Odstavec 3 - Při rozhodování podle odstavce 2 vychází ministerstvo vnitra z rozhodnutí místního referenda a stanoviska obecního zastupitelstva s přihlédnutím k velikosti území obcí a počtu jejich obyvatel.
Odstavec 4 - V nově vzniklé obci platí obecně závazné vyhlášky, které platily na jejím území před jejím vznikem".
Nové znění § 11 navrhujeme z toho důvodu, že v dosavadním znění § 11 v zákoně o obcích není specifikováno, zda se musí konat místní referendum o rozdělení obce na celém území obce, nebo jenom na území, odlučující se části obce. Nově je zde také zapracováno oddělení části obce na základě místního referenda, na základě schválené připomínky výboru pro územní správu a národnosti.
Dále se zde doporučuje zpřesnit, co musí obsahovat rozhodnutí ministerstva vnitra a také upřesnění problematiky platnosti vyhlášek na území obcí po rozdělení obce.
Dalším pozměňovacím návrhem je nové znění § 26, a to tak, že § 26 by zněl: "Místní referendum upravuje zvláštní zákon."
Zde plně odkazují na projednané zásady, kde zdůvodňujeme, že tímto zněním chceme nahradit dosavadní třetí odstavec § 26, a to z toho důvodu, že je dobré, aby problematika místního referenda byla upravována komplexně jedním zákonem, to je tedy zákonem předloženým pod číslem tisku 394.
Další pozměňovací návrh zní tak, že v § 28 písmeno f) je toto znění:
"f) v obvodech měst, uvedených v § 3 7 - 70 členů ", a dále za písmeno f) se vkládá písmeno g), které zní
"g) v městských částech měst, uvedených v § 3, do 3 000 obyvatel 7 - 15 členů, nad 3 000 obyvatel do 20 000 obyvatel 15 až 30 členů, nad 20 000 obyvatel 25 až 50 členů."
Dosavadní text § 28 navrhujeme označit jako odst. 1 a za něj vložit nový odst. 2, který zní:
"Odstavec 2 - Rozhodujícím pro počet obyvatel v obci je stav k 1. lednu roku, v němž se konají volby do zastupitelstva v obci."
Tyto změny jsou vyvolány tím, že jsme v souvislosti s předloženým návrhem zákona o volbách do zastupitelstva obcí a o místním referendu zjistili, že došlo k určitému opomenutí, že tedy § 28 zákona o obcích neupravuje plně problematiku stanovování počtu členů obecních zastupitelstvech.
Další pozměňovací návrh je tento: k § 36 v odst. 1 navrhujeme vypustit písmeno c) a dosavadní písmena d) - m) se označují jako písmena c) - 1) a za písmeno 1) se vkládá nové písmeno m), které zní:
"m) schvaluje dohodu o sloučení obce s jinou obcí". A dále v odstavci 3 se slova "písmeno f)" nahrazují slovy "písmeno e)". Toto znění plně vychází ze schválených zásad, jde nám o úpravu působnosti zastupitelstva obce, protože se změnilo slučování obcí obligatorní referendum v referendum fakultativní.
Dalším pozměňovacím návrhem je tento návrh. Za § 63 navrhujeme vložit § 63 a), který zní "Rozpuštění zastupitelstva". Jestliže zastupitelstvo opakovaně i přes upozornění porušuje obecně závazné předpisy nebo neplní povinnosti stanovené zákonem, může ministerstvo vnitra toto zastupitelstvo rozpustit."
Zde se zdržím odůvodnění, neboť myslím, že toto ustanovení již plně zdůvodnil v předkládací zprávě pan poslanec Payne.
Další pozměňovací návrh navrhujeme za § 63 a), vložit § 63 b) pod názvem "Dočasná správa obce".
Odstavec 1 - Mají-li se konat nové volby, zřídí ministerstvo vnitra správní komisi, která na dobu nezbytně nutnou převezme správu příslušné obce a vykoná přípravy k provedení voleb.
Odstavec 2 - Správní komise při správě obce provádí jen opatření, která nesnesou odkladu.
