Česká národní rada 1990 – 1992

Kriticky pak hodnotíme tu skutečnost, že nebyly důsledně využity rozpočtové rezervy, z diskuse vyplynulo, že se nepodařilo racionálně naplnit účelové tituly, které byly rozpočtem schváleny. Mrzí nás např. nevyužití rezervy na mobilitu pracovních sil 410 mil. Kčs, ani prostředků vázaných na mimořádné potřeby ve školství, zdravotnictví a sociálním zabezpečení, ale i tělovýchově a kultuře, v souhrnné výši zhruba 750 mil. Kčs.

7. Fondové hospodaření se vyvinulo v souladu s účelovými záměry, státní finanční aktiva i pasiva nezaznamenala v průběhu rozpočtového roku žádný velký pohyb a je zcela opodstatněné podpořit navrhovatele záměru převést přebytek hospodaření za rok 1990 do státních finančních rezerv.

Vážení kolegové, garanční výbor spolu se zpravodaji ostatních výborů doporučuje sněmovně přijmout usnesení tak, jak je navrženo tiskem 322. Návrh usnesení rozšiřuje původní vládní návrh 321 o některá doporučení, jejichž opodstatnění jsem se snažil vysvětlit.

Doporučením ve směru finanční výpomoci státního rozpočtu společnosti pro výstavu Československo 91 se reaguje i na názorovou hladinu občanů a na některé vesměs skeptické informace hromadných sdělovacích prostředků o reálných možnostech finančního vypořádání celé této akce. Garanční výbor předpokládá, že některé další vznesené kritické připomínky jak zjednání výboru, tak z této zprávy, budou pro předkladatele i podnětem pro hodnocení obdobné materie za rok 1991 . Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu. První se přihlásil poslanec Chromý, připraví se poslanec Andrle.

Poslanec Heřman Chromý: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, byly nám předloženy obsáhlé podkladové materiály návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 1990. Jako člověk, který v oblasti rozpočtové politiky nepracoval, jsem se snažil s danou problematikou seznámit a díky odbornému výkladu pochopit základní rysy stávající rozpočtové soustavy a praxe včetně ekonomické funkce státního rozpočtu. Dospěl jsem poté k názoru, který není jenom mým názorem, ale názorem i určité části odborné veřejnosti, abychom návrh na usnesení ČNR o státním závěrečném účtu za rok 1990 rozšířili o územní průřez jak u rozpočtů, tak u závěrečného účtu.

Vycházel jsem přitom z těchto obecně známých předpokladů:

Z národohospodářského hlediska má význam především souhrn státních rozpočtů. Teprve z tohoto celkového pohledu lze posoudit a odvozovat výsledné vlivy na celé naše hospodářství.

Dále ze skutečnosti, že v našem národním hospodářství existují tři hospodářské komplexy - dva řízené republikovými vládami a komplex řízený federální vládou, který je umístěný na území obou republik. U komplexů řízených republikovými vládami, které v sobě zahrnují i činnosti související s místní správou a jejím hospodařením, je nutné rozlišovat vlastní státní rozpočet a rozpočty bývalých národních výborů, nynějších obcí a okresních úřadů. Rozpočtové určení výnosů, tedy daně a odvody /přímé a nepřímé/, poplatky atd., upravuje zákon Federálního shromáždění, přičemž příjmy federálního rozpočtu jsou stanoveny tak, aby převyšovaly výdaje nutné pro chod federace. Z přebytku se pak dotují republikové rozpočty a z nich opět rozpočty místní správy.

I z této hrubé charakteristiky je patrna komplikovanost rozpočtové soustavy, která se přenáší i do hospodářského rozhodování. Na této neprůhlednosti rozpočtové politiky se podílí také daňový systém, jehož nová struktura se nyní připravuje a který zatím nedává prostor pro uplatnění jiných daňových titulů.

Takováto stávající rozpočtová praxe umožňuje přelévání prostředků mezi rozpočty republik a federace. Své zde sehrávají i ty federální resorty, jejichž chod umožňuje takovéto obtížně kontrolovatelné přesuny prostředků mezi republikami.

Způsoby, tj. daňové tituly, kterými dochází k naplňování příjmové strany státního rozpočtu, jenž plní funkci jakéhosi společného účtu, z něhož se hradí náklady na produkty či služby poskytované občanovi státem za sníženou cenu či "zadarmo" , tyto daňové tituly mohou být různé. Samozřejmě částky resp. náklady na produkty a služby musí být občany nějakou formou zaplaceny /buď přímo ve formě daní nebo ve formě zvýšených cen produktů/.

Výše prostředků, které je zapotřebí shromáždit ve státním rozpočtu, je pak dána úrovní politického systému resp. ústavní formou celospolečenské dohody o tom, jaký okruh statků a služeb bude ze shromážděných částek hrazen, jaký bude jejich rozsah atd.

