K § 12 výbor pro obchod a cestovní ruch navrhoval nárok na odměnu za práci přes čas, konanou v noci, nebo v den pracovního klidu u soudců vyloučit. My jsme se tímto problémem dlouho zabývali, jestli mají nebo nemají mít soudci nárok na příplatek za práci přes čas. Usoudili jsme, že zcela podle vládního návrhu nemají nárok na práci přes čas, která je v normálním dnu, ale podle zákoníku práce v podstatě každý má nárok na příplatek za práci v noci nebo v den pracovního klidu a domníváme se, že u těchto soudců je to spravedlivé, neboť oni budou muset podle Listiny práv a svobod brát do vazby třeba v neděli nebo v noci a budou to jenom někteří soudci, takže ti by měli být určitým způsobem zvýhodněni, třeba proti těm, kteří budou mít jenom běžnou agendu. Asi to není úplně příjemné, ale myslíme si, že příplatek je na místě.
K § 19 výbor pro obchod a cestovní ruch navrhoval připojit na konci věty slova "které stanoví zákon". Protože jsme § 19 původního znění, ke kterému se tato připomínka vztahovala, navrhli vypustit, protože ho pokládáme za deklaratorní, tuto připomínku jsme samozřejmě neakceptovali.
Poslední připomínka výboru petičního, pro právní ochranu a bezpečnost byla účinnost 1. listopadu 1991. Z již vysvětlených důvodů jsme přistoupili k myšlence, že by účinnost měla být už od 15. října 1991, aby soudci již za měsíc říjen dostali plat podle tohoto zákona.
Děkuji vám za to, že jste mě vyslechli a zároveň bych se jako první přihlásil do rozpravy, abych přednesl jeden
pozměňovací návrh, který vychází
z federálního zákona, který jsme zde
pozapomněli.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Písemně
! Děkuji. V každém případě
se tak jak se patří, do rozpravy přihlásila
písemně paní dr. Janů, která
se ujme slova.
Poslankyně Ivana Janů : Pane předsedající, vážená vládo, dámy pánové, můj pozměňovací návrh směřuje k § 2, odst. 2. Navrhované znění je toto :
"Předsedům a místopředsedům okresních a krajských soudů, předsedům senátů okresních soudů, předsedům senátů a soudcům krajských soudů, kteří rozhodují jako samosoudci, předsedům kolegií a senátů Nejvyššího soudu ČR a vedoucím státním notářům náleží též funkční příplatek."
Další změna je k § 6, odst. 1. Navrhované znění :
"Funkční příplatek náleží
a) předsedovi okresního soudu s nejvýše 10 senáty ve výši 1.600 měsíčně,
- s 11 až 20ti senáty ve výši 1.800 Kčs měsíčně,
- s 21 až 30ti senáty ve výši 2.000 Kčs měsíčně,
- s 31 až 40ti senáty ve výši 2.200 Kčs měsíčně,
- s více než 40ti senáty ve výši 2.400 Kčs měsíčně,
b) místopředsedovi okresního soudu s nejvýše 10ti senáty ve výši 800 Kčs,
- s 11 až 20ti senáty ve výši 900 Kčs měsíčně
- s 21 až 30ti senáty ve výši 1.200 Kčs měsíčně
- s 31 až 40ti senáty ve výši 1.300 Kčs měsíčně
- a s více než 40ti senáty 1.500 Kčs měsíčně".
Ani u prvního ani u druhého odstavce, ani u a) ani u b) nedochází ke změně původní částky, jde jenom o jiné rozložení.
"c) předsedovi senátu okresního soudu ve výši 300 Kčs měsíčně."
Dosavadní písmeno c) až i) označit jako písmena d) až j).
Tyto své návrhy odůvodňuji takto : navrhovaná změna § 2, odst. 2 koresponduje se změnou §6, odst. 1, písm. c). Vládní návrh po právu odlišuje funkčním příplatkem celkovou výši platu předsedů senátu krajských a Nejvyššího soudu, jistě s ohledem na nespornou vyšší odpovědnost předsedů senátů. Tuto jasnou koncepci však opouští bez bližšího zdůvodnění u předsedů senátů okresních soudů. Tento postoj má řadu vážných nedostatků. Jednak vylučuje i do budoucna uvažovat o platovém odlišení předsedů senátů a samosoudců okresních soudů, přestože by jinak bylo účelné se k využití těchto funkčních stupňů vrátit, dále popírá princip vyšší odměny za vyšší odpovědnost ve vztahu předsedů senátů okresních soudů, nikoliv předsedů senátů a samosoudců krajských soudů, přestože vládní návrh na úrovni krajských a Nejvyššího soudu shora zmíněný princip respektuje.
