Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Heřman Chromý: Když jsem si tento materiál připravoval - v tomto směru bych se zeptal pana ministra - tak jsem vlastně takový určitý souhrn, průřez těchto rozpočtů měl v materiálu Federálního shromáždění v návrhu z března roku 1990. Proto se ptám, jak dalece je obtížné zpracovat tyto údaje u státního závěrečného účtu.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dávám slovo panu ministrovi v úmyslu dospět k dohodě, i když o ni nežádá.

Ministr financí Karel Špaček: My můžeme takovýto průřez udělat, ale za jeho pravost se nemohu zaručit. Mohu se zaručit za pravost českého rozpočtu. Nemám například možnost se zaručit za pravost rozpočtu slovenského nebo federace, tam mohu dát jenom čísla, která se dozvím z jejich materiálů. Takovýto materiál můžeme dát dohromady. Jestliže o takovýto materiál máte zájem, mohu ho předložit, ale nemohu k tomu provést rozbor z těch hledisek, která se požadují. To je velmi obtížné. Neprovedu vám analýzu toho, co má slovenský rozpočet v jednotlivých položkách. Číselně to mohu provést, ale analýza tam nebude.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Pan poslanec Chromý.

Poslanec Heřman Chromý: V žádném případě z toho nechci činit zdroj nějakého konfliktu, přistoupím na to, co říkáte, nicméně z toho vyplývá, že vypovídací hodnota je opravdu malá. Protože to lze posuzovat jedině ze souhrnu těchto rozpočtů. Takže s touto připomínkou to beru na vědomí a věřím, že se to snad podaří prosadit na rok 1991 .

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím pana zpravodaje, aby pokračoval ve své úspěšné činnosti.

Poslanec Josef Hájek: Děkuji panu kolegovi Chromému. Dále zde byly vzneseny tři pozměňovací návrhy pana poslance Andrleho. Pan ministr k nim věcné stanovisko řekl. Já se osobně jako zpravodaj k závěrečnému účtu za rok 1990 domnívám, že toto jsou přesně témata, která by měla být filtrována, otevřena při tom dalším bodu. To znamená při řešení některých rozpočtových problémů roku 1991 . Zase bych se pokusil nikoli negovat věcnost těch poznámek, ale přesvědčit pana kolegu, kdyby postupoval obdobným způsobem v dalším bodu v problematice, kam to časově spadá.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. To byl pokus o přesvědčení pana kolegy Andrleho. Já bych ho požádal o sdělení, zda byl přesvědčen nebo nebyl.

Poslanec Antonín Andrle: Promiňte, že vás neoslovuji. Byl jsem toho názoru, který přednesl pan ministr, že by se to dalo provést v říjnu. S tím souhlasím.. Nemusí to být pochopitelně v září, ale aby to nezapadlo. Budeme to potřebovat, protože se valorizuje a je třeba mít podklady z čeho se vychází, abychom to mohli sami sledovat. A také proto, aby se rozpočet dělal už jinak.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím pana zpravodaje.

Poslanec Josef Hájek: Myslím, že zde není rozdílných názorů. Má to šanci být v usnesení ČNR, ale v usnesení jiného čísla. Ne k závěrečnému účtu 1990, ale k řešení rozpočtových problémů, které se bude přijímat v dalším bodě.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím pana zpravodaje, aby shrnul veškeré návrhy změn a pozměňovací návrhy a stanovil pořadí při hlasování.

Poslanec Josef Hájek: Soustředil bych vaši orientaci na tisk 322, to je zpráva rozpočtového a kontrolního výboru, která de facto bez jakékoliv změny přebírá tisk 321 , návrh předkladatele ke státnímu závěrečnému účtu a rozšiřuje návrh tohoto usnesení o bod 3, který zní tak, jak je v textu.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Máte za to, že můžeme hlasovat? Zároveň se táži na váš názor, zda hlasovat o všech odstavcích označených písmeny en bloc nebo jednotlivě?