A zde stojíme před důsledky centralistické praxe rozpočtové politiky minulého systému, který, stejně jako ideologie jedné strany, odnaučil občana ekonomicky myslet a jednat. Proto je velmi obtížné měnit tento stav, stav pasivní podřízenosti vůči státu. Změna tkví v zásadní rekonstrukci rozpočtových pravidel.

Ta by se v budoucnosti měla vyznačovat tím, že rozpočtovým určením výnosů všech daní budou republikové rozpočty a že z republikových rozpočtů se bude dotovat federální rozpočet a nikoli naopak.

Nepochybuji o tom, že až si občané, ať jsou z kteréhokoli koutu naší země, uvědomí skrze nové a jasně stanovené daňové tituly, že se budou moci podílet na rozhodování o výdajích státního rozpočtu federace, že racionálně a moudře rozhodnou o nákladech na všechny činnosti související s chodem státní administrativy, vnitřní a vnější bezpečnosti, zahraničních záležitostí, tedy všech nezbytných činností, které zabezpečují základní funkce federativního státu.

Ale to bych zatím předbíhal. V dané situaci si myslím, že oním krokem může být i onen doplněk na rozšíření usnesení v bodu d), kde se navíc hovoří o tom, že je potřeba zvýšit transparentnost rozdělovacích procesů mezi federací a republikami. Navrhoval bych, aby místo tohoto bodu byl zařazen bod 4, v němž by bylo řečeno:

ČNR navrhuje doplnit státní závěrečný účet České republiky za rok 1990 o územní průřez členěný na příjmy a výdaje komplexu řízeného vládou ČR /včetně okresních úřadů a obcí/, federálně řízeného komplexu na území ČR, federálně řízeného komplexu územně nedělitelného, federálně řízeného komplexu na území Slovenské republiky, komplexu řízeného vládou SR /včetně okresních úřadů a obcí/.

Jednotlivé příjmové a výdajové položky spolu s jejich komentářem uvést dle tabulek v příloze tohoto usnesení, které předávám panu zpravodajovi.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji Prosím pana poslance Andrleho, který je posledním písemně přihlášeným do rozpravy.

Poslanec Antonín Andrle: Pane předsedající, paní poslankyně a poslanci, vážená vládo, můj příspěvek se bude týkat místních rozpočtů a vyústí v návrh tří bodů buď na doplnění stati doporučení vládě, nebo tak, aby byly splněny, jak se navrhuje ve třech bodech, do příští plenární schůze. Není to moravská bramboračka.

Byl jsem zpravodajem k rozpočtu na rok 1991 a jako bývalý projektant mám blíže k ekonomice a k číslům. Proto sleduji vývoj v této oblasti od září 1990 až dosud. Chci vás krátce informovat, k čemu jsem dospěl.

Rozpočet obcí na rok 1991 dle nařízení vlády je pro rok 1991 na úrovni roku 1990. Pro osvěžení uvádím, že na jednoho obyvatele u českých okresů to byl průměr 6 700, u moravských 5 900. V neprospěch Moravy by se zdálo asi 3 miliardy. Rozdělením jednoho procenta, nadbytek jedné miliardy na severní Moravu a posílením rozpočtu Brna se částka 3 miliardy podstatně snížila. Proto říkám, že ty návrhy, jak jsem uváděl, posílit rezervu, aby se řešily případné disproporce, byl splněn. Jak to dopadlo, je v pořádku. Chtěl bych poděkovat ministerstvu financí, že v závěrečném účtu za r. 1990 zprůhlednilo příjmovou a výdajovou část jednotlivých krajů nejen v dotacích a v subvencích jako v dřívějších letech.

Uvedu několik čísel v přepočtu na obyvatele v oblasti příjmů a výdajů místních rozpočtů. Příjmy vlastní má Praha 9 800,- Kčs, české okresy mají 5 920,- Kčs, moravské okresy 5 620, Kčs. V dotacích už je to trochu jiné. Praha má 8 000, Kčs, české okresy 3 860,- Kčs a moravské okresy 2 860,- Kčs. Proč tento rozdíl? Když se podíváme do výdajů, tak investice v rozpočtových organizacích jsem si nedovedl vysvětlit, proč jsou tak rozdílné.

Pro Prahu to bylo 4 040,- Kčs na osobu, pro české okresy 1 520,- Kčs na osobu a pro moravské okresy 1 280,- Kčs na osobu. U mezd jsou částky v Praze 2 255,- Kčs, v českých okresech 2 315,- Kčs a v moravských 2 145,- Kčs. Z těchto čísel je vidět, co způsobuje rozdíly mezi českými a moravskými okresy, příp. Prahou. Jsou to především náklady na investice v rozpočtových organizacích a mzdy ve státní správě.

