Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Jan Kryčer: Mám za to, že tímto jsme skutečně definitivně vyčerpali pozměňovací a doplňující návrhy a doporučoval bych tedy hlasovat o celém usnesení v tom znění, jak bylo odsouhlaseno, včetně pozměňujících a doplňujících návrhů.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji za tento návrh, já tak učiním a táži se tedy, kdo souhlasí s předloženým usnesením, doplněným o přijaté pozměňovací návrhy, ať zvedne ruku. 102.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 5. Takže návrh usnesení byl přijat.

Chtěl bych poděkovat panu generálnímu prokurátorovi i společnému zpravodaji.

Generální prokurátor České republiky Ludvík Brunner: Jenom velice stručně, také bych chtěl, paní a páni poslanci, poděkovat, že jste velmi trpělivě vyslechli zprávu a že jste vyjádřili pochopení pro problémy, které prokuratura má. Mohu vám slíbit osobně za sebe, pokud to bude v mých silách, budu se snažit realizovat činnost prokuratury tak, aby odpovídala představám demokratického státu. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dámy a pánové, tím jsme vyčerpali dnešní dopolední program, sejdeme se ve 14.00 a mně nezbývá, než abych vám popřál dobrou chuť.

(Jednání přerušeno.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych zahájil odpolední část našeho jednání a hned z počátku vám navrhl změnu v programu, která by měla vypadat asi tak, že bychom nyní zahájili jednání projednáváním XIII. bodu - zrušení obecně závazných vyhlášek, potom by následoval bod XV. návrh pana poslance Procházky na změnu názvu výboru ČNR a potom bychom se vrátili k bodu, jehož projednávání bylo přerušeno a pak bychom pokračovali v programu tak, jak bylo schváleno. Ptám se tedy, kdo je pro tuto úprav u programu?

Poslanec Miroslav Raška: Pane předsedající, mohl byste nám sdělit důvody navrhované změny?

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Důvody navrhované změny jsem se pokusil sdělit právě před několika minutami. Měli bychom pokračovat podle schváleného programu bodem X. Návrh usnesení se v této chvíli ještě přepisuje, takže, abychom se nezdržovali, považoval jsem za účelné a vhodné tento bod posunout za dva body, jejichž projednávání považuji za časově méně náročné. Ještě jsou nějaké poznámky, dotazy, nebo faktické připomínky?

Poslanec Miroslav Raška: Pane předsedající, zřejmě chcete naznačit, že tisk 365, který byl rozdán, už není platný.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Byl jsem informován o tom, že skupina poslanců připravuje alternativní návrh usnesení. Ve chvíli, kdy začneme projednávání tohoto bodu a zahájíme rozpravu, padne návrh na přerušení projednávání tohoto bodu. Z toho důvodu jsem považoval za rozumné ty body přehodit.

Poslanec Jaroslav Ortman: Pane předsedající, vážení kolegové, domnívám se, že pořad jednání byl schválen a pokud skupina poslanců připravuje alternativní návrh, má bezesporu možnost uplatnit tento návrh v průběhu projednávání tohoto bodu. Myslím si, že pokud bychom se dostali do pozice, že budeme projednávat něco jiného, než se schválilo v programu jednání, tak bychom museli skutečně upravovat celou materii zcela jinak. Domnívám se, že z toho důvodu je to jakési odkládání.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Dobře, děkuji, uzavřel bych diskusi o této záležitosti. Padl zde z mých úst návrh na procedurální změnu, to znamená změnu programu. Já jsem vlastně z počátku ještě mimo protokol zveřejnil důvody, které mě k tomu vedou. Nyní dávám hlasovat o této změně.

Kdo je pro tuto změnu, ať zvedne ruku. 49. Pro je 49 poslanců.

Kdo je proti? 30. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? 26. Děkuji.

Tento návrh nebyl přijat.

Budeme tedy pokračovat v programu tak, jak byl odsouhlasen.

Chtěl bych se zeptat zástupců národohospodářského výboru, zda je připraven někdo z národohospodářského výboru předložit návrh na usnesení k přerušenému bodu jednání. Nevidím zde ale pana poslance Klimeše. Zdá se, že tedy není možné dokončit přerušený bod našeho jednání, tedy bod číslo VI. Přikročíme proto k projednávání bodu X.

Prosím zástupce Klubu ODS, pana poslance Loma, aby odůvodnil předložený návrh, který jste obdrželi minulý týden jako sněmovní tisk 365.

Poslanec Petr Lom: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté. Zařazením tohoto bodu na program naší schůze je pouze výrazem mínění změn a názorů celé naší společnosti. Proto jsme požádali o to, aby tento návrh byl sněmovnou projednán. Omlouvám se v úvodním slově za určité zdržení a o přeložení programu, který vyplývá pouze ze snahy, abychom nemuseli navrhovat přerušení schůze.

