Česká národní rada 1990 – 1992

vědoma si, že právo na soudní ochranu patří mezi práva zaručená Listinou základních práv a svobod a vědoma si současně, že soudní moc je jednou ze tří rovnocenných slož k státní moci a tedy i jedním z pilířů demokratického a právního státu, považuje za nezbytné obnovit a upevnit její postavení.

Od soudní moci očekává Česká národní rada nezávislé, nestranné, spravedlivé a kompetentní rozhodování. Právě takovým rozhodováním bude posilována důvěra veřejnosti k justici. Zároveň Česká národní rada pokládá za nutné přijmout veškerá opatření vedoucí k ochraně autority soudů i soudců. To nezbytně vyžaduje změnit způsob ustavování soudců z povolání na jejich jednorázové a trvalé jmenování výkonnou mocí.

1/ Bere na vědomí zprávu vlády České republiky o stavu a úkolech české justice.

2/ žádá vládu České republiky, aby

- do 31. července 1991 předložila České národní radě návrh zákona o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů,

- do 31. října 1991 předložila České národní radě zprávu o stavu vězeňství a postpenitenciární péči,

- do 31. prosince 1991 předložila návrh zákonné úpravy předpisů umožňující privatizaci státního notářství.

3/žádá ministra spravedlnosti ČR, aby průběžně informoval výbor ČNR petiční, pro právní ochranu a bezpečnost a výbor církevní a humanitární o průběhu odškodňování podle zákona č. 119/90 Sb., přednostně vyřizoval žádosti o odškodnění podle jmenovaného zákona podané přímými poškozenými, předložil ČNR do 31. prosince 1991 koncepci dalšího vzdělávání soudců, po přijetí nového zákona o soudech a soudcích dokončil očistu soudcovského sboru od morálně nebo odborně nezpůsobilých soudců.

4/ žádá ministra státní kontroly ČR, aby prověřil plnění nařízení vlády ČR č. 205/90 Sb., a to ustanovení § 1 odst. 1 d.

5/ Doporučuje ministru spravedlnosti ČR, aby věnoval zvýšenou pozornost výběru soudních znalců a dbal na jejich vysokou odbornou úroveň.

6/ Doporučuje generálnímu prokurátorovi ČR, aby dbalo plné využití všech právních prostředků, sloužících k ochraně nezávislosti a autority soudů a soudců.

7/ Doporučuje předsednictvu ČNR, aby na návrh vlády ČR upustilo od projednávání zásad zákona ČR o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů.

8/ Doporučuje FS, aby v projednávání zákona o soudech a soudcích byl zakotven zákaz členství soudců v politických stranách a hnutích.

9/ Doporučuje vládě ČR, aby spolupracovala s vládou ČSFR na přípravě novely trestního zákona tak, aby do této novely byla začleněna ustanovení umožňující účinný postih nových forem hospodářské kriminality."

Vážení kolegové, to byly připomínky, které odezněly v různých výborech. Byly to připomínky, které akceptoval ústavně právní výbor i porada zpravodajů, na které byli přítomni všichni zpravodajové za jednotlivé výbory.

Dovolte mi nyní, abych ve stručnosti odůvodnila ty připomínky, které se do tohoto návrhu na usnesení nedostaly. Byly to celkem drobné připomínky ze 4 výborů.

Výbor církevní a humanitární měl jako další připomínku uložit ministerstvu financí ČR v souladu s usnesením vlády ČR z 30. 11. 90 o státním rozpočtu na rok 1991 vyrovnat skluz z 1. čtvrtletí 91. Po vysvětlení panem ministrem Richterem se zjistilo, že toto už vyřešeno bylo, tudíž tato připomínka se nemusela objevit v návrhu usnesení. Dále potom uložit ministerstvu kontroly ČR prověřit výši nájemného z nebytových prostor pronajmutých soudům a státním notářstvím ze strany ředitelství ČSD. Opět bylo zjištěno, že smlouvy o nájemném byly sepsány podle platného práva a výše nájemného tudíž tomu odpovídá.

