Česká národní rada 1990 – 1992

Z vytipovaných objektů je na prvním místě

1. Jeseník, objekt č. 8, který by byl velmi vhodný jako domov-penzión pro občany seniory, s kapacitou 60ti míst. Úpravy, včetně realizace výtahů pro imobilní v částce 3,5 miliónů Kčs.

2. Milíře u Tachova - objekt by byl vhodný jako ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež s kapacitou až 50ti míst. Náklady na dojednané odkoupení od čs. armády a úpravy ve výši 14,5 miliónů.

3. Kurojedy - nový objekt, původně pro ubytovnu strážního útvaru, dosud neužívaný. Je dojednané odkoupení od Správy radiokomunikací Praha. Vhodné využití pro domov občanů-seniorů s kapacitou 90ti míst. Náklady na odkup a úpravy 37,3 miliónů čs.

4. Zákupy - objekt, který byl vystavěn pro sovětskou armádu, kontraktačně s československou stranou. Je vhodný jako domov s pečovatelskou službou se 48 bytovými jednotkami. Odkup a úpravy 13 miliónů Kčs.

5. Vysoké Mýto - sídliště Peklovec dům tzv. kyjevského typu, vhodný jako dům s pečovatelskou službou s 55 bytovými jednotkami. Náklady na úpravy 8,3 mil. Kčs.

6. Jeseník - objekt č. 5 - využití jako kombinovaný ústav sociální péče o mentálně a tělesně postiženou mládež, náklady ve výši 39 miliónů Kčs.

7. Frenštát pod Radhoštěm - 2 panelové domy kyjevského typu se 110 bytovými jednotkami, vhodné jako dům s pečovatelskou službou. Náklady na úpravu 17,5 miliónů Kčs.

Uvedené objekty budou plně vytíženy požadavky okresů a budou provozovány se souhlasem místních úřadů. Uvedené náklady zahrnují eventuelní částku za odkoupení, dále rozpočet na stavební práce a náklady projektové dokumentace.

Vážené dámy a pánové, dovolte, abych přímo požádal vládu České republiky, aby zajistila po své kontrole finanční krytí realizace využití objektů po sovětské armádě pro sociální účely.

Navrhuji, aby v části ll návrhu, v odst. 3) "výdaje státního rozpočtu" byla zpráva o řešení některých problémů ve státním rozpočtu České republiky na rok 1991 doplněna na str. 14 bodem g/ následujícího znění:

g/ v rozpočtu budou vyčleněny finanční prostředky na zabezpečení využití objektů po sovětské armádě pro sociální účely, v přibližné výši 133 mil. Kčs, s přihlédnutím k návrhu vládní meziresortní komise.

Dále navrhuji, aby v návrhu novely zákona státního rozpočtu České republiky na rok 1991 finanční prostředky takto vyčleněné posílily formou účelové dotace rozpočet obecních úřadů článek l, bod 2, § 1, odst. 2/.

To je, prosím, k tomuto návrhu vše. A nyní k jinému tématu, rád bych poprosil pana ministra financí, aby nás ujistil, že valorizované peníze, které byly získány na zdravotnictví, budou rozděleny na okresní úřady formou vázané účelové dotace, aby nedošlo k tomu, co se stalo na začátku roku, že zdravotnictví přišlo o 1,3 mld. rozpočtových peněz nepřesným převodem na okresních úřadech. Totéž se přirozeně týká i zvýšené částky na školství. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji, prosím pana poslance Moldana a připraví se pan poslanec Ježek.

Poslanec Bedřich Moldan: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v příloze tisku 317 je podrobně uvedeno rozvedení finančních prostředků na posílení investiční činnosti, o které hovořil pan ministr Špaček. V položce C - ekologické stavby a zdroje pitné vody je uvedeno 450 mil., z toho 250 mil. na čistírnu odpadních vod a zdroje pitné vody a 150 mil. na posílení tzv. ekologické miliardy pro severní Čechy.

Moje poznámka bude velice krátká a stručná a jejím cílem není podat žádný pozměňovací návrh k tomuto tisku 317, resp. 318, nýbrž mám v podstatě žádost na vládu při zpracování nového zákona o rozpočtových pravidlech na rok 1992.

Poznámky jsou dvě. Především jsem si jist, že zvýšení rozpočtu ve výdajové částce, o které jsme slyšeli, že celkově se týká zhruba 14 mld. Kčs, z toho 400 mil. pro účely ekologických investic je velice málo. Já samozřejmě nezpochybňuji ostatní položky, ale těch 400 mil. na posílení ochrany životního prostředí je prostě málo.