Odstavec 3 - Správní komise nemůže rozhodovat o
a) založení, zániku, zřízení, zrušení a sloučení organizací a zařízení obce,
b) účasti obce na podnikatelské činnosti právnických a fyzických osob,
c) územním plánu a v programu územního rozvoje obce,
d) rozpočtu obce,
e) územních změnách obce,
f) koupi a zcizení nemovitého majetku obce.
Odstavec 4 - Výdaje, spojené s činností správní komise, hradí obec.
Odstavec 5 - Správní komise ukončí svou činnost dnem ustavujícího zasedání nově zvoleného obecního zastupitelstva".
Zde krátké zdůvodnění - snažíme se řešit právní vakuum, které by nastalo po sloučení či rozdělení obce do té doby, než bude zvoleno a než se sejde nové zastupitelstvo na svém ustavujícím zasedání. Upozorňuji, že zákon o obcích tuto problematiku vůbec neřeší, je to problém, na který jsme zřejmě zapomněli. Nyní k textu "Pracovní pomůcky" je odlišným typem písma vyznačeno znění společné zprávy, že tedy za § 70 se vkládá § 70 a), tento text tedy není pozměňovacím návrhem, nebudu ho číst, až na jednu výjimku, a to na odstavec 5 tohoto § 70 a). Pokud se podíváte na tisk 408 společné zprávy, tak zjistíte, že v § 70 a) je zřejmě písařská chyba, v odstavci 1 se říká "..... sloučení či rozdělení obcí do k 1. lednu 1992, a proto navrhuji, aby bylo vypuštěno slůvko "do, jde o písařskou chybu, nemá to Jiný význam. Dále v textu společné zprávy je v článku 2 uveden zatím text "při slučování a rozdělování obcí k 1. lednu 1992 se postupuje přiměřeně podle částí první, oddílu 2 zákona o obcích.
1. Navrhuji, aby tento text byl doplněn jako odst. 5 tohoto § 70 a), aby se stal tedy součástí zákona o obcích, připadá mi to logické,
2. Upozorňuji na chybu, kterou v textu tohoto článku 2 společné zprávy vidím, říká se, že se postupuje podle části první oddílu 2 zákona o obcích, ale zákon o obcích se nedělí na části, ale na hlavy, a proto tedy navrhuji změnu, vložit, za slova... podle oddílů 2 hlavy 1 tohoto zákona..." a dále pokračuje text. Tedy nikoli části
Podle pracovní pomůcky vidíte, že pozměňovací návrh je ten, že dosavadní text článku 2 společné zprávy má být odstavcem 5 § 70 a) a že zároveň do tohoto textu navrhujeme vložit slova "... hlavu první tohoto..." a vypustit slova "části první".
K dalším pozměňovacím návrhům. Navrhujeme dále, aby v tomto projednávaném zákonu byl vložen článek II, který by zněl: "Zákon České národní rady č. 418 z roku 1990 Sb., o hl.m. Praze, se mění takto:
Další pozměňovací návrh § 4, odst. 1 zní: "odstavec 1 Nový městský obvod nebo novou městskou část lze zřídit na základě rozhodnutí zastupitelstva, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zřídit nový městský obvod nebo novou městskou část na základě souhlasného rozhodnutí místního referenda, konaného na území, kde se zřízení nového městského obvodu nebo městské části navrhuje". Pokud jde o zdůvodnění, odkazuji na zdůvodnění, které jsem uvedla již u pozměňovacího návrhu § 10 a s tím, že pokud si to srovnáte s dosavadním textem zákona o hl.m. Praze zjistíte, že při zřizování nových městských obvodů, nebo nových městských částí se musí referendum konat obligatorně a my navrhujeme obdobně jako je to u zřizování nových městských obvodů nebo nových městských částí u statutárních měst, aby referendum bylo jenom fakultativně, tedy nemuselo se konat vždy.
Dalším pozměňovacím návrhem Je návrh na změnu § 21. § 21 by měl znít: "místní referendum upravuje zvláštní zákon. Je to obdobná změna jako ta, kterou navrhujeme v § 26 zákona o obcích, aby problematika místního referenda byla upravována komplexně zvláštním zákonem, který předkládáme.
