Česká národní rada 1990 – 1992

Vzhledem k tomu, že tato záležitost se dostává do poněkud jiných oblastí, požádali jsme včera velmi rychle, aby tato záležitost byla znovu projednána na Hospodářské radě, byť i za přítomnosti samozřejmě pana poslance Ledvinky, který je stálým členem Hospodářské rady. Domnívám se, že bychom si měli tato stanoviska skutečně ujasňovat jinde, že bychom neměli tady tím zabírat čas ve sněmovně. Chtěl bych také říci, že na minulém zasedání byla vznesena interpelace za tímto účelem na nás, nebo na mne, my jsme jako odpověď na tuto interpelaci svolali u nás na ministerstvu velmi obsáhlé jednání, mnoho hodin jsme tam seděli a vysvětlovali jsme si stanoviska. Současně se domnívám, když tento problém projde Hospodářskou radou vlády, případně požádáme o stanovisko celou vládu, můžeme potom hovořit na poněkud jiné úrovni.

Upozorňuji, že v podstatě neustále je to věc otevřená, není to věc nikterak dogmatická, a to, že vlastně v těchto dnech, už se v té první vlně začnou podniky privatizovat, to vidím za přínos a nevidím to za něco negativního. To je tedy můj názor, samozřejmě, že můžeme být zavázáni určitým stanoviskem sněmovny, beze všeho, my na to vypracujeme nějaké naše odpovědi, ale jde mi o to, abychom neztráceli čas tím, že budeme neustále vypracovávat různá stanoviska a že se budeme různým způsobem zavalovat. Jestliže máte zájem, abychom 300x rozmnožili lesnickou koncepci, dodáme ji, ale obávám se, že málokdo z vás se do ní skutečně ponoří.

Pan poslanec mně v úterý říkal, že tady bude dávat svůj protinávrh, v podstatě jsem dospěl k názoru, že není nutné v této chvíli, abychom dávali každému poslanci "štos" 50 až 60 stránek Rozvoje koncepce lesního hospodářství. To je moje stanovisko, jak rozhodnete, tomu se přizpůsobím.

Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Kubátovi za jeho vystoupení. Do rozpravy se dále přihlásil pan poslanec Nerad. Další písemné přihlášky zatím nemám.

Poslanec František Nerad: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, protože pocházím z oblasti, kde jsou velké plochy lesů, chtěl bych se také k této problematice vyjádřit.

Chtěl bych upozornit na to, že ve vlastnictví České republiky jsou lesy, které patří státním podnikům, obcím a soukromým osobám. Chtěl bych také upozornit na to, že na území České republiky jsou ještě lesní plochy, které nepatří České republice, jsou to lesní plochy, které patří federaci, vojenské újezdy. Jejich plocha není zanedbatelná, a chtěl bych upozornit na jeden problém, který se pravděpodobně vyskytne. Redislokací vojenských útvarů ze západu na východ, Moravu a Slovensko, dojde k paradoxní situaci, budou muset být zabírány lesní plochy pro vojenské účely z těch soukromých a obecních ploch. Chtěl bych tedy vysvětlení, případně doplnění toho usnesení, o kterém se tady mluvilo, aby se v něm řešily tyto otázky, jestli na západě republiky bude do lesů vstup zakázán pro občany České republiky, a na východě, protože nedojde k dohodě, bude vstup naprosto volný. Mám takový dojem, že vyřešení otázky vojenských újezdů na území České republiky by mělo být řešeno.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Neradovi slovo má pan poslanec Matějka, který se přihlásil. Připraví se pan poslanec Balcárek.

Poslanec František Matějka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, nebudu dlouho hovořit, protože si myslím, že tato otázka sem vůbec neměla být vznesena, ale chci se vyjádřit jenom k usnesení, které navrhl pan poslanec Wolf.

Zásadně bych nesouhlasil s bodem č. 4, protože venkovní provoz je na privatizaci připraven, očekává ji, a myslím si, že bychom neměli privatizaci brzdit.

Dále navrhuji, až budeme hlasovat o usnesení, abychom hlasovali po bodech.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče, registruji váš návrh, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Balcárek, připraví se pan poslanec Petr Kraus.