Plat předsedy senátu krajského soudu se rovná platu soudce Nejvyššího soudu.
Navrhovaná změna se tak vlastně promítne do určitého sjednocení koncepce zákona. Nelze přeceňovat takzvaný motivační smysl zákonné úpravy, postavený jen na výši platu. Právě v naznačeném směru by mohla a měla být dostatečně motivující vyšší prestiž soudců krajského soudu a možnost funkčního postupu v rámci krajského soudu. Obecně je také třeba varovat před tím, aby okresní soudy byly nepřirozeně oslabovány odchodem schopných soudců.
Nyní ještě k vyšším soudům. Jinými slovy : je na čase motivovat také schopné okresní soudce k úvaze o tom, zda o postup k vyššímu soudu mají opravdový zájem oproštění od úvah finanční výhodnosti takového kroku.
I při navržené změně zůstává filozofie zákona včetně principu přijaté finanční motivace zachována.
Zdůvodnění k § 6, odst. 1, písm. a) a b) : podrobnější rozčlenění funkčních příplatků předsedů a místopředsedů
okresních soudů má své opodstatnění. Už dnes totiž existují soudy s počtem senátů kolem 50 - Okresní soud Ostrava, nejméně 49, Okresní soud Brno - město nejméně 48, - a řada má zhruba 30 senátů, např. Okresní soud Praha 1, Praha 4, Karviná. Při tom je třeba nějak odlišovat odpovědnost a pracnost, nejen při řízení velkých a malých soudů, ale i ostatních soudů různých velikostí. Podstatnější je, že v důsledku soustavného rozšiřování kompetencí soudů bude třeba již v krátké době zvyšovat počty senátů, takže kategorizace soudů podle velikosti předvídaná vládním návrhem nebude schopna dostatečně vyjádřit skutečnost.
Lze snad připustit zobecnění, že zmíněná hlediska odpovědnosti a pracnosti při řízení soudů se relativně zvyšují právě po každých 10ti senátech navíc.
Moje poslední připomínka směřuje k § 20, kde doporučuji tento text :
"Vláda ČR je povinna, zjistí-li podle obecně přijatých kriterií, že životní náklady vzrostly nejméně o 5 % proti době, kdy došlo k poslední úpravě platů podle tohoto zákona, podat ČNR návrh na změnu ustanovení § 4, paragrafů 6-9, § 2, odst. 3. Stávající § 20 označit jako § 21.
K tomuto návrhu nebo k této změně pozměňovacích návrhů mě vedou tyto důvody: plat soudců bude upraven zákonem a tedy i jeho změna bude možná jen cestou změny zákona. Při tom je třeba reagovat nějak na růst životních nákladů, což je ekonomický fenomén, se kterým je třeba nadále počítat.
U platů, které jsou stanoveny zákonem, to je otázka zvláště citlivá a aktuální. Po právní stránce je na růst životních nákladů dosud pamatováno různým způsobem, např. zákonem 246/91 Sb. o druhém zvýšení důchodů ale především vyhláškami, příklady tu mám. Takovými právními předpisy by však nebylo možno zasahovat do platů soudců. Optimální by byla jistě plynule působící valorizační doložka, začleněná do předkládaného zákona. Při projednávání zákona ve výborech se ukázalo, že takové řešení není schůdné ze dvou důvodů. Jednak takovouto doložku nelze vzhledem k neujasněnému způsobu provádění valorizace formulovat legislativní přesností, jednak by soudci byli jedinou kategorií pracovníků, kde by byla taková doložka použita.
Zcela na místě jsou však obavy, že bez zakotvení alespoň základních pravidel, jimiž bude reagováno na růst životních nákladů by platy soudců event. rostly ve skocích a se značným zpožděním za ostatními kategoriemi pracovníků. V podstatě ten to návrh respektuje již přijatou zásadu v zákoně 335 o soudech a soudcích, § 5 odst. 3, kde je vládě uloženo pečovat o hmotné zabezpečení soudců, které zaručuje jejich nezávislost.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Kozánka, který se přihlásil.