Další pozměňovací návrh - dosavadní text § 27 se označuje jako odst 1) a za něj se vkládá nový odstavec 2, který zní: "Odstavec 2 Obvodní zastupitelstva v hlavním městě Praze tvoří 7 - 70 členů. Místní zastupitelstva v hlavním městě Praze tvoří v částech města do 3000 obyvatel 7 - 15 členů, nad 3000 do 20000 obyvatel 15 - 30 členů, nad 20000 obyvatel 25 - 50 členů. Zde jde opět o úpravu vyplývající zřejmě z našeho opomenutí v zákoně o hl.m. Praze kde sice uvádíme kolik členů zastupitelstvo hl.m. Prahy má mít, ale už nemluvíme o tom, jaký je počet členů zastupitelstev obvodních a místních.
Článek 3 pracovní pomůcky je pokračováním textu společné zprávy.
Nyní chci přednést Ještě jeden
procedurální návrh, protože nastalá
situace je zřejmě dosti komplikovaná a postup
výborů, které přijaly usnesení,
jež je obsaženo ve společné zprávě
přece jen nebyl zatím dostatečně vysvětlen,
navrhuji, aby se k tomuto návrhu zákona sešly
poslanecké kluby.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji za tuto zevrubnou zprávu a přednesení pozměňujících návrhů paní poslankyni Marvanové. Nyní mi dovolte, než předám slovo paní poslankyni Vorlové, abych přednesl takový nástin dalšího postupu. Je 12,05. Domnívám se, že po té, co vyčerpáme další 2 nebo po dalším vystoupení v rámci rozpravy, vzhledem ke složitosti materie bychom udělali polední přestávku, kdy bychom jednak vykonali tajné volby obě dvě, tak jak jsme se dohodli a udělali bychom polední přestávku o něco delší tak, aby tam byl prostor pro to, aby se sešly poslanecké kluby.
Nyní dávám slovo paní poslankyni Vorlové.
Poslankyně Milada Vorlová: Vážení páni poslanci, já jsem přenechala své první místo za tímto pultem bezelstně paní poslankyně Marvanové v domnění, že se dozvím, procedurální postup, k čemu máme své připomínky dávat a stalo se, že ona přednesla své pozměňovací návrhy a tudíž mně dostala do méně výhodného postavení, protože o jejích pozměňovacích návrzích se bude hlasovat dříve a kdyby se nepřihlédlo k těm mým, mohly by se ty moje už předem vyloučit. Proto žádám, aby při hlasová ní o jednotlivých pozměňovacích návrzích, pokud by se týkaly stejného paragrafu od více osob, byly tyto pozměňovací návrhy dány jaksi vedle sebe do konfrontace. Rozumíte mi, pane poslanče Payne?
Komplikace vznikla z toho, že já jsem si připravila pozměňovací návrhy k původnímu tisku 393 a když jsme dnes dostali tu pracovní pomůcku, tak jsem některé změny obsažené v té pracovní pomůcce a posléze přednesené paní poslankyní Marvanovou vzala za své a tudíž už je nebudu uvádět. Budu uvádět pouze pozměňovací návrhy, které se od obou těchto tisků liší.
Vážení páni poslanci, doba už je taková, že se snadněji obhajují věci exaktní a dobře vyčíslitelné. Dokáže-li, že se něco vyplatí, jistě se pro zvedne víc rukou, než když z toho není žádný hmotný prospěch. Přesto vás prosím o pozornost. Můj příspěvek nenapadá podstatu navrženého zákona, není nijak stranický a obracím se jím ke všem vnímavým kolegům.
K předkládanému doplňujícímu zákonu o obcích mám připomínky, které nakonec uvedu v pozměňujícím návrhu k § 10 a 11. Jsou jednak k formální stránce textu, spíš upřesňující to, co chce být řečeno. Některé z těchto připomínek, jak už jsem řekla, vypouštím vzhledem ke změnám mezi tiskem 393 a pracovní pomůckou.
Pak mám výhrady k formulacím, které pojmenováním abstraktního jevu se příliš odchylují od smyslové, řekla bych hmatatelné skutečnosti. Je to hlavně pojem zanikající obec. Zaniklou obcí je pro mne starý Most, který byl obětován těžbě uhlí, je jí obec Phaffenschlag u Slavonic, do základů zničená za husitských válek, nebo Morgenland poblíž Karlovy Studánky, z něhož po vyhnaní Němců zbyla jediná chaloupka a z posledního vydání mapy Jeseníků zmizelo už i poválečné české označení místa Ranná. Vždyť sloučením s jinou obcí domy i lidé zůstávají a pro administrativní převedení správy jinam je zaniklá obec pojem příliš tragický a málo výstižný. Snad to lze opravit. Kromě takového zásahu do textu bych ale chtěla ještě zásah, byť opět formální, ale přece jen vystupující ze slova zákona do skutečnosti.