Z materiálů předložených ministerstvem financí je stav pracovníků okresních úřadů v roce 1991 na Moravě a ve Slezsku 3 238, v českých okresech 6 684 a v Praze 3 260. Když to sečteme a porovnáme, je to 1 : 3.

Pokud jde o investice v rozpočtových organizacích, posuďte sami. lnvestice v rozpočtových organizacích se týkají především školských a zdravotnických zařízení. Valorizace ve zdravotnictví byla provedena tak, že se valorizovaly částky. které si odsouhlasila okresní shromáždění jednotlivých okresů. Částky moravských okresů činí 1 055 miliónů korun, částky českých okresů a Prahy činí 1,6 mld. Kčs. Dá se říci, že i potřeby zdravotnictví jsou stejné na celém území ČR. Lze předpokládat, že stejně je tomu ve školství.

Proč jsem to uvedl? Abych vás přesvědčil, abyste podpořili mé tři návrhy:

1. žádám ministerstvo financí, aby předložilo do příštího pléna moje pravidla, ze kterých se bude vycházet při návrhu rozpočtu na rok 1992. Okresy se na to zřejmě budou chtít připravovat. Já si myslím, že se na to můžeme připravovat i my dříve, aby bylo jasné, co se valorizuje a jaká čísla tam jsou. Rozpočet se asi zase bude dělat tak, že se budou vyrovnávat nejdůležitější výdaje.

2. žádám ministerstvo zdravotnictví, aby předložilo do příštího pléna částky, které si na zdravotnictví jednotlivé okresy schválili, a částky, jakými budou valorizovány.

3. žádám ministerstvo školství, aby předložilo do příštího pléna přehled o částkách, které jednotlivé okresy delimitovaly školským úřadům, a částky, jakými to bude valorizováno.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Má pan zpravodaj to, co navrhoval pan poslanec Andrle? /souhlasné gesto z pléna/ Je to poslední příspěvek, a proto bych poprosil pana ministra Špačka, pokud si přeje vystoupit na závěr.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Já bych rád uvedl některá vysvětlení k připomínkám, které zde byly uvedeny, a to jak ve zpravodajské zprávě, tak i ve vystoupeních.

Pokud šlo o názor, že došlo k uvolnění restriktivní politiky během roku 1990, tak já myslím, že k tomu uvolnění nedošlo. Rozpočet byl restriktivní, o čem svědčí to, že bylo dosaženo přebytkovosti, přestože byl rozpočet schválen jako vyrovnaný. Během roku se samozřejmě prováděla řada operací a vztahů mezi rozpočty, které bylo nutno vypořádat. Například při zvýšení cen benzínu šel výnos z větší části do federálního rozpočtu, protože daň z obratu je příjmem federálního rozpočtu /resp. byla v roce 1990/. Příjem tedy byl ve federálním rozpočtu, ale výdaje, které s tím souvisely /například v městské hromadné dopravě nebo v autoparku ve zdravotnictví a ve školství/, byly financovány z národních rozpočtů. Musely se tedy provést přesuny mezi rozpočty a úprava podílů na dani ze mzdy, jak to bylo v roce 1990 stanoveno.

Pokud jde o růst neinvestičních výdajů na státní správu, je to skutečně věc, která mě dost trápí, aleje třeba si uvědomit, že děláme ve státní správě podstatné změny. Například samotné vybudování finančních úřadů, to jsou velké peníze. Jenom podle posledního rozhodnutí vlády se uvolnilo /jak už jsem vás o tom také informoval/ ještě pro rok 1991 na dobudování finančních úřadů 250 miliónů korun. Také se dobudovávají úřady práce. Tak v této oblasti budou zjevně zvýšené výdaje.

U finančních úřadů vycházím z toho, že je třeba podstatně zlepšit daňovou morálku, daňovou kontrolu při vybírání daní. A finanční úřady si na sebe vydělají. Myslím, že si vydělají daleko více, než kolik činí výdaje na ně vynaložené. Položka zvýšených částek vybraných daní v rozpočtu přímo vidět není, ale ekonomicky je to nesporné.

Pokud jde o kapitolu všeobecná pokladní správa, tam už to tak bývá, že některé rezervy se nevyčerpají. Ale na druhé straně jsem vám uvedl seznam řady dalších akcí, které státní rozpočet použil na místo těch rezerv. A použily se v daleko větší částce, než činily rezervy nevyužité ve všeobecné pokladní správě, protože jsme tam použili také část prostředků, které jsme získali navíc.