Poslanec Petr Kozánek: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Z důvodové zprávy nevyplynulo, zda se vláda při projednávání návrhu tohoto zákona zabývala drobným detailem, kdo uhradí zvýšení rozpočtu, pokud bude tento zákon přijat dle návrhu důvodové zprávy, tzn. § 21, jak zde citoval navrhovatel, tedy stanovit účinnost zákona od 15. října t.r. Předpokládaný dopad realizace - čtu ze str. 12 důvodové zprávy - navrhované právní úpravy do rozpočtové sféry, tedy do oblasti mzdových prostředků lze vyjádřit částkou cca 78 miliónů 600 tisíc ročně. Z toho mi vyplývá, že pokud by byl zákon schválen od 15. října, za tři měsíce by to znamenalo řádově dvacet miliónů pokud jde o dopad do rozpočtu. Chtěl bych se zeptat zástupce navrhovatele jestli byla tato okolnost zvažována při projednávání ve vládě.
Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Pozoruji, že písemně se přihlásil
ještě pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Měl jsem návrh aby § 14 odst. 2, tak jak ho máme v původním tisku 351, byl doplněn větou: Vyrovnání mu nenáleží, jestliže byl z funkce uvolněn proto, že byl pravomocně kárně. postižen. Jedná se o doslovný opis § 51 odst. 2 zákona 335/91 o soudech a soudcích, kterýžto opis z nepříliš zřejmých důvodů na tuto větu zapomněl. Domnívám se, že by tam měla být uvedena, aby nevznikaly zmatky, jak jsme to vlastně jako Česká národní rada mysleli, jestli akceptujeme to, co řekl zákon o soudech a soudcích nebo jestli to neakceptujeme.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Vzhledem k tomu, že písemně se již nikdo
nepřihlásil ... hlásí se pan poslanec
Kozánek. Jedná se o doplnění vašeho
písemnou přihláškou podloženého
příspěvku.
Poslanec Petr Kozánek: Chtěl bych to doplnit
v tom smyslu, že pokud se vláda tímto zvýšením
nezabývala, tak aby § 21 tzn. účinnost
zákona byla až od 1. 1. 1992.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Pan poslanec Šuman má zřejmě faktickou
poznámku, protože písemně se nepřihlásil.
Poslanec Vladimír Šuman: Vážená paní předsedkyně, pane předsedající, vážení kolegové, já si přece jenom neodpustím zeptat se na jednu věc. Náš výbor navrhoval, aby nebyly určeny platy u odvolacích soudů a Nejvyššího pro soudce, kteří mají krátkou praxi. Jsem si vědom toho, že to nepatří do tohoto zákona, že to má být řešeno jinak. Ale upřímně řečeno, jestliže má zákonodárce nějakou vůli, může to řešit i způsobem, kterým mu to v dané chvíli zákon umožňuje. Mně se zdá naprosto logické, že u odvolacího soudu by neměl sloužit soudce s menší praxí než
9 let a u Nejvyššího soudu s menší praxí než 15 let. Tak jsem to konzultoval s odborníky, to je praxe, která těmto lidem umožní mít dostatek právních a životních zkušeností k tomu, aby takto fungovali. Rád bych se zeptal pana ministra, zda tento názor akceptuje z hlediska jeho budoucích návrhů. Za druhé bych se ho rád zeptal - pokud ano, tak zda by to přece jenom nebyla cesta, jak by zákonodárce znemožnil to, aby v budoucnu bylo toto nějakým způsobem obcházeno. Prostě nebyl by tam určen plat. Domnívám se, že i toto by byla cesta.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Hlásí se pan poslanec Růžička.
Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Růžička: Pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že v našem výboru se tento návrh zákona ne projednával a měl jsem příležitost prohovořit obsah tohoto zákona s některými soudci u nás, mám k němu dvě připomínky nebo pozměňovací návrhy, tak jak mi byly tlumočeny. Především v § 4, kde je platová tabulka, se navrhuje, aby to první rozpětí bylo stanoveno ne pěti lety, ale třemi lety. Z těchto stanovisek vyplývá, že soudci už v tomto období získávají potřebné zkušenosti a je třeba je motivovat už v tomto období tím platovým nadlepšením, s tím, že to ostatní by se posunulo a končilo by to prakticky 33. rokem. K § 5 odst. 3, kde je zmocňovací ustanovení pro ministra, započítávání jiné doby do započitatelné praxe, navrhuje se vypustit toto ustanovení, a to z toho důvodu, že ti právníci, kteří odešli z justice z nějakých konjukturálních důvodů a budou se dejme tomu po letech vracet do této justice, protože se to stane pro ně atraktivní, mohli by pak být postaveni na roveň těch soudců, kteří v justici zůstali a vlastně nebyli v platově rovnocenném postavení s těmito pracovníky.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Ledvinku s aktuálním
dotazem.