Poslanec Josef Hájek: Doporučil bych ještě jako výsledek dohody s panem kolegou Chromým bod d) doplnit. "Zvýšit transparentnost rozdělovacích procesů mezi federací a republikami dle předložené metodiky." Tento dodatek sem doplnit.

Jediný protinávrh, pokud došlo k dohodě, byl k tomuto tisku v bodě d), který by zněl v nové dikci takto: "Zvýšit transparentnost rozdělovacích procesů mezi federací a republikami dle předložené metodiky." To je ta tabulka, o které se zde hovořilo.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Vzhledem k řídkosti návrhů změn, je vlastně jen jeden, můžeme si dovolit hlasovat regulérně, tzn. o znění zprávy výborů - tisk 322 a pak o návrhu pana kolegy Chromého, který je návrhem doplňujícím ve vztahu k té zprávě. Pokud s tím pan zpravodaj souhlasí.

Poslanec Josef Hájek: Já s tím souhlasím. Pokud souhlasí i sněmovna, prosím o hlasování.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Především jsem nezaregistroval návrh na hlasování podle jednotlivých ustanovení označených písmeny. Ten konstatuji a hlasujeme en bloc.

Kdo je pro přijetí usnesení ve znění zprávy rozpočtového a kontrolního výboru (tisk 322), nechť zvedne ruku. 113. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Můžeme nyní hlasovat, pokud pan zpravodaj souhlasí, o doplňujícím návrhu pana poslance Chromého. Je třeba ho znovu konstatovat, nebo je sněmovně zřejmý?

Pokud je zřejmý, kdo je pro doplňující návrh pana poslance Chromého, nechť zvedne ruku. 81 . Děkuji.

Kdo je proti? 3.

Kdo se zdržel hlasování? 39. Děkuji.

Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

Pro pořádek se táži pana zpravodaje, zda jsou ještě nějaké doplňující nebo pozměňující návrhy?

Poslanec Josef Hájek: Pane místopředsedo, myslím, že o všem, co bylo nutné, sněmovna hlasovala. Prosím, abychom nyní hlasovali o celém návrhu usnesení.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem usnesení ČNR o státním závěrečném účtu České republiky za r. 1990 podle sněmovního tisku 321 ve znění zprávy rozpočtového a kontrolního výboru ČNR podle sněmovního tisku 322 a jedné z rozpravy přijaté změny, nechť zvedne ruku. 121 . Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 1.

Usnesení bylo přijato.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dalším bodem jednání je to, co za chvíli znovu zopakuji. Jen se táži vzhledem k situaci, že dva výbory této sněmovny si z důvodů urgentních vyžádaly kolem čtvrt na šest společnou schůzi (výbor národohospodářský a ústavně právní), ale i vzhledem k tomu, že zhruba za 45 minut přerušíme z tohoto důvodu schůzi i za účelem večeře, táži se, zda si přejete pokračovat do této doby bez přestávky a nebo zda uděláme krátkou desetiminutovou přestávku?

Poslanec Václav Žák: Mám návrh, abychom přerušili jednání, výbory se mohou sejít hned a pak bychom pokračovali ve schůzi.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Ptám se obou předsedů, zda nic nebrání tomuto návrhu? (Nikoli.) Zdá se, že ani na večeři není brzo. Pokud souhlasíte, přerušíme schůzi do 18 hodin s tím, že v této době bychom se všichni navečeřeli a výbory se sešly v místnosti 55 na společné schůzi . (Následovala přestávka.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, pokračujeme v přerušené schůzi. Dalším bodem je bod

Prosím pana ministra Špačka o podání zprávy.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech vás nyní budu stručně informovat o vývoji rozpočtového hospodaření v prvních měsících roku 1991 .

