Státní rozpočet České republiky na r. 1990 sledoval tyto hlavní cíle: podporovat transformační proces národního hospodářství směrem k tržní ekonomice, dále vytvářet protiinflační prostředí restriktivní rozpočtovou politikou a dále zajistit vyrovnanost rozpočtového hospodaření. Tyto základní záměry rozpočtové politiky byly i při značně změněných vnitřních a vnějších podmínkách, než za kterých byl státní rozpočet sestavován, vcelku dodrženy. Antiinflační a restriktivní působení státního rozpočtu mělo nesporný stabilizační účinek a přispělo tak k vytvoření vhodných podmínek k realizaci prvních kroků ekonomické reformy. V roce 1990 došlo k výraznému posílení soběstačnosti České republiky, a to z 50,6% v roce 1989 na 78,1%. To vedlo k 1% posílení pravomoci vlády a ke zvýšení zainteresovanosti na vlastních příjmech, což bylo jedním z důvodů jeho výrazného překročení. Hospodaření státního rozpočtu republiky skončilo za rok 1990 mírným přebytkem ve výši 232 mil. Kčs. Tohoto výsledku bylo dosaženo především vyšší tvorbou u vlastních rozpočtových příjmů. Aktivní rozpočtovou politikou se podařilo dosáhnout přebytků rozpočtu, a to i přes řadu mimořádných negativních vlivů, ovlivňujících rozpočtové hospodaření.
Na vývoj ještě silně působily setrvační vlivy minulých let. K nim patřila nízká efektivnost, vysoká energetická a materiálová náročnost výroby a malá konkurenceschopnost ekonomiky. K těmto negativním vlivům se přidružily obtíže mezinárodního charakteru. Z nich nejvýraznější byl rozpad hospodářského a obchodního systému bývalé RVHP, včetně ztráty trhu bývalé NDR a SSSR, problémy s dovozem ropy ze Sovětského svazu a s její úhradou ve volně směnitelných měnách a ekonomické důsledky krize v Perském zálivu.
Pokles výkonnosti ekonomiky se projevil v tvorbě národního produktu. Podle zatím předběžných propočtů se jeho výše v České republice v roce 1990 meziročně snížila zhruba o 2% a naopak jeho užití vzrostlo o 0,8%. V průběhu roku se zrychloval pohyb cen, který však nevyústil v nekontrolovatelný inflační trend. Velkoobchodní ceny se proti roku 1989 zvýšily o 4,3% a maloobchodní ceny o 2,7%. Růst maloobchodních cen byl způsoben odstraněním cenových deformací u potravin a dvojí úpravou cen pohonných hmot. Zvýšení cen potravin a zrušení dotací poskytovaných do té doby formou záporné daně z obratu bylo obyvatelstvu uhrazeno zavedením státního vyrovnávacího příspěvku.
Pozitivní úlohu sehrála mzdová regulace, která omezovala sílící inflační tlaky v národním hospodářství. Průměrná mzda v hospodářství vzrostla jen o 3,2%. V souvislosti s poklesem objemu výroby, s rozpadem monopolních organizačních struktur a začínajícím procesem strukturálních změn ve výrobní sféře se v průběhu roku projevily první náznaky nezaměstnanosti. Koncem roku 1990 dosáhl počet nezaměstnaných v České republice zhruba 40.000 osob , což znamenalo 0, 7% práceschopného obyvatelstva. Ve srovnání s rokem 1989 byl objem výroby hospodářských organizací řízených vládou ČR nižší o 3,2%. Finanční ukazatelé podnikové sféry však byly lepší než v roce 1989. Vytvořený zisk byl proti roku 1989 vyšší o téměř 25%. V důsledku toho byl stav podnikové sféry ke státnímu rozpočtu příznivější než se uvažovalo. Dotace podnikům se proti roku 1989 snížily o 2 miliardy Kčs.
Celkové výsledky státního rozpočtu na rok 1990 v podstatě odpovídaly úkolům stanoveným při jeho schválení. Nelze však jednoznačně hodnotit jako výsledek efektivního hospodaření.
