Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vládní návrh zákona ČNR o předškolních zařízeních a školských zařízeních projednávaný dnešním plenárním zasedáním ČNR mění a doplňuje zákon ČNR č. 76/78 Sb. o školských zařízeních ve znění zákona ČNR č. 31/84 Sb. Návrh zákona byl ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR vypracován na základě zásad schválených ČNR a předložen vládě ČR a její legislativní radě. Dne 6. června 1991 byl vládou schválen. Upravuje a doplňuje podle potřeby výchovu a vzdělávání a zájmovou činnost dětí a mládeže, soustavu předškolních a školských zařízení. Jedná se tedy o vládní návrh při jehož formulaci jsme důsledně vycházeli ze zásad, kterými jste se v jednotlivých výborech a v plénu ČNR podrobně zabývali počátkem tohoto roku a z vašeho stanoviska k těmto zásadám přijali usnesení. Přes váš kladný ohlas při zakládání i v průběhu práce na tomto zákoně se při jeho posledním projednávání vyskytla některá zpochybňující stanoviska. Na ně chci nyní reagovat a vysvětlit zásadní aspekty předkládaného návrhu. Považuji za nutné nejprve zdůraznit, že snaha po vypracování nového zákona nesouvisí přímo s připravovaným návrhem nové vzdělávací soustavy. Transformace vzdělávací soustavy nebude jednorázovým aktem, ale procesem, který bude zahájen po dosažení koncenzu ve veřejné diskuzi a na základě souhlasu vlády ČR, jíž se první návrh předkládá v prosinci tohoto roku. Školská zařízení je třeba chápat jako podpůrný systém vzdělávací soustavy, současné i budoucí, jehož dosavadní legislativní úprava už nevyhovuje a je ji třeba urychleně změnit, podobně jako byl už změněn školský zákon a zákon o státní správě a samosprávě ve školství. Záměrem ministerstva a vlády rozhodně není zvyšovat počet školních zařízení a požadovat nárůst ekonomického zabezpečení. Množství těchto zařízení bude odvozováno od ekonomických podmínek, nikoliv obráceně. Rovněž nemáme zájem na udržování pouhé formální existence zařízení, každé bude muset neustále prokazovat svoji účelnost a životaschopnost. D nes však nelze předem zužovat systém školských zařízení a omezovat tak možnost jejich zřizování. Nyní mi dovolte uvést význam nejdůležitějších školských zařízení a jejich změny, jak jsou navrženy v předložené novele zákona. V předškolních zařízeních, tedy především mateřských školách se otevírá prostor pro individualizaci výchovy podle osobnostních potřeb dítěte s respektováním nezastupitelnosti funkce rodičů. Princip integrace umožní celé řadě postižených dětí připravovat se na život a vyrovnat se s důsledky svého postižení ve společenství ostatních s svou přítomností obohacovat jejich duševní a citový rozvoj ve smyslu humanitních principů. Věřím, že tak už v tomto věku začneme stavět vnitřní ochranu mladého člověka před mravním narušením.
Zřizování mateřských škol a jejich počet se bude řídit jejich skutečnou sociální potřebou, kterou ovlivní zejména další vývoj zaměstnanosti. Zařízení pro zájmové studium slouží nejen mládeži, ale poskytují nenahraditelné služby i dospělým. Např. absolventi dnes již široké sítě soukromých jazykových škol a kurzů mohou složit státní jazykovou zkoušku pouze ve státní jazykové škole, která garantuje úroveň jejich znalostí. V novele zůstává zachován i jedinečný a fakticky jediný školský ústav umělecké výroby, který svou vysokou uměleckou a řemeslnou úrovní ovlivňuje tradice lidové umělecké výroby. Rovněž Státní těsnopisný ústav je jediným zařízením svého druhu a jeho
význam vzhledem k výuce všech druhů cizojazyčné korespondence a administrativy se v současné době zvyšuje. Školy v přírodě se zvýrazněným kompenzačním významem zachováváme v důsledku neuspokojivé ekologické situace a nezbytnosti chránit zdraví našich dětí žijících ve zdravotně nepříznivých oblastech.