Dovolte, abych vám přečetl stanovisko klubu poslanců ODS, o kterém předpokládám, že bude východiskem k další diskusi a eventuelní tvůrčí aktivitě dalších poslaneckých klubů:

"Odstranění komunistického totalitního systému v našich zemích vyvolává nutnost strukturální přeměny celé společnosti, zejména jejich řídících složek.

Klíčovým problémem této přeměny není jen ekonomický a společenský program společnosti, ale zajištění jeho plnění objektivně odbornými vedoucími silami, které nesmí být ovlivňovány svou minulou aktivní politickou zátěží strůjců a podporovatelů komunistického režimu.

Pokus o komunistický puč v Sovětském Svazu nám nedává morální právo mlčky přihlížet, jak se v našem státě na rozhodujících vedoucích místech udržuje nebo dokonce i obnovuje nepostižitelná síť aktivně prokomunisticky exponovaných činitelů, která se vzájemně udržuje a ochraňuje.

Nepochopitelné zdržování ekonomické reformy, odborně i politicky pochybená rozhodnutí, váhání v rozhodujících klíčových chvílích, hledání jakýchsi třetích cest - to vše nás nutí k takovému jednání, které by vyloučilo obavy z napodobení tragického sovětského komunistického puče.

Nemůžeme dokončit přeměnu v demokratický stát, nevyřešíme-li tři klíčové problémy, které nás svazují s obdobím komunistické moci.

1. Žádáme o provedení takových opatření, aby ve vedoucích funkcích naší společnosti nerozhodovali lidé aktivně spjati s budováním komunistického režimu.

2. Je nutné veřejně zhodnotit a odsoudit zločinnou roli komunistické strany v letech 1948 až 1989.

3. Žádáme důslednou rehabilitaci a oficiální uznání III. odboje, politických vězňů komunistického režimu ve smyslu novely zákona č. 225 z 19. prosince 1946 o příslušnících čs. armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. "

Děkuji za pozornost a předpokládám, že se poslankyně a poslanci vysloví v diskusi.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Lomovi a k předloženému návrhu otevírám rozpravu. Jako první se do rozpravy přihlásil pan poslanec Kužílek, kterému dávám slovo. Připraví se pan poslanec Zajíček.

Poslanec Oldřich Kužílek: Dámy a pánové, vážená sněmovno, poslanecký klub Občanské demokratické aliance podporuje návrh přednesený Občanskou demokratickou stranou, zejména v jeho iniciativní podobě. Chtěli bychom se připojit k této věci tím, že navrhneme usnesení, které tyto věci konkretizuje a předpokládáme, že v dalším projednávání dospějeme ke společnému stanovisku.

Dovolte tedy, abych vás seznámil se stanoviskem Občanské demokratické aliance, ve kterém předkládáme návrh usnesení sněmovny České národní rady:

"Poslanci České národní rady, vědomi si toho, že pilířem svobodné společnosti je právní stát, úcta společnosti k právu, spravedlnosti a zákonům a ve snaze posílit důvěru občanů k těmto hodnotám, využívají svého práva zákonné iniciativy vůči Federálnímu shromáždění ČSFR a žádají nejvyšší zákonodárný sbor, aby

1. usnesení FS o době nesvobody ze dne 23. května 1991 bylo zakotveno do našeho právního řádu formou preambule ke všem již přijatým a v budoucnu dále přijímaným zákonům, jejichž smyslem je zmírňovat a napravovat křivdy spáchané na našich občanech v letech 1948 až 1989.

2. Připravovaný zákon, kterým se stanoví podmínky pro výkon některých funkcí, zahrnoval členy předsednictev

okresních a krajských výbor KSČ, všechny členy Lidových milicí bez výjimky a všechny členy Státní bezpečnosti bez rozlišování mezi jednotlivými správami Státní bezpečnosti.

V souvislosti s bodem 2 zavazují poslanci ČNR vládu České republiky k určení okruhů, na které se má zákon vztahovat. Jde především o funkční místa v celé státní správě, o ředitele podniků a jejich náměstky, jejichž zřizovatelem je stát, včetně akciových společností, v nichž má stát nadpoloviční účast.

Plenární zasedání ČNR se dále obrací na vládu České republiky, aby sama nebo ve spolupráci s příslušnými federálními orgány dala podnět k okamžitému

1. zahájení trestního řízení proti osobám, které se v letech 1948 až 1989 dopouštěli zločinů proti lidskosti,

2. vytvoření instituce, která by systematicky zpracovala a zmapovala všechny zločiny a křivdy, kterých se režim v letech 1948 až 1989 dopustil na jednotlivých občanech, organizacích, politických stranách, náboženských společenstvích, církvích apod.,

3. zpracování návrhu, právních kritérií pro vymezení III. odboje."