Dále byla přijata a do společné zprávy zahrnuta připomínka výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, a to zvážit v současném přechodném období omezení mandátu a jmenování soudců na dobu 3 - 5 let. Domnívám se, že tuto připomínku zde velice dobře odůvodnil ministr Richter i předseda Nejvyššího soudu Dr. Mokrý. Je to záležitost FS a federálního zákona.

Dále potom tento výbor doporučil iniciovat ustavení institutu vyšetřujícího soudce. S tímto institutem se nepočítá, že by byl instalován v našem právním řádu. Některé země, které ho mají, od něho upouštějí. Kromě toho náš právní řád na to není uzpůsoben. Kromě toho nemáme dost lidí, kteří by mohli dělat vyšetřujícího soudce.

Další připomínky, které nebyly zahrnuty do návrhu usnesení, byly připomínky výboru petičního, pro právní ochranu a bezpečnost, protože tyto připomínky se vesměs týkaly zprávy o stavu prokuratury, kterou v současné době neprojednáváme. Pravděpodobně ji budeme projednávat na zářijovém plénu. Proto by tyto připomínky zde byly nedůstojné. Jen to doporučení vládě ČR ohledně trestního zákona jsme považovali za důležité, a tudíž jsme na závěr toto doporučení dali.

Další připomínky, které nebyly akceptovány, byly připomínky výboru pro územní správu a národnosti, které doporučovaly zajistit mechanismus parlamentní a veřejné kontroly soudů včetně kontroly veřejnými sdělovacími prostředky. Na poradě zpravodajů již toto bylo vysvětleno. Domnívám se, že všichni se snažíme o to, abychom měli justici nezávislou, to znamená soudci jsou vázáni pouze zákony a parlament v žádném případě nemůže soudy kontrolovat. Není to vůbec možné. Jinak veřejná kontrola je zajištěna lidovým prvkem, který je v podobě soudců z lidu nebo do budoucnosti přísedících. A samozřejmě každé soudní jednání je veřejné, takže veřejnost se ho může zúčastnit stejně jako sdělovací prostředky.

Dále potom tento výbor žádal doplnit zprávu o problematiku nápravných zařízení a vězeňství. Toto samozřejmě odeznělo a pan ministr ve svém úvodním slově v podstatě řekl, že je připraven zprávu o stavu vězeňství připravit.

Vážení kolegové, to by bylo asi vše, co bych měla k těm připomínkám, které nebyly zahrnuty do návrhu usnesení, které předkládáme ČNR.

Já bych ještě na závěr, předtím než se otevře rozprava, vás chtěla velice poprosit, abyste k tomuto problému české justice přistupovali s citlivostí, otevřeností a s velikou pečlivostí, tak jak jste to učinili už ve svých výborech.

Dále bych chtěla velmi poděkovat za úvodní slovo panu ministru Richterovi a panu předsedovi Nejvyššího soudu Dr. Mokrému, protože to byla opravdu velmi fundovaná vysvětlení. Zároveň zde byla pronesena velice moudrá slova, s nimiž se jako zpravodajka plně ztotožňuji. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji paní poslankyni Röschové a otevírám rozpravu k přednesené zprávě. Prosím o písemné přihlášky. Vidím, že se hlásí Dr. Výborný.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejprve se omlouvám, že jsem se nepřihlásil písemně. Neměl jsem příslušný formulář právě k dispozici.

K přednesenému tisku ČNR č. 349, totiž ke společné zprávě výborů ke zprávě vlády ČR o stavu a úkolech české justice, mám 3 pozměňující návrhy. Předem říkám, že první dva jsou, jak se domnívám, způsobeny písařskými chybami. Ten třetí je závažnější.

Nejprve navrhuji v bodě 2, aby slova "postpenitenciární péči" nahradit výrazem "postpenitenciární péče". Tamtéž je třeba vyškrtnout slovo "předpisů", neboť předložit je třeba návrh zákonné úpravy umožňující privatizaci státního notářství a nikoli návrh zákonné úpravy předpisů.

To jsou jen drobné připomínky.