Uvědomme si, že v roli tvůrců územně správních zákonů zasahujeme bezděky i oblast kulturně historickou a že je v našich rukách i zde se pokusit o náprav u chyb doby nedávno minulé nebo v nich naopak pokračovat. Názvy míst a obcí jsou nádherně bohaté, i laikovi bez etymologického rozboru napovídají historické děje, činnost i charakteristiku dávných obyvatel naší země. Je radost, zadívat se do mapy a nic než číst ty podivuhodné názvy: Medový Újezd, Mešno, Kakejcov, Lučiště, Chouzovy, Žákova, Nadryby, Střapole, Němčičky, Volduchy - tolik krásy na malém území u Plzně.
Jedeme-li však přes podobné obce po silnici neprojíždíme teď si vymýšlím - Záhořím, Dolní Brtnicí, Lhotou, Brtnicí a Brtničkou, ale Brtnicí Záhořím, Brtnicí Dolní Brtnicí, Brtnicí Lhotou, Brtnicí a Brtnicí Brtničkou. Je zde až k pláči uplatněn racionální princip, povýšení byrokracie nad životem, který svou tradicí se krčí na silničních cedulích malým písmem pod názvem nadřazené obce. Ještě zřetelnější je to v autobusových jízdních řádech. Namátkou:
Tuchořice Načrnice, Tuchořice Třeskonice, Tuchořice Lhota, Tuchořice Tasová, Tuchořice Klubko, Tuchořice Liběšice, Tuchořice Dobřičany. Nebo:
Kněžmost Boseň, Kněžmost Zásadka, Kněžmost Zábudov, Kněžmost Mužský.
Nehledě na praktické důsledky půvab rozmanitosti je pryč.
Slučování obcí je zřejmě z hlediska státu užitečné, možná i zlevňuje správu, v každém případě to usnadňuje řízení a tento trend integrace je kupodivu právě v zemích na západ od nás, k nimž vzhlížíme i jako ke vzorům samosprávné demokracie.
Těsně před prázdninami zde probíhal seminář pořádaný Klubem poslanců KDU.
Rakouský odborník prof. Procházka nás seznámil s problémy obcí ve své zemi. Stát to tam vzal do svých rukou direktivně: obce, které měly pod 1000 obyvatel, se musely povinně sloučit. Negativní odezva byla velká, neboť co člověk ztratí, to je mu nejdražší. Spousta obcí požádala o výjimku a na základě soudního rozhodnutí jsou prý výjimky ve velkém počtu udělovány. Obce si prý své nově nabyté samostatnosti váží a zvelebují se. Postačí v našem zákoně aspoň ta pojistka možného "referenda na požádaní", aby se předešlo slučování proti vůli občanů? Snad. Důležitější však pro mne bylo zjištění, že v Rakousku obce sloučené v jeden administrativní celek nemají společný název, každá dříve samostatná obec si i po sloučení ponechává své jméno pouze nahoře - snad zemské úřady - mají evidenci míst, kde hledat starostu, úřad, policii a poštu v daném území. Místní občané to vědí i bez změny názvu své vesnice a historie, půvab, autentičnost místa i pocit hrdosti nad jedinečností obce zůstanou lidem zachovány. Původní názvy zůstávají dokonce i v případech, kdy obce dorostou k sobě fyzicky na dotek.
Následujme příklad svého souseda! Zákonem dáváme obcím podmínky pro racionální slučování, ponechme však přitom lidem trochu mimoracionální krásy, ničemu to nebude na újmu.
Teď konkrétně pozměňovací návrhy.
"1. Dvě nebo více sousedních obcí se mohou na základě dohody sloučit v novou obec." Přidává se "nová obec", která vznikne vždy, ať už se bude používat zcela nový název, nebo název některé z původních obcí.