V této souvislosti požadujeme sjednání nápravy ponižující praxe udělování zbytkových trestů při rehabilitaci občanů, kteří se aktivně stavěli na odpor proti totalitnímu režimu a vládě teroru.

Tolik stanovisko Občanské demokratické aliance. Děkuji za pozornost.

(potlesk)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kužílkovi. Do rozpravy se dále přihlásil pan místopředseda Kasal, kterému uděluji slovo.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych vás seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu Křesťanské a demokratické unie. Náš klub se předmětnou materií důkladně zabýval, a to ne až v poslední době, ale možná, že si vzpomenete na naše stanovisko k otázce lustrací, kde již tehdy jsme se výzvou obrátili na určité kategorie spolupracovníků a funkcionářů nomenklaturních kádrů s výzvou, a to, aby opustili určitá postavení. My jsme přijali vlastní stanovisko, ne snad proto, že bychom v zásadě s něčím nesouhlasili, s návrhem klubu ODS, ale proto, že jsme se domnívali, že určité body by bylo lépe konkretizovat, a proto jsme přistoupili k našemu vlastnímu návrhu na usnesení.

Cituji tedy: "Od listopadu 1989, kdy naše společnost projevila spontánně svůj odpor vůči komunistické ideologii a jejím představitelům, uplynuly téměř dva roky."

Přesto ve vedoucích funkcích stále převažují reprezentanti komunistické minulosti, kteří se v mnoha případech stávají nebezpečnou brzdou rozvíjejícího se tržního hospodářství a demokratického vývoje ČSFR.

Komunismus, otevřeně propagující násilí, považující likvidaci nevyhovujících osob za účelnou a připraven kdykoli a jakýmkoli způsobem uchvátit moc, vždy byl nepřijatelnou ideologií. Zločiny, mající své kořeny v marxisticko-leninských zásadách třídní nenávisti jsou zavrženíhodné a měly by být prohlášeny za nepromlčitelné.

Nelze donekonečna přehlížet narůstající nebezpečí krize a spoléhat se na dobrou vůli těch, kteří do poslední chvíle propagovali, chránili a udržovali u moci totalitní komunistický systém.

Z těchto důvodu a poučeni pokusem komunistů o státní převrat v Sovětském svazu navrhujeme:

1. Bezodkladné přijetí legislativních opatření, která zamezí pracovat ve vedoucích funkcích státní správy, justice, prokuratury, armády, policie a státních sdělovacích prostředků nomenklaturním kádrům v působnosti ÚV KSČ a KV KSČ, dále všem příslušníkům Lidových milicí, státní bezpečnosti a spolupracovníků státní bezpečnosti.

2. Požadujeme veřejné zhodnocení a odsouzení zločinné role KSČ v historii Československa.

3. Požadujeme důslednou rehabilitaci všech obětí komunistického režimu a oficiální uznání třetího odboje. Tolik stanovisko našeho poslaneckého klubu. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi Kasalovi. dávám slovo panu poslanci Zajíčkovi, připraví se pan poslanec Bursík.

Poslanec Stanislav Zajíček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu OH, které zaujal k návrhu usnesení klubu poslanců ODS.

Návrh na usnesení ČNR, který podal klub poslanců ODS, se hlásí k myšlence nutného provedení strukturálních změn v naší společnosti. S tím nelze než souhlasit. Klub poslanců OH v ČNR však chápe zcela odlišně pojem struktura, čili stavba společnosti a nemůže se proto s uvedeným návrhem ztotožnit.

Občanské hnutí za řídící složky společnosti považuje v tomto kontextu ústavu a zákony. Ústava dává prostor svobodně zvolenému parlamentu, jehož prostřednictvím uplatňují občané svou politickou vůli. Tato vůle svěřuje parlamentu moc vydávat zákony, kontrolovat vládu a provádět základní hospodářská opatření, jímž je rozpočet platný pro území, pro něž byl parlament zvolen. Stát, který dokáže ochránit pro občana tento prostor jednoduchých pravidel, je demokratický stát. Schopnost této obrany demokratického státu je pro klub Občanského hnutí klíčový problém oné strukturální přeměny. Pro nás jím není ani ekonomický a společenský program společnosti, což je pojem přinejmenším velmi mlhavý, ani zajištění jeho splnění objektivně odbornými vedoucími silami.

Klub poslanců ODS současný stav nepovažuje za stav demokratického státu, pouze za období, v němž k němu směřujeme. Konečnou přeměnu podmiňují podle klubu ODS tři klíčové problémy zařazené v návrhu usnesení pod body I, II a III.