Poslanec Pavel Balcárek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, kolegové v parlamentu, jenom velice krátce. Z těch všech materiálů, které jsme dostali k dispozici, návrh Jednoty lesnické na řešení ekonomické reformy v lesním hospodářství, stanovisko Státních lesů v Brně, podnikové ředitelství, kam pravidelně chodím a jsem s nimi ve styku, je tam také jedna otázka a rád bych, aby nám ji pan ministr odpověděl, že by měla být vzorem organizace v Bavorsku. Několik slov na toto téma. Jednak bych rád podpořil pana kolegu Wolfa, přál bych si, abychom schválili toto jeho usnesení, protože hlavním základním bodem, o kterém bychom měli uvažovat, je ten fakt, že v ekonomickém rozboru a tedy ve všech úvahách není uvažováno s patřičnou naléhavostí a důležitostí o významu ekologických a společenských funkcí lesů, které jsou mnohonásobně významnější než funkce dřevoprodukční. Není možné tento význam pominout a argumentovat pouze ekonomickými nástroji.

Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Balcárkovi. Slova se ujme pan poslanec Petr Kraus, připraví se pan poslanec Kužílek.

Poslanec Petr Kraus: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, rád bych rovněž upozornil na některé body nám předloženého materiálu, mimo jiné také na odst. 1 materiálu nazvaného Návrh koncepce reformy lesního hospodářství, označeného jako příloha, kde se hovoří o nutnosti novelizace nevyhovujících zákonných předpisů o lesích. Tento argument je zástupci ministerstva odmítán a proto mi dovolte, abych citoval alespoň některé jeho části.

V § 1 v původních ustanoveních se hovoří o hospodaření v lese podle zásad pokrokové biologie a techniky socialistické ekonomiky. V § 11 až 21 se hovoří o lesním národním majetku a o užívacích vztazích k lesům. V § 22 až 24 se hovoří o poslaní lesů a jejich kategorizaci.

Tento zákon úzce souvisí s hospodařením v lesích a je proto potřeba jej urychleně novelizovat. Tento původní zákon byl uplatňován v uplynulých 40 letech, samozřejmě vyhovoval i takovému způsobu hospodaření, které navrhuje ministerstvo zemědělství. Z hlediska zajištění ostatních funkcí lesa, to znamená např. vodohospodářských, půdoochranných, krajinotvorných, rekreačních apod. je tento zákon zcela nevyhovující. Pokud však připustíme možnost vzniku akciových společností, podle návrhu ministerstva zemědělství, bude případná změna zákona o lesích podstatně omezovat tyto lesní akciové společnosti a jejich hospodaření. A nebo snad budeme zákon přizpůsobovat těmto společnostem?

Na všech schůzkách s pracovníky odvětví lesního hospodářství ministerstva zemědělství jsme upozorňovali na nutnost ekonomického rozboru koncepce privatizace.

Do dnešního dne nebyl tento ekonomický rozbor předložen nám, ani závodům státních podniků. Abych byl přesný - nebyl předložen takový ekonomický rozbor, který považujeme za podstatný z hlediska hospodaření v lesích.

Podle závazné osnovy privatizačního projektu, kterou vydalo ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, je součástí privatizačních projektů předpokládaná tvorba a rozdělení zisku. Nevím, na základě čeho jsou vypracovávány tyto součásti již předložených privatizačních podniků, když nejsou dosud dostatečně známy ekonomické vztahy mezi akciovými společnostmi a podniky státních lesů.

Rád bych se vrátil také k tomu, jakým způsobem se tato koncepce ministerstva zemědělství prosazuje. Myslím, že je poznamenána jistou atmosférou strachu. Od počátku byla stanovena koncepce lesního hospodářství a jakýkoliv projekt, který do této koncepce nezapadá, nemůže být přijat. Tzn. že je omezována podle zákona o velké privatizaci možnost předkládat konkurenční privatizační projekty. Domnívám se, že celá tato koncepce poněkud plave na vodě a její schválení by bylo podle mne katastrofou pro naše lesy.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Krausovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Kužílek, jako poslední z dosud písemně přihlášených.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, dámy a pánové, vážení hosté, nejsem odborníkem v této projednávané věci. Dovolím si vznést jen formální připomínku.

