Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Do diskuse je přihlášen pan poslanec Jančáry. Protože není přítomen, ztrácí pořadí. Hovořit bude pan poslanec Klimeš.

Poslanec Stanislav Klimeš: Souhlasím s tím, že vláda dala na vybudování aparátu a budov pro samotnou instituci správy národního parku, ale nejsou peníze na to, aby obce v těchto národních pracích mohly zrealizovat ekonomické stavby. Uvedu příklad Vranova nad Dyjí. Toto městečko nemá vodovod, skládku tuhého domovního odpadu, kanalizaci, čističku, nic. Je tam vyhlášen národní park. Musí tam řešit skládku. Peníze by měly být ne na zřízení aparátu správy národního parku, na jejich vybavení, ale na ekologické stavby pro obce, které jsou v těchto parcích tímto vyhlášením dotčeny. Pro obyvatelstvo je to omezení a nic k tomu. Je to jen deklarativní vyhlášení národního parku.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Hovořit bude pan poslanec Jančáry.

Poslanec Julius Jančáry: Vážená paní předsedkyně, pane předsedající, má poznámka bude koncepčního rázu, nikoliv konkrétního. Navrhuji, abychom uložili vládě ČR, aby nám do konce září letošního roku předložila novelu zákona o rozpočtových pravidlech České republiky a aby nám do konce října letošního roku předložila návrh rozpočtu na rok 1992. Toto bych rád, aby se dostalo do usnesení ČNR. Některé výbory ČNR se k tomu již vyjádřily.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Hlásí se někdo další do rozpravy? Pan ministr Špaček.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Velmi chápu pohnutky, které pana Jančáryho vedou k tomu, aby se urychlily práce na státním rozpočtu. Byl bych velmi rád, kdyby to bylo možno. Jak úpravu rozpočtových pravidel, tak i sestavení státního rozpočtu není možno provést individuálním aktem ČR. Musíme se dohodnout, jakým způsobem státní rozpočet v rámci celé ČSFR bude sestaven (včetně rozpočtových vztahů vůči federaci). V dřívějším vystoupení jsem řekl, že to bude velmi náročná záležitost, které se ještě trochu obávám. Bude to zřejmě tak, že celý říjen a možná i polovinu listopadu budou velmi složitá jednání o rozpočtech. Jestliže by bylo takovéto usnesení přijato, potom bych mohl dát jen návrh české vládě, který by ovšem nebyl projednán v rámci celé rozpočtové soustavy. Jsou s takovýmito věcmi smutné zkušenosti. Na příklad, kdyby byly jednotlivé kapitoly předem projednány, a pak se zjistilo, že po jejich projednání ve výborech se musely měnit.

Doporučoval bych, aby se usneslo, že vám předložím přesný návrh postupu, jakým způsobem a v jakých termínech bude návrh státního rozpočtu ČR sestaven a projednán tak, aby byl dostatek času ve výborech k jeho projednání. Je nesporné, že loni na to bylo velmi málo času a znesnadnilo to projednání rozpočtu. Byly to pohnuté chvíle ve sněmovně, než jsme se dobrali konečného výsledku. Vláda a já osobně mám velký zájem na tom, aby věci byly včas nastoleny, vyjasnily se, aby se projednaly všechny kapitoly řádně, aby nedošlo k velkým střetům při sestavování a projednávání rozpočtu.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Hovořit bude pan poslanec Květ.

Pan poslanec Jan Květ: Pane předsedající, paní předsedkyně, rád bych se zeptal pana ministra financí, z jaké položky státního rozpočtu jsou hrazeny náklady na tzv. výzkumné projekty České republiky, jejichž existence byla inzerována v Hospodářských novinách v květnu, a ke kterým se nyní velmi spěšně projednávají nabídky s poměrně značnými částkami a jak je zajištěno, že prostředky na tyto projekty, které budou schváleny, budou účelně vynaloženy, zde šlo o veřejnou soutěž nabídky projektů a zda u projednávání těchto nabídek se oponentura dála veřejně a nezávisle.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dříve než pověřený člen výboru vystoupí s návrhem usnesení, měl by pan ministr odpovědět na tento dotaz, pokud si přeje.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Pojem výzkumné projekty České republiky slyším poprvé. Vím jen to, že máme rezervu 700 mil. Kčs na strukturální změny na podporu drobného podnikání, při kterém dělá ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj určité konkursní řízení na použití těchto prostředků. Předpokládám, že je to ono. Souhlas. To je na strukturální změny a na podporu drobného podnikání. Je to na zvláštní formulář, začínající podnikatelé se mohou přihlásit. Dělá se konkurs nabídek na tomto ministerstvu.