Poslanec Karel Ledvinka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nemám pozměňovací návrh. Omlouvám se za svou neinformovanost. Poprosil bych pana ministra o zodpovězení této otázky: Jak jste, pane ministře, domluven se svým resortním slovenským kolegou?
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Konstatuji, že do rozpravy už není přihlášen
nikdo a proto ji uzavírám. Táži se pana
ministra, zda si přeje k rozpravě se vyjádřit?
Ministr spravedlnosti Leon Richter: Vážené dámy, vážení pánové, pokusím se zodpovědět veškeré pozměňovací návrhy a dotazy, které zde byly předneseny. Pokusím se jít odzadu na zcela zásadní otázku, zda a do jaké míry jsem dohodnut se svým resortním kolegou na Slovensku, Již v úvodním slově jsem řekl, že jsem měl to potěšení, že celý návrh byl zpracován v úzké koordinaci s ministerstvem spravedlnosti Slovenské republiky, že do vlády Slovenské republiky šel totožný návrh jako do české vlády, a že slovenská vláda oproti české vládě - to je ovšem záležitost, kterou dost dobře z pozice jak svého ministerstva, tak z české vlády ovlivnit nemohu - ze slovenské vlády vyšel tento návrh podstatně nezměněn, ovšem s tím, že z něho byly vypuštěni státní notáři. Ovšem nebyli vypuštěni jaksi úplně, neboť ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky hodlá svým výnosem upravit platy notářů a notářských čekatelů obdobně, jako platy soudců. Důvody, proč slovenská vláda vyjmula státní notáře z dosahu této úpravy spočívá v tom, že podle názorů slovenské vlády, které nesdílím, není zde dána zákonodárná působnost Slovenské národní rady. My se domníváme, že tomu tak není, a proto v české vládě, tak konec konců podle výsledků projednání ve výborech vašeho sněmu tyto námitky nezazněly. Že jde o opravy velmi dočasného charakteru je zřejmé, a o tom jsem se už zmínit v úvodním slově.
Pokud se týče obecného dotazu pana poslance Kozánka. Je samozřejmé, že při projednávání tohoto návrhu zákona ve vládě byl zvažován i dopad této normy, pokud by byl přijat, na rozpočet České republiky na zbytek letošního roku. Pokud se týče oné částky, kterou pan poslanec správně odhadl přibližně na 20 miliónů Kčs, domnívám se, že bude o něco vyšší, z důvodu, že mezi tím došlo k dalšímu úbytku soudců, s touto částkou počítáme a mohu sněmovnu ujistit, že pokud se týče tohoto dopadu na státní rozpočet, nečiní mi to problémy.
Nyní k některým konkrétním pozměňovacím návrhům. I když sám sdílím také názor, který vyjádřil pan poslanec Šuman v tom, že by mladí soudci neměli být voleni k soudcům vyšším, ke krajskému soudu, nebo k Nejvyššímu soudu, pak nicméně se domnívám, že není v dosahu platové úpravy, tuto problematiku řešit. Platový předpis totiž neurčuje a nemůže určovat, kdy je soudce způsobilý vykonávat funkci u soudu vyššího stupně. To je záležitost, pokud by k tomu chtěl zákonodárně dospět, zákonné úpravy zásadní a tou je zákon o soudech a o soudcích, a nebo potom je to záležitost personální politiky, širšího posouzení a k postupu při jmenování soudců, a to je záležitost jednak v prvém pořadí má, v druhém pořadí české vlády a v třetím pořadí předsednictva ČNR, zda usoudí, že ten či onen soudce nebo kandidát na tuto funkci je pro svou schopnost způsobilý či nezpůsobilý být jmenován do takovéto funkce.
Chtěl bych vás seznámit se skutečným
stavem, který je podle dosavadního stavu. U krajských
soudců v ČR nepracuje žádný soudce
s praxí kratší 5 let a pouze 17 soudců
s praxí o 6 do 9 let. Mám tedy za to, že kolonky
v § 4 ve stupních I. II. III, by i ve stupních
1 a 2 měly být zachovány, protože pokud
by tam nebyly a přesto ve výjimečných
případech předsednictvo ČNR dospělo,
že ten či onen kandidát je způsobilý
k zastávání takové funkce, pak by
jej nebylo podle čeho zaplatit.