Provedené tři devalvace československé koruny příznivě ovlivnily vývoz do zemí s konvertibilní měnou, takže i při snížení jeho objemu bylo dosaženo vyššího zisku ze zahraničního obchodu. Naproti tomu počínající potíže s odbytem, očekávání cenového vzestupu v důsledku liberalizace, růst platební neschopnosti a nedostatků v dodavatelsko odběratelských vztazích ovlivnily tvorbu zisku z vnitřní ekonomiky, která byla proti záměrům státního rozpočtu nižší téměř o 14%. Cenový nárůst, který se na jedné straně podílel na zlepšení hospodářských výsledků podniku. vytvářel na druhé straně tlak na zvýšení výdajů v nevýrobní sféře.
Paní poslankyně, páni poslanci, během prvního čtvrtletí 1990 probíhalo rozpočtové hospodaření v podmínkách rozpočtového provizória, jehož platnost byla ukončena schválením rozpočtového zákona ČNR č. 91 dne 29. března 1990.
Příjmy i výdaje schváleného státního rozpočtu ČR činily 157 mld. 300 mil. Kčs. Rozpočet byl tedy schválen jako vyrovnaný. Státní závěrečný účet za rok 1990 vykazuje příjmy ve výši 168 mld. 434 mil. Kčs a výdaje ve výši 168 mld. 202 mil. Kčs. Rozpočtové hospodaření tak skončilo již zmíněným přebytkem ve výši 232 mil. Kčs. Zvýšené příjmy i výdaje byly způsobeny změnami řady podmínek, za nichž byl státní rozpočet sestaven.
Federální česká vláda přijaly řadu opatření, která se promítla do změn schválených ukazatelů státního rozpočtu. V souladu s rozpočtovými pravidly platnými pro rok 1990 byl proto v průběhu schválený státní rozpočet upraven. Vlastní rozpočtované příjmy se zvýšily o 5,63 mld. a současně byly zvýšeny dotace z federálního rozpočtu o 0,21 mld. Kčs. Na druhé straně byly zvýšeny rozpočtované výdaje o 5,84 mld. Tím tedy opět byla zachována rozpočtová rovnováha.
Na straně vlastních přijmů byly zejména zvýšeny odvody hospodářských organizací z výsledku hospodaření a podíl na výnosu daně z obratu. Na straně výdajů byl rozpočet posílen především u neinvestičních dotací hospodářským a družstevním organizacím, dotací finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě, neinvestičních výdajů ústředně řízených rozpočtových a příspěvkových organizací a globální dotace místním orgánům.
Do rozpočtu byly promítnuty důsledky zrušení záporné daně z obratu a s tím související úpravy cen potravin, úpravy cen pohonných hmot a ropných produktů a dopady vyplývající z devalvace československé koruny. Ani tyto úpravy rozpočtu však plně nevystihly pohyb hospodářských čísel a nepokryly dopad nově přijatých opatření. Výdaje státního rozpočtu byly v důsledku toho překročeny o 5 mld. 60 mil. Kčs. Tato částka byla uhrazena jednak zvýšenou dotací z rozpočtu federace ve výši 2620 mil. Kčs a zbytek ve výši 2 440 mil. Kčs překročením vlastních příjmů rozpočtu ČR.
Úhrada z rozpočtu federace byla při finančním vypořádání vztahu mezi rozpočty poskytnuta na pokrytí výdajů rozpočtů republiky vyplývajících z rozhodnutí federálních orgánů, které nebyly zahrnuty do upraveného rozpočtu. Šlo zejména o vlivy devalvace, opakované úpravy cen ropných produktů, valorizaci důchodů a jiná sociální opatření, nový školský zákon, výstavbu nových hraničních přechodů a odstraňování škod po odchodu sovětských vojsk.
Překročení vlastních příjmů činilo 2670 mil. Kčs, z toho 2440 mil. Kčs bylo použito na krytí zvýšených výdajů a 232 mil. Kčs tvoří přebytek, který vláda navrhuje převést do státních finančních rezerv ČR. Překročeny byly zejména odvody a daně podniků ze zisku, odvody organizací peněžnictví a pojišťovnictví a ostatní daně a poplatky od organizací a od obyvatelstva.