Druhá poznámka se týká jednotlivých konkrétních akcí. Zde se setkáváme pouze s akcemi, pokud nehovořím o těch 150 mil. pro severní Čechy, které nejsou specifikovány, tak se zde hovoří pouze o investičních akcích, které se týkají oblasti vody. Jsou zde čistírny odpadních vod a zdroje pitné vody. Není naprosto jasné, kdo rozhodl o tom, že právě tyto akce jsou prioritní, a zejména nejsou jasná pravidla, podle kterých je možno takové rozhodnutí učinit. Mám navíc pochybnost o věcné správnosti alespoň některých těchto navrhovaných staveb. Konkrétně na str. 2 přílohy je uvedeno 6 mil. pro vodovod ze Želivky, všichni víme, jaké obrovské problémy má v současné době nádrž Želivka a my budeme dávat 6 mil. na další rozvoj oblastního vodovodu. Zdá se mi to nesprávné, ale považuji to v podstatě jenom za detail. Podstatné je, že mně chybí výklad o tom, jakým způsobem se rozhoduje a jakým způsobem se stanoví priority na tyto akce. Myslím si, že by bylo třeba této otázce se věnovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji, prosím pana poslance Ježka a připraví se pan poslanec Andrle.

Poslanec Josef Ježek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, mohl bych v podstatě navázat na vystoupení pana poslance Moldana a můj příspěvek se bude týkat té položky na posílení investiční činnosti, konkrétně 150 mil. Kčs, určené, jak je v materiálu uvedeno, severočeské pánevní oblasti a Sokolovsku".

Již několik měsíců pozoruji následující katastrofickou situaci v Severočeském kraji. Byla tam přidělena jakási 1 mld. Kčs a nyní se vede boj o to, kdo rozhoduje o rozdělení těchto peněz. První skupina je Sdružení severočeských měst a obcí, které má pocit, že ono o tom rozhoduje, druhá skupina jsou přednostové okresních úřadů a vzniká konečně třetí skupina, vládní zmocněnec pro pánevní oblasti severní Čechy a jeho jakási rada, složená ze zástupců odborů, Severočeské hospodářské unie a ekologických iniciativ. Problém spočívá v tom, že se domnívám, že ani jedno z těchto seskupení podle žádného zákona nemá vlastně právo rozhodovat o rozdělení finančních prostředků.

V tomto návrhu se v této katastrofické činnosti nadále pokračuje, co to jsou severočeské pánevní oblasti a Sokolovsko, aby se těm rozbrojům zabránilo, žádám, aby bylo uvedeno přesně, kterých okresů se to týká. Co to jsou pánevní oblasti, co tam paří, co tam nepatří, vůbec se domnívám, že by bylo rozumné ten termín pánevní oblast a pánevní okresy naprosto opustit, neboť je to pozůstatek naprosto ničivého plánování v severních Čechách, kdy každý okres usiloval o to být pánevním, aby dostal peníze, čili nejdříve usiloval o to, aby byl zničen a pak aby dostal z tohoto titulu peníze. A toto byla naprosto prestižní záležitost celé té infrastruktury OV KSČ atd. atd. A tady se v tom podstatě stále pokračuje. Žádám o to, aby bylo přesně specifikováno, kterých okresů se to týká, kterých ne, zda Sokolovsko znamená okres Sokolov nebo co vlastně.

Druhá věc je, že by se měl napravit nedostatek, spojený s určením 1 mld. Kčs pro Severočeský kraj. Mělo by být jasně řečeno, jakým způsobem a kdo rozhodne o rozdělení těch 150 mil. Kčs, podle všech zákonů o kterých vím, tak právo rozhodovat o rozpočtu, o dotacích mají jednak zastupitelstva obcí a měst, okresní shromáždění a Česká národní rada. Domnívám se, že nemůže žádné seskupení přednostů okresních úřadů a starostů měst a obcí, nebo těch ekologických iniciativ - co to je - a zástupců odborových svazů rozhodovat. Chápu, že vláda má starosti a že chce pacifikovat požadavky odborových svazů severočeské oblasti Sokolovska na řešení tíživých ekologických problémů. Domnívám se, že by to neměla dělat způsobem, kterým de facto porušuje zákon. Druhou věc, kterou požaduji, aby tady bylo přesně specifikováno, je kdo a jakým způsobem rozhodne a kdo schválí těchto 150 mil. Kčs. Dějí se zcela nedůstojné scény na setkání přednostů okresních úřadů kde oni se dohodnou, ale vždycky jeden z nich to poruší a za měsíc se sejdou a dohadují se znova a to stále ještě o oné miliardě. Čili to jsou mé zcela konkrétní návrhy, domnívám se v této souvislosti, že tady je opět důkaz toho, že vláda jako celek zřejmě stále ještě nepochopila nutnost jakési komplexní regionální politiky a nechápe vůbec určité souvislosti mezi rozpočtem, daňovým systémem a územní samosprávou. Protože o rozdělení finančních prostředků by měly rozhodovat pouze zastupitelské orgány a ne nějaká zcela náhodně a nedemokraticky sestavená grémia.