Plnění státního rozpočtu bylo ovlivňováno hospodářským vývojem na začátku roku, který byl charakterizován pokračujícím procesem transformace ekonomiky, liberalizace cen, zavedení vnitřní směnitelnosti koruny a probíhající privatizace, dále působením poklesu vývozu do zemí bývalého Východního bloku, zejména do Sovětského svazu, snížením domácí poptávky vedoucí k celkové odbytové krizi, jakožto reakci na zvýšení cen v důsledku liberalizace. Omezení poptávky na zahraničním i vnitřním trhu působilo na pokles výroby, čímž došlo k narušení rytmičnosti chodu jednotlivých výrobních odvětví, k jejich celkové výkonnosti a stability. K nejhlubšímu poklesu došlo ve stavebnictví.

Za pět měsíců letošního roku dosáhla průmyslová výroba na území České republiky 87,5% úrovně dosažené za stejné období v loňském roce. Ještě výraznější byl pokles výroby ve stavebnictví, kde pokles činil zhruba 1/3. I když je možné mít pochybnosti o přesnosti těchto cifer, je zřejmé, že pokles je v obou odvětvích dosti výrazný.

Liberalizace cen , sledující postupné odstranění nerovnovážných stavů mezi nabídkou a poptávkou, vedla v prvních dvou měsících roku k výraznému zvýšení cen. Spotřebitelské ceny zboží a služeb v 1. čtvrtletí vzrostly proti počátku roku 1991 v průměru o 39%. V dalších měsících roku intenzita cenového růstu podstatně poklesla. Růst cen vedl na jedné straně ke zvýšení zisku a disponibilních finančních zdrojů organizací, a tím i k růstu rozpočtových příjmů z odvodů a daní ze zisku, ale na druhé straně i k poklesu poptávky na domácím trhu.

V rozpočtovém hospodaření se odráží celkové tendence ekonomiky. V letošním roce je vývoj ovlivňován i změnami, ke kterým došlo na základě nových rozpočtových pravidel a kompetenčních zákonů. Proti minulému roku již není uplatňován systém dotací z federálního rozpočtu, který byl nahrazen přerozdělováním společných příjmů, tj. odvodů a daní ze zisku a daně z obratu v podílech stanovených rozpočtovými zákony, a to 35% do federálního rozpočtu, 40% do státního rozpočtu České republiky a 25% do státního rozpočtu Slovenské republiky.

Od počátku roku lze hospodaření podle schváleného státního rozpočtu charakterizovat tak, že přestože došlo k výrazným změnám výchozích podmínek, za kterých byl rozpočet sestavován, byly dodrženy jeho základní ekonomické rysy, tj. restriktivnost, protiinflační působení a přebytkovost. Liberalizace cen a devalvace koruny, jejíž dopady nebyly do rozpočtu plně zahrnuty, vedly k výraznému zvýšení zisku podniků a tím i odvodů do rozpočtu. Předpokládaný roční objem těchto rozpočtových příjmů byl do konce prvního čtvrtletí splněn již na 41,8% a do konce května dokonce na 76,7%. Odvody a daně podniků jsou za toto období relativně vyšší o 12,5 mld. Kčs. Očekáváme ovšem, že vysoká dynamika se bude postupně snižovat.

Příznivě se vyvíjejí i některé další příjmy, zejména v rozpočtové sféře a z odvodů organizací peněžnictví a pojišťovnictví. Koncem května činil přebytek celé rozpočtové soustavy České a Slovenské Federativní Republiky přes 21 mld. Kčs, z toho přebytek v rozpočtu České republiky zhruba 7 mld. Kčs. Uvědomujeme si ovšem řadu rizik, které budou působit negativně na rozpočtové hospodaření.

Růstem spotřebitelských cen klesá poptávka na vnitřním trhu a dochází ke strukturální změně v maloobchodním obratu. To se nepříznivě promítá do výnosu daně z obratu, jehož roční plán byl za první čtvrtletí splněn jen na 21% a do konce května na 36%. Pro státní rozpočet České republiky to znamená relativní propad proti záměrům schváleného rozpočtu zatím v rozmezí 2,4 mld. Kčs do 3,7 mld. Kčs.