Při celkovém promítnutí všech těchto operací došlo ve výdajích k výrazným změnám proporcí proti schválenému rozpočtu. Zvýšily se zejména výdaje na společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo. Tyto výdaje v roce 1990 vzrostly oproti schválenému rozpočtu o 3 400 mil. Kčs a dosáhly podílu 63% na celkových rozpočtových výdajích.
Prostředky pro zdravotnictví byly posíleny o 600 mil. Kčs, pro sociální zabezpečení o 900 mil. Kčs , pro školství o 1,9 mld. Kčs, pro kulturu o 1,4 mld. Kčs. Mimo to byly v rámci finančního vypořádání uhrazeny některé mimořádné výdaje. zejména byl dotován fond české kinematografie ve výši 100 mil. Kčs, poskytnuta půjčka na rekonstrukci Rudolfina ve výši 240 mil. Kčs, kryty dopady vyplývající z důsledku devalvace koruny a cenových úprav na dokončení rekonstrukcí památkových a historických objektů celonárodního významu jako jsou Stavovské divadlo, Národní památník na Žižkově, Veletržní palác, Břevnovský klášter, divadla v Olomouci a v Ústí nad Labem a řada drobnějších akcí. Dále byly posíleny zvýšené výdaje na zdravotnictví, sociální péči a školství, uhrazeny některé potřeby v bytovém hospodářství a městské hromadně dopravě. Byly rovněž podpořeny některé ekologické akce, například likvidace důsledků PCB, získání zdrojů pitné vody pro kojence, krytí nákladů na krajinné oblasti Šumava a Podyjí, plynofikace Moravského krasu a další akce.
Po všech těchto operacích byla zajištěna již zmíněná přebytkovost státního rozpočtu České republiky. Vláda tedy hospodařila v souladu s rozpočtovým zákonem, který opravňoval upravovat příjmy a výdaje za předpokladu zachování celkové rozpočtové vyrovnanosti. Rovněž hospodaření územních orgánů probíhalo vcelku podle předpokládaných proporcí, i když rovněž zde došlo oproti původním záměrům ke zvýšení objemových rozpočtů. Vyšší výdaje národních výborů byly kryty vyššími vlastními příjmy, doplňkovými zdroji a dotacemi ze státního rozpočtu.
Pozitivním jevem hospodaření územních orgánů bylo, že jejich vlastní příjmy byly vyšší o 2,1 mld. Kčs. Dotace ze státního rozpočtu byly poskytnuty na úhradu dopadů ze zvýšení cen pohonných hmot a potravin, na zvýšení mezd zdravotnických pracovníků a učitelů, na nákup učebních pomůcek a elektronizace ve školství, nákup lékařské techniky a sanitek, opravy kulturních památek a divadel, zajištění voleb do zastupitelských sborů a další specifické úkoly schválené vládou ČR jako například rozvoj města Brna či oslavy výročí J. A. Komenského.
Výsledkem hospodaření národních výborů byla převaha příjmů nad výdaji v částce 2,8 mld. Kčs. Tento rozpočtový přebytek spolu se zůstatkem fondu rezerv a rozvoje v částce 600 mil. Kčs vytvořil předpoklady pro rozvoj místní iniciativy obcí v roce 1991 .
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve svém vystoupení k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu jsem se zaměřil jen na hlavní charakteristiku rozpočtového hospodaření v roce 1990. Lze shrnout, že výsledky rozpočtového hospodaření podpořily reformní proces a vytvořily výchozí předpoklady pro splnění rozpočtových záměrů v roce 1991 .
Podrobnější hodnocení je obsaženo
v písemné zprávě, kterou máte
k dispozici. Zároveň mi dovolte poděkovat
všem poslancům a výborům za aktivní
přístup při projednávání
jednotlivých kapitol státního závěrečného
účtu. Doporučuji vám, abyste návrh
státního závěrečného
účtu ČR za rok 1990 schválili. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji
panu ministrovi a dávám slovo společnému
zpravodaji panu poslanci Hájkovi. Společný
zpravodaj odůvodní zprávu rozpočtového
a kontrolního výboru sněmovny.