Pan poslanec Jan Květ: Vím, že na ministerstvu zemědělství to posuzovala komise pro posuzování výzkumných projektů České republiky. Proto jsem použil slovo výzkumný, to bylo chybné.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Nyní je jasno pokud jde o účelové určení rozpočtové částky.

Poslanec Jan Květ: Není ovšem jasné, do jaké míry se konal výběr těch projektů, které se mají uskutečnit před očima veřejnosti. Na to bych rád dostal od vlády odpověď.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Kalfus.

Poslanec Jiří Kalfus: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl upozornit na jednu spíše metodickou věc.

Jistě se mnohým z vás nelíbí skutečnost, že projednáváme výsledky státního rozpočtu, státní závěrečný účet šest měsíců a devět dní po uplynutí kalendářního roku, a že projednáváme rozpočtové výsledky za první čtvrtletí tři měsíce a devět dní po uplynutí prvního čtvrtletí, tedy v podstatě v době, kdy nám už prakticky nic neříkají.

Nechci vás popuzovat tím, jak rychle v zahraničí dostávají parlamenty tyto výsledky, například v USA výsledky finančního hospodaření jednotlivých států. Chtěl bych však říci, že bychom měli dát do usnesení, že se rozpočtový a kontrolní výbor na tento problém společně s ministerstvem financí podívá, abychom byli v příštích letech informováni poněkud aktuálněji.

Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Přeje si pan ministr slovo? .

Ministr financí ČR Karel Špaček: Já bohužel musím reagovat. Pokud jste poslouchali pozorně, můj výklad uváděl výsledky za pět měsíců letošního roku. Ta lnformace je nejvíce čerstvá, jak může být. Výsledky za červen dostaneme až kolem 15. až 18. července. Jestli chcete, mohu vám ty údaje zopakovat.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Táži se, zda se mimo pana poslance Kozánka někdo ještě hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Prosím tedy pana poslance Kozánka.

Poslanec Petr Kozánek: Pane předsedající, dámy a pánové, na straně 19 zprávy je pasáž, kde by bylo vhodné zodpovědět několik otázek. Na výboru jsem neobdržel dostačující odpověď. Ve zprávě se píše, že úvahy o možných zdrojích státního rozpočtu bude nezbytné zaměřit pro určité specifické případy na Fond národního majetku. Předpokládáme, že Fond by mohl participovat v rozsahu odpovídajícímu snížení příjmů v důsledku privatizace ekonomiky. Zejména by mě zajímala ta souvislost, když jsme zde hovořili o možnosti použít část tohoto fondu ve prospěch obcí. Jednou to zde bylo zpochybněno. Nyní se to zde objevuje v poněkud odlišné podobě.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Pokud si někdo přeje vystoupit s dotazem na pana ministra, navrhuji pro urychlení jednání, aby se to koncentrovalo. Přeje si ještě někdo vystoupit? Ne. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Diskuse se točí kolem toho třetího materiálu, ke kterému jsem zatím neměl výklad, protože jste to rozdělili na tři části. Já jsem doporučoval, aby se dosavadní plnění spojilo s opatřeními, která provedla vláda. Proto bych navrhoval dokončit tento bod a další dotazy spojit s výkladem. Tím se řada věcí objasní. Pokud jde o otázku použití Fondu národního jmění, ta úvaha vyplývá z této věci. V důsledku privatizace, zejména malé privatizace, dochází k úbytku příjmů územních orgánů měst a obcí. Nepovažujeme to za spravedlivé, protože výnos z této privatizace, který jde do Fondu národního jmění, krátí příjmy měst a obcí o určitou rozpočtovanou částku. Máme signály, že v důsledku toho se města a obce snaží ten privatizační proces spíše zpomalit, aby docílily těch svých rozpočtovaných příjmů.

My se domníváme, že by bylo správné, aby ten úbytek plánovaných příjmů, které ty příslušné územní orgány mají ve svých rozpočtech, jim byl nahrazen v případech, že došlo k malé privatizaci a prostředky byly odvedeny do Fondu národního jmění. To nemá žádný inflační vliv, to je fakticky přesun prostředků.

Pochopitelně, my nyní zjišťujeme, kolik to dělá, jak velká je částka tohoto úbytku příjmů. Budeme se snažit obcím a městům tento úbytek příjmů nahradit. Podle mne to je jediná možnost, jak zabezpečit, aby obce nebyly potrestány tím, že je privatizována ta oblast hospodaření, ze které dostávaly příjem. Bylo to diskutováno ve výboru, který si myslí, že by se v podstatě musel novelizovat zákon. Pokud by novelizován nebyl, tak by obce o tyto příjmy zjevně přišly a jejich příjmová základna by byla menší, to je ten problém, který jsme se po dohodě s ministrem Ježkem snažili vyřešit.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Pokud se již nikdo další do rozpravy k tomuto bodu nehlásí, tak prosím předsedu kontrolního a rozpočtového výboru pana poslance Kozánka, aby přednesl návrh usnesení s tím, že by se měl vyrovnat i s některými návrhy změn tohoto usnesení. Ptám se ho, zda si přeje nějakou krátkou dobu na konzultaci s autory změn.

