Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Křížovi. Mám zde poslední přihlášku paní poslankyně Mazalové. Čas se nám naplnil, protože - jak víte - je připraven parník a budeme muset končit. Po vystoupení paní poslankyně Mazalové zakončíme interpelace. Slovo dám panu ministru Špačkovi, který se přihlásil a chce reagovat na něco a má na to právo a potom by paní poslankyně Němcová přednesla doplněk k 1. bodu, kdy jsme zde měli delegaci Chorvatské republiky, abychom i tento bod uzavřeli. Prosím paní poslankyni Mazalovou.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážena vládo, kolegové a kolegyně. Ačkoliv se v poslední době sněmovna mění v kabaret, já se přesto držím svého zdravotnického problému a obracím se se svou interpelací na pana ministra Bojara.

Vážený pane ministře, obracím se na Vás s interpelací, která se týká podpory rekondičních pobytů diabetiků. Navrhuji, aby tyto rekondiční pobyty diabetiků byly zahrnuty do novelizovaného seznamu lázeňské péče, který připravuje ministerstvo zdravotnictví ČR. Diabetes je jedna z nejzávažnějších chorob, která v případě, že není adekvátně léčena, pacienta invalidizuje, zhoršuje kvalitu jeho života a často vede k předčasnému úmrtí.

Část pacientů v českých zemích potřebuje vzhledem ke své nemoci veškerou špičkovou techniku, inzulín i standardní techniku. Ze zbývající části, t. j. většina diabetiků, je polovina odkázána na léčbu pouhou dietou a druhá polovina na dietu a perorální léky. Diabetik, pokud má vše potřebné k zajištění řádné léčby je tzv. podmínečně nemocen, t. j. může žít normálním plnohodnotným životem jako jeho zdravý vrstevník a podává plný pracovní výkon. Společnosti se tedy "vyplatí" o diabetiky pečovat.

Nejmodernějším prvkem v léčbě a resocializaci diabetiků je prokazatelně netradiční pojetí léčby tzv. rekondičních pobytů diabetiků. Jejich účinnost je vyšší než tradiční lázeňské léčby a spočívá v komplexní vysoce specializované péči o nemocného s diabetem. Rekondiční pobyty jsou většinou organizovány ve čtrnáctidenních blocích. Takovýto pobyt je až pětkrát finančně méně náročnější než hospitalizace v nemocnici a čtyřikrát levnější než lázeňská léčba na předvolání.

Proč se tedy těchto tak progresivních pobytů nemůže účastnit daleko větší počet diabetiků? Největší brzdou je - podle mého názoru - nemožnost účastníkům na tuto dobu vystavit pracovní neschopnost, i když se to naprosto vymyká logice věci. Nejúčinnější a tedy nejefektivnější jsou přece rekondice v samém začátku nemoci, tedy většinou pro pacienty produktivního věku.

Již vloni navrhl Svaz diabetiků ČR ministerstvu zdravotnictví, aby rekondiční pobyty diabetiků byly zahrnuty do komplexní léčby diabetu a pacientům v produktivním věku na těchto pobytech byla umožněna účast v pracovní neschopnosti - 14 dní jedenkrát ročně.

Jak jsem se již zmínila, náklady na pobyt jsou zhruba 5x nižší, než náklady při hospitalizaci v nemocnici na jedno lůžko, na jeden den, včetně stravy, která je hrazena ze státních prostředků, zatímco při rekondičních pobytech v praxi si diabetici stravu hradí výhradně sami. Navíc jsou tyto pobyty 4x levnější, než lázeňská péče. Jedná se prakticky o cca 20 čtrnáctidenních pracovních neschopností ročně v rámci jednoho okresu, přičemž rekondice v současné době organizuje maximálně 20 okresů v rámci České republiky.

Z tohoto hlediska se jedná - oproti jiným pracovním neschopnostem o nepatrné množství. Důležité je, že jde, jak již bylo řečeno, hlavně o diabetiky mladšího věku, u kterých mají tyto pobyty největší efekt.