Domnívám se, že přestože jednací řád praví v citovaném ustanovení, že do působnosti ČNR patří usnášet se o zásadních otázkách vnitřní politiky, domnívám se, že to vůbec nezakládá možnost, aby se ČNR začala chovat jako exekutivní orgán a ukládala vládě ČR např. tak konkrétní věci jako nezařazovat lesní hospodářství do první vlny privatizace (potlesk).

Dovoluji si podat pozměňovací návrh v tom smyslu, že by se v tomto navrženém usnesení v bodu 1. změnila věta: Předkládá vládě tato doporučení.

Na základě toho, že předkládám tento pozměňovací návrh, dovoluji si použít ustanovení jednacího řádu o tom, že když je vznesen pozměňovací návrh, je možno požádat o to, aby se věcí zabýval příslušný výbor. Domnívám se, že příslušným výborem je hospodářský výbor.

Navrhl bych přerušení projednávání této věci do té doby, než se k věci vyjádří příslušný výbor. Tím se dostáváme k druhé věci, kterou jsem měl na mysli, a to je poukaz na to, že zatím jsme zde vyslechli několik hluboce odborných pohledů, některých více a některých méně emotivních, ale že se my jako plénum těžko můžeme v této věci rozhodnout jednoznačně bez toho, aniž bychom měli k věci stanovisko orgánu ČNR v této věci kompetentního.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. O slovo se přihlásil pan ministr Dejmal.

Ministr životního prostředí ČR Ivan Dejmal: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, kolem návrhu privatizace lesů se již hodně mluvilo a je kolem toho hodně vášní, samozřejmě že návrh, který byl předložen jako první, nevyhovoval z mnoha důvodů, mimo jiné také z hlediska životního prostředí. To už je ale osud všech materiálů, se kterými se setkávám, že někdo musí vzít na sebe povinnost udělat materiál a jít s tím rizikem ven do připomínkového řízení a vystavit se kritice a někdy i podsunutí zlého úmyslu. Návrh byl špatný a vycházel ze špatných předpokladů.

Na mnoha diskuzích, které jsme vedli my nebo lesníci z ministerstva zemědělství s lesnickou veřejností, doznal značných změn a troufám si říci, že je dnes úplně o něčem jiném. Věc, kdy jsme do toho zasahovali my z naší kompetence, to je ochrana lesa jako ekosystému, je dnes uspokojivě řešena, protože se nakonec stáhla na otázku lesního personálu: kde končí lesní personál státních lesů a kde začíná lesní personál té organizace, která tam bude na základě hospodářské smlouvy provádět práce v lese.

Věc byla ve dvou extrémech, že veškerý lesnický personál odborný bude ve státních lesích a privatizovaný subjekt, který tam vstoupí, bude pouze lesní dělník s pilou. Naproti tomu v druhé poloze - že to bude jeden lesní hospodář na 25 tis. ha, a všechno ostatní budou dělat organizace, které budou vykonávat práce na základě hospodářské smlouvy.

V diskusi jsme nakonec došli k tomu, že odborný personál musí být až po nejnižší úroveň. V současném návrhu je to jeden lesní správce na 2000 ha lesa, což plně odpovídá. Rozsah prací, které v takovém lesním porostu probíhají, stačí jeden člověk zcela dobře kontrolovat.

Byla přijata zásada, že lesní personál státních lesů není odměňován na základě těžby dřeva, na základě plnění hospodářských ukazatelů, ale na základě kvality lesa, což lze jednoznačně spočítat. Během lesnické praxe posledních 20 let byly tabulky hodnocení kvality lesa velmi dobře propracovány. Tady není žádný technický problém toto zvládnout.

Byla zde zmínka o zákonu o lesích a citoval se starý zákon. Ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a naším ministerstvem byla vytvořena pracovní skupina, která připravuje společný návrh znění lesního zákona. Zákon je připraven k tomu, aby byl poslán do meziresortního připomínkového řízení. My jsme ho trochu pozastavili, protože se tam musí dát jedna věc, která se objevuje ve vašem usnesení, totiž zpřesnění specifikace pojmu základní lesní půdní fond, zmínka, která je v Ústavě. Navrhli jsme, a tato věc se propracovává ve skupině, aby byl vymezen základní lesní půdní fond, nikoliv náhodným vlastnictvím státu, ale bude to vymezení podle funkcí lesa, především v ekologicky stabilizační funkci, pokud jsou lesní komplexy, které jsou tak velké, že svou rozlohou vytváří ekosystém, původní porosty, nebo původním porostům blízké porosty lesů, genové základny, součásti lesních komplexů, které jsou součástí prvků ekologické stability krajiny a podobně.