Odvod z objemů mezd v důsledku poklesu počtu pracovníků ve výrobě byl za první čtvrtletí splněn na 22,8% a do konce května na 35,6%, výnos daně ze mzdy na 22,6% a do konce května na 38,9%.

Ve financování veřejného sektoru se projevovalo poměrně značné napětí. Liberalizace cen a devalvace koruny vedly k růstu finanční náročnosti ve výdajích rozpočtové sféry, zejména v odvětví společenské spotřeby. Vláda nato reagovala úpravami rozpočtu, při kterých však byly základní rysy schváleného státního rozpočtu zachovány, jak podrobněji uvedu ve svém výkladu k dalšímu bodu vašeho pořadu.

Rozpočty územních orgánů vykázaly koncem prvního čtvrtletí převahu výdajů nad příjmy ve výši 800 mil. Kčs, koncem května již přebytek běžného hospodaření činil 2,88 mld. Kčs. Přebytek je ovšem důsledkem vyššího objemu převedených vybraných státních příjmů do okresních rozpočtů i vysokého použití neúčelových dotací ze státního rozpočtu.

V období od konce prvního čtvrtletí do konce května se ale zrychlily vlastní příjmy. Restrikce v oblasti územních rozpočtů je však citelná a vede k nutnosti dodatečného řešení některých otázek, zejména na úseku bytové výstavby, účelové investiční výstavby a neinvestičních výdajů v rozpočtové sféře.

Celkově lze hodnotit dosavadní vývoj rozpočtového hospodaření jako uspokojivý. Kladně lze hodnotit, že se podařilo dodržet základní záměry v oblasti finanční a měnové politiky, především ve stabilitě kursu koruny a její vnitřní směnitelnosti, v úvěrové politice i ve státním rozpočtu.

Z ekonomického hlediska nelze ovšem dosažené výsledky v rozpočtu hospodaření přeceňovat, protože v podnikové i rozpočtové sféře narůstá řada problémů. Ve druhé polovině roku rychle dochází ke zvyšování rozpočtových výdajů, zejména sociálního charakteru, možno očekávat snížení dynamiky přírůstku odvodů ze zisku. K poklesu tempa zisku dojde např. v důsledku vyššího růstu mezd a tím i podnikových nákladů.

Lze tedy říci, že vývoj rozpočtového hospodaření v roce 1991 obsahuje i řadu rizikových míst. Vláda si uvědomuje tuto složitou situaci, bude vývoj rozpočtového hospodaření pozorně sledovat a aktivně ovlivňovat a o výsledcích samozřejmě informovat i Českou národní radu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu ministrovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu s tím, že předpokládám, že v rámci rozpravy vystoupí i pověřený poslanec rozpočtového a kontrolního výboru, možná sám pan předseda Kozánek s návrhem usnesení České národní rady. Zatím se nikdo písemně do rozpravy nehlásí, tak bych navrhl panu předsedovi Kozánkovi, aby se ujal slova. Pardon, hlásí se pan poslanec Klimeš.

Poslanec Stanislav Klimeš: Pane předsedající, dámy a pánové, ve zprávě o vývoji státního rozpočtu se reaguje na vývoj příjmů ve státním rozpočtu, v podstatě je zde zdůvodněno, že příjmy jsou vyšší v položce dani ze zisku a naopak nižší v položce daně ze mzdy. V úvahách zde bylo zdůrazněno, že je zde řada rizik atd., a že se také mění výdajová část rozpočtu pro rok 1991 , a to ve formě povoleného překročení.

Chtěl bych k tomuto materiálu vznést alespoň dotaz, protože když jsme tento materiál ve výboru probírali, nebyla nám zdůvodněna částka, o které se zmíním. Z těch 14 mld. o které se zvyšují výdaje, resp. povolené překročení, je naprostá část směrována do věcných výdajů rozpočtu okresů, event. rozpočtů ministerstev atd., vyvolaných v důsledku liberalizace cen, v důsledku směnitelnosti koruny, devalvace koruny a v důsledku dalších věcí, mezi nimi také valorizace.