Poslanec Josef Hájek: Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, je zcela přirozené a pochopitelné, že dnes nás již více zajímá rozpočtová problematika současnosti. Přesto bych rád vaši pozornost orientoval krátce do ekonomických procesů nedávno minulých, neboť nikomu jinému než této sněmovně není ze zákona tato vrcholová odpovědnost určena. Nebylo by asi dobrou vizitkou nás všech k občanům a koneckonců ke všem daňovým plátcům omezit se na výrok "rozpočet skončil mírným přebytkem, vše je tedy v pořádku". Přesto, jak zde již bylo řečeno, že rok 1990 byl spíše přípravou než ostrým startem ekonomické transformace, přestože rozpočet byl schvalován až po rozpočtovém provizoriu, došlo v jeho realizaci k výraznému rozkmitu příjmů i výdajů, jak v rámci rozpočtu republiky, tak i v jeho vztahu, vertikálním finančním vztahu k federaci.
Chci tedy v úvodu své zprávy připomenout některé základní charakteristiky ekonomického vývoje roku 1990, údaje jsou převzaty z federální statistiky, ale myslím si, že dobře korelují skutečnosti v naší České republice.
1. Reálně i nominálně předběhl růst užitého národního důchodu přibližně o 5 bodů jeho tvorbu. Tvorba hrubého domácího produktu klesla proti roku 1989 o 3,1%.
2. Index růstu velkoobchodních cen činil 104,5% , u spotřebitelských cen 110%. Při stagnaci, spíše poklesu produktivity práce na 99,7%, došlo k růstu mezd o 3,4%. Je třeba říci, že relace těchto ukazatelů produktivity práce a mezd narušena byla, mzdy se však nestaly akcelerátorem inflační spirály.
3. Došlo k výrazným organizačním a vlastnickým přesunům v podnikatelském sektoru, počet státních hospodářských organizací se zvýšil o 51%, o 15% se zvýšil počet hospodářských subjektů v družstevním sektoru. Je evidován i vysoký počet podniků v podnikatelském sektoru soukromém, počty však nejsou věrohodné, protože chybí věrohodné výkaznické posouzení. Je možné konstatovat, že štěpný proces organizační struktury však zatím neodstranil monopolní setrvačnost v rozhodujících oborech.
4. Snížil se obrat zahraničního obchodu a schodek platební bilance dosáhl 19,8 mld. Kčs, hrubá zadluženost se zvýšila o 200 mil. USD a dosáhla úrovně 8,9 mld. USD.
5. Úvěry podnikům vzrostly o 5, 2 mld. Kčs, podniková sféra vesměs kryla část svých potřeb bez ohledu na své finanční možnosti a platební neschopnost vzrostla v roce 1990 o více jak 46 mld. Kčs.
6. Původní restriktivní dotační politika byla v průběhu roku uvolněna, takže konečné dotace překročily v roce 1990 úroveň roku 1989.
V tomto ekonomickém prostředí státu se úloha soustavy rozpočtů koncentrovala na zabezpečení hlavních rozpočtových cílů, jak o nich hovořil ve svém expozé pan ministr Špaček. Rozpočet zabezpečil výrazně protiinflační funkci, jako zpravodaj plním svou úlohu i tím, že konstatuji, že státní závěrečný účet federace skončil přebytkem 4,01 mld. Kčs, v České republice 0,23 mld. Kčs a ve Slovenské republice schodkem 0,47 mld. Kčs. Přebytek rozpočtů národních výborů sumárně ve federaci činil 3,37 mld. Kčs, z toho v České republice výrazně víc jak 2,8 mld. Kčs. Z dostupných údajů nemohu analyzovat a porovnávat rozpočtový vývoj v jednotlivých republikách, konstatuji tedy, že schodek Slovenské republiky byl při finančním vypořádání plně pokryt z finančních aktiv federace a dotace z federálního rozpočtu v průběhu roku v celkové výši 60,85 mld Kčs byli rozděleny do republik takto: 60,9% do České republiky a 39,1% do Slovenské republiky.