K bodu I. - klub OH velmi lituje, že zde uváděná žádost o vyloučení aktivních budovatelů komunismu z vedoucích funkcí naší společnosti neobsahuje ani stín návrhu na řešení. Z logiky textu navíc vyplývá, že k tomuto bodu se váže druhý odstavec navrhovaného usnesení, který připouští u oněch výše zmíněných objektivně odborných vedoucích sil minulou aktivní politickou zátěž strůjců a podporovatelů komunistického režimu. Ony objektivně odborné vedoucí síly svou zátěží ovšem nesmějí být ovlivňovány. Jaká mohou být pro posouzení takové věci stanovena kritéria?

K bodu II. - de jure byl tento bod splněn usnesením FS o době nesvobody z 23. května tohoto roku. Otázkou pro nás Čechy zůstává, proč není pociťován jako naplnění de facto. Napomůže vyřešení této situace nějaké nové usnesení?

K tomu III. - pokud jde o otázku uznání III. odboje, klub OH se domnívá, že tato otázka se rozplývá do dvou problémů. Utrpení, pronásledování i popravy lidí v době teroru v 50. letech v nás vyvolávají stejný odpor jako u předkladatelů návrhu. Ctíme památku mrtvých i utrpení pronásledovaných a domníváme se, že je nutné urychlit důslednou rehabilitaci a odškodnění křiv. Naproti tomu se ale domníváme, že uznání třetího odboje je složitá právní a mezinárodněprávní otázka, jejímuž řešení by mělo předcházet historické, právní i politické vědecké zkoumání, a že tedy je tato otázka je zatím pro nás stále otevřena.

Církevní a humanitární výbor ČNR se takovým objektivizujícím zkoumáním zabývá a i z tohoto důvodu se zatím nehodláme definitivně k problému uznání třetího odboje vyjadřovat.

Pokud jde o třetí a čtvrtý odstavec diskutovaného návrhu usnesení, který hovoří o aktivizaci prokomunistických činitelů na rozhodujících vedoucích místech státu a nepochopitelném zdržování ekonomické reformy, klub OH nechápe, jak tato vážná podezření a hodnocení významné parlamentní skupiny poslanců mohou zůstat u konstatací pracujících se zcela neadresnými pojmy jako činitel či zdržování. Vztahují-li se tyto formulace ke konkrétním postavením či jménům, a to zvláště s naznačenou místní obdobou komunistického puče v SSSR, je nutné je popsat a vyslovit veřejně. Pro poslance je takové jednání ústavní povinností.

Proto klub OH podá rovněž návrh stanoviska ČNR, který přednese předseda klubu OH poslanec Bursík. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi. Předávám slovo panu poslanci Bursíkovi. Připraví se pan poslanec Kříž.

Poslanec Martin Bursík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přednesu vám usnesení klubu OH, resp. usnesení klubu a v závěru velice stručně návrh na usnesení ČNR adresovaný FS.

Pokud o násilný zvrat mocenských poměrů v SSSR, pokus, který naštěstí nedopadl úspěšně, nám znovu připomněl, že minulost nemusí být zcela mrtvá.

I v krátkém čase, který byl operetnímu převratu přisouzen, dávali někteří naši spoluobčané nepokrytě najevo, že by jim návrat starých dobrých časů nebyl proti mysli.

Neúspěch převratu posunul do čela závodu bývalého komunistického bloku o demontáž struktur podílejících se na komunistickém establishmentu na čas samotný Sovětský svaz.

Zákaz KSSS, zákaz komunistických stran v jednotlivých republikách připomněl všem, že u nás stále komunistická strana existuje. I u nás se ozývají hlasy požadující její zákaz.

Před zákonodárnými sbory nyní vyvstává otázka, jak na to volání reagovat.

Požadavek zákazu činnosti komunistické strany se klade zejména ze strany těch občanů, kteří požadují jasné přisouzení odpovědnosti a viny za minulých čtyřicet let a kteří tvrdí, že bez tohoto vypořádání s minulostí není možná cesta kupředu. Tato argumentace je do jisté míry pochopitelná.

Existují však závažné důvody, které zákazu komunistické strany brání. Na rozdíl od Sovětského svazu u nás proběhly svobodné volby, čímž, jak se domníváme, skončilo revoluční období a nastoupilo období práva, což jsme stvrdili přijetím ústavní listiny práv a svobod.

Komunistická strana Čech a Moravy se voleb zúčastnila s demokratickým programem. Podle standardních principů dělby moci může být zákaz činnosti politické strany upraven pouze zákonem a musí o něm rozhodnout nezávislý soud, nikoliv zákonodárný sbor. Zákon zajistí možnost zákazu takové politické strany, která bude vyvíjet činnost proti demokratickým principům státu.