"Území obce po sloučení tvoří území s l o u č e n ý c h (nikoli slučovaných) obcí, " protože je to po sloučení obcí. Přidávám dále nový odstavec mezi odstavec dvě a tři. Tedy nový 2. odstavec:
"2. Zřízením nové obce se neruší jména původních obcí, je však nutno předem stanovit, kde bude sídlo jejích správních orgánů a pod jakým jménem bude nová obec vedena v úředním styku."
"3. (Dříve odst. 2). Před uzavřením dohody projednají sloučení obcí příslušná zastupitelstva s okresním úřadem". Zdá se mi lepší někoho tím pověřit před neosobním a neurčitým "se projedná". "Název, pod nímž nová obec bude vystupovat v úředním styku, projednají příslušná zastupitelstva..." a tak dále beze změny až do konce odstavce.
" 4. (Dříve odst.3) Dohodu o sloučení obcí uzavřou jejich starostové (je-li to na základě rozhodnutí zastupitelstva, nebudou ji asi uzavírat celá zastupitelstva, tak tedy:)"... uzavřou je jejich starostové na základě rozhodnutí obecních zastupitelstev, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda v této věci. Je-li takový návrh podán..." (tady je pouze změna slovosledu a dále už beze změny do konce věty).
"5. (Dříve odst.4) Dohoda o sloučení obcí musí obsahovat:
a) datum vzniku nové obce, název, pod nímž bude vedena v úředním styku a sídlo jejích orgánů,
b) u obcí, které předávají svou právní subjektivitu ve prospěch nové obce s o u p i s ("soupis", nikoliv "určení" majetku, protože se teprve teď neurčuje, ale už je znám)"... atd. beze změny do konce věty.
Bod 3 odpadá, protože nová obec vzniká vždy a potřebné údaje jsou zahrnuty v pododstavci a).
"6. (Dříve odst.5) Práva a závazky obcí, které při sloučení předávají svou právní subjekvitu nové obci přecházejí na novou obec dnem sloučení."
Dále mám pozměňovací návrh k § 11 odst. 2: Navrhuji vypustit pododst. b) a k nynějšímu textu v bodě c) "názvy obcí po rozdělení obce" doplnit slova "včetně případného zániku názvu, který obec měla před rozdělením.
To je všechno a děkuji Vám za trpělivost.
Potlesk.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Vorlové. Nyní
bych si dovolil sněmovně předložit tento
návrh, který se týká dalšího
způsobu jednání: přerušili bychom
v tomto okamžiku projednávání tohoto
bodu, vzhledem k tomu, že nejsme schopni dokončit
rozpravu k tomuto bodu ještě před polední
přestávkou, to nevidím jako reálné.
Po přerušení projednávání
tohoto bodu bychom se odebrali k provedení voleb. Mám
od ověřovatelů informaci, že volby jsou
připraveny, proběhnou v prostorách za Státními
akty, a pak bychom přerušili naše jednání
do 15 hodin s tím, že od 14 hodin zhruba by měly
Kluby prostor na projednávání této
složité a komplikované záležitosti.
Součástí vyhlášení voleb
bude informace, že volby budou ukončeny za 30 minut.
Takže, když máme nyní 12.20, tak ve 12.50
by byly ukončeny volby, pak je potřeba ponechat
prostor na oběd a pak prostor pro jednání
Klubů. S návrhem se hlásí pan poslanec
Ježek.
Poslanec Josef Ježek: Jakožto zpravodaj navrhuji,
aby se sešly i výbory ústavně právní
a pro územní správu a národnosti.
Jinak nejsme schopni si s tím poradit. Myslím tím
samozřejmě vedle klubů.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
To znamená zhruba v časovém prostoru kolem
14. hodiny. D obře, vyhlásí tedy předsedové
jednotlivých výborů případné
zasedání svých výborů.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Doporučuji,
aby jednání výborů ústavně
právního a pro územní správu
a národnosti bylo společné.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji za upřesnění. Hlásí
se poslanec Kozánek.
Poslanec Petr Kozánek: Chtěl bych požádat
členy rozpočtového a kontrolního výboru,
abychom se sešli hned po provedení voleb v místnosti
předsednictva. Je třeba uskutečnit krátkou
schůzku výboru.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. To už je informace pro přestávku.