Závažnější je můj návrh na vypuštění bodu 8 návrhu usnesení. Bod 8 navrhuje, abychom doporučili Federálnímu shromáždění, aby v projednávaném návrhu zákona o soudech a soudcích byl zakotven zákaz činosti soudců v politických stranách a hnutích. Tento požadavek vzešel z jednání pouze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, a ani v onom výboru nebyl formulován tak razantně jako v návrhu usnesení ve společné zprávě. Dovolil bych si ocitovat z usnesení č. 109 výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, který doporučil, aby soudce nebyl členem žádné politické strany.

Domnívám se, že takovéto doporučení by bylo koncepčně nesprávné, že by bylo chybné. Doufám, že nebudu podezírán z politických zájmů, neboť mám domněnku, že ze strany, jíž jsem příslušníkem, mnoho soudců není, stejně tak myslím, že nebudu podezírán, že nadržuji straně, proti které pravděpodobně bylo toto usnesení takto formulováno. V čem je chyba?

Žijeme v systému, který uznává kontinentální právo, kde soudce právo nalézá a nikoliv tvoří. Proto nelze argumentovat, že v jiných zemích např. v Kanadě by to bylo obvyklé. Tam ano, u nás nikoliv. Je třeba připomenout, že takovýto striktní zákaz členství soudce v politické straně nebo v hnutí by s největší pravděpodobností mohl být v přímém rozporu s Listinou základních práv a svobod, kterou Federální shromáždění přijalo. Dovolte, abych ocitoval:

"Občané mají právo zakládat politické strany a sdružovat se v nich. Výkon tohoto práva lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže je to v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestním činům, nebo pro ochranu práv a svobod druhých."

Jsem pevně přesvědčen, že v tomto případě by nešlo ani o jednu výjimku, ze které lze zákaz členství zákonem stanovit. Nelze ani argumentovat tím způsobem, že soudce nebude rozhodovat nezávisle, bude-li členem politické strany, neboť se může dostat do rozporu se svými stranickými zájmy, připadne-li mu úkol rozsuzovat právní záležitost, kde strana, jejíž je členem, je přímo zainteresována. Dokonce říkám, že by to bylo přesně naopak, kdybychom takové doporučení Federálnímu shromáždění učinili a kdyby snad dokonce Federální shromáždění takové doporučení přijalo. Máme dostatek procesních instrumentů, kterými je zabráněno, aby soudce mohl rozhodovat ve věci, která se ho buď bezprostředně nebo zprostředkovanějším způsobem dotýká. Jestliže soudce bude řešit věc, kde účastníkem nebo zainteresovanou stranou bude ta politická strana, jejímž je přítelem nebo členem, pak je z rozhodování vyloučen a rozhodovat nesmí. Naopak se obávám, že kdyby byl stanoven zákaz členství v politické straně pro soudce, celá záležitost by tím byla zneprůhledněna. neboť nesympatie nebo sympatie soudce k té nebo oné straně vyloučit nelze. To budou pouze sympatie a nesympatie a procesní instrumenty vyloučení nepřipadnou v úvahu. Bylo by velmi nebezpečné takové doporučení přijmout.

Závěrem připojuji myšlenku, že podle mého názoru, i kdybychom snad toto doporučení v bodu 8 přijali, Federální shromáždění nebude náš názor akceptovat, neboť by postupovalo nesprávně a protiústavně. Proto navrhuji, aby bod 8 byl z usnesení vypuštěn.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji poslanci Výbornému. Do rozpravy se hlásí poslanec Sapák. Další přihlášky nemám.

Poslanec Jan Sapák: Pane předsedající, dámy a pánové, budu mít pozměňovací návrh. Pan předseda ústavně právního výboru mi sice řekl, že se hněv výboru snese na mou hlavu, ale snad to po pozměňovacím návrhu pana poslance Výborného přežiji.