Ze státního závěrečného účtu republiky není zcela zřejmé, proč došlo v průběhu roku ke snížení podílu České republiky na dani z obratu z původně stanovených 21% na 19%, když podíl Slovenské republiky činí 23%. V absolutním vyjádření snížení tohoto podílu reprezentuje 4,3 mld. Kčs.
Vlastní státní závěrečný účet České republiky neuvádí základní hospodářské charakteristiky roku 1990, v tomto směru je složen a zaměřen na hodnocení rozpočtové politiky jako takové. Konstatuje pouze obecně známá fakta o devalvaci kursu, liberalizaci cen, odstranění záporné daně z obratu a to vše bez příslušného ekonomického komentáře. Postrádám tedy vyšší vypovídací úroveň této prakticky jediné roční ekonomické bilance české ekonomiky, tedy i bilance účinnosti hospodářské politiky české vlády na půdě České národní rady.
Nyní mi dovolte několik poznámek v sekundární rovině k rozpočtu.
1. Obdobně jako v rozpočtu federace došlo k uvolnění restriktivní politiky, a to jak formou prováděných úprav, tak i v dosažené skutečnosti. Např. neinvestiční dotace do hospodářských organizací a družstevnictví byly ve skutečnosti o 5,6% vyšší než v roce 1989, o 2,7% vyšší proti upravenému rozpočtu, obdobně dotace a subvence ze státního rozpočtu do rozpočtů národních výborů.
2. Varující skutečností je zvýšení počtu rozestavěných staveb o 23,2%, celkově bylo zahájeno o 3918 staveb více než v roce 1989. Zde se bude patrně rodit budoucí tlak investorů na státní rozpočet republiky.
3. Nenaplnění příjmů daně z obratu a podobný průběh realizace plnění této daně i v letošním roce by měl znamenat minimálně zvýšení pozornosti na kontrolu této daně příslušnými finančními úřady. Obdobně kontroly zjišťují i úniky u dalších daní, dani zemědělské apod.
4. Souhrnné neinvestiční výdaje na státní správu byly překročeny o 14,9% a ve srovnání s rokem 1989 došlo ke zvýšení o 26,6%. Na tomto zvýšení se podílely především věcné výdaje. Mimořádné výdaje na volby 1990 znamenají minimální podíl v této položce. Z tohoto důvodu se ukazuje nezbytné daleko více pozornosti věnovat proporcím mezi účinností výkonů státní správy a její nákladovostí.
5. V souhrnu k závěrečným účtům kapitol lze konstatovat, že vesměs došlo k vyššímu čerpání finančních prostředků oproti schválenému, resp. upravenému rozpočtu. Z 28 hodnocených kapitol byly u 18 kapitol překročeny příjmy, výdaje potom u 20 kapitol, příjmy byly překročeny o 1,9 mld. Kčs a výdaje o 12,6 mld. Kčs. Nejvíce u kapitoly ministerstva zemědělství a výživy o 3,6 mld. Kčs. U 20 kapitol bylo dosaženo horší rozpočtové saldo oproti rozpočtovým záměrům na rok 1990. Je mírně překvapující, že k této skutečnosti nezaujaly kritičtější pohledy příslušné výbory ČNR, i když si některé svým usnesením vyžádaly hlubší analytiku proběhlých procesů a rozpočtových opatření.
6. Kapitola všeobecná pokladní správa
byla projednávána v kontrolním a rozpočtovém
výboru ČNR. Specifikem této kapitoly jako
místa soustředění všech rozpočtů
a finančních operací, sloužících
k integrující funkci a vyrovnanosti rozpočtu
republiky stále stoupá na významu úměrně
růstu rozpočtových rezerv i potřebě
rychlé reakce na rozpočtové změny.
Při hodnocení této kapitoly za rok 1990 se
ukazuje potřeba nového zákona o státní
pokladně.