Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně ČNR D. Burešová, místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J. Kasal, Z. Malík a J. Vlach a 169 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády P. Pithart, místopředsedové vlády M. Lukeš, J. Stráský, A. Baudyš ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci T. Ježek, ministr životního prostředí I. Dejmal, ministr zemědělství B. Kubát, ministr vnitra T. Sokol, ministr práce a sociálních věcí M. Horálek, ministr kultury M. Uhde, ministr financí K. Špaček, ministr školství, mládeže a tělovýchovy P. Vopěnka, ministr zdravotnictví M. Bojar, ministr spravedlnosti L. Richter, ministr průmyslu J. Vrba, ministryně obchodu a cestovního ruchu V. Štěpová, ministr státní kontroly I. Němec, ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj K. Dyba, generální prokurátor L. Brunner.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Vážené poslankyně, vážení poslanci, milí hosté, zahajuji přerušené jednání 23. schůze České národní rady a všechny vás srdečně vítám. Vítám vládu České republiky vedenou premiérem panem Petrem Pithartem.

Ze schváleného pořadu 23. schůze ČNR jsme do této chvíle projednali 13 bodů. Je to včetně rozšířeného včerejšího pořadu o návrh poslance Josefa Ježka na usnesení České národní rady, kterým se ukládá vládě České republiky, aby ještě na této schůzi podala informaci o koncepci místní správy v České republice včetně harmonogramu. Z toho vyplývá další bod naší schůze, který bychom zařadili před zprávu o činnosti předsednictva ČNR.

Nyní krátce pro úplnost připomenu, které body pořadu budeme ještě projednávat.

Nyní bychom začali projednávat návrh poslance Miroslava Wolfa na předložení zprávy o ekonomické reformě v lesním hospodářství, dále by následovalo projednání návrhu skupiny poslanců ČNR I. Svobody a dalších na vydání ústavního zákona ČNR, kterým se zřizuje Nejvyšší kontrolní úřad České republiky, dále budou následovat otázky a podněty poslanců ČNR na členy vlády České republiky, dále interpelace poslanců ČNR na členy vlády České republiky, odpovědi členů vlády České republiky na interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR. Dále budeme projednávat kontrolu usnesení ČNR č. 187 z 20. schůze ČNR ke zprávě ministra vnitra ČR o bezpečnostní situaci v České republice, dále bude následovat zmíněná informace vlády České republiky o koncepci místní správy v České republice a schůzi bychom zakončili projednáním přerušeného bodu "Zpráva o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 11. září do 7. října 1991".

Bodem, kterým se nyní budeme zabývat je

Prosím pana poslance Wolfa, aby nám přednesl svůj návrh.

Poslanec Miroslav Wolf: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. V úterý při zahájení schůze jsem požadoval, aby pan ministr Kubát na této schůzi seznámil sněmovnu s koncepcí provádění ekonomické reformy v lesním hospodářství. Na stůl jste dostali během tohoto týdne, ve středu, materiály, které jsou - dalo by se říci - alternativou ke koncepci ministerstva zemědělství.

Pan ministr Kubát mi řekl, že vám slovně přiblíží koncepci ministerstva zemědělství tak, jak je navrhovaná. Dovolte mi nyní, abych se ve stručnosti k této koncepci vyjádřil.

Lesní hospodářství se připravuje k ekonomické transformaci jako každé jiné odvětví národního hospodářství. Na tom by nebylo nic divného, kdyby lesohospodářská činnost nebyla tak specifická, tak ovlivňující krajinu, životní prostředí nás všech.

Velmi nerad bych byl, abyste moje vystoupení chápali jako činnost člověka, který staví životní prostředí nadevšechno ostatní, jak se tomu několikrát stalo při jednání. Myslím, že jsem jako většina z vás zastáncem selského rozumu a realistického přístupu. Víte dobře, že se nám v naší sněmovně spousta věcí podařila, mnohé ne až tak docela. Na některé věci zapomínáme, nebo je nestačíme podchytit v náporu práce a událostí. To, o čem chci nyní mluvit bych uvedl pouze několika slovy: Už toho mám opravdu dost, neboť to, co se nám děje v hospodářství nyní, na to budeme dlouho vzpomínat.