Zařízení pro výchovu mimo vyučování nahrazují formální soustavu bývalých Domů pionýrů a mládeže a otevřou nabídku možností pro naplnění volného času dětí a mládeže podle jejich osobních zájmů. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších součástí prevence proti kriminálním jevům u nezletilých. Jeden z nejsložitějších úseků v současném školství je péče o děti a mladistvé, při jejich výchově selhali především rodiče, ale i učitelé a vychovatelé, kde nepřišla společenská a sociální pomoc a ochrana ve včasné chvíli. Tato výchovná zařízení patří k nejnákladnějším, ale neobejdeme se bez nich.
Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy upravujeme tak, aby každé z těchto sociálně těžce poškozených dětí, z nichž každé má svůj nešťastný a pro mnohé z nás zcela nepředstavitelný osud, našlo pravé místo pro svůj další vývoj. V návrhu je např. zakotveno, že výchovný ústav může pečovat o nezletilé matky a jejich děti a umožní tak, že denní styk s dítětem vzbudí u mladistvé matky city, které doposud sama nikdy nepoznala. Na základě připomínkového řízení bylo nad rámec schválených zásad do návrhu zákona začleněno nové školské zařízení s názvem Středisko výchovné péče o mládež pro prevenci delikvence a kriminality nezletilých, ze
jména v prostředí velkých měst. Ve výchovném poradenství se ruší systém krajských, okresních a městských poraden, který se neosvědčil. Školské úřady budou zřizovatel pedagogicko-psychologické poradny pouze v místech potřeby takového zařízení. Odborná poradenská pomoc dětem, učitelům a zvláště rodičům ve věcech výchovy, vzdělávání a profesionální orientace prokazatelně nabývá významu s rozvojem ekonomických vztahů a vzdělanosti, jak potvrzují rozsáhlé poradenské systémy ve všech vyspělých státech.
Nově je do zákona zařazeno speciální pedagogické centrum. Jedná se o specializované poradenské pracoviště, zaměřené vždy na konkrétní typ postižených. V oblasti své specializace rozvíjí širokou škálu působnosti v péči o postižené dítě od nejútlejšího věku. Taková zařízení jsme doposud pouze záviděli vyspělým státům a znamenají výrazný kvalitativní posun ve prospěch postižených dětí a jejich rodičů. Začínáme velmi skromně s centry o dvou pracovnících, zřízenými jako součást vybraných speciálních škol a rozvoj center opět závisí na společenské poptávce o jejich službách. Hluboké změny se odehrávají v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Dřívější rozvětvená síť krajských pedagogických ústavů a okresních či městských pedagogických středisek, zřizovaných v kompetenci národních výborů byla úzce spojena s centralistickým zřízením školství a s direktivním přístupem k učitelům. Opačný extrém - úplné odstranění odborných pracovišť - je však v tuto chvíli rovněž nežádoucí. Nové zákonné úpravy tvoří definitivní tečku za bývalým systémem. Ponechávají však možnost, aby ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zřídilo takové pracoviště, které nebude vnucovat pedagogickým pracovníkům strnulé postupy, nýbrž vyhovovat jejich poptávce po konkrétní odborné pomoci.