Hlásí se poslanec Kadlec, potom paní poslankyně
Krejčová.
Poslanec Ján Kadlec: Pane místopředsedo,
nepřipadá mi vhodné, aby se výbory
scházely uprostřed rozpravy, měly by se sejít
až po ukončení rozpravy.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. Nicméně je to rozprava k tomu, co
navrhují zástupci výborů. Nebudu z
tohoto místa předsedovi žádného
výboru nařizovat, aby se sešel, ani ho v tom
omezovat. Hlásí se poslanec Ortman s faktickou poznámkou.
Poslanec Jaroslav Ortman: Moje poznámka je obdobná jako kolegy Kadlece.
Domnívám se, že by před přestávkou měly odeznít všechny přihlášené diskusní příspěvky.
Pro jednání výborů ústavně
právního a pro územní správu
a národnosti by to mohlo být důležité.
Pak bychom mohli schůzi přerušit.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Dobře. Nastínili jsme si další postup.
Ještě se hlásila paní poslankyně
Krejčová.
Poslankyně Zdenka Krejčová: Chtěla
bych poprosit pana předsedajícího, jakkoli
se sněmovna rozhodne, aby byl dán prostor klubům
setkat se předtím, než se sejdou ty dva výbory.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji za tuto poznámku. Nicméně se domnívám, že logiku má to, co navrhoval poslanec Ortman. Hlaste se prosím dál do rozpravy písemně.
Pokuste se sehnat pana poslance Šumana, který je přihlášen
do diskuse. Písemně přihlášen
je také pan poslanec Ortman, uděluji mu nyní
slovo.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, nejprve krátkou poznámku k proceduře.
Poslankyně Marvanová přečetla pozměňovací návrh ve smyslu pozměnit pracovní pomůcky k tisku č. 393. Myslím, že za pozměňovací návrhy bychom měli považovat ty, které se nekryjí s původním textem návrhu 393. V opačném případě by se stalo, že pozměňovacím návrhem jsou doslova stejné části, které byly v původním textu.
Sám bych se chtěl vyslovit ke dvěma věcem.
Za prvé - § 10. odst. 6 v pozměněné verzi, která byla přednesena poslankyní Marvanovou, odst. 6 zní: Vzniká-li nová obec sloučením více obcí, platí na území slučovaných obcí obecně závazné vyhlášky, které na tomto území platily před sloučením.
Mizí druhá část věty, která původně byla v tisku 393, a to až do ustavujícího zasedání obecního zastupitelstva.
Domnívám se, že je to řešení nešťastné, protože skutečně dojde k dvojímu právnímu režimu na území obcí, které byly slučovány. Myslím, že původní text byl přijatelnější.
Navrhuji, aby celá věta zněla: Vzniká-li nová obec sloučením více obcí, platí na území slučovaných obcí obecně závazné vyhlášky, které na tomto území platily před sloučením, a to až do ustavujícího zasedání obecního zastupitelstva, jež současně rozhodne o platnosti těchto vyhlášek.
Z tohoto dovětku je zřejmé, že ustavující zasedání obecního zastupitelstva nové obce musí rozhodnout o tom, který z právních režimů z hlediska vyhlášky bude platit na území nové obce.
Druhý pozměňovací návrh je k § 63a. Nemohu se smířit s tím, že by bylo dáno ministerstvu vnitra právo rozpustit zastupitelstvo v obci, jestliže zastupitelstvo opakovaně porušuje obecně závazné právní předpisy nebo neplní povinnosti stanovené zákonem.
Podle mého názoru navrhovatelé překročili rámec zásad, které schvalovaly jednotlivé výbory. Neboť, jak zde řekl pan poslanec Payne, mělo jít o obdobný postup jako při nápravě nesprávných opatření. Ptám se, který postup k nápravě nesprávných opatření je ten, že dává právo rozpustit orgán, jež to rozhodl.
Jde-li o nápravu nesprávných opatření,
pak to může být pouze zrušení vyhlášky,
nikoliv však rozpuštění orgánu.
V takovém případě bychom dospěli
k absurdní situaci, že by např. vyšší
soud rozpouštěl soud nižší. Tato
formulace resp. celé ustanovení je naprosto nepřijatelné
z hlediska hlavy 7 platné ústavy.