Sametovou revolucí jsme se dostali do tohoto stádia vývoje naší společnosti. To co se děje v jednotlivých hospodářských podnicích kolem privatizace, nebudu raději komentovat. Ale to, co všechno se děje v lesním hospodářství voní někdy metodami až padesátých až šedesátých let režimu tvrdě komunistického, nepřipouštějícího žádnou diskusi, žádnou alternativu.

Ale nyní již trochu konkrétněji. Ministerstvo zemědělství má zpracovanou a postupně doplňovanou a měnící se koncepci privatizace lesního hospodářství jako jedinou vhodnou formu privatizace považuje akciové společnosti. Podotýkám, že se jedná o privatizaci v hospodářské části majetku státních podniků, Státní lesy, nikoliv o lesy jako takové. Ale obě skutečnosti velmi úzce spolu souvisí. Privatizace lesního hospodářství má mnoho úskalí a rizik, pro které se názory odborné lesnické veřejnosti tříští. Pro názornost vás s několika nebezpečenstvími seznámím.

Hlavní příčina, proti které se postavil i náš výbor životního prostředí, je možnost uchování monopolu v lesním hospodářství. Zákon o akciových společnostech je postaven na principu využívání podnikatelské aktivity v tržním hospodářství při respektování legislativních norem. Forma hospodářských smluv, jak je navržena ministerstvem zemědělství, dohod a dodatků, výrazně omezuje podnikatelskou aktivitu, zejména při mimořádných událostech, jako jsou kalamity v lesním hospodářství, kdy dojde k výrazným změnám podmínek a k narušení smluvních vztahů. Nejlacinější vstupy u pěstební činnosti nezajišťují vždy potřeby lesa a plnění ekologických a společenských funkcí. Dále dlouhodobost hospodářských smluv, tak jak je předpokládaná, pravděpodobně na jedno decénium, což je deset let, je v rozporu s plněním stanovených úkolů LHT bez časové povinnosti. Pracnější a nákladnější činnosti mohou být přesunuty na závěr platnosti LHT a v první části by mohlo docházet k vysokým ziskům. Řešení rovněž nepočítá s bankrotem, což je v tržním hospodářství běžné. Je to zákonitý a běžný jev. Obhospodařování lesa formou hospodářských smluv, dohod a sazeb budou nově zřízené Státní lesy České republiky ekonomicky provázány s akciovými společnostmi. Při vypracování dodatku k hospodářským smlouvám může docházet k permanentním sporům. Již nyní má hospodářská smlouva kolem 15 stran a 21 bodů, které se musí dodržovat. Hospodářské smlouvy, dohody a sazby stanovené na dobu 10 let vycházejí ze současných ekonomických podmínek a není řečeno, jak budou reagovat na změny trhu. Zpracováním dodatku dojde již k permanentním sporům a zároveň k narušení principu podnikavosti v akciových společnostech. Finanční rozbor privatizačního projektu vychází ze stávajících údajů, kdy zvýšení cen dřeva výrazně převyšuje zvýšení cen vstupů, a to zejména mezd. Nejsou zde vůbec zahrnuty různé vícenáklady související s existujícím stavem lesů a zajištění ekologických a společenských funkcí. Dlouhodobě se zhoršuje druhová a věková skladba porostů, používají se nevhodné technologie, čímž dochází k poškozování půdního krytu a následné erozi. Využívá se velkoplošných způsobů hospodaření, klesá, plodnost lesních dřevin a je značně složité zachovat původní geneticky vhodné porosty a zajišťovat odpovídající a vhodný sadební materiál. Nastupuje nutnost používat ekologicky vhodné oleje atd. atd.

V ekonomickém rozboru není uvažováno s důležitostí významu ekologických a společenských funkcí lesů, které jsou mnohonásobně významnější než funkce dřevoprodukční. Není možné tento význam pominout a argumentovat pouze ekonomickými nástroji. Ve většině vyspělých států Evropy je ekonomický ukazatel v těžbě dřeva až na pátém, šestém místě. Základním nedostatkem navrženého systému řízení lesního hospodářství je začlenění a zainteresování venkovního lesnického personálu do akciových společností nebo mohu říci bylo. V současné době ministerstvo už od tohoto návrhu ustoupilo a respektovalo požadavky naše.