Středisko služeb škole je významné svým posláním napomáhat k materiálně-technickému vybavení škol, předškolních zařízení a školských zařízení. Ve své činnosti se zaměřuje na oblasti, které nelze výhodněji zajistit prostřednictvím soukromých firem, organizací a podobně. Např. při distribuci učebnic prováděné těmito středisky, dochází k tomu, že podíl ze zisku na prodeji učebnic neodchází mimo resort školství, ale posiluje jeho finanční možnosti. Střediska informačních technologií budou vznikat pouze tam, kde to bude nezbytné nebo výhodné z ekonomických důvodů. Jejich činnosti nebudou předem dány, střediska budou vytvářet nabídku a usilovat o služby, včetně možnosti akreditace jako vzdělávací zařízení. Nově ustavené středisko jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů umožní přípravu na studium na středních školách. Význam tohoto zařízení poroste v souvislosti se zvyšující se úrovní českého školství na cestě k evropskému standardu. Žádné ze zařízení není v předložené novele zařazeno samoúčelně s utajovanou snahou po konzervování dosavadního stavu či neefektivním zvyšování personálu a ekonomické náročnosti školství. Četnost zařízení bude regulována dle jejich skutečného významu a podle výše poskytovaných finančních zdrojů ve školství. Všechna ustanovení byla pečlivě zvažována a mnohokrát projednávána se zkušenými odborníky z praxe ze zásad schválených Českou národní radou. Školská praxe očekává nové právní normy s vědomím, že vytvoří atmosféru uvolnění z dřívějšího svazujícího režimu, umožní ověření tvůrčích schopností a přípravu hlubších a podstatnějších změn. Je připravena na uplatnění ekonomicky přínosných postupů, daných i možností úhrady za poskytované služby, na převzetí pravomocí a tím i odpovědnosti v rámci právní subjektivity do vlastních rukou. Rodiče postižených dětí očekávají uplatnění integračního procesu a tím i navrácení celé řady dětí z prostředí internátních škol do péče vlastní rodiny. Jsou připraveni zřizovatelé soukromých a církevních předškolních a školských zařízení i rodiče, kteří očekávají rozvoj těchto zařízení. Předložená novela odpovídá na toto očekávání. Vědomě nepřináší převratné změny, ale možnost vytvoření solidní základny v současných ekonomických podmínkách pro připravovanou transformaci školství. Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci věřím, že odpovědně posoudíte návrh novely zákona o předškolních a školských zařízeních a rozhodnete o jeho schválení. Přijetím této nové právní úpravy se otevře prostor pro rozvoj dynamického systému školských zařízení s potřebnou diversitou jejich druhů, právního postavení, činnosti zřizovatelů a ekonomického zabezpečení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
pane ministře a dávám slovo společnému
zpravodaji výborů ČNR, poslanci Josefu Vondráčkovi.
Poslanec Josef Vondráček: Vážený pane předsedající, vážená česká vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byl vám předložen vládní návrh novely zákona ČNR o předškolních a školských zařízeních, tisk 319. V úvodním slově jej odůvodnil pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka. Myslím, že zdůvodnění tohoto návrhu bylo obsažné a reagovalo na dotazy i polemiky, které byly řečeny při projednávání ve výborech. Chtěl bych připomenout, že uvedený návrh zákona je vlastně součástí základních právních norem ve školství, kterými jsou školský zákon, zákon o státní správě a samosprávě ve školství a konečně i tento zákon o školských a předškolních zařízeních. Všechny tyto tři zákony tvoří jeden celek základních právních norem ve školství. Školský zákon, jak víme, byl novelizován v minulém roce, zákon o státní správě. a samosprávě byl přijat koncem minulého roku. Zbývá tudíž poslední ze školských zákonů, právě předkládaný zákon o předškolních a školských zařízeních. I tento zákon musí být v souladu s předchozími zákony, neboť některé jeho části jsou v rozporu. Tento návrh zákona byl projednán v ústavně právním výboru, výboru pro vědu, vzdělání a kulturu, výboru pro územní správu a národnosti, v církevním a humanitárním výboru, které s ním vyslovily souhlas a doporučily, aby ČNR vládní návrh zákona schválila s připomínkami, které jsou uvedeny ve společné zprávě. Rozpočtový a kontrolní výbor doporučil, aby návrh zákona byl vrácen k přepracování a aby vláda předložila koncepci celé školské soustavy a nový zákon z ní vycházel. Zároveň výbor doporučil, aby přechodné období bylo řešeno zákonným opatřením předsednictva ČNR. K tomuto problému už hovořil a vysvětlení podal ve svém vystoupení pan ministr Vopěnka. Do společné zprávy nebyly zahrnuty dvě připomínky. Připomínka z výboru pro územní správu a národnosti, a to doplnit návrh zákona o možnost zřízení mateřských škol s cizím vyučovacím jazykem. Tento požadavek není možno akceptovat, neboť jde mimo rámec tohoto zákona a týká se zákona o státní správě a samosprávě ve školství, kde tato možnost je dána. Druhá připomínka, která nebyla realizována, je z ústavně právního výboru, aby platnost zákona byla od 1. září letošního roku. Vzhledem k opožděnému projednávání tohoto zákona v ČNR si myslím, že je tato připomínka bezpředmětná. Vážené paní poslankyně, páni poslanci obracím se na vás s prosbou i žádostí o podporu tohoto zákona a o jeho přijetí.