Poslanec Petr Kozánek: Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, rozpočtový a kontrolní výbor ČNR projednal na své 33. schůzi zprávu ministerstva financí, kterou zde přednesl pan ministr o vývoji dosavadního rozpočtového hospodaření za první čtvrtletí, doplněnou zprávou o vývoji situace za duben a květen. Svým usnesení č. 153 vzal tuto zprávu na vědomí.

Já se osobně domnívám, že připomínky, které zde odezněly, by zde neměly být řešeny. První byla připomínka pana poslance Klimeše na vyčlenění oné zmíněné částky z 300 miliónů korun určených na komplexní bytovou výstavbu. Ta věc spadá výlučně do kompetence ministerstva. Rovněž návrh pana Jančáryho věcně nesouvisí s projednávanou zprávou. Domnívám se proto, že by to měl být zvláštní bod našeho jednání. Rozhodně novela rozpočtových pravidel ČR nesouvisí s vývojem finančního a rozpočtového hospodaření za první čtvrtletí. Rozpočtový a kontrolní výbor to samozřejmě může vzít na vědomí a může o tom jednat s ministerstvem financí.

Tatáž otázka se týká i návrhu rozpočtu na rok 1992, pokud jsem tomu rozuměl, aby byl předložen. Námitka, kterou tady řekl pan ministr, je zcela správná, protože není možné český rozpočet vytrhovat ze souvislosti s federálním rozpočtem, tam ta vazba je naprosto jasná. Bez vyjasnění a složitých jednání, jak tady naznačil pan ministr, ten rozpočet by byl neúplný a neodpovídal by realitě, i kdyby ho předložil.

Pokud by sněmovna souhlasila, navrhoval bych, abychom vzali tuto zprávu, kterou zde přednesl pan ministr, na vědomí. Pokud by tak sněmovna nechtěla učinit, pak bych požádal rozpočtový a kontrolní výbor, abychom se sešli a posoudili připomínky jednotlivých poslanců s tím, že bychom se dohodli s panem ministrem na tom, jakým způsobem je zapracujeme do usnesení.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Pane kolego, požádal bych vás, abyste zaujal místo ještě u stolu zpravodajů, protože vás budeme patrně ještě potřebovat. Zeptal bych se pánů Klimeše a Jančáryho, zda ve světle posléze vedené rozpravy navrhují nadále do usnesení to, o čem hovořili ve svém příspěvku v rozpravě. Pokud ano, pak by bylo třeba, aby přednesli formulaci. (Poslanec Stanislav Klimeš hovoří z místa, bez ohledu na žádost ostatních poslanců, aby hovořil do mikrofonu.) Já bych navrhl, pokud byste s tím souhlasili, v rámci urychlení jednání, že by se pánové improvizovaně sešli s předsedou výboru a panem ministrem a ujasnili si, zda se jedná o věcnou souvislost s tímto bodem nebo ne, bez přerušení schůze. Pane kolego, odstupujete? (Souhlas.) Byl jste přesvědčen. Pan poslanec Jančáry.

Poslanec Julius Jančáry: Pane předsedající, já mohu své stanovisko přednést přímo, neboť po vysvětlení panem ministrem Špačkem i panem předsedou výboru se domnívám, že je vhodný postup, aby sněmovna vzala tento návrh pouze na vědomí a aby se jím dále zabýval rozpočtový a kontrolní výbor, a aby případně vznesl iniciativu směrem k Federálnímu shromáždění, i když jsem si vědom, že to není legislativně čisté. Čili spíše osobním kontaktem v tom směru, aby Federální shromáždění projednalo svá rozpočtová pravidla pro federaci včas tak, abychom nemuseli zkracovat zákonnou lhůtu pro projednání zákona o rozpočtu na méně než 60 dnů a rovněž novelu rozpočtových pravidel na méně než 30 dnů. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Zdá se, že mohu požádat pana předsedu Kozánka, aby ještě jednou přednesl návrh usnesení, o němž budeme hlasovat.

Poslanec Petr Kozánek: Doporučuji sněmovně, aby vzhledem k tomu, že všechny připomínky se zde vyjasnily, vzala zprávu, kterou přinesl pan ministr Špaček, pouze na vědomí. Návrh usnesení je, aby plénum České národní rady vzalo zprávu pana ministra Špačka na vědomí.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Můžeme, pane kolego, vsunout do vašeho návrhu zprávu o čem - zprávu o hodnocení státního rozpočtu České republiky?