Vrátím se k prvnímu bodu, k nebezpečí monopolu. Formou akciových společností zabráníme vytvoření dobrého a středního kádru v této hospodářské oblasti. Už nyní jsou signály, že závody se budou spojovat, které podléhají privatizaci, budou z nich vytvořeny akciové společnosti. Už nyní mají snahu vytvořit mnohem větší celky než jsou nyní. Čili se nám může stát, že se vytvoří akciová společnost, která nám bude pokrývat 100, 1000 i více ha. Kde budeme hledat konkurenci pro rozpracování lesohospodářského plánu? Toto je základní nebezpečí, které je.

V duchu těchto připomínek - věřím, že v rozpravě budou ještě vzneseny další - výbor pro ochranu životního prostředí navrhuje České národní radě přijmout toto usnesení:

"Lesy České republiky pokrývají jednu třetinu území, jsou jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, která je v současné době vystavena značnému ohrožení. Kromě své produkční funkce mají lesy často významnější funkci mimoprodukční. Z tohoto důvodu považuje Česká národní rada hospodaření v lesích za zásadní otázku vnitřní politiky České republiky a v této souvislosti v souladu s § 4 písm. d) zákona č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, přísluší České národní radě jednat a usnášet se o této otázce.

Česká národní rada

I. ukládá vládě České republiky

1. vyjasnit, co je obsahem státního vlastnictví základního lesního a půdního fondu dle čl. 10 Ústavy ČSFR,

2. předložit České národní radě koncepci hospodaření v lesích ve vazbě na připravovaný lesní zákon,

3. na základě vymezení podle bodu 1 a koncepce dle bodu 2 stanovit rozsah neprivatizovatelné části základního lesního půdního fondu a souvisejících činností,

4. nezařazovat lesní hospodářství do první vlny

II. doporučuje vzhledem k významu lesů a zvláště stavu lesního hospodářství

1. vyhradit si schválení privatizačních projektů státních podniků Státní lesy v souladu s § 10 zákona č. 92/1991 Sb.,

2. při svém rozhodování vyžádat si stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž."

K tomuto usnesení bych vám podal ještě následující odůvodnění. Celková plocha rozlohy lesů v České republice činí cca 2,5 mil. ha lesa. Z této rozlohy v současné době je zničená prakticky jedna třetina imisemi, další jedna třetina je vážně ohrožena. Ve zbytku se špatně hospodařilo nebo dosud špatně hospodaří, neboť se postupuje podle stávajícího lesního zákona, který uvažuje se socialistickými tržními mechanismy.

Dále nebudu sněmovnu unavovat výčtem negativních jevů v lesích, které jsou dostatečně popsány, např. v Modré knize ministerstva životního prostředí. Cítíme však odpovědnost vůči naší i příštím generacím a doslova cítíme nutnost zachránit lesy před úplným zničením. S krajními obavami sledujeme současné snahy odvětví lesního hospodářství ministerstva zemědělství o prosazení dílčího a jednostranného přístupu k privatizaci činností v lesním hospodářství a majetku současných státních podniků Státních lesů. Připadá nám to jako snaha pokračovat ve stávajícím nedobrém a necitlivém extenzivním způsobu hospodaření, který se snaží vedoucí pracovníci ministerstva zemědělství zamaskovat módními hesly o privatizaci, demonopolizaci, ekonomické reformě v lesích, zdravé podnikavosti atd.

Prosazovaná koncepce vychází opět z dávno již opuštěné a skutečně neudržitelné představy, že les je především zdroj dřeva a ekonomického bohatství.

Takový stav by byl samozřejmě ideální, avšak v současné době není reálný. Ministerstvo zemědělství nepředložilo ucelenou koncepci lesního hospodářství, nejsou dořešeny restituce. Na základě této situace se snažíme překotně privatizovat část činností, které jsou pro stav lesů podstatné, způsobem neodpovídajícím a značnou částí odborné lesnické veřejnosti odmítané. Doposud platí starý socialistický zákon o lesích z roku 1977, období vrcholící normalizace, jak jsem řekl nejsou dořešeny restituce, navrácení majetku obcím, způsob využití půdy v pohraničních oblastech a další zásadní otázky.