Pokud jde o pana poslance Chromého, doporučoval bych, abychom požadovaný územní průřez přidali patrně k dalšímu materiálu, ke kterému zjevně dojde v říjnu. Budeme se totiž muset vrátit k letošnímu rozpočtu asi ještě dnes nebo zítra a podruhé pak v říjnu. Důvody vysvětlím ve svém dalším vystoupení.

Upozorňuji však, že metodika takovýchto územních průřezů není propracovaná a je velmi sporná. Údaje, které se tam uvedou, nemohou být úplně přesné, protože existuje řada společných položek, které není možno rozdělit mezi ČR a SR. Přesto se o to pokusíme, i když nevím, zda v tom podrobném členění, jak navrhujete. Ale doporučoval bych, abychom to udělali jako jednu tabulku s komentářem.

Velmi problematická je úprava rozpočtových pravidel. Souvisí to s přípravou rozpočtu na rok 1992. Sestavení rozpočtu bude velmi komplikované, to vám mohu říci předem. Protože vždycky, když se jedná o rozdělení prostředků, dochází ke sporům a na věci jsou různá hlediska. Budeme se snažit, abychom všechny požadavky, které tady k rozpočtovému hospodaření během roku zazněly, do rozpočtu promítli. Bude to ale věc velmi komplikovaná ekonomicky a podle mne velmi výrazně vystoupí do popředí i prvky politické ve vztahu České republiky ke Slovenské republice na základě konkrétních čísel. To se ukazuje už teď velmi názorně.

Pokud jde o pana poslance Andrleho, připravujeme určitou metodiku, už jsem o tom mluvil dříve, jak spravedlivěji rozdělit prostředky, které přijdou okresním úřadům v roce 1992. Základní myšlenky této metodiky bychom mohli mít hotovy k říjnovému datu, doporučuji, abyste se usnesli na tom, že v říjnu by součástí rozpočtových úprav měla být informace o tom, jakým způsobem se bude postupovat při sestavení návrhu státního rozpočtu na rok 1992 pokud jde o rozpočty okresních úřadů.

Ministr zdravotnictví tady sice není, ale myslím si, že bude možné na tomtéž zasedání říci, jak se rozdělily prostředky na zdravotnictví. Rovněž jak dopadla delimitace prostředků na školství. Tím by bylo možné doplnit návrh zprávy rozpočtového a kontrolního výboru. S ostatními doporučeními, která jsou obsažena v písemném návrhu, souhlasím, až na bod b) prověřit reálnou návratnost přechodné finanční výpomoci ve výši 40 mil. Kčs pro Všeobecnou výstavu v Československu. Myslím si. že to bude věc obtížná, výstava bude v té době ještě pokračovat. Podle dosavadních výsledků se domnívám, že návratnost těch 40 miliónů je velmi diskutabilní. Byl bych velmi rád, kdybychom nemuseli krýt nějaké ztráty z provozu této výstavy. Jsou s tím komplikace. Česká vláda byla vyzývána, aby převzala záruku za úvěry této výstavy. To jsme odmítli při jednání u předsedy federální vlády Čalfy. Je dohodnuto, že v případě, kdyby tato výstava skončila schodkem, tak všechny vlády se budou muset nějakým způsobem dohodnout, jak by eventuální ztráta byla uhrazena. Ve hře je tedy nejen těchto 40 miliónů - samozřejmě, budeme se snažit o jejich návratnost - ale ve hře je ještě navíc to, aby nevznikla otázka určitého podílu na krytí ztráty v tom případě, že by k ní došlo. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Dávám slovo zpravodaji panu poslanci Hájkovi.

Poslanec Josef Hájek: Vážení kolegové, já bych se pokusil o určitou rekapitulaci, ale nejdříve o jakousi misi dobré vůle. Chtěl bych se obrátit na kolegu pana Chromého, jestli by souhlasil s takovýmto řešením jeho připomínky: Pokud bychom doplňovali státní závěrečný účet České republiky za rok 1990 o průřez, jak žádá. byla by to poměrně dost složitá práce v tom rozsahu, navíc se domnívám, že vzhledem k zásadní změně rozpočtových pravidel, podle kterých jedeme v roce 1991 , už by vypovídací schopnost materiálu pro změnu rozpočtových pravidel či jiných finančních norem neměla takový význam. Nejdříve bych se ho pokusil získat pro myšlenku do bodu 4 usnesení, tak jak tady je napsáno - zvýšit transparentnost rozdělovacích procesů mezi federací a republikami. To je samozřejmě myšleno na rok 1991 , to vyplývá z předcházejícího bodu. A tam dát odkaz na jeho tabulku. De facto touto metodikou mít potom regionální průřez v rozpočtu, ve státním závěrečném účtu za rok 1991. Takový je námět z mé strany. Jinak bych požádal předsedajícího je to rozšiřující návrh - aby dal o něm hlasovat.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Myslím, že mohu dát slovo panu poslanci Chromému.