Můj pozměňovací návrh bude k bodu č. 5 a bude se týkat institutu soudních znalců. Původně tato otázka nebyla ve zprávě o stavu justice zmíněna a při projednávání na výboru nám náměstek ministra dokonce tvrdil, že tam není zmíněna proto, že není součástí justice. Nedomnívám se tak. Soudní znalci získávají autoritu od předsedů krajských soudů, s touto autoritou vystupují ve svých znaleckých posudcích, a to nejen při soudním řízení, ale i mimo něj. Usnesení výboru pro životní prostředí a urbanismus znělo: "Výbor vyzývá ministra spravedlnosti ČR, aby předložil strategii nápravy institutu soudního znalectví a zlepšení odborné úrovně personálního obsazení znalců." Společnou schůzí zpravodajů to bylo změněno na znění, které je ve společné zprávě: "Doporučujeme ministru spravedlnosti ČR, aby věnoval zvýšenou pozornost výběru soudních znalců a dbal na jejich vysokou úroveň." Jako zpravodaj našeho výboru jsem se změněným zněním souhlasil. V úvodní řeči pana ministra byla tato otázka dotčena. Musím konstatovat, že se domnívám, že nesměřuje k podstatě věci. Proto (pokračuje Sapák) se mi zdá toto doporučení nedostačující a dávám následující pozměňovací návrh:

"Žádám ministra spravedlnosti, aby:

a) předložil ČNR kompletní seznam znalců, ke kterému by byla přiložena krátká analýza institutu soudního znalectví,

b) vyvinul iniciativu směrem k federálním orgánům s cílem vytvoření nové právní normy umožňující výběr znalců v daném oboru nejvíce zdatných, známých, hodnověrných a nezaujatých,

c) naznačil způsob strategie, jak v konkrétních podmínkách v této věci postupovat v součinnosti s odbornými sdruženími a komorami,

d) zvážil možnost vyčlenění odhadů a oceňování staveb, nemovitostí a věcí mimo institut soudního znalectví."

Proč toto navrhuji? Soudní znalectví a korpus znalců, jeho konkrétní personální obsazení, zůstalo zatím mimo jakoukoliv pozornost nápravy justice. Přesto výroky znalců v mnoha procesech mohou a jsou rozhodující pro výroky soudce, zejména v civilním soudnictví. Vzhledem k tomu, že seznamy znalců jsou veřejné, ale k ustanovení znalců dochází samopohybem, znalci jsou vytipováváni vesměs sami mezi sebou a jsou pak jmenováni předsedou krajského soudu, zůstalo to mimo pozornost.

Domnívám se, že to není věc, která je ku prospěchu jednak nezávislosti justice a hodnověrnosti soudů před veřejností. Občan nebo jakýkoliv právní subjekt má právo předstoupit před nezávislý soud a k nezávislosti soudu patří co možná největší dosažitelná kvalita a hodnověrnost znaleckých posudků. Porovnáme-li seznamy znalců z meziválečné doby, kdy mezi jednotlivými znalci v jednotlivých oborech byly osoby nejvíce známé, nejvíce hodnověrné ve svém oboru, odborně prověřené a porovnáme-li to s dnešním seznamem znalců, kde si troufám říci, že v mnoha případech, skoro ve většině případů jde o odbornou periferii.

Vřele doporučuji pozměňující návrh pana poslance Výborného. Myslím, že v předpokladu, že soudci nemohou být členy politických stran je zaklet určitý, troufám si řící skromně, mechanický způsob pojímání nezávislosti soudce. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Sapákovi, prosím pana poslance Loma.

Poslanec Petr Lom: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, chtěl bych říci dvě poznámky. V té první bych vás chtěl, dámy a pánové, podnítit k úvaze, zda bychom neměli žádat Federální shromáždění, aby zakotvilo do právě projednávaného zákona o soudech a soudcích institut tzv. prvního jmenování, nebo první volby soudců. kteří jsou ustanovováni do funkce časově omezenou lhůtou na tři roky. Filosofie tohoto návrhu je korespondující s různými legislativními úpravami v pracovně právních vztazích a myslím, že by nám umožnilo - tento institut omezené doby jmenování - ověřit a kontrolovat plnou morální odbornou kompetentnost soudce.

Myslím, že bychom tím navázali i na tradice našeho státu z třicátých let. Domnívám se, že takový institut byl v platnosti, jestli se nemýlím a myslím, že by to právě v době nové rodící se justice byl požadavek oprávněný.