Doporučoval bych vám, abyste se nad celou problematikou zamysleli, zvážili přednesený návrh usnesení, vyslechli si velmi pozorně přednes pana ministra Kubáta. Návrh usnesení tak, jak vám byl přednesen mnou, vám bude v následujících minutách rozdán na lavice, abyste ho měli k dispozici pro rozpravu. To je prozatím z mojí strany všechno.

Děkuji vám. (potlesk).

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Wolfovi za úvodní slovo a nyní otevírám k této záležitosti rozpravu. O slovo se přihlásil pan ministr Kubát.

Ministr zemědělství ČR Bohumil Kubát: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, můj výklad bude poněkud atypický a musím předem říci, že mě to vysloveně mrzí, že bude atypický, protože to, co tady zaznělo víceméně musím považovat za jaksi vaši mystifikaci, musím to považovat za určité napadení i našeho resortu, případně mě a musím k tomu říci asi tolik, že co se týče ekonomické reformy v lesním hospodářství jsme za posledního půl roku prošli velmi značným vývojem. Bohužel musím říci, že na začátku, na to už tady zazněla jedna interpelace, byla to takzvaně rychlá interpelace, my jsme na ni odpovídali hned v průběhu zasedání, nevím přesně číslo zasedání, kdy jsme řekli, že tak jak byla původní varianta, že akciové společnosti budou pronajímat les na deset, na třicet, na padesát let a tak dále, že byla nesprávná a také jsme ji jako vedení ministerstva, případně vláda neschválili, protože neprošla ani poradou vedení. Ale faktem je, že některými našimi pracovníky, kteří už na ministerstvu nejsou, byla v podstatě podávána jako jediná možná varianta. To byla záležitost někdy května - června. Od té doby jsme celou řadu věcí upravili, přepracovali a během července a srpna jsme s celou řadou poslanců jak z České národní rady tak Federálního shromáždění nad tímto problémem seděli a celou řadu těchto problémů jsme již odstranili. To, že tato koncepce rozvoje lesního hospodářství je věc otevřená, že se neustále doplňuje, to je naprosto samozřejmé a je to naprosto přirozené. Chci říci, pro vaši velmi stručnou informaci, že během minulých čtrnácti dnů, jsme tady, v České národní radě pořádali celkem asi čtyři vystoupení, abychom objasnili ekonomickou reformu v lesním hospodářství. Dvakrát to bylo na výboru životního prostředí, a dvakrát na národohospodářském výboru. Po každé bylo přítomno snad čtyři, pět poslanců, nakonec dokonce na tom jednom národohospodářském výboru jsme se vlastně k tomu ani nedostali, byť tam byl přítomen náměstek a další pracovníci z odboru lesního hospodářství. U nás na ministerstvu jsme pořádali několik sezení, kde jsme všem přítomným, ať to byli lidé ze školství, ať to byli lidé z provozu, ať to byli poslanci, vysvětlovali postup ekonomické reformy.

Vážení přátelé, ekonomická reforma jak v zemědělství, tak v lesním hospodářství, je samozřejmě taková reforma, se kterou vždycky určití lidé nebudou souhlasit. Jestliže touto metodou privatizace doslova zrušíme státní podniky, vlastně všechny podniky, které existují, zanikne valná většina závodních ředitelství, tak je jasné, že celá řada lidí s těmito metodami souhlasit nebude. Chtěl bych říci, jak tu zazněly jednotlivé připomínky, nevím, rozhodněte vy, jestli uznáte za vhodné, abych vám tady odpřednášel celou ekonomickou reformu v lesním hospodářství. Beze všeho, jen bych vás poprosil, aby mě mohli doplňovat nebo abych já mohl doplňovat některé ze svých pracovníků, což jsou odborní lesáci. Máme velké přehledné tabule, můžeme vám to tady rozbalit, ukázat, jak to probíhá, jak si představujeme jak bude vlastně ten pavouk státní správy v lesích a tak dále. Čili toto můžeme udělat. Zabere to zhruba dvě hodiny, jsme připraveni, jsme ochotni, beze všeho to tady můžeme rozebrat, ale obávám se, že řešení těchto problémů jaksi nepatří do sněmovny, protože skutečně odborníků, kteří o tom mohou nějakým způsobem rozhodovat tady, odpusťte, rozhodně tolik nesedí, jako na jednotlivých schůzkách, které jsme dávali k dispozici.