Dále bych se chtěl zeptat na rozdělení další miliardy, která je určena na veřejně prospěšné služby měst a obcí. Chtěl bych vědět, jakým způsobem, podle jakých kritérií a jakými cestami se dostanou tyto finanční prostředky do konkrétních obcí a měst. Je jasné, že se nedostane na všechny, a opět vznikne spousta místních lokálních občanských válek.

Žádám pana ministra, aby nám osvětlil, jakým způsobem tato miliarda korun bude rozdělena.

Vrátím se k oněm 150 milionům korun. Mám informaci, že určitý návrh na rozdělení těchto prostředků do okresů - ale nevím kterých - byl učiněn. Zpracoval to vládní zmocněnec pro pánevní oblasti severních Čech. Bohužel jsem to ještě z okresního úřadu Česká Lípa nedostal. Domnívám se, že ČNR by o tom měla být informována a bez znalostí těchto podkladů bychom neměli tento návrh na úpravu rozpočtu schválit. Nejsme pod takovým tlakem, jako když jsme schvalovali rozpočet před vánoci minulého roku.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Vím, že někteří z vás měli o pánevní oblasti poněkud jiné představy. Prosím pana poslance Hájka.

Poslanec Josef Hájek: Chci splatit dluh z předpředcházejícího bodu jednání, kdy měl poslanec Andrle několik návrhů, které měly věcné opodstatnění, ale nevázaly se k problematice závěrečného účtu. Pokusil bych se formulovat rozšíření usnesení z jednání k tomuto bodu.

První odrážka: Požadavek doložit do 30. 8. rozdělení rozpočtových změn /valorizace/ ve školství a zdravotnictví podle jednotlivých okresů. V oblasti školství doplnit informaci o objem delimitovaných prostředků z okresních úřadů na školské úřady. To je jeden návrh na usnesení.

Druhý návrh. Odvolal bych se na vstřícné vystoupení pana ministra Špačka, který prohlásil, že jeho resort je ochoten předložit metodiku, ze které bude česká vláda vycházet při návrhu rozpočtu na rok 1992. Tolik k návrhu na usnesení.

Dovolte mi poznámku k vlastní žluté knížce. Chtěl bych vás vrátit do pohnutých nočních hodin kompetenčních jednání v prosinci. Připadá mi jako výsměch sněmovně a české vládě skutečnost, že za celých půl roku nebyla uzavřena mezi federací a republikou delimitační jednání. Když daleko složitější delimitační procesy v úrovni horizontální i vertikální, v úrovni republiky zvládnuty byly, ať se jedná o malé kompetence, rušení KNV, rozpad hospodářství národních výborů, četné delimitace rozpočtových a příspěvkových organizací, narážíme na problém téměř při každém jednání. Chtěl bych se odvolat na jednání o bezpečnostní situaci, kdy byly delimitovány úkoly českému ministerstvu vnitra, a dodnes nevíme, s jakými zdroji z federálního rozpočtu může tento resort počítat, a přitom tady pracně provádíme valorizaci, aby to bylo funkční.

Nevyplývá z toho návrh na usnesení, protože vím, že musí chtít obě strany. Vím, že česká strana měla snahu v tomto smyslu dokončit celé jednání, ale chtěl jsem, aby to zde zaznělo jako kritika. V kontrolním výboru musíme najít cestu patrně prostřednictvím předsednictva, jak účinně tento proces dokončit.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Přihlásil se ještě pan poslanec Frkal a Bezděk. Dovolte mi poznámku, že jednáme o vládním návrhu zákona, jímž se doplňuje jiný zákon. Mate mne návrh na usnesení. Je to asi jiný bod schůze.

