by se soustředil na kontrolu hospodaření s rozpočtovými prostředky republiky, posoudil státní závěrečný účet republiky a vypracoval k němu odborné stanovisko pro jednání ČNR, jakož i na kontrolu finančního a hmotného majetku České republiky, vedla rozpočtový a kontrolní výbor ČNR k ustavení komise rozpočtového a kontrolního výboru k přípravě koncepce státní kontroly a návrhu na přijetí legislativní úpravy nezávislého kontrolního úřadu. Tato komise při své práci vycházela z demokratických principů výstavby státu a jeho nejvyšších orgánů, ze zkušeností při uskutečňování vrcholné kontroly v politicky a ekonomicky vyspělých státech a z tradic našeho státního zřízení.

Všechna tato tři východiska ukazují nezbytnost zřídit v demokratickém státě kontrolní orgán nezávislý na vládě a dalších orgánech moci výkonné se zřetelem na následující postuláty:

Mezi základní principy pluralitní demokracie patří kontrola uskutečňovaná přímo občany a orgány, které občané jejím výkonem pověří. Hlavním nástrojem demokratické kontroly v nejširším slova smyslu jsou parlamenty, jimž přísluší kontrola moci výkonné, včetně hospodaření s veřejnými prostředky. Tento způsob kontroly se vyvinul v různém rozsahu ve všech demokratických a hospodářsky vyvinutých státech, jejichž parlamenty používají k získání potřebných odborných informací pro plnění své kontrolní funkce služeb speciálních kontrolních institucí nezávislých na vládě.

Nyní trochu odbočím. Bylo zkoumáno 70 států světa v těchto otázkách. Pomineme-li šest států afrického a asijského kontinentu s monarchistickým a diktátorským režimem, u nichž vrcholné kontrolní instituce jsou podřízeny hlavě státu, používají parlamenty ve všech státech k získání odborných informací pro plnění své kontrolní funkce služeb kontrolních institucí nezávislých na vládě. A to tak, že 34 je odpovědných zastupitelskému sboru, 26 nezávislých. Výjímku tvoří pouze 4 státy: Paraguay, Mali, Čína a ČSFR, kde jsou vrcholné kontrolní orgány podřízeny vládě a kde tedy nejvyšší zastupitelské sbory nemají vybudované kontrolní orgány nezávislé na moci výkonné. Tímto končím odbočku a budu dále pokračovat v úvodním slově. Také u nás, když v r. 1918 vznikl samostatný Československý stát budovaný na demokratických zásadách, se při tvorbě Ústavy vycházelo z toho, že k výkonu odborné kontroly pro potřeby zastupitelského sboru je třeba zvláštního orgánu, který by vykonával zejména kontrolu hospodaření se státním jměním a státního dluhu. Zřízení Nejvyššího kontrolního a účetního úřadu dokonce předcházelo přijetí nové Ústavy. Obdobné tendence se prosazovaly v rámci demokratického procesu v roce 1968, kde ústřední komise lidové kontroly se stala orgánem Národního shromáždění.

V národních republikách bylo pak realizováno ustanovení čl. 107, odst. 1, písm. ch) ústavního zákona č. 143 z r. 1968 Sb., o československé federaci a byly zřízeny Nejvyšší kontrolní úřad České socialistické republiky a Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské socialistické republiky jako kontrolní orgány národních rad. Naproti tomu současný stav v oblasti vrcholné kontroly v naší republice má svůj základ v zákonodárství z období normalizace a v podstatě na něm setrvává dosud. Přetrvává tak u nás absurdní situace, nemající obdoby v demokratických státech, v níž vládu a orgány moci výkonné "kontroluje" jeden z jejích orgánů a nikoliv orgán na vládě nezávislý. Takovéto legislativní řešení je navíc nekompatibilní s právem evropských společenství.

K vytvoření legislativních podmínek pro vznik nezávislého kontrolního orgánu, který by odpovídal uvedeným východiskům a postulátům a odstranil současný nežádoucí stav, se přistupuje až nyní.

Prvním krokem k tomu je vypracování návrhu ústavního zákona České národní rady, jímž se zřizuje nejvyšší kontrolní úřad České republiky jako kontrolní orgán nezávislý na vládě, jejích orgánech a ústředních orgánech státní správy. Přijetím tohoto ústavního zákona se za prvé navrátí České národní radě působnost, která jí byla v době normalizace odňata a za druhé vytvoří legislativní podmínky pro vypracování a projednání vlastního zákona o nejvyšším kontrolním úřadě.

Jednání komise při rozpočtovém a kontrolním výboru České národní rady, zpracovávající tento ústavní zákona a návrh zásad se zúčastňovali také poslanci národohospodářského a rozpočtového výboru Slovenské národní rady. Nároky na státní rozpočet České republiky budou řešeny v souvislosti s předložením paragrafovaného znění zákona prováděcího po dohodě s vládou České republiky o rozsahu působnosti ministerstva státní kontroly České republiky a o případném převedení některých jeho činností, týkajících se finanční a rozpočtové sféry republiky na nejvyšší kontrolní úřad.

Děkuji za pozornost. (potlesk).

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Svobodovi, nyní bych chtěl poprosit společného zpravodaje pana poslance Antonína Chutného, aby odůvodnil společnou zprávu, kterou jsme obdrželi jako sněmovní tisk 406. Pan poslanec Payne se hlásí s faktickou poznámkou.

Poslanec Jiří Payne: (z pléna) Protestuji proti tomu, aby navrhovatel byl zároveň společným zpravodajem. Podle mě není možné aby ten, kdo je navrhovatelem zákona, byl zároveň zpravodajem k tomuto zákonu.

Poslanec Antonín Chutný: Na společné schůzce zpravodajů nedošlo k žádnému jinému návrhu a žádný jiný společný zpravodaj se nenalezl.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP