Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. Hlásí se ještě někdo
do rozpravy? Jestliže tomu tak není, rozpravu končím
a ptám se ještě jednou pana ministra Dyby,
zdali si přeje vystoupit? Není tomu tak. Dávám
tedy slovo společnému zpravodaji poslanci Klimešovi.
Poslanec Stanislav Klimeš: Vážený
pane předsedající, navrhuji, abychom přistoupili
k hlasování o pozměňovacích
návrzích, které tu zazněly při
rozpravě. Jako první pozměňovací
návrh je návrh národohospodářského
výboru, který jsem přednesl já, a
to v bodě III. druhý odraz nový text - urychlila
novelizaci vyhlášky sbírky o cenách
... Tento odstavec vypustit, neboť tato vyhláška
už je v platnosti.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Kdo je pro tento pozměňovací návrh, ať zvedne ruku. 122. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento pozměňovací návrh byl přijat.
Poslanec Stanislav Klimeš: Další pozměňovací návrh je v bodě III. třetí odraz - pokračovat na konci první věty textem : "... včetně řešení situace soukromých bytových domů." Dále pokračovat v původním textu.
Zdůvodnění : je třeba zdůraznit
řešení tohoto problému v materiálu.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro tento pozměňovací návrh, nechť zvedne ruku. 126. Děkuji
Kdo je proti. Nikdo. I tento pozměňovací
návrh byl přijat. Prosím další
pozměňovací návrh.
Poslanec Stanislav Klimeš: Další pozměňovací návrh byl můj, a to v bodě I. první odraz, nový text : " Urychlení první etapy zvýšení regulovaného nájemného".
Zdůvodnění národohospodářského
výboru : doporučuje schválit tento nový
text, neboť v první etapě nejde ještě
o plnou liberalizaci nájemného.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku. 95.
Kdo je proti. 6. Děkuji i tento pozměňovací
návrh byl přijat. Prosím další
návrh.
Poslanec Stanislav Klimeš: Další návrh v bodě II., druhý odraz, nový text : "Zrušení nepřímých dotací nájemného a jejich nahrazení cílenými přímými dotacemi."
Národohospodářský výbor doporučuje,
jedná se o upřesnění a lepší
dikci textu.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku. 115. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
I tento návrh byl přijat. Prosím další
návrh.
Poslanec Stanislav Klimeš: Další návrh v bodě III., první odraz, nový text : "Navrhla kompetenční a institucionální úpravy v oblasti bydlení v zájmu komplexního řešení těchto otázek".
Národohospodářský výbor doporučuje,
neboť napřed je třeba řešit kompetence
a teprve pak je třeba řešit potřebu
vytvoření příslušného
orgánu.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 123.
Kdo je proti. nikdo. I tento návrh byl přijat. Prosím
další návrh.
Poslanec Stanislav Klimeš: Další návrh v bodě III., první odraz, navrhuje vypustit slovo "schválené" a doplnit na konci " České republiky".
Národohospodářský výbor doporučuje,
jedná se o upřesnění textu.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 122.
Kdo je proti. nikdo. I tento návrh byl přijat. Prosím
další návrh.
Poslanec Stanislav Klimeš: Další návrh je návrh poslance Frkala, který navrhuje v bodě III. doplnit o text : "...iniciovala změnu kompetencí v oblasti bydlení."
Národohospodářský výbor nedoporučuje,
neboť uvedený požadavek je uveden v bodě
II., odraz čtvrtý a v bodě III., odraz první,
právě schváleném.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku.
Poslanec Stanislav Klimeš: Nedoporučuje ! (smích
v sále)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Prosím bez komentáře v průběhu hlasování! Máme text před sebou.
Kdo je pro ? nikdo.
Nikdo není pro ?
Kdo je proti ? 40 Tento návrh nebyl přijat, prosím
další návrh.
Poslanec Stanislav Klimeš: Další návrh
je návrh poslance Řezáče, který
navrhl doplnit text usnesení.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Pan poslanec Řezáč se hlásí
s faktickou poznámkou.
Poslanec Vladimír Řezáč: Kolegové,
jenom prosím, abyste si tam doplnili několik slov,
která zřejmě vypadla. Ve druhé větě
má být správně uvedeno :"...
nelze bez zajištění náhradního
bydlení vyklidit..." a dále to pokračuje.
Čili doplnit za první slovo "bez zajištění
náhradního bydlení".
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Ano. Druhá věta bude znít: "Nelze bez
zajištění náhradního bydlení
vyklidit rodiče s nezletilým dítětem,
pokud je vlastníkem, či uživatelem bytu druhý
rodič nezletilého."
Poslanec Stanislav Klimeš: Znovu bych přečetl celý text, co navrhuje kolega Řezáč: Nelze nikoho vyklidit z bytu bez zajištění náhradního bydlení, pokud měl právní titul k bydlení, s výjimkou případů výslovně uvedených v novelizaci Občanského zákoníku. Nelze bez zajištění náhradního bydlení vyklidit rodiče s nezletilým dítětem, pokud je vlastníkem nebo uživatelem bytu druhý rodič nezletilého.
Národohospodářský výbor nedoporučuje
přijetí, neboť nelze předjímat
znění novely zákona dosud neschválené.
Dále se domníváme, že projednaný
dokument obsahuje pouze zásady, ze kterých bude
vláda vycházet ze své činnosti.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 52.
Kdo je proti? 38.
Kdo se zdržel hlasování? 31.
Tento návrh nebyl přijat.
Prosím další návrh.
Poslanec Stanislav Klimeš: Další návrh je návrh poslance Nedbálka, který navrhl doplnit usnesení o text: Zřídit vládní výbor pro bytovou politiku.
Národohospodářský výbor nedoporučuje,
neboť výbor se drží zásad postupu
ekonomické reformy a programového prohlášení
vlády ČR o soustavě ústředních
orgánů. Nejprve je nutno řešit kompetence
a teprve následně řešit zabezpečení
institucionální. Tento požadavek je obsažen
už v návrhu usnesení bod III, první
odraz.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. Nikdo.
Kdo je proti. 46.
Tento návrh nebyl přijat. Prosím další
návrh.
Poslanec Stanislav Klimeš: Další návrh poslance Kubiše navrhuji rozšířit v bodě 3: Zřídila samostatné ministerstvo pro bydlení a veřejné práce.
Národohospodářský výbor nedoporučuje
viz předcházející body.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 19.
Kdo je proti? 45.
Tento návrh nebyl přijat. Prosím další
návrh.
Poslanec Stanislav Klimeš: Návrh poslance Květa doporučuje rozšířit v bodě III text: Urychlit dokončení komplexní bytové výstavby a přechod k tržním vztahům v oblasti stavebnictví při respektování všech urbanistických hledisek.
Národohospodářský výbor nedoporučuje
tento návrh, neboť uvedený text není
možné promítnout do tohoto usnesení.
Druhá část požadavku je předmětem
stavebního zákona a ne bytové politiky.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkují.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 26
Kdo je proti? 41.
Tento návrh nebyl přijat, prosím další
návrh.
Poslanec Stanislav Klimeš: Poslanec Zajíček navrhuje v bodě II na konci uvozovací věty doplnit text: a to neprodleně po schválení novely Občanského zákoníku ve Federálním shromáždění.
Národohospodářský výbor souhlasí
s rozšířením pouze o část
navrženého textu neprodleně, rozšíření
o další text odvolání na schválení
Občanského zákoníku by časově
omezovalo úkol české vlády. Nesouvisí
s novelou Občanského zákoníku - další
body.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Máme zde vlastně dva pozměňovací
návrhy, nejprve dam hlasovat - hlásí se pan
poslanec Zajíček.
Poslanec Stanislav Zajíček: (z pléna)
Souhlasím s návrhem národohospodářského
výboru.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Pan poslanec stahuje svůj návrh a sjednocuje se s národohospodářským výborem na doplnění těchto tří slov: a to neprodleně.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 101. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl přijat.
Poslanec Stanislav Klimeš: Další pozměňovací návrh kolegy Zajíčka je v bodě II, čtvrtý odraz nahradit slovo " urychlit" slovem " urychleně".
Národohospodářský výbor doporučuje,
jde o lepší text, jde o souhlas s předcházejícím
textem.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Já si nejsem jist, jestli je nutno o tom dávat hlasovat, ale přesto.
Kdo je pro tuto změnu textu, ať zvedne ruku. 114. Děkuji.
Kdo je proti? 1.
Tento návrh byl přijat.
Poslanec Stanislav Klimeš: To byl poslední
pozměňovací návrh, další
pozměňovací návrhy v rozpravě
nebyly, čili bych požádal o hlasování
o usnesení ke státní bytové politice
České republiky jako celku, včetně
schválených pozměňovacích návrhů.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení k vládnímu návrhu státní bytové politiky České republiky včetně schválených pozměňovacích návrhů? 119 Děkuji. Kdo je proti? 2 Kdo se zdržel hlasování? 7 Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat poměrem hlasů 119 pro, 2 proti a 7 poslanců se hlasování zdrželo.
Tím jsme uzavřeli projednávaní bodu 8 našeho programu. Po polední přestávce budeme pokračovat bodem "Interpelace".
Ještě jednu organizační poznámku. Nyní přerušíme naše jednání do 14.00 hodin s tím, že se dnes předpokládá ukončit jednání o 16.00 hodin. Chtěl bych vás, vzhledem ke značnému časovému prostoru, který je na polední přestávku, požádat, abychom se skutečně sešli ve 14.00 hodin.
Předsednictvo a členové vlády se sejdou nyní okamžitě po vyhlášení přestávky v místnosti státních aktů.
Přerušuji nyní naše jednání
do 14 hodin.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, přítomní ministři,
budeme pokračovat v jednání ČNR. Dalším
bodem je bod
Jako první z písemných přihlášených
se přihlásila paní poslankyně Vorlová.
Prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Milada Vorlová: Vážení páni poslanci, svou interpelaci podávám záměrně ústně, poněvadž mám tak naději, že i vy byste se mohli třeba v regionálním tisku o problému zmínit, protože je důležité, aby o tom, o čem chci hovořit, věděli občané - řekla bych "plošně".
Vážený pane ministře kultury, interpeluji ve věci, která se na první pohled může zdát malicherná, ale její důsledky pro jed nu oblast naší kultury jsou velmi vážné. Možná, že se svým upozorněním jdu již pozdě, že zbývá už jen málo k záchraně.
Naše země má tradici a věhlas národa hudebního, špičková hudební tělesa, orchestry i komorní soubory, získávají ve světě uznání a ocenění. Víme však i z jiných oblastí, např. ze sportu, že vrcholné výkony vždy vyrůstají ze širokého zázemí. Není-li z čeho vybírat, není-li obor rozvinut ve své základně, jsou vynikající výkony spíš výjimkou než pravidlem. V minulých letech bylo mnoho zanedbáno. Technokratické vzdělávání školství hudebnímu vzdělávání příliš nepřálo, takže nás i v této oblasti předběhly jiné země, např. Maďarsko či Japonsko. Dnes bychom měli možnost mnohé napravit, ve svobodné společnosti amatérská hudební tělesa už nemusí hledat svého "zřizovatele" může se rozvinout hudba ve školách i mimo ně. Ovšem za předpokladu, že bude na co hrát, že budeme mít hudební nástroje. Zde je jádro mé interpelace.
Z kontaktu s hudebníky a houslaři z několika krajů i z osobní zkušenosti docházím k názoru, že zřejmě dochází k celorepublikovému vývozu hudebních nástrojů do zahraničí. Starých, tzv. vyhraných nástrojů, nikoliv čerstvě továrně vyrobených odborníci vědí, že je to velký rozdíl. Existují klany, pro něž se vývoz hudebních nástrojů stal výhodným obchodem. Jejich příslušníci chodí dokonce i dům od domu a výhodnými finančními nabídkami skupují od občanů nástroje, které se skoro v každé rodině dědily, sem tam i pár let nevyužity čekaly na svou příležitost - až dítě doroste či až se bude hodit rodině v sousedství. Protože mnohé z těchto starých nástrojů vyžadují opravu, dochází přitom k neodborným opravám, které navíc často nástroj znehodnotí - neboť samozvaní houslaři obdrželi oprávnění podnikat, aniž by měli houslařskou kvalifikaci. Podotýkám, že ani ortodoxně liberální ekonom by se z tohoto jevu nemohl moc radovat. Tímto pochybným obchodem se zabývá vrstva lidí, která své finanční zisky, mnohonásobně překračující nákupní cenu nástroje, nevkládá do investic, ale rozmělňuje je ve spotřebě. Ale to jen naokraj.