Dále jsme navrhli něco navíc, a to, aby to bylo vymezeno bez ohledu na současné vlastnické vztahy, aby bylo rozhodnuto, že to, co by přesto zůstalo ve vlastnictví státu a nebylo v tomto základním lesním půdním fondu zahrnuto, bylo možné dát do privatizace skutečné, totiž i do odprodeje. Na druhé straně to, co se nachází v jiném vlastnictví, a to právě proto, že se jedná o porosty, které by měly mít kvalitu základního lesního půdního fondu, by mělo být v předkupním právu státu, pokud by s nimi vlastníci chtěli dále nakládat.

Myslím, že diskuse související s privatizací lesních závodů, kromě správné počáteční reakce, protože návrh skutečně nebyl dobrý, se posléze přenesla i do roviny toho, s čím se setkáváme všude jinde, že totiž podniky hledají jakoukoliv cestu, aby do privatizace jít nemusely. I toto se v diskusi odehrává a je třeba asi odlišit ty, kteří to myslí upřímně a mají skutečné obavy o stav lesa, a ty, kteří se tím jenom ohánějí a do privatizace vlastně jít nechtějí.

Tuto informaci vám podávám proto, že až budete hlasovat o usnesení, měli byste si uvědomit, že ono není všechno tak jednoznačné, černobílé, že tady není nějaké ztělesněné zlo představované ministerstvem zemědělství, které chce zaprodat naše lesy. Na druhé straně také připomínám, že ne všechny ty, kteří se staví proti, lze charakterizovat jenom tak, že nechtějí privatizaci, ale že jsou vedeni i upřímnou snahou zabránit další devastaci našich lesů. Tato záležitost skutečně není jednoznačně rozhodnutelná, ale myslím, podle toho jak ji sleduji, že se ubírá k vytříbení stanovisek a dobrému konci. Proto bych byl rád, kdyby vaše usnesení bylo dalším krokem na této cestě a ne nějakým dalším vnesením zmatků.

Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Dejmalovi. Vzhledem k tomu, že zazněl návrh, který se týká procedury, jsem povinnen o něm dát hlasovat okamžitě. Prosím, aby se poslanci, kteří se nacházejí v předsálí, dostavili do jednacího sálu. Dále prosím, aby skrutátorky zjistily před hlasováním počet přítomných.

S faktickou poznámkou se hlásí poslanec Šuman.

Poslanec Vladimír Šuman: Vzhledem k tomu, že mám také procedurální návrh, svým způsobem obdobný jako poslanec Kužílek, prosím pana předsedajícího, aby zvážil, zda bych jej mohl přednést před tímto hlasováním.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Je to možné. Prosím, abyste svůj návrh přednesl.

Poslanec Vladimír Šuman: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážení hosté, domnívám se, že v této chvíli tady byly předneseny tak závažné věty a argumenty z obou stran, má-li vůbec v této záležitosti smysl mluvit o stranách, že považuji skoro za nemožné, a to ani v případě, že by se vyslovil národohospodářský výbor, abychom o této záležitosti dnes na této schůzi zodpovědně rozhodli. Domnívám se, že je potřebné, abychom řadu materiálů, které jsme dostali na stůl, jednak sami promysleli, jednak požádali naše experty, abychom k tomu získali zevrubné, důkladné stanovisko.

Proto doporučuji, aby do příští schůze České národní rady bylo projednání tohoto bodu přerušeno a Česká národní rada se k němu vrátila skutečně až po období, které by nám umožnilo pracovat tak, jak jsem naznačil.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šumanovi za tento návrh. Jsou předloženy dva procedurální návrhy, o kterých dám hlasovat v pořadí, jak byly předneseny.

Dříve se ještě ale s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Kraus.