Poslanec Petr Kozánek: To je zpráva z ministerstva financí o vývoji finančního a rozpočtového hospodaření za 1. čtvrtletí 1991 , doplněnou o informaci za měsíc duben a květen.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Tuto zprávu bere na vědomí. Je sněmovně zcela zřejmý obsah toho návrhu usnesení, o kterém budeme hlasovat, nebo si někdo přeje slyšet ucelený text ještě jednou. Pokud nikoli, hlasujme.

Kdo je pro návrh usnesení, tak jak byl přednesen předsedou rozpočtového a kontrolního výboru, nechť zvedne ruku. 110. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? 7. Děkuji.

Návrh usnesení byl přijat. Dalším bodem jednání je

Z pověření vlády České republiky je pověřen odůvodněním vládního návrhu zákona České národní rady. který jste obdrželi jako sněmovní tisk 317, opět ministr financí pan Karel Špaček, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z pověření vlády přistupuji nyní k nejdůležitějšímu výkladu z těch tří, které jsem dnes tady měl. Obsahuje dvě části. Zaprvé odůvodnění návrhu na novelizaci zákona ČNR o státním rozpočtu České republiky na rok 1991 a druhá část je informace o problémech rozpočtového hospodaření České republiky v roce 1991 a o opatřeních, která k jejich řešení přijala vláda České republiky.

Nejprve tedy k návrhu novely zákona ČNR č. 594/1990 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1991.

Důvodem k tomuto kroku je situace, která vznikla ve finančních a rozpočtových vztazích mezi státním rozpočtem republiky a rozpočty okresů. Záměrem rozpočtové politiky zapracovaným do státního rozpočtu na rok 1991 bylo zvýšení finančně ekonomické samostatnosti územních rozpočtů a jejich sepětí s ekonomickým rozvojem příslušných regionů. K posílení příjmové základny byl zaveden systém podílů okresních úřadů na státních příjmech, čímž došlo ke snížení dotací ze státního rozpočtu do územních rozpočtů. Zákon o státním rozpočtu na rok 1991 stanovil pro okresy podíly rozpočtu okresních úřadů na výnosu daní ze mzdy, odvodů z objemu mezd a zemědělské daně z objemu mezd a odměn. V průměru za Českou republiku činí tento podíl 40%, v jednotlivých případech se výše podílu pohybuje od 20% do 80%. I když ve své podstatě jde o ekonomicky odůvodněné řešení, v konkrétních podmínkách roku 1991 se ukazuje jako nevhodné a pro zvýšení ekonomické samostatnosti regionů v současném přechodném období neúčinné. V dosavadním vývoji dochází k výrazným odchylkám v příjmové základně jednotlivých okresů ve s rovnán i s rozpočtovými předpoklady. Příčinou odchylek je řada organizačních a majetkoprávních změn u plátců daní, s nimiž se nemohlo při sestavování rozpočtu ve 2. polovině roku 1990 v této intenzitě počítat. Dochází k rozdělování velkých podniků a vznikají menší hospodářské subjekty, které jsou podle platných zákonů plátci odvodů a daní do státního rozpočtu. Tím se mění rozpočtové určení příslušných daní a odvodů k rozpočtům okresů. Problémy z hlediska územních proporcí v příjmech okresních úřadů vyvolávají i změny vlastnických vztahů u ekonomických subjektů, provázené změnou zdanění, případně rozpočtové určení daní. Uvedené změny a rozdíly v plnění rozpočtových příjmů vyvolaly v jednotlivých okresech výrazné diference ve finančním pokrytí jejich potřeb. Podle šetření k 30. dubnu tohoto roku dochází u zhruba 80% okresů k podstatným odchylkám ve vlastních příjmech a ke značným problémům ve financování rozpočtových potřeb. Pouze asi 20% okresů dosahuje předpokládané příjmy. U osmi okresů byla situace již natolik napjatá, že ministerstvo financí muselo na pokrytí výpadků v příjmech poskytnout finanční výpomoc ze státního rozpočtu v celkové částce 395 miliónů Kčs.

V současné době máme na stole dalších 11 žádostí ve výši 267 mil. Kčs. Na základě analýzy uvedené situace a v souladu s požadavky okresů se proto navrhuje převést dosavadní financování formou podílu na výnosu vybraných příjmů státního rozpočtu na formu pevně stanovených dotací. Budou zrušeny podíly okresních úřadů na vybraných státních příjmech a nahrazení dotací ze státního rozpočtu. Tak to navrhujeme. Tato dotace bude odpovídat součtu původně stanovené dotace ze státního rozpočtu a absolutní částky tvořené podíly na vybraných státních příjmech. Celkové proporce rozpočtové soustavy ČR se tedy v absolutní výši ve srovnání s rozpočtovým zákonem nemění. Mění se pouze způsob, jakým jsou příjmy rozpočtů okresních úřadů určeny.