Druhá poznámka, spíš dotaz na pana ministra. V návrhu usnesení ve společné zprávě bod 3, odst. 4 je ministr spravedlnosti České republiky žádán, aby dokončil očistu soudcovského sboru. Tato formulace mi není příliš jasná a rád bych se dověděl, jestli touto očistou je míněno i odvolání zvoleného soudce, u něhož byly zjištěny podstatné skutečnosti, které by nesvědčily pro to, aby dále byl v této funkci.

A třetí poznámku, jestli dovolíte ad hoc, k návrhu na vypuštění bodu 8. Neskrývám, že poslanec Výborný i poslanec Sapák mají zajisté pravdu, když hovoří o jakési nevhodnosti tohoto institutu, ale uvažuji to v kontextu plně demokratické společnosti, která má svojí tradici. Tu mi ovšem nemáme. My k ní teprve směřujeme. A neslučitelnost soudce s členstvím v politické straně by podle mého názoru přispěla k jeho nezávislosti, k nemožnosti jeho kompromitace. Prosím, neuvažujme jen v současných konkrétních podmínkách. Měli bychom uvažovat i všechny možné eventuality, které by mohly soudce, člena a funkcionáře politické strany do jisté míry kompromitovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Lomovi, nemám další přihlášku do diskuse. Pan poslanec Krčma.

Poslanec Ladislav Krčma: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ke zprávě pana ministra spravedlnosti Richtera bych se chtěl vyjádřit ke dvěma bodům. Za prvé budujeme tržní hospodářství a zde, jak tomu bývá ve vyspělých průmyslových státech, budou se uplatňovat licence, vynálezy, patenty. Naše soudnictví doposud v tomto směru silně pokulhávalo a bylo odkázáno pouze na tzv. soudní znalce, kteří se někdy pochybně a rozdílně k věci vyjadřovali. Tudíž navrhuji, aby po dohodě se Slovenskou republikou byl zřízen patentový soud jako federální, nebude-li tomu tak, aby byl český patentový soud, který by byl při federálním úřadu pro vynálezy nebo při Nejvyšším soudu. Moje praxe svědčí o tom, že je nutné nastoupit tuto cestu, jak je tomu obvyklé v průmyslových státech.

Druhý dotaz mám na pana ministra v tomto smyslu, že se domnívám, že je nutné upravit trestní sazebník v trestním zákonu. Stává se velmi často, a nedávno se stalo i v mém působišti, že zloděj vniknul do sklepní místnosti opakovaně, nakonec byl přistižen, přijde příslušník VB, provede se prohlídka, najde u něj zbraň - dlouhý nůž, páčidla a zeptá se - vznikla nějaká škoda? Ta škoda je nepatrná, kolem 100,- Kčs. Tudíž ho propustí. Takto to bude opakovat devětkrát a po desáté někoho zavraždí. Teprve potom může být potrestán. Domnívám se, že zloděj je zlodějem a tudíž by měl být trestán i za pokus loupeže atd.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Pane poslanče, vaše vystoupení nesouvisí přímo se zprávou pana ministra.

Poslanec Ladislav Krčma: Já chci prosadit tento sazebník. Aby justice v tomto smyslu doplnila trestní sazebník.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji, pan poslanec Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážený český sněme. Já bych chtěl zareagovat na některé podněty, které tu zazněly. Za prvé na návrh pana poslance Sapáka - my jsme to dlouho zvažovali na ústavně právním výboru, jak formulaci institutu znalecky udělat vzhledem k tomu, že ve zprávě se o znalectví vůbec nemluví. Usoudili jsme, že to, jak doporučujeme bod 5 formulovat, dává ministru spravedlnosti nejširší možnost, aby v této věci něco udělal. K tomu, co jste navrhoval - k čemu ČNR budou veškeré seznamy znalců? Mám pocit, že se tu snažíme stále shromažďovat nesmírné množství jmen, která nám stejně nic neřeknou. Totéž se domnívám, že bod 2, který navrhujete, je nepřijatelný, protože ministr spravedlnosti ČR nemá iniciativní možnosti k federálním orgánům, takže bych doporučoval znění, které je ve společné zprávě.