Základní princip spočívá v tom, že podle naší koncepce mají existovat státní lesy jako jeden jediný podnik, to znamená, že každý strom, každou lesní půdu, budou obhospodařovat kromě 45% privátních, obecních a církevních lesů státní lesy. To znamená, že žádná akciová společnost, že žádná jiná společnost, lesnická společnost, případně družstvo atd. se nemůže dostat k tomu, že teď tady bude po dobu dvaceti let, kdy má dejme tomu udělanou nějakou smlouvu, že tady bude nějakým způsobem drancovat. O tom budou rozhodovat státní lesy, státní správa, tak jak to dává zákon, jak to bude dávat nový lesní zákon, tak jak bude tuto činnost řídit ministerstvo životního prostředí. Tam není šance uhnout.

To znamená, že jednotlivé společnosti, příp. družstva nebo jak jim budeme říkat, budou mít možnost pouze od státních lesů být najímány na provedení jednotlivých činností. Čili nejedná se o privatizaci státních lesů, ale jedná se o privatizaci činností. Jak tady zaznělo, že nejsou dořešeny restituce v zemědělství, nebudeme mít dořešeny restituce v lesnictví do 31.12.1992, což je termín do kdy každý člověk má šanci ještě vznést svůj požadavek podle zákona o půdě na to, aby mu cosi bylo navráceno. V případě, že tak učiní dejme tomu 30.12.1992, tak vlastně tam běží lhůta do 1.7.1993. Jestliže bychom s ohledem na to neměli privatizovat v zemědělství, v lesnictví, tak si myslím, že nemusíme hovořit o ekonomické reformě. Ve všech projektech je myšleno na dořešení restituce. Ve všech projektech je možno pokračovat a přistupovat k privatizaci lesnických činností.

Dále tu zaznělo, že jediná cesta, kterou naše ministerstvo předkládá, jediná metoda, jsou právě akciové společnosti. To není pravda, v materiálu, který zde příslušní poslanci, národohospodářský výbor, výbor pro životní prostředí obdrželi, hned na jedné z úvodních stránek je řečeno, že přicházejí veškeré privatizační metody. I kdyby to tam napsáno nebylo, je naprosto jasné, že to vyplývá ze zákona. Čili ani resort ministerstva zemědělství nemá právo někde omezovat nějaké metody. Naopak tam kde máme zájem, aby mohla být dána přednost jedné privatizační metodě, s tím máme obrovské problémy, a jsou. místa, dejme tomu u konkrétního závodu, je potřeba takto postupovat. Ale obecně v ekonomické reformě veškeré možnosti, to znamená aukční prodeje, volná soutěž, přímý prodej předem určenému kupci a převod na akciovou společnost.

Čili to, jestli někdo zprivatizuje koně, jestli někdo zprivatizuje traktor, to můžeme dělat od zítřka a vlastně celá řada podniků už s tím začala. Čili není sebemenší důvod, abychom toto nějakým způsobem omezovali. To, že nám dneska vznikly bez jakéhokoliv odkladu úplně nové obchodní společnosti, úplně nové lesní společnosti, na Teplicku například, které se začínají zabývat tím, že u lesního závodu byly najaty aby provedly těžby, tak právě v tom je ten přínos, že tím dochází vlastně ke vzniku konkurenčního prostředí, protože tak jak budeme chtít, by v lese byla provedena těžba tou příslušnou technologií s příslušným ohledem na ekologii, tak tato společnost, která bude najata, tuto činnosti provede. Pokud ji provede špatně, bude buď její činnost zastavena, zaplatí příslušné pokuty, nedostane zaplaceno atd. a půjde se konkurenčně na jinou společnost, která bude tyto činnosti provádět. Čili musím se ohradit, protože s těmito věcmi nemohu souhlasit.