Nutnost přijetí tohoto zákona jste slyšeli od pana ministra Vopěnky a i já jsem se pokusil zdůraznit, že tento zákon logicky doplňuje předchozí školské zákony, které byly novelizovány a nově přijaty. Chtěl bych ještě připomenout, že jste dostali některé pracovní materiály k tomuto zákonu a že základem pro jednání dnes zde v ČNR je vládní návrh zákona, tisk 319.
Děkuji vám za pochopení i za podporu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji společnému zpravodaji a otevírám rozpravu, ke které se prozatím nikdo nepřihlásil. Táži se, zda tak někdo hodlá učinit?
Prosím pana poslance Dohnala.
Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, §
15 pojednává o Státním těsnopisném
ústavu a říká, že tento může
plnit své úkoly za úplatu. Naproti tomu §
14 říká, že Státní jazyková
škola plní své úkoly za úplatu.
Aby toto vyučování a doškolování
bylo v souladu, navrhuji, aby v § 14 odst. 2 druhá
věta zněla: Státní jazyková
škola může plnit své úkoly za úplatu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Dalším, kdo se přihlásil do rozpravy
je paní poslankyně Ryšlinková.
Poslankyně Jana Ryšlinková: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, chci vám navrhnout pozměňovací návrh, který dokončuje filozofii změn, které ve školství probíhají a o nichž hovořil pan ministr Vopěnka. Tento návrh zazněl i v rozpočtovém výboru, ale právě proto, že byl vlastně v souladu s filozofií ministerstva školství, navrhovali jsme, aby samo ministerstvo zákon přepracovalo v té podobě, v jaké bychom ho chtěli mít, což se z časových důvodů nepodařilo. Pokusím se vám navrhnout změny, které jdou v tom směru, o kterém hovořím.
Všechny změny, které bych chtěla navrhnout, se týkají podpůrných institucí, organizací ve školství, jako jsou například různé pedagogické ústavy atd. Domnívám se, že všichni velice dobře víme, že tyto instituce byly vybudovány se zcela určitým záměrem a dodnes v nich pracují lidé, kteří nemají možná ani touhu a velmi často ani možnosti skutečně ve školství cokoliv změnit nebo podpořit nový rozvoj této oblasti. Současně ale vím, že není možné tyto instituce zrušit protože jakýsi podpůrný aparát každé školství na světě má a musí ho mít i v této zemi.
Dovoluji si vám proto navrhnout následující změny.
Odvolávám se k diskutovanému tisku č. 319, k dobu 49, který je na straně 7. Navrhuji, aby tento bod č. 49 navrhované novely zákona změnit takto: § 33 zní: ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky může zřizovat organizace, které slouží k podpoře a rozvoji výchovně vzdělávacího procesu. § 34 zůstává v navrhovaném znění a § 35 a 35a) se vypouští. Celkově bod 49 by zněl: § 43 má nové znění, že ministerstvo může zřizovat organizace a § 34 - výchovný poradce se zněním jak je navrhováno. A dále by byla věta: §35 a 35a) se vypouští.
Dále bod 51 na straně 8 zní takto: vypouští se § 37, 37a) a 38 a slova: díl III. za vypuštěným § 38.
Dále bod 52 navrhované novely zákona se vynechá a následující body se příslušným způsobem přečíslují.
Bod 57 zní takto: vypouštějí se § 43 a 44. Poslední mnou navrhovaná změna se týká § 58 s nímž hodlám učinit krátký konec, tj. prostě ho vypustit.
Do navrhovaných změn, které navrhuji, spadají i instituce nově zřizované, o nichž pan ministr hovořil, například pedagogické centrum. V bodě 49 § 35a) eventuálně § 35 pedagogicko psychologická poradna. Znovu upozorňuji, že nenavrhuji zřídit tyto instituce. Navrhuji pouze, aby nebyly, podobně jako jiné organizace u nichž se domnívám, že není jasné jakou roli mohou či musí hrát v následujících letech měnící se situace, dány přímo zákonem, ale aby bylo dáno do pravomoce ministerstva školství si takové instituce zřídit. Základní filozofií takové změny je tedy to, že ministerstvo školství si bude moci potřebné instituce samo zřizovat a nepotřebné bude moci zrušit.