Podstatou je smutná skutečnost, že dítě, které mělo zpravidla poloviční a tříčtvrťový nástroj půjčený z LŠU, když z něj vyroste, nemůže sehnat nový a sežene-li, záleží na postavení jeho rodičů, jestli budou schopni mezinárodně otevřenou cenu nástroje zaplatit. Díky poslaneckému platu jsem mohla jednu takovou koupi podstoupit a tak k interpelaci mohu přidat osobní zkušenost: po víc jak ročním shánění violoncella pomocí inzerátů jsem se dopátrala nástroje, který se však vzápětí dostal do soukolí mafie a získala jsem ho jen vytrvalostí a vědomým přeplacením.
Vážený pane ministře, podávám
tuto interpelaci velmi nerada, protože řešení,
záchrana zbytku bohatství nástrojů
nebude zřejmě v souladu s pravidly volného
trhu. Domnívám se, ale, že zásah je
nutný a prosím vás, abyste pro něj
- jako ministr kultury - inicioval součinnost dalších
resortů, případně i na federální
úrovni. Aby se nestalo, že naše děti budou
zásluhou nás rodičů v hudební
řeči, která je bezesporu řečí
mezinárodní, němé. Abychom v honbě
za hmotným blahobytem neprodali i svou duši.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji paní poslankyni Vorlové, pan ministr
dá odpověď písemně. Dále
je přihlášen pan poslanec Krčma - ovšem
je to otázka hospodářská a pana ministra
Vrbu zde nevidím.
Poslanec Ladislav Krčma: Nevadí, já mu to dám písemně. Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, vážená vládo, mám dvě interpelace. Jednu na předsednictvo vlády a druhou na pana ministra zemědělství.
První - na předsedu vlády. Na příkladu lnářského průmyslu, jednoho z textilních odvětví, bych vám chtěl ukázat, že hospodářská reforma není dobře připravena. V současné dob ě hrozí bankrot nejen tomuto průmyslu, ale i celé řadě jiných průmyslových odvětví, které při rozumně prováděné privatizaci by jinak dobře prosperovaly. Je až neuvěřitelné, že centrální hospodářské orgány považují za prvořadý cíl privatizaci, nikoli však zajištění výroby v průmyslových závodech pro další růst naší ekonomiky. Změna vlastnických vztahů je nutná, nesmí se jen prostředek zaměňovat za cíl. Tak se nyní stalo, že celková hospodářská situace průmyslových závodů je zcela jiná, než si představovali tvůrci ekonomické reformy od "zeleného stolu". Anebo je to úmyslná příprava k rozprodeji našeho národního hospodářství cizímu kapitálu?
Příkladem krachu antidotační politiky je situace ve lnářském průmyslu. Vzhledem k tomu, že byly zastaveny veškeré dotace na pěstování stonkového lnu, jakožto jediné nativní celusové suroviny pro textilní průmysl v našem státě, dostává se náš lnářský průmysl do naprosto nevýhodné situace s bavlnou, která se k nám dováží za tvrdou měnu.
V uplynulém období byla lnářská
produkce podporována státem, jednak dotací
pro pěstitele lnu ve výši cca 1500 Kčs
na 1 tunu, jednak zápornou daní z obratu. Důvodem
pro tuto státní podporu byla skutečnost,
že v Evropě nelze pěstovat snadněji
zpracovatelnou bavlnu a len je stále považován
za významnou textilní surovinu. Rovněž
tak v zemích západní Evropy, zejména
ve Francii, Belgii, Holandsku i Německu je pěstování
lnu podporováno státem a proto je také dotováno
z fondů Evropské komise cen pro zemědělství
v průměru částkou 900 - 1000 DEM na
1 ha sklizňové plochy.