Vzhledem k tomu, že tato problematika se týká každodenně 500 000 našich nevyléčitelně nemocných občanů, myslím si, že se musí co nejrychleji řešit. Proto přikládám ke své interpelaci rozbor nákladů na rekondice diabetiků, pořádané Svazem diabetiků České republiky.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Mazalové a prosím pana ministra Špačka, aby se ujal slova.

Ministr financí Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve dvou vystoupeních zde zazněly interpelace Všeobecné československé výstavy v Praze. Vzhledem k tomu, že by nebylo účelné o této věcí dále diskutovat a vzhledem k tomu, že tato situace je poměrně jasná, rád bych vám řekl, jak tato situace je.

Všeobecná československá výstava v Praze je federální akce. V čele výstavního výboru stojí místopředseda federální vlády Mikloško. Vláda České republiky se na financování Všeobecné výstavy nepodílí. Nevím, odkud vznikl dojem, že tam dáváme finanční prostředky, snad z té kratičké zprávy, že kdybychom nefinancovali Všeobecnou výstavu, že bychom měli mzdy na učitele. Toto je naprostá dezinformace. Jediná účast české vlády je - a tuto částku schválila ještě dřívější vláda - přechodná výpomoc ve výši 40 mil. Kčs, stejně tak jako slovenská vláda poskytla přechodnou výpomoc - tj. prostředky které se mají vrátit - 20 mil. Kčs. Když bylo jasné, že výstava bude ztrátová, což se ukázalo již na jaře letošního roku - své sehrála také liberalizace cen, protože akce, které se dokončovaly byly dražší než se předpokládalo - a na mne byl vyvíjen silný nátlak, aby česká vláda převzala záruky za úvěry na tuto výstavu. Stačilo však, abych se podíval na rozpočet této výstavy a bylo jasné, že není možné takovéto záruky převzít. Proto jménem české vlády jsem odmítl jakékoli záruky podepsat.

Musím tedy shrnout, česká vláda mimo 40 mil. Kčs přechodné výpomoci, které se mají vrátit, se nijak jinak nepodílí na financování této výstavy a nepřevzala žádné záruky za její úvěry a za její ztráty.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Špačkovi. Ještě požádal o tři věty pan ministr Kubát.

Ministr zemědělství Bohumil Kubát: Dobrý den, vážená česká sněmovno. Zítra od 9,00 hodin budu na jednání federálního Fondu tržních regulací, který jsem sám vyjednal, neboť se domnívám, že celá řada zemědělských produktů je z této republiky vyvážena zcela zbytečně - stojí nás to peníze a já jsem zásadně proti. Obsáhlou zprávu o zemědělství s pokusem reagovat i na některé dnešní interpelace se pokusím přednést zítra v odpoledních hodinách, jakmile se dostavím z jednání federálního Fondu tržní regulace. Děkuji - čtvrtá věta.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Kubátovi. Tím uzavírám bod č. 11. - interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR na členy vlády.

Jako další máme dokončení případu návštěvy chorvatských reprezentantů, ovšem mám obavy, že nebudeme schopni - vzhledem k přítomnosti v sále, toto odhlasovat. Ptám se proto paní poslankyně Němcové, zda by mohla svůj návrh přednést zítra ráno. (Hlasy - to je již pozdě.)

Zavolejte tedy, prosím všechny poslance, kteří jsou v kuloárech, aby se dostavili do sněmovny.

Předávám tedy slovo paní poslankyni Němcové.

Poslankyně Helena Němcová: Navazuji na dnešní ranní bod a předkládám tento návrh jménem zahraničního výboru:

Jako konkrétní výraz naší podpory a sympatií bojujícímu Chorvatsku doporučujeme vládě České republiky, aby humanitární pomoc, jakož i transfer našich krajanů, rozšířila na všechny stejně potřebné obyvatele této země a to bez rozdílu národností.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Dávám hlasovat o tomto doplňujícím usnesení, abychom mohli uzavřít tento bod.

Kdo je pro znění usnesení tak, jak bylo přečteno paní poslankyní Němcovou, ať zvedne ruku! 99.

Kdo je proti? 0.

Kdo se zdržel hlasování? 6.

Děkuji. Usnesení bylo přijato.

Tím končím dnešní den jednání. Pokračovat budeme zítra v 9.00 hod.