Poslanec Jiří Frkal: Pane místopředsedo, dámy a pánové, pan ministr i pan zpravodaj podali velmi přesvědčivý výklad k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon 594/90 o státním rozpočtu ČR na rok 1991. Dovolte, abych se na věc podíval z jiného úhlu.

Asi se shodneme, a zaznělo to i ve výborech při projednávání návrhu z úst zástupců ministerstva financí, že navržené opatření, myslím tím změna podílu na dotaci, je krokem zpět, který vede k násilnému odnímání prostředků jedněm a jejich přidělování druhým podle vůle vlády a parlamentu. Použil jsem zde i v dalších částech svého vystoupení citaci či parafrázi z dopisu pana ministra Ježka nazvaném Rozpočtová pravidla a spravedlnost, který nám byl rozdán právě v době, kdy jsme projednávali rozpočet na rok 1991. Používám ke svému výkladu argumentaci pana ministra proto, že ji považuji za věcnou a svým způsobem mistrně jednoduchou a tedy i naprosto srozumitelnou.

V důvodové zprávě k novele zákona se uvádí, že tento krok je i přesto nezbytny, neboť u poplatníků daní a odvodů dochází v průběhu r. 1991 k řadě změn organizačních a majetkoprávních a výsledkem je nestabilita příjmů jednotlivých okresů. Ale tento stav, tedy organizační a majetkoprávní změny, budou pokračovat i v příštích letech. Rozpočty okresů a obcí budou i nadále provázány na daňové poplatníky i do oblasti, kde bude probíhat reorganizace. Proto vyvstává otázka, zda dnes navrhované opatření je skutečně jen východiskem z nouze, či jde-li o systémové opatření, které bude několik dalších let charakteristickým rysem našeho státního rozpočtu. Bylo by to velmi nebezpečné, neboť řečeno slovy pana ministra Ježka tento princip hospodaření je silně antimotivační, orientuje lidi místo na vlastní snažení na vyjednávání se státem o příděl z rozpočtu. Zvýší se závislost místních rozpočtů na rozpočtu republiky.

Není pochyb o tom, že tento způsob přivítají okresní úřady, neboť je jednodušší, pohodlnější a hlavně nevyžaduje žádnou práci navíc, nežádá, aby dbaly zvyšování vlastních příjmů, neboť základní potřeby jsou dotací pokryty a pokud budou obce chtít další prostředky, není to problém okresního úřadu.

Naskýtá se otázka, zda je možno řešit vzniklý problém, tedy nestabilitu příjmů jednotlivých okresů, jiným způsobem. Odpověď je podle mého názoru v samotném předloženém materiálu. Tam se totiž uvádí, že daň ze mzdy se předpokládá v celé republice tak, jak stanovil původní schválený rozpočet, tedy nedochází k jejímu celkovému snížení, a zároveň se předpokládá, že odvod z objemu mezd, který je také součástí rozpočtu okresů a obcí, bude o 1,4 mld. Kčs vyšší.

A proto se nabízejí i jiné cesty řešení, například podíly na vybraných příjmech státního rozpočtu republiky pro jednotlivé okresy až po vytvoření a využití vládní rezervy pro tyto účely k přerozdělení. Samozřejmě jde o cesty složitější, komplikovanější, ale ve svém důsledku korespondující s tržními principy, což se nedá říci o navrženém způsobu.

Mimochodem chci poznamenat, že vývoj v lednu až květnu ukazuje, že uvedené daně a odvody jsou celkově celoročně nejen plněny, a je i překročeny. Považuji proto vládní návrh zákona za krok zpět, za ústupek ze samosprávy regionů a obcí.

Použiji opět citátu z pana ministra Ježka: "Posilování tržního principu každý za své musí jít napříč naší federací, napříč republikami a napříč každým okresem. Je to úkol rozvíjet a posilovat tržní sektor, to je soukromé podnikání, postupně snižovat daňové zatížení a ponechávat na rozpočtovém financování skutečně jen to nejdůležitější."

Doporučuji proto sněmovně, aby předložený návrh novely zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1991 nepřijala. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Posledním, kdo se přihlásil do rozpravy, je pan poslanec Bezděk, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Bezděk: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si v krátkosti navázat na vystoupení kolegy poslance Ježka o přerozdělení ekologické miliardy tak, jak se o tom zmiňoval, a několika větami se nějakým způsobem podělit o zkušeností se severní Moravy.