/potlesk./
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím paní poslankyni Ryšlinkovou, aby předala
panu zpravodaji své návrhy. Do rozpravy se ještě
hlásí pan poslanec Balcárek.
Poslanec Pavel Balcárek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní kolegyně a páni kolegové, vřele bych doporučoval tento zákon přijmout. Rád bych jenom přišel se třemi připomínkami, které vzešly při konzultování tohoto návrhu zákona v Brně se školským odborem NV města Brna a se školským úřadem města Brna dr. Buriánkem.
Za prvé - k článku 1, § 1. Tam se stanoví, že předškolní zařízení a školská zařízení v právních vztazích vystupují svým jménem. Oni ale tvrdí, že pro to nejsou všude vytvořeny podmínky a že se objevuje, že by i předškolní zařízení, například mateřské školky měly mít vlastní právní subjektivitu. Nedomníváme se, že je to vhodná forma k provozování těchto zařízení. Proč se musí učitelka starat o provozní záležitosti? Znamenalo by to zajišťování veškerých právních a technických záležitostí. Nyní může zajistit obec tyto otázky jednodušeji, neboť je vytvořen určitý aparát nejnutnějších odborníků, který může lépe zvládnout vše potřebné. Nejedná se o to, aby počet
všech odborných pracovníků tohoto aparátu, například při NV města Brna byl na obci stále stejně vysoký. Šlo by to zredukovat například na čtvrtinu. Čili, že by mohl znít pozměňovací návrh: v právních vztazích mohou vystupovat svým jménem, z čehož vyplývá jejich odpovědnost, pokud není dále uvedeno jinak. Čili, je zde ta možnost, nikoli povinnost.
Dále k materiálu, k § 21, k § 39 a 44a). Tato připomínka má stejný podtext - poskytování služeb za úplatu - v případě školních knihoven, školních jídelen, škola plavání apod. Vyskytují se obavy, že zde nebude dodržován ve školních objektech hygienický režim v případě poskytování školního bazénu veřejnosti - jde například o poskytnutí 10 bazénů veřejnosti, nebo knihoven, kde se budou pohybovat cizí osoby po objektech škol apod., že budou do jídelen chodit v době, kdy se tam stravují děti, důchodci a rušit provoz. Jestli by tedy nebylo dobré vystoupit s pozměňovacím návrhem - to se ptám pana předkladatele - k § 21, 39, 44b) doplnit: poskytování těchto služeb ze úplatu, je však třeba řešit podle místních podmínek. Jde o to, aby to neměla každá škola jako povinnost a dále tam dát větu: Je třeba přitom pamatovat na zabezpečení hygienických podmínek a zajišťování ostrahy majetku a bezpečnosti v těchto objektech.
Poslední pozměňovací návrh bych měl ke straně 17, ke článku 2, odstavci 2. Jak autor, navrhovatel větu myslel - v odstavci 2 je věta: podle potřeby se třídy mateřské školy mění na mateřskou školu. Moji konzultanti v Brně tvrdí, že by měla být uvedena jeslová oddělení, že se nejedná o třídy mateřské školy které se mění na mateřskou školu, že fungují ve školách kombináty, a že by tedy mělo být oddělení jeslí nebo jeslová oddělení, která se mění na mateřskou školu.
Dále, podle předběžného vyjádření školského úřadu je zde zájem, aby v těchto objektech byla provozována střediska pro volný čas dětí, příp. mládeže apod.
Čili, můj pozměňovací návrh by mohl znít: nahradit v čl. 2 odst. 2 formulaci "třídy mateřské školy" výrazem "jeslová oddělení" a doplnit to případně textem, že to platí - teď to byl jejich návrh, je to vyznačeno na straně 17, že do areálu mateřských škol by měly vplynout jako kombináty a měly by tam být integrovány postižené děti, fyzicky i mentálně.
Takže by tam mělo být ještě, že to platí pro mateřské školy - v odstavci 2 na str. 17, pro postižené děti (speciální mateřské školy).
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec
Payne.