Pouze 1 mld. je věnována jako určitý rozvojový impuls na investiční akce a právě u této 1 mld., a to u jedné její polož y z této miliardy, bych se chtěl pobavit a chtěl bych znát odpověď. Z této miliardy je určeno na bytovou výstavbu 300 mil., na dopravní investice 300 mil. a 400 mil. na ekologické stavby a zdroje pitné vody, přitom máme rozpis konkrétních akcí. Mám nyní na mysli položku bytové výstavby. Z této položky 300 mil. je určeno 90 mil. pro Brno, 25 mil. pro Teplice a 185 mil. pro města Severomoravkého kraje. Nám ve výboru nezdůvodnili pracovníci ministerstva financí, proč právě do bytové výstavby Severomoravského kraje a tady se ptám, právě v tomto regionu je v současné době nejvyšší nezaměstnanost, asi ani perspektiva nebude nijak příznivější, proč tedy nějak dokončovat byty, já vím, že se nezahajuje výstavba bytů, dokončování bytů nebo i technické vybavenosti právě v tomto regionu, proč tam poskytovat ubytování, když právě tam odtud by pracovní síly měly odcházet. Myslím, že tato částka je velice kontraverzní a to také z toho důvodu, že problém bytové výstavby, její utlumení, je společný v celé republice a nejen v těchto pár městech Severomoravského kraje.

Já bych naopak požadoval, aby z této částky 300 mil. dejme tomu 30 mil. bylo věnováno na ekologické stavby pro obce ve vyhlášených národních parcích. Nechtěl bych, abych zde odstartoval nějakou licitaci, že budeme přehazovat milion sem a milion tam, ale my jsme, jak jistě víte, vyhlásili v tomto roce tři národní parky a v podstatě dnes to vypadá tak, že ty obce tyto národní parky nemohou dobře udržovat, protože to si vyžaduje značné investice do ekologických staveb, a my je z prostředků státního rozpočtu v této době nemáme. Čili velmi bych se přimlouval, kdyby z této velice problematické položky 300 mil. na bytovou výstavbu, a právě do těchto míst, se část přesunula, aby mohla vláda přesunout tuto částku a dala těch 30 mil. na ekologické stavby pro obce, které jsou dotčeny vyhlášenými národními parky. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu poslanci Klimešovi, hlásí se pan poslanec Moldan, ale nejdříve odpoví pan ministr Špaček.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Já bych, prosím vás, rád odpověděl takto: Myslím, že není dobré, že zpráva za dosavadní průběh roku není spojena současně se třetím bodem vašeho pořadu, kterým jsou provedené úpravy státního rozpočtu, protože to s tím souvisí a tyto otázky jsou řešeny v té třetí části.

Konkrétně bych odpověděl, že ta 1 mld., o které se bude hovořit v dalším bodu, je určena zejména na podporu investičních aktivit tam, kde váznou. Samozřejmě snažili jsme se současně řešit další otázky. To znamená, kde je rozestavěná investiční výstavba, tak jsme se snažili ji dokončit. Kde je největší míra nezaměstnanosti, tak tam, aby se okamžitě mohly práce rozvinout a aby nezaměstnanost se snížila s tím, že toto všechno má ještě další samozřejmě efekty multiplikační. Část těchto prostředků se nám vrátí(např. nemusíme platit nezaměstnaným, dostaneme od nich daň ze mzdy, Stavební organizace, které to provádí, budou mít zisk atd).

Pokud jde o národní parky, je tím myšleno Podyjí a Šumava. Současně s nimi byly schváleny peníze na zabezpečení jejich fungování. Pokud jde o tyto nové dva zřízené národní parky, jsou finančně zabezpečeny a vláda odsouhlasila použití rezerv na tento účel.