Uváděnou ekonomickou miliardu obdržely dvě lokality, severočeská a severomoravská. Nevím, jak to bylo řešeno v severočeské lokalitě, ale na severní Moravě se ujal iniciativy můj nástupce přednosta okresního úřadu v Olomouci, který svolal dotčené přednosty okresních úřadů. Došlo k dohodě, byl zpracován zápis včetně přerozdělení finančních prostředků a tento materiál byl předložen resortu, tedy panu ministru Špačkovi, který tyto finanční prostředky přidělil jednotlivým okresním úřadům.

Z tohoto titulu bych doporučoval, aby tato problematika v Severočeském kraji byla řešena obdobným způsobem. Jak je vidět, je to v lidech. Nepředpokládám, že by se touto problematikou mělo zabývat toto plénum. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se do rozpravy již nehlásí nikdo, rozpravu uzavírám a prosím pana ministra Špačka o stanovisko, zda se chce vyjádřit na závěr.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Myslím, že zde bylo řečeno mnoho zajímavých a důležitých věcí.

Panu poslanci Lomovi bych chtěl říci, že můžeme přihlédnout k navrhovaným částkám při další úpravě rozpočtu, ale nerad bych jednal o konkrétních číslech, protože vám v současné době nemohu říci, kolik peněz bude k dispozici v rozpočtu. Vím, že se o tom hovořilo. Já sám to považuji za věc rozumnou, ale musíme kalkulovat s tím, co nám umožní ekonomická situace. Byl bych tedy rád, abychom se k tomu vrátili při další úpravě rozpočtu.

K panu poslanci Moldanovi, který říká, že 400 miliónů ze 14 miliard je málo, upozorňuji, že je to z jedné miliardy. Nemohli jsme nevalorizovat výdaje na zdravotnictví a školství a neumožnit tak provoz zdravotnických zařízení a škol a věnovat to na ekologii.

Navíc upozorňuji, že rozdělení, které bylo provedeno, bylo plně v pravomoci české vlády, a tudíž je nebudete schvalovat. O to vás vláda nežádá. Vláda vás žádá o schválení novely rozpočtového zákona. Pan poslanec Ježek zde naznačoval, že se to schvalovat bude, ale to není pravda. Vláda může ve své kompetenci provést změny za předpokladu zachování salda, tedy rozpočtového přebytku. Nezakrývám, že i pro vládu to je určité riziko. Jistě chápete, že vláda při takové velké operaci musela dobře počítat, jaké budou příjmy a o kolik bude celkový objem příjmů vyšší.

Já myslím, že 400 miliónů korun na ekologii v rámci těch možností, které máme, to je přeci jen určité zlepšení situace. Samozřejmě si nemyslím, že je to zlepšení rozhodující. Stejně tak 6 miliónů na Želivku je málo. Tam už ale nějaké prostředky jsou a toto se přidalo navíc.

Navíc je to spojeno i s tím, že chceme zvýšit zaměstnanost v jednotlivých místech. K tomu se také přihlíželo.

Výběr jednotlivých akcí byl prováděn velmi pečlivě. Zejména ministerstvo životního prostředí v tom mělo hlavní slovo, protože má připravenu řadu ekologických akcí, na které nejsou peníze. Na část z nich se podle těch priorit dostalo. Samozřejmě mohou být různé názory na priority jednotlivých akcí, ale my jsme museli přihlédnout i k jinému hledisku, aby akce byly okamžitě schopny zahájení.

Jinak tou miliardou mi pan poslanec Bezděk pomohl. Je skutečně sporné, jakým způsobem to rozdělovat. Víme, že ta částka nestačí, že to je málo. A z toho mála se to snažíme provést tak, aby se postupovalo podle priorit, které nejlépe znají přímo na místě. Je tu zkušenost z té severočeské miliardy. Když jsme tam s přednosty mluvili, tak oni se v podstatě dohodli na rozdělení těch částek.

Navíc jsme jim řekli toto: Nemáme zájem ušetřit. Jestliže bychom to účelově dali na jednotlivé akce, tak některé z nich by se neprovedly, protože nebudou připraveny, nebo nebude kapacita, nebo bude chybět něco jiného. Tento způsob však zaručí, že celá ta částka bude rozdělena. Prostředky na akce, které se z nějakých důvodů neuskuteční, budou přesunuty na další akce.